Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

O vodu se válčí ve stovkách konfliktů. Ohrozit mohou i Evropu

 -   - 

15349147027_92f55d8a35_zWater training” Autor: US Air Force

Bezmála tři miliardy lidí ze 48 zemí budou do deseti let čelit akutním a bezprostředním problémům spojeným s nedostatkem pitné a užitkové vody. A kolem roku 2030 ji bude ve světě až o 40 procent méně, než kolik lidstvo potřebuje.

Výše uvedená fakta představují vážné globální riziko, které může ohrozit samotnou existenci některých států, uvádí se ve zprávě, kterou v těchto dnech zveřejnila centrála Organizace spojených národů v New Yorku. Z popudu jejího Valného shromáždění je 22. březen od roku 1993 připomínán jako Den vody.

Evropě sice nedostatek vody bezprostředně nehrozí, bude muset řešit problémy, které přinese v jiných částech světa – války, destabilizace, emigrace. „Nebezpečí nám hrozí spíše ze sekundárních dopadů klimatických změn, které s sebou nesou například proudy uprchlíků,“ upozornil v Katolickém týdeníku již dříve geolog a klimatolog Václav Cílek. Navíc za dvacet, třicet let se i Evropa může podle nejpesimističtějších scénářů setkat s vysycháním řek a celkovým úbytkem vody.

“Lidé nemohou žít bez vody a stane-li se její nedostatek pro některé otázkou života či smrti, udělají cokoliv, aby přežili,“ připomíná zpráva OSN. „Z toho plyne, že fatální hydrologické změny velmi pravděpodobně přinesou nové formy konfliktů a dá se očekávat, že se nedostatek vody stejně jako ničivé záplavy stanou předmětem závažných mezinárodních sporů.“

Vody je dost, ale chce to peníze

Problémem přitom není to, že by celkově vody ubývalo, píše Zeeshan Aleem na Agendě, internetovém serveru Světového ekonomického fóra. Dokonce ani sladké vody ne, i když ta představuje jen nepatrný zlomek z celkových světových zásob – 2,5 procenta, z čehož pouhé jedno procento je v současné době dosažitelné.

Problémy ale přináší skutečnost, že není vždy tam, kde ji lidé potřebují, a tehdy, kdy ji potřebují. Jinými slovy: zakopaný pes spočívá v její distribuci. A ta záleží především na penězích, tedy jak je ta která společnost bohatá.

Zatímco bohaté země obecně zvládají využívat své vodní zdroje k uspokojování běžných potřeb obyvatelstva, v chudých chybí potřebná infrastruktura, která by distribuci čisté a zdraví neohrožující vody zajistila. Jejich ekonomiky jsou často závislé na průmyslových odvětvích, jako je třeba těžby uhlí, která ještě více znečišťují již tak vzácné zdroje vody.

Chudé země tak již nyní trpí vážnými problémy. Tři čtvrtě miliardy lidí nemá přístup k čisté vodě a nemoci s tím spojené si ročně podle serveru Water.org vyžádají na 840 tisíc životů.

Změnili jsme přírodu a teď jí nerozumíme

S růstem světové populace a měnícím se počasím lidí, kteří nemají přístup ke kvalitní vodě, rychle přibývá. „Globální požadavky na vodní zdroje čím dál více komplikuje skutečnost, že vzhledem k postupujícím změnám klimatu, dokážeme méně předvídat jejich budoucnost,“ říká Janet Redmanová, ředitelka odboru zabývajícím se dopady klimatu na Institutu politických studií ve Washingtonu.

“Vybudovali jsme naše civilizace tam, kde byla voda, kde se dalo pěstovat obilí a další plodiny, rozuměli přírodě, neboť v ní žili stovky a stovky generací našich předků,“ vysvětluje Redmanová. „Dnes, částečně i kvůli klimatickým změnám, nedokážeme předpověď modely počasí, srážky, to, kde bude voda a kdy, povodně, sucha… Už nerozumíme přírodě, protože jsme ji tak výrazně proměnili.“

Snižující se schopnost předpovídat budoucnost vodních zdrojů na základě historických modelů, tedy toho, co vědci nazývají relativní hydrologickou stabilitou, je klíčová. „Ztráta této stability je jako hrát poker, v němž se objevují nové a dosud neznámé karty v takovém rozsahu, že hra už dál nemá žádný vnitřní smysl či řád,“ stojí ve zprávě OSN.

O vodu se válčí ve stovkách konfliktů

A právě skutečnost, že ani hydrometeorologové netuší, co může přijít, je vysoce riziková. Voda je totiž často důvodem, proč se lidé zabíjejí. Americká nevládní organizace The Pacific Institute zdokumentovala stovky ozbrojených konfliktů, které kvůli vodě propukly v uplynulém půlstoletí počínaje střety keňských kmenů v období sucha a konče nepokoji v Jižní Africe kvůli nedostatku čisté vody.

Odborníci na vodní zdroje Shira Yoffe a Aaron Wolf upozorňují, že i za řadou současných konfliktů stojí voda.  A podle některých zpráv používají přístup k vodě jako strategickou zbraň i extremisté, kteří si říkají Islámský stát.

Jsou Evropa a Česko za vodou?

Na rozdíl od jiných světových regionů má Evropa dostatečné zásoby pitné vody. Server Evropa2045 uvádí jako její hlavní problémy především znečištění a zacházení s odpadní vodou. V diskuzi o vodě se i zde ovšem objevují stále nová témata – například údržba golfových hřišť v oblastech, kde pitné vody není nadbytek (ve Španělsku například spotřebuje údržba golfových hřišť ročně tolik vody jako město s dvanácti tisíci obyvateli. Problémy představuje i cestovní ruch. V průměru turisté spotřebují o třetinu víc vody než místní obyvatelé).


O autorovi

Autorem článku je Libor Stejskal

Komentáře

Komentářů (2)
  1. argun napsal - dne 24.3.2015

    Dobrý den pane Stejskale, musím uznale zamručet, že tato Vaše rubrika je to nejlepší na tomto portále. A taky to jediné, co tady stojí za to číst. Přeji Vám na další cestě vše dobré.

  2. Libor Stejskal napsal - dne 24.3.2015

    Dobrý den, pane argune,

    díky, to potěší. Osobně čtu raději texty kolegů Břešťana a Neumanna. Přijdou mi neméně zajímavé 😉

    Vše dobré i Vám.