Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Ztohoven,

Trenýrky za časů tatíčka Masaryka aneb Kolik váží čest hlavy státu

Urážkou TGM byla např. zmínka, že katolíci mají jen ta práva, která si vybojují, nebo že příjezd prezidenta do obce je komedií. Potrestán byl i převlek za Masaryka na maškarním plese, nasazení klobouku bustě Masaryka, nebo sklizení květin spod portrétu prezidenta s poznámkou, že takových krásných květin je pro něho škoda. Připomíná v souvislosti s kauzou „trenýrky“ právník Aleš Rozehnal. A jak je to v případě Miloše Zemana?

Členové skupiny Ztohoven nahradili vlajku prezidenta České republiky zvanou též jako standarta prezidenta rudými trenýrkami. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček označil tento čin za zneuctění státních symbolů a policejní prezidium podezírá muže ze spáchání trestných činů krádeže a výtržnictví.


Tento článek vyšel 26. září 2015. Dnes obvodní soud pro Prahu 1  tři členy skupiny Ztohoven nepravomocně zprostil obžaloby a postoupil případ obvodnímu úřadu Prahy 1, který rozhodne o případné pokutě.


Potíže s právní kvalifikací

Dá se přisvědčit tomu, že tento čin vyjadřuje neúctu k prezidentovi republiky, ale do určité míry i ke státnímu symbolu, kterým standarta prezidenta České republiky je. Zároveň se však jedná o vyjádření občanského, nebo dokonce politického postoje, který může mít i podobu recesistické akce.

Otázkou tedy je, zda je takové jednání protiprávní či nikoli. Právní kvalifikace policejního prezidia očividně kulhá. Aby se jednalo o krádež, museli by si podezřelí muži standartu přisvojit, což zřejmě neučinili a pouze zapříčinili její ztrátu. Výtržnictví zase předpokládá hrubě neslušný projev nebo výtržnosti na veřejnosti. Přes tautologii této definice je obtížné za hrubě neslušný považovat projev, který velká část společnosti považuje za povedený vtip.

Jak to bylo za Masarykových časů

Je skutečností, že od dob Tomáše Garrigue Masaryka je úřad prezidenta republiky spojen s vysokou mírou vážnosti. Česká společnost si nikdy příliš nevěděla rady s tím, jak zacházet s urážkami jejích představitelů a prezidentů zejména. V době první republiky platil zákon na ochranu republiky, který trestal jakýkoli neuctivý projev zmiňující prezidenta, a to i tehdy, když byl pravdivý.

Zákon se vztahoval i na karikatury prezidenta, kterým se z tohoto důvodu tehdejší média vyhýbala. Urážkou prezidenta byla tak např. zmínka, že se nestará o Moravany, že katolíci mají jen ta práva, která si vybojují, nebo že příjezd prezidenta do obce je komedií. Potrestán byl i převlek za Masaryka na maškarním plese, nasazení klobouku bustě Masaryka, nebo sklizení květin spod portrétu prezidenta s poznámkou, že takových krásných květin je pro něho škoda. Nutno říci, že prezident Masaryk často odsouzené amnestoval.

Komunistický právní řád znal trestný čin hanobení prezidenta. Aplikace této skutkové podstaty byla zhusta používána proti kritikům režimu. Tento trestný čin však komunistický režim přežil a byl zrušen až ke konci roku 1997.

Prezidentova čest není nad čest ostatních občanů

V současné době tedy není čest, důstojnost a vážnost prezidenta republiky chráněna více než kteréhokoli jiného občana. Ochrana cti a důstojnosti prezidenta je výsostně otázkou soukromého práva a je na prezidentovi, zda se této ochrany bude prostřednictvím soudu domáhat.

Jiná otázka je hanobení státního symbolu. Pokud někdo zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky, dopustí se přestupku. O zneužití či poškození státního symbolu se v daném případě očividně nejedná. Je tedy otázkou, zda záměna prezidentské standarty za rudé trenýrky je hrubým znevážením tohoto státního symbolu.

Státní symbol je symbolem odosobněné podstaty státu. Z tohoto pohledu by se jeho nahrazení kusem spodního prádla hrubým znevážením mohlo jevit. I při správním trestání je však potřeba vyvažovat jednotlivá práva, v tomto případě svobodu slova a zájem společnosti na ochraně abstraktních prvků české státnosti.

Trenýrky jako politický postoj

Vyvěšení rudých trenýrek s největší pravděpodobností nebylo motivováno radikálním nesouhlasem s existencí České republiky, republikánskou formu našeho státu či existencí funkce prezidenta republiky. Takové jednání by mohlo bezpečnost státu byť symbolicky ohrozit a proto je na místě jeho správní postih.

Motivem expozice trenýrek byl spíše nesouhlas s politickými kroky a rozhodnutími prezidenta Miloše Zemana. Takový nesouhlas je však vrcholně politickým postojem, který nemůže být z podstaty věci trestán. Je to postoj vyjádřený sice hodně expresivně, pro mnohé i nevkusně a agresivně, ale pokud by měl právní řád poskytovat ochranu pouze krotké svobodě projevu, netrvalo by dlouho, a tato svoboda by zmizela zcela.

Respekt, úctu a vážnost nelze vynutit prostřednictvím zákona či postihu státem. Svobodná vyspělá demokratická společnost si musí umět poradit i s projevy, které jsou recesistické a pro někoho i nevkusné, aniž by je postihovala prostřednictvím svých represivních složek.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře