MCaric via Foter.com / CC BY-NC-SA, zdroj

Správní bílí Češi se hlásí ke křesťanským hodnotám. Ale jen v internetových diskusích

Napsal/a Robert Břešťan 24. prosince 2016

Křesťanské hodnoty a křesťanská civilizace nebyly v převážně ateistické české společnosti tak často vzývány jako v posledních roce v souvislosti s uprchlickou krizí a varováními před islamizací Evropy.

Povinností „hájit naše křesťanské hodnoty“ před islámem jsou plné internetové diskuse. HlídacíPes.org se zajímal o to, zda se lidé v Česku ke křesťanství v poslední době obracejí i jinak než verbálně.

Stagnují, klesají, rostou?

„Je otázka, na co se vlastně v té souvislosti ptáme – na příslušnost občanů ke katolické církvi nebo spíš na příklon české společnosti ke křesťanským hodnotám? To je dost podstatný rozdíl,“ upozorňuje mluvčí České biskupské konference mluvčí Kateřina Pulkrábková.

Zatímco příklon k hodnotám (tedy považovat je za důležité, i když nejsem praktikující věřící) se měří těžko, příslušnost k církvi (pro zjednodušení – katolické) se spočítat dá.

Podle dostupných statistik – sčítání lidu ČSÚ, sčítání účastníků bohoslužeb i komerčně zadávaných průzkumů na toto téma – počty katolíků mezi roky 2009 – 2014 stagnují nebo mírně klesají. Naproti tomu, podle údajů České biskupské konference, počet nově pokřtěných dospělých od roku 2010 mírně roste.

Úplná dostupná data jsou však jen za rok 2014. Mírný nárůst pokřtěných tak nelze interpretovat prizmatem uprchlické krize či obavy ze ztráty tradičních hodnot.

„Počty dospělých pokřtěných od roku 2010 mírně rostou, ale v praxi katolické církve není příprava na křest chvilková záležitost. Pokud se dospělý člověk rozhodne nechat pokřtít, připravuje se většinou minimálně dva roky. To znamená, že i kdybychom předpokládali, že současná uprchlická krize bude mít v tomto ohledu nějaký dopad, tak by se to na počtech pokřtěných mohlo nějak výrazně projevit až za nějakou dobu a na zhodnocení bychom měli ještě nějaký ten rok počkat,“ říká Pulkrábková.

Nicméně potřeba „podpořit českou křesťanskou identitu“ se ve veřejném prostoru objevovaly v průběhu roku 2016 často. Nejen z úst nejrůznějších populistů či anonymních diskutérů (to obvykle peprnějším jazykem), ale i od zavedených politických stran.

Díky za Velký pátek

Argumentovali tak třeba poslanci při hlasování o tom, aby se Velký pátek stal novým státním svátkem. „Je třeba vycházet i ze současné společenské a politické situace a podpořit naši křesťanskou identitu, která byla důležitým zdrojem našich humanistických, civilizačních a konec konců i demokratických tradic,“ nechal se slyšet předkladatel návrhu, poslanec za KDU-ČSL Jiří Mihola. I díky němu jsme si letos skutečně jednoho dne volna navíc užili.

Sama katolická církev eviduje počty návštěvníků bohoslužeb – tedy těch, kteří skutečně přijdou do kostela. „Což nám sice dává nějaké informace, ale i praktikující katolík někdy do kostela (například ze zdravotních důvodů) nejde a naopak, často do kostela zavítá i nepravidelný návštěvník,“ upozorňuje Kateřina Pulkrábková.

Změn nálad ve společnosti si nicméně katolická církev všímá. „Nemyslím si, že naše země je zas tak moc ateistická. Většina lidí je přesvědčená, že nad námi něco je. V lidech to zraje, dopomohl k tomu i nával islámu na Evropu. Najednou si začali uvědomovat, že mají nějakou svoji identitu a kořeny, které jsou jiné než islámské. A to je dobře, že si to uvědomují. Teď jde o to, aby s tím uměli i pracovat, pochopili, že identita není jen mluvení o tradici, ale také žití podle nějakých pravidel,“ řekl už dříve v rozhovoru pro Lidové noviny emeritní plzeňský biskup František Radkovský s tím, že na počet lidí v kostele to ale podle jeho zkušenosti vliv nemá.

Zdůraznil zároveň právě rozdíl mezi slovy a činy i to, že motivace ke vzývání křesťanských hodnot je často motivována spíše nenávistí: „Mě to až překvapuje, jak je to děsivé, kolik je v tom nenávisti. Ti lidé se ohánějí vlastenectvím, křesťanstvím, ale je to úplně pomatené, ty hodnoty jsou převrácené úplně naruby.“

Spíše vlažný přístup Čechů a Češek k náboženství zaznamenává i Český statistický úřad v rámci sčítání lidu.

věřící

„Vývoj struktury obyvatelstva podle náboženské víry od roku 1991 vykazoval trvalý pokles podílu věřících osob. Během dvaceti let se jejich počet snížil na polovinu, v desetiletí 2001 – 2011 byl ale úbytek počtu věřících ovlivněn i vysokým počtem neuvedených odpovědí,“ stojí v analýze ČSÚ z roku 2014.

Nejpočetnější církví je Církev římskokatolická. „Její zázemí bylo tradičně na Moravě, zejména ve Zlínském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, které soustřeďovaly téměř polovinu všech věřících římských katolíků,“ shrnují statistici.

Mezi sčítáními 2011 a 2001 však nejrychleji narostl počet lidí, kteří na otázku spojenou s náboženským vyznáním vůbec neodpověděli.

Zda a jak se verbální příklon nemalé části veřejnosti ke křesťanským hodnotám promítne do výsledků sčítání v roce 2021 se lze jen dohadovat.

100 tisíc muslimů

Z průzkumů, které se vztahem Čechů k náboženství věnují, lze vybrat některé zajímavé závěry:

  • Více než 52 % obyvatel ČR se někdy „modlilo vlastními slovy“.
  • 2/3 populace považuje alespoň některá přikázání z Desatera za relevantní i pro život v současné společnosti.
  • Katolická církev je považována za nejvýznamnější církev v ČR. Přes 60 % obyvatel populace je přesvědčeno, že jsou její aktivity pro společnost přínosné.
  • Necelá polovina populace navštíví kostel alespoň jednou za rok. 52 % z návštěvníků se účastní vánočních nebo velikonočních mší a 31 % zajímají církevní památky či architektura. Pro 29 % dotázaných jsou důvodem návštěv kostela bohoslužby a svátosti.
  • Přes 60% obyvatel má k církvi jako instituci více pozitivní než negativní vztah.
  • Papež František je v současnosti nejoblíbenější zahraniční osobností mezi Čechy.

Méně pozitivně pro české křesťanství už vyznívají dlouhodobé predikce. Například podle mezinárodní studie Pew Research z roku 2015 v České republice v roce 2050 počet lidí bez vyznání oproti současnosti nepatrně vzroste, mírně ubude křesťanů (jejichž počet se odhaduje zhruba na 1,8 milionu) a nejvíce přibude lidí vyznávajících islám.

Dle posledního sčítání lidu v roce 2011 se k islámu v ČR přihlásilo 3 358 obyvatel. Pew Research predikuje, že za 35 let by to mohlo být zhruba 100 tisíc lidí.

18 komentářů

  1. petrph napsal:

    To je právě úplné nepochopení křesťanských hodnot, když se tvrdí že je lze měřit těžko. Ono je lze statisticky zjišťovat velice snadno. To podstatné je totiž, že jsou zabudovány v našem právním systému. Ta nejtěžší porušení v trestním zákoníku, v dalších zákonech, ty méně významné v přestupkových řízení, další jako obvyklé důvody v právních sporech (třeba nevěra nebo násilí v rodině jako důvod rozvodu, nebo nedodržování smluv a dohod). Tudíž, i kdyby se vzalo za základ křesťanských hodnot třeba jen Desatero, tak už jen z publikovaných statistických údajů právních institucí které výše uvedené řeší lze snadno dovodit dodržování křesťanských hodnot v populaci.

    • Taoiseach napsal:

      Naštěstí nemáte pravdu – (smajlík)

      V celé civilizované Evropě (tedy ve Velké Británii asi ne – smajlík) vychází právo z osvícenství a z deklarace práv člověka. Takže hned první přikázání naštěstí nijak zakotveno není.

      • petrph napsal:

        Jo jasně, to jste mne chytil zrovna u toho prvního přikázaní, máte pravdu.:)
        Jenže o to právě jde,pokud hovoříme o dnešních evropských kestřanských hodnotách tak to nelze omezovat právě na onu víru v toho jednoho Boha, ale právě na ty z křesťanství převzaté hodnoty které může a má uznávat i ateista. Nebo dokonce i věřící jiných náboženství, pokud se chtějí do naší kultury integrovat
        Ale ještě k tomu druhému, právo ve smyslu „právní systém“, se formovalo mnohem dřív, řadu principů převzalo ještě ze starého Říma. A v právním systému nejsou jenom práva a svobody, ale také povinnosti a zákazy. To právě dělá spoustě lidí zejména z jiných kultur problém dneska pochopit.
        Mimochodem, ve Velké Británii vyhlásili svou Magnu Chartu, Velkou listinu práv a svobod už roku 1215. Od roku 1531 oddělili své náboženství od katolického Říma, takže když přišlo osvícenství, už byli mnohem dál než Evropa..

        • Taoiseach napsal:

          Samozřejmě právní systém navazuje na římské právo, ale právě ta hierarchie hodnot se od té doby několikrát překopávala.

          Právo stanoví pro jednotlivce v podstatě jen jedinou povinnost – že ho musí dodržovat.

          A nedrážděte diskutujícího s irským nickem vychvalováním Vleklé Británie (smajlík). Státní náboženství, jaké mají tam nebo v Rusku, je nejhorší, co vůbec může být. Skutečná práva tam měli jenom landlordi, a ne jejich poddaní. I staré Rakousko bylo ve své době lepší.

          Nicméně musím souhlasit, že křesťanství mělo velký podíl na formování myšlení, a způsob, jakým odkazuje ke křesťanským hodnotám přítel Bergoglio, budí úctu i u neznabohů.

  2. Tomas napsal:

    Vzhledem k tomu, že na sčítacích listech nebyla otázka náboženství (cirkví)předtištěna – bylo ji nutno dopisovat – jistě mnoho lidí ji z pohodlnosti, vypočítavosti nebo kvůli špatné orientaci ve formulářích vynechalo. Nejednalo se jen o náboženství, i další otázky byly zřejmě záměrně položeny tak, aby vyhovovaly takovým názorům, jimiž lze zmanipulovat veřejné mínění. O nezávislosti Statistického úřadu si nelze dělat iluze.

    • petrph napsal:

      Nikoliv „z pohodlnosti, vypočítavosti nebo kvůli špatné orientaci“, ale protože ty dotazníky byly na jméno, tudíž ti lidé se oprávněně obávali, že tyto sdělené informace může pak kdokoliv v budoucnu zneužít proti nim. Vláda (nikoliv ČSU) zkrátka svými zásahy znehodnotila Sčítání tak naprostým způsobem, že nemá žádnou vypovídací hodnotu. Byl to akorát kšeft pro Českou poštu.
      Jenže, ČSU není odkázán pouze na Sčítání jednou za x podle přání politiků ten si provádí vlastní šetření nepřetržitě a různými způsoby..Tudíž dá se brát za poměrně spolehlivou informaci že počet členů v jednotlivých církvích od strmého nárůstu po sametové revoluci zase postupně klesá.

  3. Looco napsal:

    Jsem pokřtěná, ale nikdo se mně neptal… necítím se být křesťankou, stydím se za křesťany… „Bigotní“ – to je přesně vystihuje. Hlavně si namluvit, že všechno dělám dobře, ve jménu Boha a přijdu do nebe! Nezapomenout se modlit a chodit do kostela! To je hlavní. Jste si, křesťané, opravdu jisti, že se lišíte od muslimů? Vzpomeňte si na Indiány, Indy, Afričany, Aborgince, atd. Kam šlápla noha křesťana, tam sto let tráva nerostla. Ve jménu Ježíše určitě bylo zabito mnohem víc lidí, než ve jménu Aláha… Já se nezastávám muslimů, ale je to uplně stejný, akorát se tomu dneska říká jinak. Např.když Bush vtrhl do Íráku,že nás musí všechny zachránit a najít neexistující jaderný zbraně, byla to záminka. A takhle se pobožní Američané vkládají do suverenity ostatních zemí, NATO a Putin jim sekundují, všem jde v první řadě o ekonomické zájmy. Že vyvolají válku? Zničí původní obyvatele, jejich zem, že jim vezmou domov? Ještě budou do světa volat, jak jim pomáhají. Každej pomáhá někomu jinýmu a nikomu nejde o lidi. Jestli existuje ten Váš Ježíš, skončíte v pekle! Nebo možná uděláte z celý planety Peklo a ještě budete hlásat, že přišel soudný den.

    • Zdeněk napsal:

      Jsem taky pokřtěný a taky se mě nikdo neptal. Byl jsem tehdy příliš malý (věkem). Přesto se mi nezdá odsuzovat víru jako takovou. Já především věřím sám v sebe, věřím svým nejbližším a přátelům, které léta znám. A taky věřím v to, co nám bylo dáno, a to je přeci rozum. Umění rozpoznat bíle od černého, hloupé od zavrženíhodného, lásku od nenávisti, potřebného od … Pokud budete číst Bibli nebo Korán, najdete tam jistě mnoho rozdílů, ale i mnoho styčných bodů. Pokud svoji víru, vzdělání (především) a životní zkušenosti a s tím spojený nadhled a důvěru v sebe sama, do těchto diskuzí nepromítnete, pak je jedno ve jménu koho budete nakonec žít.

    • anobudelíp napsal:

      Kam šlápla noha křestana tam rostla tráva ve většině případů stejně tak jako před tím, než tam noha křestana šlápla.
      Přečtěte si knihu od Stuarta Stirlinga „Pizarro dobyvatel říše Inků“. Většina obyvatel incké říše nebyli Inkové ale porobené nárpdy kteří mezi utlakem od Inků a od Španělů neviděli velkého rozdílu.
      Pizarro byl povoláním dobyvatel cca stejně inčtí vládci, jako Atilla, Čingischán, afgánští mogulové atd atd.
      A Pizarro byl cca stejný křestan jako třeba Miloš Zeman nebo Vladimír Putin.
      „Profesionální“ křestané kteří šli v jeho stopách – kupodivu většinou jezuité – se indiánů zastávali, učili je a léčili je, sepisovali jejich kulturu a usilovali o jejich osvobození z nevolnictví.
      Kdo od bílých kolonizátorů opravdu trpěl byli například Hotentoti (Sanové) proti kterým Němci pořádali strašné masakry. Dlužno ovšem dodat že na Sany pořádali brutální masakry i ostatní (vyspělejší) černošské kmeny – dávno před tím než přišli Němci.
      Dtto situace v Indii – slavného protibritského povstání v Indii v roce 1857 se zůčastnil zlomek obyvatel a Britové potlačili povstání indickými pluky – většina maharadžů se během povstání dala k Britům a jejich poddaní taky. Evidentně vláda muslimských mogulů nemuslimům nepřipadala o nic moc lepší naž nadvláda britská, u mnoha maharádžů tomu bylo naopak.
      Dokonce i dnes jak mezi hindy tak i muslimy žijí lidé kteří říkají „děda vždycky říkal že za Britů byla menší korupce a bylo lépe“.
      ….
      Dokud byl HongKong britskou kolonií, předběhl v HDP na hlavu svoji „koloniální velmoc“.

      • ČERT napsal:

        Dovolil bych si několik poznámek, dodatků, k tomuto Vašemu zajímavému komentáři. Stranou od Sanů (Křováků) či Hotentotů, ta přítomnost císařského Německa v tzv. Německé Jihozápadní Africe (dnešní Namibii), na přelomu 19. a 20.století právě letos rezonovala i v mezinárodní politice – a to když německý Bundestag označil za genocidu turecké masakry Arménů za první světové války. Turecký president Erdogan totiž na oplátku připomněl Němcům nikoliv třeba židovský holocaust za nacistické epochy (možná by to byla už taková „omletá klasika“), ale německé masové represe právě na území současné Namibie po povstání Hererů (bantuský kmen) v r. 1904. A zároveň dodal, že „naše /tj. turecké, a asi na rozdíl od německých/ dějiny jsou dějinami milosrdenství“. Zkrátka, téma na jistě zajímavou, ale velice dlouhou historickou analýzu a komparaci. – – – Ale k tomu Francisku Pizarrovi… Když ho srovnáváte s těmi vládci, možná by bylo dobré jen dodat, že ale nikdy nedosáhl pozice suverénního státníka (i když o to o něco později v Peru prakticky usiloval jeden z jeho bratrů). Jako původně vlastně soukromý dobrodruh, F. Pizarro zůstal vždycky poddaným, a vlastně vojákem, svého nadřízeného, císaře a krále Karla V. Habsburského (či chceme-li Karla I. jako španělského krále). – – – A další drobnou poznámku, opět spíš jen pro zajímavost, bych měl k tomu srovnání jeho religiozity, příslušnosti ke křesťanství, s tou našeho stávajícího presidenta M. Zemana (příp. V. Putina). Francisco Pizarro, nižší šlechtic narozený někdy v 70.letech 15.století ve španělské Extremaduře, byl asi křesťanem více než jen formálně. Ostatně, třeba jedna verze podrobností okolo jeho konce, kdy byl v r. 1541 zavražděn (ubodán) ve svém paláci v peruánské Limě, hovoří, že ještě těsně před smrtí udělal rukou kříž na podlaze. Aspoň takhle to tedy popisuje španělský kronikář a historik Zarate, jeho současník, který do Peru připlul poměrně nedlouho po jeho smrti. Miloš Zeman, původně levicový politik narozený 1944 ve středočeském Kolíně, o sobě celkem nedávno veřejně prohlásil, že je tolerantním ateistou (pokud jde o Putina, jak je to s mírou religiozity osobně v jeho případě, při oficiálním sbližování s ruskou pravoslavnou církví, nevím). Takže, alespoň se mi zdá, že nějaký rozdíl v tomto ohledu mezi F. Pizarrem a M. Zemanem přece jen je. Ale tím nenarážím jen na to, že mezi oběma zeje značná časová, příp. kulturně-prostorová propast. Vždyť i v současné české společnosti, byť se tu rozdíl mezi křesťany a ateisty často stírá, přece můžeme vysledovat rozdíl mezi opravdu věřícím křesťanem a přesvědčeným ateistou. Ale také je fakt, že se tahle věc může v průběhu života jedince pod vlivem různých okolností různě měnit.

    • Petys napsal:

      Váš názor svědčí o zásadní neznalosti. Ve skutečnosti byli téměř všechny civilizace krutější a bezohlednější než ta evropská Vámi tak barvitě vylíčená v nejčernějších barvách. Původní americké kultury Inkové či Mayové zabíjeli statisíce lidí na oltář bohů vyříznutím srdce, pro asijské kultury neměl jedinec žádnou cenu, tam patří i Rusko, africké masakry mezi domorodými kmeny zasahují až téměř do současnosti. Evropa tam přinesla právní systém daleko spravedlnější než je dnes v postkoloniálních zemích.

      • ČERT napsal:

        K tomuto Vašemu komentáři bych upřesnil, že pokud jde o ty původní americké kultury před příchodem Španělů a lidské oběti hromadně odváděné bohům, tak ještě spíše či prokazatelněji než Inkové (v Andách na západě Jižní Ameriky) či Mayové (jih dnešního Mexika a sever Střední Ameriky) prosluli v tomto ohledu Aztékové v současném centrálním Mexiku – což však neznamená, že by ani u Inků a obvzlášť u Mayů obdobné praktiky neexistovaly. – – – Ale pokud jde o to Vaše srovnání evropské civilizace s většinou ostatních… Myslím, že by se s tím dalo v zásadě souhlasit (a to i když by někdo mohl namítnout, že třeba v raném novověku byli muslimové, vč. turecké Osmanské říše, nábožensky tolerantnější než soudobé křesťanské monarchie, atd. atd.). Ale ono to může být docela napadnutelné asi hlavně proto, že ta evropská civilizace byla celkově asi úspěšnější než jiné. Prostě, třeba i tu indiánskou Ameriku kolonizovali a vlastně „znásilnili“ Evropané (Španělé, Angličané apod.), nikoliv muslimové (Arabové, Turci…), kterým by to třeba už jen tehdejší možnosti jejich námořnictva sotva dovolovaly. Jinak, samozřejmě, muslimové toho obdobným způsobem v minulosti „znásilnili“ také již dost. – – – Pokud bychom tak nějak paušálně chtěli hovořit o expanzi křesťanské (nebo, jak je také občas módou říkat, „bělošské“) civilizace, tak do toho musíme přiřadit i to Rusko. On asi hlavní rozdíl v tomto ohledu, co Rusko jaksi vzdaluje od Evropy a přibližuje k Asii, spočívá v tradičním vnitřním společenském vývoji, s větší rolí individuality, vývoji, který by se dal nazvat vývojem k občanské společnosti a vlastně demokracii. Asi hodně zjednodušeně, prostě i v dobách nevolnictví (nemluvím o privilegované šlechtě) byl v západní a střední Evropě i sedlák „někdo“. V Rusku byla situace v tomto směru většinou asi tristnější – a specifikem se stalo, že se právě z uprchlých nevolníků rekrutovali kozáci. Ostatně, souladil by s takovým pohledem i názor britského historika P. Johnsona, který při jedné příležitosti ve svých Dějinách 20.století poukazuje na rozdílnosti instalace totalitních režimů Lenina a Mussoliniho. V Itálii, zemi s hlubokou tradicí měšťanského života atd., byla Mussoliniho pozice podle něj jiná a složitější. Lenin to měl svým způsobem jednodušší, v zemi, kde, trochu parafrázuji, „prostý lid neznamenal doposud nic, jen bláto pod nohama panovníka“.

      • ČERT napsal:

        Já jen když čtu po sobě poslední odstavec tohoto komentáře, tak si uvědomuji, že jsem tam jednu větu podal asi poněkud zmateně. Ono to snad vyplývá z dalšího, ale samozřejmě, chtěl jsem říci, že ta „větší role individuality“ a „vývoj, který by se dal nazvat vývojem k občanské společnosti a vlastně demokracii“, charakterizovaly právě ty západnější země Evropy oproti Rusku.

    • Josef napsal:

      Čtu a zírám, Loko. Vyčítáte Bushovi, že vtrhl do Iráku. Zastáváte se Saddáma Husaina, který rozpoutal tři války, které stály statisíce lidských životů. Naštěstí kromě války proti Kurdům ty ostatní nevyhrál. Máte pravdu, že se nakonec ukázalo, že zbraně hromadného ničení neměl. Jenže on chtěl, aby si všichni mysleli, že je má a předstíral, že je má. Blafoval a doplatil na to. To však není vůbec důvodem, pro který by měl být litován.

  4. Němec napsal:

    Nevím co to jsou křesťanské hodnoty. Dnes z lidí ždímají peníze banky a dříve to byla církev. Také nechápu proč stále trvají na zastaralém projevu jejich náboženství kecy o spasení a smrti v předpotopním úboru. Církev by měla být moderní v slušivém oblečení s radostnými zpěvy v kostele. A hlavně s důrazem na rození dětí a rodinu. Kdyby v ČR existovalo náboženství, tak by měl farář Halík vetší podporu než prezident Zeman a nepotřebuji na to statistiku. Z komunistů se stávali věřící až tajně na hřbitovech.

    • petrph napsal:

      Mimochodem nikoliv že .Církev by měla být moderní v slušivém oblečení s radostnými zpěvy v kostele. A hlavně s důrazem na rození dětí a rodinu“
      taková církev (nebo i církve) u nás jsou. U nás existuje řada samostatných křestanských církví, které sice spojuje víra ve společného Boha, ale právě v tom způsobu uctívání se liší..Takže pokud hledáte, naleznete..

    • nováček napsal:

      Stojíte si za tím, že náboženství v ČR neexistuje? Už jste navštívil u příslušného lékaře?

    • nováček napsal:

      Ještě pro Němec : Uděláte dobře, a možná se Vám i uleví, když si někde přečtete a opíšete Desatero božích přikázání a budete považovat jeho dodržování z základní křesťanslou hodnotu. Opsání je nutné, rychle se to zapomíná.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies