Občan Macháček chce po státu miliardu za nezákonné stíhání z 90. let

K okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou je na dnešní den naplánované pozoruhodné soudní jednání. Český občan Jan Macháček žádá po státu zhruba miliardu korun jako náhradu škodu za nezákonné stíhání z 90. let. Ministerstvo spravedlnosti nárok odmítá.

Kořeny sporu jsou v roce 1994, kdy policie obvinila stavebního inženýra Macháčka z podvodu a a zakázal mu opustit republiku. Po dvou letech byl soud konstatoval, že se žádný podvod nestal. Pro Macháčka ale dosti pozdě.

Už jsme zaplatili, říká ministerstvo

Měl tehdy dojednaný kontrakt v Německu na přestavbu hotelu za mzdu ve výši 4 800 německých marek (v roce 1994 cca 86 400 korun). Kvůli obvinění nakonec nemohl odjet a do práce nastoupit.

Od této sumy odvíjí Macháček svůj nárok navyšovaný postupem času o úrok z prodlení. Ten byl v roce 1994 ze zákona ve výši 26 %.

„Byl jsem cíleně obviněn a obžalován z podvodu. Abych byl úplně očištěn, musel by být nejprve vypořádán můj zákonný nárok na náhradu škody,“ říká Jan Macháček.

Ministerstvo spravedlnosti však namítá, že Macháček už odškodnění dostal. Stát skutečně po letech sporů (Macháček stát žaloval poprvé v roce 1997) na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové z roku 2006 vyplatil zhruba čtyři miliony korun.

„Subjektivní přesvědčení pana Ing. Macháčka, že mu kromě částky přiznané zmíněným rozhodnutím a z naší strany již vyplacené, náleží ještě další plnění, nemá zákonného podkladu,“ říká mluvčí ministerstva Jakub Říman.

I když bylo ve věci nařízené jednání okresního soudu, ministerstvo spravedlnosti argumentuje, že nárok je promlčen. „Pan ing. Macháček prohlásil, že mu stát dluží vyšší částku, nedokázal však tento požadavek řádně odůvodnit,“ říká Jakub Říman.

Zabírám majetek státu

„Úřady se mnou od začátku jednají nezákonně, arogantně,“ říká Macháček, který se snaží náhrady škody domoct i jinými metodami. Když například stát vloni prodával část paláce u Hybernů, vyhlásil na budovu zábor a nárokoval si ji jako protihodnotu požadované náhrady.

„Považuji to za zcela legitimním nástrojem věřitele, jak svého dlužníka donutit k zaplacení dluhu. Pokud stát dům prodá, budou všechny právní úkony ve věci prodeje neplatné,“ říkal tehdy Macháček.

Stát nakonec dům vydražil za 790 miliónů korun, peníze i s daní za převod nemovitosti skončily ve státním rozpočtu.

„Víme, že uplatňuje proti České republice pohledávky, jež jsou podle pana Macháčka kolem jedné miliardy korun. My jsme to lustrovali, ale nenašli jsme pro tyto pohledávky právní titul. Pana Macháčka jsme proto informovali, že z našeho pohledu se nejedná o nároky po právu,“ říká generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu.

Pohledávky, jež Jan Macháček uplatňuje, jdou podle ní za ministerstvem spravedlnosti.

Můj nárok trvá, říká Macháček

Ve věci Jana Macháčka opakovaně interpeloval ministra spravedlnosti Roberta Pelikána poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL).

„Pan Macháček si na základě z kontextu vytržených a nesprávně pochopených teoretických úvah dovolacího soudu obsažených v odůvodnění rozsudku nesprávně vykládá, že státu mělo být uloženo mu proplatit veškeré způsobené škody, přičemž jako právní laik nereflektuje, že odůvodnění soudního rozhodnutí není závazné,“ odpověděl mimo jiné na interpelaci ministr Robert Pelikán.

Jan Macháček je přesvědčen, že je legitimním věřitelem státu a že jeho nárok na náhradu škody nebyl stále vypořádán. Navíc naznačuje, že fakticky je dluh vůči němu uznán a prostřednictvím jeho miliardové pohledávky, mizí ze státního rozpočtu peníze do soukromých kapes.

„Protože byl zákonný nárok rozkrádán, tvářil se jako vypořádaný, ale nebyl,“ říká Macháček, jehož soudní spory se státem nyní trvají osmnáctý rok.