Odpouštění dluhů je v křesťanské tradici. Návrh ministra Pelikána na nucené oddlužení je však mimo mísu
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán navrhnul, aby u vícenásobných dlužníků, jimž není už co zabavit, podával návrh na jejich osobní bankrot automaticky exekutor a zároveň byla dlužníkům zrušena povinnost věřitelům cokoli zaplatit. Návrh by tedy znamenal dluhovou amnestii pro předlužené dlužníky.
Je zřejmé, že zadlužení nejchudších vrstev obyvatel je závažným problémem, stejně tak jako problém dluhových pastí, lichevních smluv či neúměrného předražování zboží. Odpuštění hříchů, viny, ale i dluhů je navíc součástí naší kultury a není jen kategorií právní, ale zejména mravní.
Dluh má odpouštět věřitel
Náš právní řád, ale i celá civilizace je založena na individuální odpovědnosti za vlastní jednání. Tato odpovědnost je však někdy těžší, než je váha často chybující osobnosti. Odpuštění je opakem pomsty, která zatěžuje společnost i jednotlivce.
Křesťanství považuje odpuštění, a to i dluhů, za nezbytnou podmínku obstání před Bohem. Dluhy mezi lidmi jsou totiž ničím ve srovnání dluhu každého člověka a lidí obecně vůči Bohu. Základní podmínkou odpuštění je lítost dlužníka či viníka.
Princip odpuštění dluhu je však v křesťanství vázán vždy na odpuštění dluhu věřitelem dlužníka. Návrh ministra Pelikána spočívá ale v tom, že stát by odpouštěl dluhy třetích osob. Vzhledem k tomu, že odpuštění dluhu je v podstatě dar, znamená to, že stát by rozdával majetek svých občanů bez jejich vůle.
Odpuštění dluhu je možné tehdy, pokud je existentní dluh přičitatelný konkrétnímu dlužníkovi a pokud věřitel tímto dluhem neomezeně disponuje. Dluh může odpustit pouze věřitel sám nebo jeho dědicové. Pokud ho odpouští někdo jiný, jedná se o skryté vyvlastnění.
Dluhy odpouštěl Bůh i Solon, ale…
I v minulosti se vyskytly případy, kdy vyšší autorita přinutila své podřízené odpouštět dluhy. Bůh zjevil Mojžíšovi, že mají být odpuštěny dluhy a propuštěni všichni otroci. Ale Bůh nebyl tak velkorysý k odpouštění cizích dluhů jako ministr Pelikán. K odpuštění dluhů totiž mělo dojít pouze jednou za padesát let, aby jimi nebyly zatěžovány děti dlužníků.
Stejně tak často odpouštěl nastupující panovník dlouhodobé a fakticky nesplatitelné dluhy, které komplikovaly společenský a hospodářský život. Nejznámějším odpuštěním dluhů bylo Solonovo seisachtheia, což restartovalo v krizi se nacházející athénskou společnost. Tato odpuštění se však vyskytovala naposledy ve středověku.
Proč vláda nemaže dluhy vůči státu?
Je otázkou, zda jsou české věřitelsko-dlužnické poměry v takové krizi, aby bylo nutno je vynulovat způsobem navrženým ministrem Pelikánem. Pokud vláda hledá odpuštění své viny a svých hříchů, kterých se na svých občanech dopouští, měla by se zaměřit na dluhy, které mají občané vůči státu, tedy dluhy na daních či sociálním zabezpečení, i když i tady není stát skutečným věřitelem, ale pouze správcem svěřených peněz.
Uvedený návrh by nevedl ke snížení úrovně chudoby, ale pouze k tomu, že by se dlužníci zbavovali svých dluhů jednoduše tak, že by se z nich stali ještě větší dlužníci. To by nakonec vedlo k tomu, že by se dlužníky nakonec stali i jejich věřitelé a úroveň chudoby by se jen prohloubila.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Jak vydělat na zlatu a stříbru? Hlídejte férové ceny
Jan Urban: Boris Přítulný a báseň pro Václava Klause ve stylu stalinské poezie
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Mimochodem, docela zajímavá právní otázka třeba zní, jestliže by podával návrh na jejich osobní bankrot automaticky exekutor (a zároveň byla dlužníkům zrušena povinnost věřitelům cokoli zaplatit)
Jak by to bylo prosím s poměrně nemalou odměnou exekutura (o kterou si navyšuje vymahaný dluh). Ta by byla rovněž automaticky odpuštěna, nebo by jí vymahal na věřiteli?
Takové odpouštění dluhů , jako navrhuje pan Pelikán (uvidíne s ším přijde IMF ve vztahu k dluhu 3 mlrd. USD , které dluží Ukrajina Rusku) je známo i z židovské tradice. Tedy včetně odpouštění dluhů třetích osob, bez toho, aby se dlužník dohodl s věřitelem.
Ostatně i TARP či kvantitativní uvolňování , anebo restrukturalizace řeckých dluhů částečně spočívaly a spočívají v odpouštění dluhů.
Nejde o skryté vyvlastnění, jde o projev velkorysosti (pojem to v hokynářské mysli tkzv. právníků zcela neznámý) v některých případech snad dokonce i o mutnost (vyplývající např. z paradoxu úroku, z samotných vlastností stávajícího finančního systému).
Jistě, exekutorům a tkzv. právníkům takováto opatření ubírají z tržeb, ale nalijme si čistého vánočního vína….neměli by tito mlčet a nekonat aspoň o Vánocích ? Vždyť už i ten IMF se na chvíli odmlčel !!
Všem zadluženým i nezadluženým lidem dobré vůle přeji ať se mají rádi navzájem a ať konečně pochopí, že peníze nejsou nic než prostředek. A že mohou jak pomáhat, tak škodit – jak jejich nedostatek, tak i jejich přebytek. A že nebýt dluhů, vskutku ale velkých dluhů , ne almužen na kterých parazitují exekutoři či tkzv. právníci….tak by například nemohly armády Pentagonu či NATO hrdinně bránit zdejší křesťanskožidovskou (Duka, 2014) civilizaci, včetně jejích tkzv. právnických státních zřízení, státních organizací. Že tedy dluhy jsou i alfou a omegou pokroku, jeho udržování. Stejně tak i jejich umazávání (např. inflací , monetizací nebo jinými podfuky).
Dluhy jsou dnes snad dokonce mnohem důležitější jak Ježíšek nebo Mojžíšek.
Obávám se že se mýlíte, a asi jste něco přehlédl. Protože proč popíráte že bylo šlo o vyvlastnění majetku,když by to bylo vyhlášeno zákonem státu jako povinnost pro jeho občany? Protože, i finanční pohledávka jest majetkem.
Tady tedy potom nevidím ani žádnou „velkorysost“ ze strany advokátů (a exekutorů), ti pouze oznámili věřitelům „dle paragrafu xx zákona Vám nic vám nevrátíme, jménem republiky, razítko a podpis“. Mimochodem-výše jsem kladl otázku, třeba mi na ní někdo odpoví. Jestli by se vůbec ta velkorysost týkala právě těch odměn a nákladů právníků a exekutorů (které často převyšují vlastní dluh)-a kdo by jim je pak platil..
A pokud tedy zminujete některé případy odpuštění dluhů mezi státy,chápete doufám že nejde o jakousi „amnestii pro dlužníky“. (Tou je defakto až bankrot toho státu se zcela jinými následky) Ale v případě toho odpuštění je to právě a že poměrně tvrdý politický handl. Jak tedy bude mězi věřiteli (státy) s dlužníkem (o tom jaké podmínky bude održovat).A nebo tedy, rovněž tvrdý handl mezi různými věřiteli.(když třeba někteří odpustit chtějí, jiní ne), a co za to.
A nedej Bože, nedej Bože aby takovou pravomoc získali kromě evropských politiků ještě komerční právníci a exekutoři v neznámo čím zájmu..
1. Na vyvlastnění majetku státem někdy nelze spatřovati pranic škodlivého a špatného. V případě AIG apod. bylo možné dokonce tvrdit, že takovéto vyvlastnění zachránilo tunajšú civilizáciu v podobě jakou ji leta známe.
2. Tvrdý handl ? Spíše tragikomedie. Viz dluh Ukrajiny vůči Rusku. Kdy je třeba si uvědomit že IMF je vlastně jakousi dceřinkou US department of the treasury (tedy úřadu pro správu finančního magadluhu).
Dluhy jsou civilizační nutností, bez sekání dluhů a podvodných jejich rušení by to už dávno nefungovalo. Zejména armády ne (a to nejen z toho důvodu, že dnes již málokdo půjde nasazovat svůj krk zadarmo) – a v posledku jde přeci vždy hlavně o armády.
P.S.V mnohém pak píšeme o tom samém v podstatě stejnou hodnotící optikou, jen si asi nerizumíme, to už tak někdy na netu bývá. Vše dobré přeji v tonto čase povánočním, plném neškorpení se.
P.S. 1. I exekutoři a tkzv. právníci jsou stále ještě jen lidmi. I když si někteří z nich myslí, že jsou něco víc. A tak bychom je měli i nazírat.
Odpouštět dluhy, no to snad né?! Je potřeba sedrat z lidí i kůži a ne je neustále poňoukat tu k osobnímu bankrotu tu zas k jiným formám jak nezaplatit exekutorovi, který tvrdě pracuje! Každý člověk by měl už při narození dlužit konkrétnímu exekutorovi a nejlépe rovnou i státu za to, že smí být, pak by snad exekutorský stav netrpěl tolik nouzí.
Vám se to žije vy chudáci, ale co my co jsme si zvykli na to vás kasírovat za úroky? To si myslíte, že budem své děti, ženy a milenky živit ze vzduchu, nebo nedej bože poctivou manuální prací?! Jste ostuda tohoto tvrdě pracujícího národa pane ministře a douofám, že Vám to jednou pracující lid této země a všichni poctiví plátci splátkových kalendářů spočítají!
Nějak mi není jasné, proč do toho autor plete nějakého Boha. Máme snad sekulární stát a co je mi do toho, co je křesťanské či ne ? Pokud bych panu Bohovi něco dlužil, pak mi to může odpustit, ale do dluhů jiných věřitelů nemá co kecat.