Robert Šlachta – špatný čtenář Franze Kafky

Napsal/a Aleš Rozehnal 6. srpna 2016

GLOSA. „Jít do realizace“ a nemít „nabito“ znamená nejen porušení zákona, ale i principů, na kterých spočívá náš právní řád, demokracie, svoboda a vlastně i civilizace.

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta dostal v pořadu Interview ČT24 dotaz, zda měla policie před zásahem na Úřadu vlády a Vojenském zpravodajství v kauze Jany Nagyové „nabito“. Na to Robert Šlachta odpověděl, že „když jdete do určité fáze realizace samozřejmě, tak málokdy můžete říct, jestli máte nabito, nebo nemáte.“

Při zmiňovaném zásahu bylo zadrženo několik lidí a byly provedeny domovní prohlídky a prohlídky prostor Úřadu vlády a Vojenského zpravodajství.

Policie mít „nabito“ musí

Podle trestního řádu může police někoho zadržet pouze v naléhavých případech a zároveň pouze tehdy, pokud jsou dány vazební důvody.

Těmito důvody jsou obava, že podezřelý uprchne, bude působit na svědky nebo spoluobviněné, nebo že bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán. Tyto důvody musí ale existovat zároveň s tím, že zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek má znaky trestného činu a že ho spáchal podezřelý.

Policie tedy v případě zadržení podezřelého musí mít nejen „nabito“, ale musí se jednat navíc o naléhavý případ.

Naléhavost zadržení podezřelých několik měsíců poté, co se stal údajný skutek za situace, kdy podezřelí nikam neutíkali, nemařili vyšetřování, o kterém zřejmě ani nevěděli, ani se v trestné činnosti již nedalo pokračovat, protože podle policie byly trestné činy dokonány, je dodnes nezodpovězenou otázkou.

Kdy se může do bytu

Není možné podezřelého zadržet jen na základě indicií a spoléhat na to, že podezřelí něco řeknou nebo že policie něco najde.

Stejně tak lze domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor vykonat pouze tehdy pokud je důvodné podezření, že v bytě nebo v jiném prostoru je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Pro provedení prohlídky mohou být vzaty v potaz operativně taktické úvahy a tyto být využity při argumentaci k neodkladnosti prohlídky, ale vždy jen za podmínky, že jejich úvahy jsou podloženy věcnými argumenty, popř. i důkazy založenými v trestním spise a získanými zákonným způsobem.

Zároveň musí být v příkazu k prohlídce konkretizovány hledané věci. Konkretizace věci vychází ze samotného trestního případu a musí být zřejmá ze spisového materiálu. Musí být tedy např. uvedeno, že se jedná o účetnictví společnosti za rok 2009 apod. nebo o smlouvy o výkonu funkce mezi podezřelým a společností.

Není přípustné, aby v tomto příkazu bylo uvedeno, že se týká „všech věcí“ souvisejících s tvrzenou trestnou činností. I v tomto případě musí mít tedy policie „nabito“, protože musí vědět, co konkrétně hledá, a musí mít důvodné podezření, že v prohledávaném prostoru tato věc bude.

Napytlujeme a pak uvidíme

Není možné prohlídku provést jen na základě úvahy, že podezřelí mívají u sebe zajímavé materiály, a spoléhat na to, že mezi těmito materiály bude něco, co podporuje verzi policie.

Některé policejní útvary mají v oblibě tzv. „pytlování“. Tento postup spočívá v tom, že policie neví, co hledá, a proto vezme vše, co při prohlídce najde. Následně nalezené materiály analyzuje s nadějí, že buď naleznou něco, co prokazuje spáchání stíhaného trestného činu, nebo něco, co vyvolává podezření ze spáchání jiného trestného činu a může být proti obviněnému použito v nové kauze. Takový postup je však v rozporu s trestním řádem.

Pokud policie přesto zadržení, sdělení obvinění a prohlídky provede, i když nemá „nabito“, činí tak z důvodu, že spoléhá na to, že intenzivními odposlechy, psychickým tlakem vyvolaným zadržením a zabavením všech myslitelných i nemyslitelných materiálů, musí přece na podezřelého něco „najít“.

Nemusí to být nic velkého, postačí nezaplacená daň z darovaných kabelek, ale uložení nějakého trestu možná bude dosaženo, čímž bude postup policie legitimizován. Zadržení a domovní prohlídka jsou natolik závažným zásahem do práv a svobod zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod, že mohou být vykonány právě pouze tehdy, když má police „nabito“.

Josef K by se divil

Postupy, které tento zákonný postulát nerespektují, vycházejí z presumpce viny všech občanů. Je pouze otázka nasazení dostatečného počtu lidí a techniky, aby se nějakou vinu podařilo prokázat.

Někteří policisté tak poněkud upravují výrok Franze Kafky, který se ústy své literární postavy Josefa K v románu Proces ptal, „jak může člověk vůbec být vinen?“ na „jak může člověk vůbec být nevinen, pokud ho podrobíme intenzívnímu vyšetřování naším útvarem?“

Pokud použijeme slovník Roberta Šlachty, znamená „jít do realizace“ a nemít „nabito“ nejen porušení zákona, ale i principů, na kterých spočívá náš právní řád, demokracie, svoboda, ale i civilizace.

8 komentářů

  1. Alexandr Rovný napsal:

    Vážený pane Rozehnale. Dodnes nevím co v mém domě hedali zakuklení a ozbrojení mostečtí policisté, pod velením B.Schwarze, který je také na fotu ze zásahu. V jeho případě platí, „staň se banditou a dveře do politiky se ti otevřou“. Je zcela pochopitelné, že na zásah dohlížela Černá královna.

  2. Miroslav Švábenský napsal:

    Šlachta má nabito vždy,bez ohledu na důsledky. Zůstal po něm můj mrtvý syn a lidé,kteří byli neprávem obviněni.PRO něho jsou už nachystána nová koryta.Odejde bez jakékoliv odpovědnosti za své činy! Tento miláček národa a suprpolda,za pomoci VSZ Olomouc,zejména JUDR Šeredy,bude čistý jak lilie.Spravedlivost? Prosím,co to je v podání naší policie a justice.Bojuji za očistu svého syna už rok,všude narážím na nezájem a lhostejnost.Vlastně všude ne,on je totiž velký zájem smést tuto kauzu pod koberec! Kdych byl zdatný v ovládání počítače,dal bych synovu 6hodinovou výpověď na internet.Bohužel,to neumím.kAŽDÝ by mohl číst o šlechetném Šlachtovi a jeho pistolnících!V zoufalství jsem se obrátil na prezidenta Zemana.Odpověď jsem zatím nedostal.

  3. Miroslav Švábenský napsal:

    Jak vidím,tak cenzura funguje skvěle!!!Napsal jsem komentář k tomuto článku.O ŠLACHTOVI a JUDR Šeredovi,kteří se postarali o mého mrtvého syna. Psal jsem o nezájmu odhalit Šlachtovo svinstvo, otom jak Judr Šereda se vše snaží zamést pod koberec. O tom jak narážím všude na nezájem a lhostejnost.Jak vidno,jste velmi demokratická redakce,cenzůra je vám naprosto cizí! Už vám nemohu důvěřovat. Vám, kteří se tváříte jako strážci demokracie!!!

  4. petrph napsal:

    To možná platilo kdysi v dobách Velkého Detektiva že policie mohla hledat při prohlídce „konkrétní věc“,třeba sekyru se zakrváceným ostřím,že? Jenže složitost věd, nové způsoby zločinů i jejich krytí v podstatě nutí policii „napytlovat“ na místě co se dá a nechat pak odborníky v tom hledat důkazy.
    Ale v čem se pan doktor určitě mýlí, že by byl postup policie legitimizován tím že zda se při prohlídce „něco najde“. Ten postup je totiž legitimizován předem, povolením soudce k prohlídce. Jistě, pan doktor často argumentuje tím že dosud si mohli státní zástupci vybírat mezi soudci kteří jim to povolení dají a kteří nedají. Ale pak tedy pláče na špatném hrobě a měl by své výtky směřovat k soudcům,protože jsou to oni kdož, jak sám píše mají v otázce těchto závažných zásahů do práv a svobod zaručených Ústavou a Listinou základních práv a svobod,zcela rozdílné, ba přímo protichůdné názory. Nejen v případě prohlídek či umístění do vazby ale i hlavně i vlastního soudního řízení a rozsudku. U nich by měla reforma naší justice začít.

    • David Přáda napsal:

      V zásadě máte pravdu, ovšem mám takový dojem, že o příkaz k domovní prohlídce (či odposlechům nebo uvalení vazby) žádá dozorující státní zástupce, který je zodpovědný za právní soulad.

      Vzpomeňte si na asi dost i z toho hlediska zajímavé Případy 1. prvního oddělení a ukázku toho, jak tam fungovala státní zástupkyně, která byla tím prvním filtrem oproti neuváženým krokům policie, které by byly problematické před soudem nebo onen policista zodpovědný za právě ono předání „spisu“ SZ (hrál ho Igor Chmela), který se dostával do sporů s akčnějšími kolegy právě z důvodů dodržování zákonů a zákonných postupů. Oni chtěli pachatele chytit a usvědčit, on ho chtěl dostat s dobrou šancí na spravedlivý rozsudek (a odpovídající šanci žalobce) před soud. Že se jedná v protikorupčních kauzách o politickou objednávku musí být zcela jasné dneska každému soudnému člověku.

      Zásadní problém je ale ve skutečnosti v tom, že v České republice není provedeno důsledné oddělení v tomto případě ani výkonné moc (státní zastupitelství) a justice (soud) a že si státní zástupci typu Ištvána dokážou najít cestičky k soudcům, kteří jim vstříc vyjdou snáz než jiní. Bylo by to asi na jinou diskuzi, ale to, co je v zásadě nazýváno demokracii na převážné části starého kontinentu je paskvilem, protože zde nejsou dodrženy právě ony nejelementárnější „technické“ zásady demokracie, jako je třeba důsledné oddělení a vybalancování zákonodárné, výkonné a soudní moci. Justice by měla být důsledně odseparována od výkonné moci a to bohužel (nejen) v Česku není. To, co máme v Česku (ale platí to pro většinu evropských zemí od východu na západ, je jen otázkou, do jaké míry kdo tu moc urve a jak ji uplatňuje…) je jakási forma oligarchie, obnovovaná na základě fenoménu všeobecných voleb. Že se v takovém stavu nedodržují ani ta tak halasně vzývaná lidská práva je celkem jasné. No a tím se dostáváme zpět k původu kauz tzv. protikorupční „politiky“. Ve jménu boje proti korupci je povoleno vše, zejména pak nerespektování zákonů ve jménu „vyššího“ dobra….

      Reforma by byla skvělá, ale musela by být v prvé řadě politická a od základů a musela by se týkat nejen justice jako takové. Na druhou stranu sebelepší zákony nenapraví společnost, pokud v té společnosti není zájem, vůle a především potřeba takto koncipované změny.

      • petrph napsal:

        Ano, jistě k tomu prvnímu,“příkaz k domovní prohlídce (či odposlechům nebo uvalení vazby) žádá dozorující státní zástupce“, ovšem právě že tu žádost musí odsouhlasit a tím povolit soudce. Takže jsem si naivně myslel že potom zodpovědnost za právní soulad nese ten soudce. K čemu jinému by bez toho potom to jeho povolení byl vůbec potřeba?
        A k tomu druhému. Ano jistě jak jsem i psal,dosud si mohli státní zástupci vybírat mezi soudci kteří jim to povolení dají a kteří nedají. Ale znovu musím opakovat toto je velice závažný problém soudnictví jestli mohou různí soudci zaujmout k jedné věci svým verdiktem naprosto opačné právní stanovisko. To se přece netýká jen těchto povolení, ale i rozsudků, kde se rozhoduje o svobodě či majetku člověka..Jak chcete proboha vyžadovat od občanů jakýkoliv respekt před zákonem, když to zda se dnes chová v souladu se zákonem záleží na tom který soudce dostane jeho případ za pár let na starost? K právnímu nihilismu? Zavřít můžou, pustit musej?
        Jistěže, oligarchizace státní moci je závažný problém. Ale bohužel privilegizace rozdílných soudních právních verdiktů je další hřebík do rakve demokracie. Tím spíše že je těžko ověřitelné a nepostižitelné zda jde pouze o subjektivní právní názor toho soudce a nebo výsledek korupce či zmíněných oligarchických mocenských vztahů:
        Neboli sice jak píšete,“ Ve jménu boje proti korupci je povoleno vše, zejména pak nerespektování zákonů ve jménu “vyššího” dobra…L .Tak to platí i naopak „..“ Ve jménu udržení toho korupčního prostředí (a ochrany jeho aktérů) je ze strany s nimi kolaborujících privilegovaných činitelů justice rovněž povoleno vše,včetně legálního nerespektování zákonů. Protože v tom je ta absurdita, že formálně vzato soudce svým verdiktem ten zákon v konkrétní právní věci vykládá. Takže pak je paradoxně právní ať je právně dobrý či špatný.

  5. Taoiseach napsal:

    Doktor obojího práva pravil: „Podle trestního řádu může police někoho zadržet pouze v naléhavých případech a zároveň pouze tehdy, pokud jsou dány vazební důvody.“

    Ovšem o tom, zda „jsou dány vazební důvody“ rozhoduje následně (až po zadržení) soud. A ostatně ani povolení k domovní prohlídce nevydává policie. Pokud je známo, NEZÁVISLÝ SOUD rozhodl, že vazební důvody dány byly. Takže nevím, proč autor, nešetře patosem, usedavě pláče o „porušení zákona, ale i principů, na kterých spočívá náš právní řád, demokracie, svoboda a vlastně i civilizace“. Přinejmenším tedy na špatném hrobě…

    Že autor nepochopil Kafkovy romány, by se asi dalo odpustit…

    • petrph napsal:

      Možná jen poznámku na konec, ono bohužel nejde o to že doktor nepochopil Kafkovy romány. Protože jejich ´vysvětlující klíč poskytl sám Kafka ve svém podobenství o Dveřníkovi. A to se vysvětluje právě jako těžký, prakticky nemožný přístup občana k Zákonu. Nevím zda ho znáte, ale podstatná je poslední věta. Totiž, po celoživotním marném úsilí a čekání přede Dveřmi se Poutník ještě naposledy ptá zda neexistuje jiná cesta jak by mohl vstoupit. A tu mu Dveřník odpovídá. :
      „Ještě jsi nic nepochopil? Vždyť právě tyto Dveře byly určeny pro Tebe“..
      Tímto podobenstvím by mohl pan doktor Rozehnal zahájit přednášky studentům práv.Aby pochopili že budou dělat sice velmi honorovanou, ale pro své klienty prakticky zbytečnou práci, protože justice není nezávislá instituce pro dosažení spravedlnosti, ale privilegovaná právní elita určená především k ochraně režimu před občany. Ostatně již jsem tu několikrát uváděl onen děsivý citát z povídky pana Klostermanna Mrtví se nevracejí. Kde soudce řve na dva ubožáky kterým zničil život „Jak si dovolujete stěžovat?Já jsem přece Spravedlnost“.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies