IoSonoUnaFotoCamera via Foter.com / CC BY-SA, zdroj

Trump prezidentem? Legitimní výraz americké národní identity

Napsal/a Aleš Rozehnal 19. ledna 2017

Víra ve změnu podle Donalda Trumpa spočívá v tom, že stoupenci tradičních amerických hodnot najdou po dlouhé době svého představitele. A tato víra nemůže být označována za výraz xenofobie, nevzdělanosti či zpátečnictví.

Snad žádný prezident v americké historii nebyl přijat společenskými elitami, médii, představiteli velkého kapitálu, ale i zpravodajskými službami s takovou nevolí jako Donald Trump.

Média vykreslují Trumpovy voliče jako xenofobní, méně vzdělané a chudší bělochy, kteří nestačí čelit výzvám současnosti, a proto se snaží otočit kolo dějin zpět. Nic však není tak málo pravdivé jako je tento popis.

Volba Donalda Trumpa americkým prezidentem je totiž legitimním výrazem nespokojenosti s kurzem spočívajícím v bourání národní identity, kterým se Spojené státy v posledních letech ubíraly. Americké hodnoty vždy spočívaly na svobodě, individualismu, rovnosti před zákonem, rovnosti příležitostí, svobodě projevu a shromažďování, spoléhání sama na sebe, omezené roli vlády a decentralizaci a svobodném trhu.

Mezi tyto hodnoty však patřila i určitá forma egalitářství. Sociální třídy se vůči sobě velmi slabě vymezovaly a úspěšní Američané se prezentovali jako „obyčejní“ lidé.

V posledních letech však došlo k podstatné stratifikaci americké společnosti. Novou vyšší třídu tvoří lidé, kteří jsou rozhodujícími hybateli americké ekonomiky, politiky a kultury. Členy nové nižší třídy jsou lidé, kteří se neúčastní na žádné ze základních institucí americké občanské kultury, kterou je práce a rodina.

Blahosklonnost s pohrdáním

Novou vyšší třídu tvoří absolventi elitních univerzit, kteří mezi sebou vytváří sít pevných vazeb, často i manželských. Tato vyšší třída má odlišnou kulturu, jinak vychovává svoje děti, jinak tráví volný čas a dokonce i jinak mluví než americký mainstream.

Příznačným rysem je také to, že se k neprivilegovaným Američanům chová s určitou blahosklonností, která však spíše zakrývá lehké pohrdání. Nová vyšší třída tvoří uzavřenou skupinu insiderů, do které je sice možno proniknout, ale pouze pokud budou dodržována její pravidla.

Až do šedesátých let minulého století byly práce a rodina centrálním bodem americké občanské společnosti. Téměř všichni dospělí muži pracovali nebo práci hledali a byli součástí nějakého rodinného společenství.

Od té doby se však mnohé změnilo, a to zejména pro pracovníky dělnických profesí. Zatímco ještě v roce 1968 se účastnilo pracovního procesu 96 procent třicetiletých a čtyřicetiletých bělochů náležejících k dělnické třídě, v roce 2015 to bylo již jen 79 procent. V roce 1968 bylo z této sociální skupiny 86 procent ženatých, zatímco v roce 2015 jich sňatek uzavřelo pouze 52 procent. U nedělnických profesí nastal obdobný pokles v obou parametrech, byť nebyl tak strmý.

V současné době nepracuje a dokonce ani nehledá práci 20 procent bělochů zastávajících dělnické profese. Stejný počet mužů žije mimo rodinu, a to ať již jimi vytvořenou nebo tu, do které se narodili. Přibližně polovina z nich nemá manželku, a tudíž nevytváří ty nejbližší společenské vazby. Polovina dětí se rodí neprovdaným ženám a děti tak často vyrůstají bez otce, což je problémem zejména pro chlapce.

Úspěch hnutí za práva žen a černošských obyvatel Spojených států začal produkovat politiku, která byla v rozporu s národním vědomím. Úsilí o zrovnoprávnění těchto skupin obyvatel totiž nakonec vedlo k politice afirmativní akce, která vyžaduje, aby se na lidi pohlíželo jako na skupinu.

Rovnost ve výsledcích tak získala navrch před rovností před právem.

Americký příběh

Elity se přihlásily k ideologii, která je v rozporu se svobodou a individualismem. Tato ideologie získala popularitu u etnických menšin a osamělých a nízkopříjmových žen, ale je naprosto cizí bílé většině.

Zcela symptomaticky se to projevilo při projevu podpory vyjádřené americkým prezidentem Barackem Obamou hráči amerického fotbalu Colinu Kaepernickovi, který na protest proti útisku černého obyvatelstva a nebílých ras v USA odmítl stát při národní hymně.

Prezident však zcela opomenul, že Kaepernick se narodil v bídě svobodné matce, která ho dala k adopci. Díky svému sportovnímu nadání dostal plné stipendium na University of Nevada a když mu bylo 27 let, podepsal smlouvu se sanfranciským klubem na 143 milionů americký dolarů. Jeho příběh se zřejmě mohl odehrát pouze ve Spojených státech, kterým odmítl projevit tu základní solidaritu.

Smutná alternativa

Ekonomická globalizace byla dalším faktorem, který podrazil nohy příslušníkům bílé neprivilegované většiny. Americké korporace přesunuly miliony pracovních míst v průmyslu, které patřili mezi ty lépe placené, do zahraničí.

Tato místa byla dříve určena převáženě mužům. V důsledku legální a nelegální imigrace přišli desítky milionů zaměstnanců o zbytky pracovních příležitostí. Tato soutěž na pracovním trhu byla zřejmě prospěšná americké ekonomice jako celku, ale pro velkou skupinu občanů znamenalo angažování levnější pracovní síly frustraci, která má racionální jádro.

Alternativou k Donaldu Trumpovi v oblasti domácí politiky byla kontinuita s politikou Baracka Obamy. Jaké jsou však její výsledky? Vlajková loď jeho vnitřní politiky, ObamaCare, je neúspěšná.

Nepřilákala dostatek mladých a zdravých lidí, z jejichž pojistného by byla hrazena péče o starší a nemocné tak, aby bylo možno udržet pojistné na nízké úrovni. Stejně tak ztrácejí zájem o ObamaCare pojišťovny. Vzhledem k tomu, že této reformy zdravotního pojištění nebylo dosaženo na základě konsensu s Republikánskou stranou, ale jejím přehlasováním, bude zřejmě zrušena nebo podstatně změněna.

Vláda Baracka Obamy zdědila finanční krizi s globálním dopadem. Američané očekávali, že reakcí na krizi bude kromě jiného korekce amerického bankovního systému, podobně jako Sarbanes–Oxleyho zákon z roku 2002 napravoval nedostatky veřejně obchodovatelných společností. Nic takového se však nestalo. Bankovní systém je stejný jako před krizí a důsledky politiky bank zaplatili běžní Američané.

Nejlepší věcí na prezidenství Baracka Obamy je tak to, že k němu vůbec došlo. Ukazuje, že Spojené státy jsou zemí, která může v průběhu dvou generací přejít od rasové segregace k černošskému prezidentovi.

Barack Obama je génius komunikace a mistr politického projevu. Na prodloužení jeho politického odkazu formou vlády Hillary Clintonové je to však málo. Ve své první volební kampani sliboval Obama změnu a změna se stala ústředním motivem jeho kampaně.

Po osmi letech jsou však USA mezinárodně ve slabší pozici a vnitrostátně jsou ostřeji sociálně rozdělené. To ale není ta změna, kterou Američané chtěli.

Hillary Clinton vzhledem ke svému věku a angažmá v Obamově vládě změnu nenabízela a ani nabízet nemohla a vsadila naopak na kontinuitu. Donald Trump změnu zase nabízet nemusel, protože on sám je změnou.

 

5 komentářů

  1. Němec napsal:

    Pokud vím, tak tradiční americká hodnota je honba za ziskem. Teď jsme byli svědci zatím nejhnusnějších voleb v USA, kde tradiční dvě strany republikánů a demokratů vyšachoval nestraník Trump. Je to výsměch USA a ostuda jejich tajných služeb. Zatím jsme svědci znechucení velké části obyvatel USA a zděšení nad budoucnosti v Evropě a jásání lidí jako je pan Žirinovskij v Rusku nebo český prezident. Krásný široký úsměv Obamy vystřídala bekovka na hlavě televizního baviče Trumpa. Uvidíme.

    • Weber napsal:

      Máte pravdu, uvidíme. Při nástupu B. Obamy dali občané USA na krásné řeči, americký úsměv a dokonce naletěli „udělovači“ Nobelovy ceny na špek. V dalších letech vlády B. Obamy jen lidé čekali na splnění slibů a očekávání. Podařilo se jen zasít mezi Američany svár a hašteření, které vidíme teď. D. Trump nevedl vůbec krásné řeči, spíše opak, chyběl mu i nacvičený úsměv, něco nasliboval a tedy uvidíme, zda si Američané vzpomenou na jednotu a spolu s novým prezidentem nám to „natřou“. Co udělají se „sluníčkáři“ netuším a doufám, že tito se nebudou i s celebritami stěhovat do Evropy, máme svých starostí a „sluníčkářů“ dost.

  2. ČERT napsal:

    Ano, jak naznačeno, Donald Trump vlastně v něčem připomíná Baracka Obamu. Když Obama nastupoval počátkem r. 2009 do úřadu po předchozích osmi letech administrativy G. Bushe juniora, očekávala se obecně změna – a jak také naznačeno, hodně k tomu jistě přispěl už i fakt, že Obama byl po více jak 200 letech existence USA jejich prvním presidentem tmavé pleti, afroamerického původu (a to „afroamerického“, prosím, neuvádím v rámci žádné politické korektnosti, leda tak korektnosti, kdybychom si ji chtěli vyložit jako „správnost“ či „přesnost“ – protože v jeho osobním případě bychom mohli hovořit spíše o mulatovi než o černochovi). A to, že se v podstatě černoch stal poprvé presidentem USA, to asi ještě překonalo případ J.F. Kennedyho, který se počátkem 60.let 20.století stal presidentem pro změnu jako první katolík. A že ani katolicismus není součástí identity takového toho pravého angloamerického nacionalismu, svědčí například i fakt, že Ku-klux-klan, jako již extrémní prvek takového myšlení, přinejmenším v minulosti řadil mezi své nepřátele, vedle černochů, židů nebo levičáků, právě i katolíky. – – – Řečeno jaksi „učebnicově“, a na základě obrazů prezentovaných médii, Obama mohl být spojován se změnou poněkud „revoluční“; Trump zase se změnou poněkud „reakční“.

  3. petrph napsal:

    Je to poměrně přesně popsáno. Snad ještě možná jako hypotéza, tím zlomem na konci 60.letech (kromě mnoha jiného)byla aféra Warergate.Která se neomezila jen na vyšetření odposlechu v budově Demokratické strany (včetně tedy jeho financování z volebního fondu prezidenta Nixona), ale navíc odhalila obludný rozsah zločinů bílých límečků napojených na veřejné zdroje. (V.P. Borovička který o tom napsal u nás velice podrobnou knihu, použil termín že si „partička lidí kolem Nixona ten stát prakticky zprivatizovala“).
    Možná právě to byl ten zlom,kdy si spousta Američanů uvědomila, že poctivý a slušný život a poctivá a tvrdá práce už není v Americe ta správná cesta k úspěchu, jak se jim dosud tvrdilo..

  4. Josef napsal:

    Inaugurace D.J.Trumpa 45 prez.USA je velká výzva,která zasáhne celou EU.Radovat se z této volby, jak prez.Zeman, je abs.naivita, možná do určité ovlivněná dlouholetým užíváním léčiv.Budou zavedena cla ,NATO je označené jako archaismus.Měření sil/penisů/ z Čínou a návrat Britanie k ověřenému modelu s USA.To vše nemusí vyjít,jen budou eskalovat turbolence ,které exprez.Obama rozpoutal vývozem demokracie tzv.arabským jarem.Musí se obávat Austrálie a další enklávy kolonii V.Británie.Globální Británie je fikce.Prez.Trump hodí ČÍNĚ do banku ruskou Sibiř,když bude prohrávat.USA povedou ústupové boje před sílící Čínou a EU bude jak chudá děvečka chránicí svoje ctnosti.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies