MyThoughtsMindMaps / Foter / CC BY-NC-ND,

Rok života = 709 842 Kč, říká studie o dopadu těžby uhlí na lidské zdraví

Napsal/a Robert Břešťan 9. září 2015

“Hodnota roku lidského života i dopad znečištění na zdraví člověka se dá docela dobře vypočítat,“ říká Vojtěch Máca spoluautor studie o dopadech různých variant prolomení územních limitů těžby uhlí na lidské zdraví a přírodu.

Oproti současnému stavu by náklady spojené především s dopadem na zdraví lidí (v případě úplného prolomení limitů) vzrostly o 25 miliard korun. Například zástupci tepláren ale tento závěr kritizují jako výrazně nadhodnocený.

Stostránkovou studii na základě zadání ministerstva průmyslu zpracovalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze. Výsledkem jsou i konkrétní čísla. Například rok silného obtěžování hlukem v souvislosti s těžnou uhlí má cenu 3270 Kč, kojenecká úmrtnost v souvislosti se znečištěním má hodnotu přesahující 25 miliónů korun.


Psali jsme již 2.9. 2015: Prolomit limity? Vláda má novou studii o dopadech na lidské zdraví a přírodu


Měli jste konkrétní zadání od ministerstva průmyslu, nebo jste měli úplně volnou ruku?

Měli jsme poměrně konkrétní zdání dané ve smlouvě.

To znamená co? Člověka by mohlo napadnout, že by MPO mohlo chtít vyznění studie ovlivnit…

To rozhodně ne. Zadání nebylo ve smyslu toho, že by si někdo objednal výsledek. To by nešlo. Ale požadavkem například bylo, aby se studie zabývala dopady čistě na území České republiky a českou populaci. Na druhé straně jsme měli dohodu, že když vypočítáme i přeshraniční dopady, nic nám nebrání je uvést. Specificky bylo vymezené i to, že nemáme kvantifikovat dopady emisí skleníkových plynů. Hlavní argument byl takový, že velké spalovací zdroje jsou již zahrnuty v rámci obchodu s emisními povolenkami.

Vytvářeli jste tu metodiku speciálně pro tento případ, nebo na výpočet dopadů na zdraví a životní prostředí existují již dané postupy?

Existuje obecný evropský rámec. Navíc jsme už dříve ve výzkumném projektu pro Technologickou agenturu vyvinuli vhodný metodický postup. Do jisté míry byl ale problém získat data v potřebné podobě, například o budoucím vývoji těžby. Ochota těžebních organizací uvolnit některá data byla omezená.

Data pro studii jste tedy čerpali odkud?

Ve chvíli, kdy se to začalo řešit jako explicitní zakázka ministerstva průmyslu a obchodu, tak se součinnost těžebních společností výrazně zlepšila. Takže data pocházejí převážně od těžebních společností. Některá data pocházejí i z EIA, hodnocení dopadů na životní prostředí, například informace o emisích z rypadel, pásů a podobně.

Jak se počítá dopad na zdraví lidí, třeba roky ztraceného života nebo počet dětí, které onemocní astmatem a jak se to dá přepočítat na peníze?

Když si vezmeme příklad emisí, znečišťujících látek, tak zjednodušeně řečeno sledujeme dráhu dopadu emise. Odněkud vylétne, rozprostře se v atmosféře, vzniknou sekundární emise jako je ozón, pak existují rozptylové studie, které se proloží populací, na niž dopadne. A pak vycházíme z funkce expozice – odezva. Propojíme data se studiemi o souvislostech znečištění a zdravotními dopady. Stojí to na dlouhodobých studiích a datech. Takže přes koncentraci a zasaženou populaci dopočítáme dopady. Například právě počet let ztraceného života.

A jak se to ocení, převede na peníze?

I na to jsou studie a data. Například na to, jak sami lidé finančně oceňují hypotetický scénář zvýšení pravděpodobnosti dožití v souvislosti se snížením znečištění…

Takže se dá nebo nedá říct, že by se hodnota roku lidského života rovnala třeba miliónu korun?

Nejste od toho tak daleko. Jsou různé přístupy, my pracujeme právě s konceptem hodnoty roku života. Přepočítávali jsme to na ceny roku 2014 a výsledkem je částka 709 874 korun (viz tabulka pod článekm). Ale nedá se říct, že by to platilo obecně na každý rok ztraceného života. Platí to pro tuto studii a znečištění ovzduší.

Je to tak, že přes devadesát procent vámi vypočtených vedlejších nákladů těžby uhlí se týká lidského zdraví a jen pár procent dopadů na životní prostředí?

Je to tak. Ale opět to souvisí i se zadáním MPO. My jsme v té studii odhlédli od dopadů na změnu krajiny, to v tom zahrnuté není. Je to i kvůli tomu, že na zpracování té studie byly asi dva měsíce. Dopady na krajinu se těžko kvantifikují a to by bylo řešení spíše na roky než na měsíce.

Výsledkem té studie nejsou žádná doporučení, je to jen suchý popis variant?

Přesně tak. Je to vyčíslení jednotlivých variant a výpočet externích nákladů spojených s těžbou uhlí na dolech Bílina a ČSA ve čtyřech různých variant od zachování limitů až po jejich úplné prolomení.

Ocenění dopadů na lidské zdraví (v cenách roku 2014)

peníze a zdraví

1 komentář

  1. petrph napsal:

    Omlouvám se za trapné a vtíravé opakování téhož-ale název té studie pokračuje – „..„..a využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a tepla na území ČR“!..Ta studie sama kvantifikuje i toto,a škoda že to pan Máca jako spoluautor zde nezmínil.
    Totiž důsledek je ten, že i kdyby tedy byla utlumena postupně těžba, tak při zpracování jiného (třeba dovezeného materiálu) v těchto spalovacách procesech (pro výrobu elektřiny a tepla) zůstanou studií kalkulované negativní účinky na lidské zdraví v určitém poměru zachovány. Pokud tedy vůbec dokáží autoři od přesně účinky na zdraví těžby-a spalování od sebe oddělit..
    Takže by se asi měla říct lidem pravda-tento způsob produkce elektřiny a tepla vás zabijí, ale lepší pro vás nemáme a další desetiletí mít nebudeme. Protože při ekonomickém způsobu jakým vaši politici podpořili alternativní ekologické zdroje ,na to aby jste si mohli onou „elektřinu zdarma „doma třeba v zimě topit nikdy mít nebudete…A z elektřiny z jaderné elektrárny, při podobných cenách taky ne..

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies