O pole se nestaráme, venkov ničíme. Vesnice by už města nezvládla nakrmit, varuje expert
Základem našeho živobytí je půda, voda a krajina, upozorňuje odborník na zemědělství a venkov František Havlát. „Hnůj se kompostoval od nepaměti a vracel se zpět do půdy. Dnes je tu ale byznys s bioplynovými stanicemi – a to přispívá k degradaci půdy i venkova,“ dodává.
- Pokud jde o zemědělství a venkov, máme tu něco typicky českého?
Máme tu největší lány, největší zemědělské podniky, které provozují nejtěžší techniku, která se po polích pohybuje a máme největší erozi v Evropě. Sedmdesát procent ploch orné půdy v České republice je postiženo erozí. A všechno to spolu souvisí a dohromady to pro venkov vytváří smrtelný koktejl.
- Pochopím, že máme velké zemědělské podniky, to bude stále důsledek socialismu a kolektivizace. Ale proč máme největší erozi v Evropě?
Paradoxní je, že za minulého režimu se zemědělci chovali de facto ekologicky oproti dnešku. Půdní bloky byly menší, byly tam ještě nějaké krajinotvorné prvky. A dnes? Po polích jezdí právě ona velká a těžká technika, máme velké lány a chceme velké výnosy. Jenže do půdy nevracíme téměř žádnou organiku, tedy hnůj. To souvisí s likvidací živočišné výroby. Dnes obilí odvezeme do skladů, prodáme, zkrmíme, horší nacpeme do bioplynových stanic a slámu svineme do balíků a necháme odvézt do spaloven. Do půdy se vrací jen minimum.
Padesátitunová souprava při odvozu kukuřice.
- Není to ale přirozený vývoj? Budování spaloven, kompostáren, bioplynových stanic – to zkrátka dříve nebylo a nové technologie to umožnily.
Musíme si uvědomit, co je základ. Je to půda, voda a krajina. My jsme tady proto, abychom s tím nějak pracovali. Hnůj se kompostoval od nepaměti, každý zemědělský podnik měl živočišnou výrobu a hnůj se pak vracel zpět do půdy. Dnes je tu ale byznys s bioplynovými stanicemi – a to přispívá k degradaci půdy i venkova.
- Čím?
Právě tím, že do bioplynových stanic se dává hnůj, kejda, namísto toho, abychom to vraceli do půdy, půda se tak zlepšovala a dávala možnost pěstování dalších plodin.
Největší hráč – Agrofert
- Takže hlavní problém vidíte v tom, že stále jen vyčerpáváme půdu a nic jí nevracíme?
Jsou tu podniky, které na pole nedali dvacet let ani kilo hnoje, protože zlikvidovali živočišnou výrobu. Půda přestává být živá a funguje často už jen jako držák rostlin. Už se ani nedodržují osevní postupy, nestřídají se plodiny. Některé odebírají hodně živin, jiné méně, jiné půdu zlepšují, třeba jeteloviny a luštěniny. Dnes ale máme jen trojvládí řepka–pšenice–kukuřice. Z půdy se jen odebírá a vrací se do ní jen chemie. To je jako byste chtěl po sportovci, aby měl výkony, ale nedal mu normální jídlo, ale chemické tabletky. Pak přijde kolaps a skončí to. U sportovce, i u půdy.
ČTĚTE TAKÉ: Česká vesnice směřuje k zániku. Proč politici nemají řešení na postupné mizení venkova
- I zemědělství je byznys, té snaze pěstovat výnosné plodiny lze asi rozumět. Existuje tedy nějaký příklad, přenositelný do Česka, který funguje tak, jak byste si představoval?
Třeba Rakousko, k němu máme blízko geograficky i historicky. Ti mají úplně jinou skladbu zemědělství. Někdo může namítnout, že my jsme tu měli jiný režim. Ale i v socialistickém zemědělství to mělo hlavu a patu. Třeba v tom, že byla kombinovaná rostlinná a živočišná výroba, a každá ta vesnice žila a fungovala.
- Skutečně tady máme větší centralizaci zemědělské výroby než před rokem 1989?
Určitě ano. Kravín měl za komunismu běžně 100 kusů dobytka. Když měl 400, tak to už byl opravdu velkokapacitní kravín. Dneska je největší postavený kravín na Havlíčkobrodsku, patří do divize Agrofertu, a má 1200 krav, s tím, že kapacita je až dva tisíce krav. To ukazuje, kam jsme se dostali. Podobné je to u prasat, u drůbeže. Výrobu je nutné úplně změnit.
- Když jste zmínil Agrofert, je to ten největší hráč v českém zemědělství?
Co se velikosti týče, je největší, obdělává dnes asi 120 tisíc hektarů půdy. Podstatnější ale je, že ať chceme nebo nechceme, má největší vliv. Protože od Agrofertu pochází velká část osiv a 50 až 60 % hnojiv, chemie. Zpětně také od zemědělců vykupuje většinu řepky a kukuřice kvůli biopalivům. Agrofert je nejen velký hráč na zemědělském trhu, ale i ve zpracování komodit a produkci hnojiv a chemie.
Sláma svinutá do balíků a připravená pro odvoz do teplárny.
- A je to pro české zemědělství a pro venkov přínos, nebo snad naopak hrozba?
Ať tu klidně jsou velké a střední podniky. Ale ideálně by tu mělo být tak 60 až 70 % těch malých, do jednoho tisíc hektarů. Protože jediná cesta k záchraně venkova je vrátit tam zaměstnanost. Vražedná cesta je zaklínat se i v zemědělství centralizací, inovacemi, robotizací. Výsledkem je, že ubereme pracovní sílu a dovezeme nějakou drahou zahraniční technologii. To je přeci absurdní. My potřebujeme dát lidem práci, vrátit jim životní smysl.
- Těžko ale můžete na pole poslat babky s motykami, když jejich práci zastane jeden stroj.
Určitě nikdo nechce, aby se na po poli někdo lopotil s motykami. Ale je nutné myslet. Ještě do poloviny devadesátých let jsme měli techniku, která měla hmotnost kolem deseti maximálně patnácti tun. No jo, ale dnes máme techniku, která má naložená 40 až 50 tun.
- A co to způsobuje?
Půda se vyčerpává a utužuje. Ve škole se pořád ještě učí, jak zaprší, voda se vsákne, prostoupí do půdy, částečně do spodních vod, část odteče, odpaří se, zase spadne… Jenže dnes se děje to, že zastavujeme ornou půdu rychlostí 15 hektarů denně. To je necelých šest tisíc hektarů za rok. To je průměrná plocha šesti obcí. Každá střecha, každá zabetonovaná plocha znamená, že se nic nevsákne, jen se zrychlí odtok vody a na utužené půdě se nevsákne. Když je zemědělská půda v dobré kondici, měl by kubík orné půdy zadržet 800 až 900 litrů vody. Dnes nám některé půdy nezadrží ani sto litrů. Vidíte to sami – naprší sotva deset milimetrů a voda vám na polích stojí. Spadne třicet milimetrů a s vodou se dává do pohybu i půda. Pak se nemůžeme divit povodním.
- Tohle slyšíme od odborníků opakovaně už řadu let. Odráží se to nějak v politice?
Je to složité. Členové zemědělského výboru bohužel za 15 let nepochopili, jak by měl venkov fungovat. Některé to zajímá, někteří si na zemědělce jenom hrají.
Proti hlouposti a lobbingu
- Přitom byste měli mít jako odborníci v politice přirozené partnery. Už třeba díky Agrofertu, který v zemědělství podniká a má v politice své lidi – Andrej Babiš, Jaroslav Faltýnek, ministr životního prostředí Richard Brabec. Měl jste možnost s nimi o tom mluvit?
Pana Faltýnka znám přes dvacet let. Když jsem se s ním o problémech venkova bavil, chtěl ať mu to zdokumentuji, připravím, nafotím, a přesvědčím ho o tom, že je s venkovem skutečně nutné něco dělat. Udělal jsem to. Jenže on byl jeden z hlavních lobbistů, když zemědělci lobbovali za vyšší podporu pěstování řepky a kukuřice kvůli biopalivům. Dnes nemůže říct, my za současný stav vlastně můžeme.
- Cítí podle vás Agrofert, potažmo Andrej Babiš a jeho lidé, odpovědnost za stav krajiny, stav půdy?
Určitě ne. Znám se s lidmi z Agrofertu i hnutí ANO a vždy mne při řešení problematiky venkova a zemědělství odkazují na Jaroslava Faltýnka. Že je v podstatě politický náměstek, nebo ředitel Agrofertu pro oblast politiky. Ale z jednání s ním nemám pocit, že by si nějaký podíl viny připouštěli. Pan ministr Brabec má zase představu, že Českou republiku spasí tím, že bude dávat kotlíkové dotace a dělat byznys pro chemické firmy, které budou vyrábět plastové nádoby na zachytávání dešťové vody. Že se to bude dotovat a zakopávat do země. Omlouvám se, ale to může vymyslet pouze šílenec. To je asi tak, jako bychom v obcích zrušili padesátku, každému dovolili jezdit, jak chce, a místo toho dotovali pohřební služby a krematoria. Současná zemědělská politika nemá žádnou vizi.
- Ten stav, o kterém se bavíme, není nic, co by se stalo teď. Trvá to třeba dvacet let. Jak dlouho by trvalo a kolik peněz by stálo, aby se zamezilo erozi, zvýšil se záchyt vody v krajině, zlepšila se kvalita půdy?
Platí obecné pravidlo, že co se nějakou dobu ničí, tak se stejnou ne-li delší dobu napravuje. Je nutné ale říct, že to není tak, že by se zemědělci rozhodli a řekli, my teď budeme ničit krajinu. Mohou za to politici a jejich špatné zákony po roce 1990. Politici se vůbec nezajímají o venkov. Pravidla se nastavila tak, že první se zlikvidovala živočišná výroba. Místo toho, abychom se snažili zemědělství po roce 2000 zresuscitovat, přišla biopaliva a další zhýralosti.
- Ale jak se to má napravovat? Půda je soukromá, podnikání také. To má někdo nařídit – teď začněte vracet do půdy, co jste si z ní vzali?
Je to logické. V demokratické společnosti zakazujeme i nařizujeme běžně, jak vidíme třeba u absurdních kontrol kotlů v domácnostech. Stát si musí ujasnit, co chce. Měl by vědět, jak by měl venkov do budoucna vypadat, ale o to se od devadesátých let nikdo nezajímal.
- Není to tedy boj s větrnými mlýny?
Boj s lidmi, kteří jsou mimo, jsou hloupí nebo zlobovaní, není marný. Každý si musí uvědomit, že máme jen dvě varianty. Buď pojedeme tou rychlostí, jakou teď jedeme a pak se stane, že půda nebude zadržovat vodu a ta od nás odteče. Orná půda přestane plodit a v tu chvíli máme problém. Já říkám, pojďme dělat vše pro to, aby tento problém nenastal.
- Přijde mi, že když chcete v zemědělství něčeho dosáhnout, musíte na to dát dotaci. Budeme dotovat obnovu kvality půdy?
Vztah venkov–zemědělství–dotace je pokřivený v celé Evropě. Podle mne musí být jasně nastavena velikost podniků, které budeme dotovat, musíme vědět, proč je chceme dotovat. Ale velké bychom dotovat neměli. Musí tam být jasná velikost podniku, nějaká produkce, chování k půdě a nějaká zaměstnanost. Venkov je dnes jako rozbořený dům na vratkých základech, ve kterém se nedá bydlet, a my přitom přemýšlíme nad tím, jaké kachličky dáme do koupelny.
- A politici podle vás venkov ignorují? Přeci jen tam pořád žije významná voličská základna.
Politici od roku 1990 jen slibují. Ministr Jurečka se tváří, že on něco dělá, ale za tristní stav venkova nesou zodpovědnost všichni ministři od roku 1989. Když zemědělci v 90. letech chtěli podporu pro pěstování zeleniny, na skleníky, na sady, tak jen slyšeli – to je nesmysl, to dovezeme z EU. A v tom je dnes problém. Podobné to bylo u živočišné výroby. Dnes polovinu spotřeby vepřového i drůbežího masa dovážíme. A přitom je to tak, že když přijdou nějaké potíže, venkov musí být schopný uživit města. Dnes by toho ani náhodou schopný nebyl. V tom vidím velký problém.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
32 komentářů
Nevím, co je smyslem článku, zda vzbudit ve veřejnosti trend zájmu o „život“ venkova, nebo jen bubnovat na pohodlné hlavičky veřejnosti závažnost problému, co se týká starosti o půdu, naši živitelku. Ti, co žijí na venkově, tak obvykle mají přehled o hlouposti „průmyslového“ využívání půdy k výrobě potravin. Proč se tak děje, je nejspíše pohodlnost, cena produktů pro nejširší veřejnost a kapitalistická cesta přístupu k získávání čehokoliv. Je třeba vědět, že již socialistická doba zemědělství nastoupila cestu k ničení a erozi zemědělské půdy dle amerického vzoru, takže nostalgie není na místě. Tlak na zachování ceny potravinářské produkce nepovede k záchraně půdního fondu a právě „babišace“ zemědělství (jen velké podniky dokáží zajistit kvalitu a cenu)nedovolí cestu zpět k rozumnému chování. To snad pochopí kdokoliv na venkově, ve městech nikoliv, tam jsou lidé v tomto smyslu již někde jinde, na to nemusí být nikdo expert.
Můžete vysvětlit co je smyslem Vaší reakce na článek, když říkáte, že nevíte co je jeho smyslem? Domnívám se, že důležité je říci jak z tohoto problému ven a prvním krokem je pojmenovat problém a to autor udělal.
Já myslel, že ten můj otazník je v mé reakci aspoň cítit, když není zřejmý. Já vím jen tolik, že pan Havlát, coby expert filozofuje o známých věcech,třeba eroze půdy a její příčiny jsou na „stole“ nějakých 100 roků, nastoupila docela nepozorovaně po masivním používání tzv. strojených hnojiv, místo tradičních a to za účelem zisku v kapitalisticky uvažujících společnostech a na straně socialisticky řízených společnostech to bylo „roztočeno“ za účelem intenzivního hospodaření dle centrálního plánování. Co se změnilo, když to lidé vědí dávno a rovněž ostatní problémy, které pan Havlát zmiňuje? Nic! Proto mi není jasné, kam směřuje snaha uveřejnit onen článek pana Havláta zde na HP, cítím tam jen jakýsi politický podtext, jinak nic objevného, vše se ví, ale napravovat se nebude nic, je to mimo prosté chápání většiny veřejnosti. Celý ten problém je mnohem složitější, jako život sám.
Ano. Nic nového pod sluncem. Jen politický osten. Pan Havlát se veze na vlně „za vše může Babiš“ a měl by to okořenit ještě Zemanem (něco by se našlo, když byl premiérem).
Prosté pravdy je třeba připomínat.
Je dobré pro individuum uživit se v nejbližším vlastním prostředí .
Je dobré a bezpečné ,aby stát měl potravinovou soběstačnost v základních zdrojích.
Argument dovozu vyžaduje dopravní nároky/ubytek půdy/ a rostoucí náklady =závislost
Pokud chce malý zemědělec získat dotace, tak musí splnit příslušný počet velkých dobytčích jednotek. Tak jak mohou existovat firmy bez živočišné výroby?
No a paradoxně požadavky na živočišnou výrobu se pak prezentují jako protiekologické?!
http://echo24.cz/a/iVmfX/jedna-krava-na-25-hektaru-novy-system-dotaci-nahrava-babisovi
Ne všechny dotace jsou spojené s velkými dobytčími jednotkami. VDJ se týkají pouze části z nich.
To se týká pouze TTP a nebo bílkovinných plodin na ornou se to nevztahuje
Pláčete sice hezky, ale opravdu na špatném hrobě. Jeďte do Bruselu, cestou se stavte v Paříži a když Vás místní sedláci nezabijou, tak prosaďte v Bruselu novou zemědělskou politiku. I sedlák chce přežít, když je řepka a kukuřice téměř to jedinné co mu vynáší, tak nemá na výběr. I ten Agrofert se chová naprosto logicky. Když bude někdo platit za melouny a banány, místo za řepkový diessel a kukuřici, tak je bude pěstovat.
No nevím jak to funguje jinde. Minulý týden jsem se vrátil z Belgie a je pravdou že každý kousek půdy je zasetý a vysázený brambory,zeleninou atd. Polí s řepkou bych napočítal na prstech jedné ruky. A to nemluvím o tom že všude se pasou krávy, ovce, kozy a v žádném případě ne po stovkách kusů, ale po pár max. desítkách kusů. Takže je jasné, že v tomto státě si pravidla určil hlavně Babiš a jemu spřízněné firmy. A je taky rozdíl, když EU vydá doporučení, tak v ČR se to bere jako nařízení!!!
Zajímalo by mě,kde jste u nás viděl pást se stovky krav,ovcí a koz.A ještě které patří Babišovi.A najednou si za 3roky co je ve vládě určil Babiš pravidla a proto tady máme lány řepky.Proboha to si ten člověk nemohl vymyslet a určit sám.To mu bylo umožněno všema gaunerama,se kterými se předtím kamarádil a teď si nemůžou přijít na jméno.
Jestli to nebude tím, že k nám se ovoce a zelenina dováží ze států EU a naši zemědělci nejsou schopni konkurovat cenami. Samozřejmě, že si můžete jít koupit k místnímu zemědělci mléko přímo od krávy, nebo kvalitní a chutnou zeleninu, ale připlatíte si za to. Tak radši všichni nakupují v supermarketech a jen si stěžují, že naše zemědělství jde do kopru. Pokud chceme něco změnit, tak nemůžeme jen brečet, jak to naši politici vedou. Změnit musí něco konečný spotřebitel – nakupujme u místních zemědělců a ne levné zboží z dovozu a potom i ti zemědělci budou radši pěstovat brambory a ne řepku a na polích budou zase krávy a ovce a ne solární panely ….
Moniko,jsem rád, že zde připomínáte těžkou situaci našich zemědělců. Například můj sedlák, ten je na tom tak zle, že se musí starat o 4000 hektarů luk a pastvin. Je to tak těžká práce, že mu v létě musí pomáhat i několik gastarbajtrů ze Slovenska. Z opačného konce k naší vsi přiléhají pole a druhého místního sedláka. On je tedy místní i v tuctu okolních vsí, myšleno tím co mu zde patří, ale jinak žije v hlavním městě a ukáže se jenom když si přijede zastřílet. Na 2000 ha má řepku a na 1000 ha pšenici. Kam by dal tu zeleninu a kdo by se o ní staral a hlavně proč? Jak by chudák mohl konkurovat polskému rolníkovi s kulhavou kobylou?
A velkou radost mi dělá i vaše výzva k nákupu u místních zemědělců. Můj sedlák chová skot, když si od něj chcete koupit, musíte počkat až se vrátí ze safari a pak, když bude dobře naladěn, prodá vám. Ale musíte vzít celé zvíře i schlupama:)
Dekuji. Co zde ctu to je snad…? Dekuji za vas nazor.
Je naprosto jasné, že pokud se bude více peněz dávat do zbrojení než zemědělství /voda, lesy, pole/ tak se lidstvo zahubí. Zatím se stěhuje. Je naprosto jasné, že je něco špatně když fotbalista, který se netrefí do prázdné brány bere miliony a sedlák se celý den dře za pakatel. Je naprosto jasné, že když budou vládnout realitní makléři s KGB tak se situace nezlepší.
Ono to zdaleka není jen o zemědělství. Štefan Vaľo ukazuje na další příčinu, nezdá se to, ale asi má pravdu, že je tou nejhlavnější…
https://www.povodne.sk/sk/priciny-povodni
https://www.youtube.com/watch?v=oFOqiVyOzUw
V tomto článku je spoustu pravdy, ale taky spoustu zavádějících faktů a spojení. Ano, problém s erozí a snižováním obsahu v humusu tu je. Dopady se zhoršenou retencí vody v půdě byly popsány. S tímto je opravdu něco třeba dělat a rozhodně je to o úpravě pěstebních procesů a hlavně o penězích. Hnojiva s dlouhodobým efektem jako je kompost nebo biouhel jsou nákladná a je-li půda pronajímána s výpovědí kratší než je dopad aplikovaného hnojiva vystává otázka špatného sedláka, ale dobrého ekonoma – proč to té půdě dát? Takže zde je třeba hledat řešení a do hospodaření vnést nákladovou položku na dlouhodobé zhodnocení půdy. Takové systémy se zavádí i jinde. Dobrý hospodář k tomu přistupuje sám bez podpory a těch dobrých hospodářů naštěstí je stále dost. Naprostý nesmysl je spojovat eroze s bioplynovými stanicemi. Právě bioplynky jsou motorem rozvoje venkova, dávají práci, přináší další investice, využívají to co je navíc, tvoří diverzifikaci zemědělské výroby, ….a kromě mnoha dalších výhod snižují spotřebu průmyslových hnojiv, vytvářejí větší soběstačnost a při rozumném využití zlepšují stav uhlíku v půdě. Je to opět jen o těch řádných hospodářích a penězích. To první těžko ovlivníme a to druhé bioplynka do podniku přináší, čímž opět přispívá k tomu aby bylo i půdě líp.
Jenže když firma, provozující bioplynky, koupí celé zemědělské družstvo, zruší zemědělskou výrobu a pěstuje jen kukuřici na bioplyn, je to podle mě úplně celé špatně. Není to využití toho, co je navíc a průmyslových hnojiv je na to potřeba sakra spousta…
Musíte dobře vyhodnotit to, co píše pan Moravec, tedy, že půdě bude líp a tedy i nám, já mám dojem, že tento povzbudivý slogan vlastní ANO 2011, jehož nejspíše bude pan Moravec přinejmenším fanda.
Břešťane,nechme politicky Agrofert Agrofertem a věnujme se konečně tomu,zda jsme štonk se zemědělsky uživit.Mám za to,že ano.Ale to bychom se museli přiučit jinde,za kolik vypěstovat bramboru,rajčata,papriky,švestky,jablka,mrkev,petržel,křen a jiné produkty.Jinak budeme dál na dovozu závislí.
Dotace na bioplyn jsou stejně špatně nastavené, jako dotace na řepku. Nevěřila jsem tomu, ale skutečně jsou podniky, které veškerou svojí výroby nastrkají do bioplynky, sice máme obnovitelný zdroj energie, který mimochodem všichni skrytě dotujeme, ale pole jsou díky tomu devastována pořád víc a víc už jenom tím, že se pěstují vysokovýnosové plodiny, které se během vegetace musejí mnohokrát stříkat proti plísním, škůdcům a podobně. Přitom ty obrovské kolosy (traktory) pořád víc a víc udusávají hlínu. V půdě se drasticky na poli snížil výskyt žížal (no bodejť by tam chudinky přežily) … skutečně začarovaný kruh. Bohužel se tohle všechno začalo dít hlavně po revoluci. Naše zemědělství bylo tehdy velmi vyspělé a západní země nepotřebovaly, abychom jim zemědělské plodiny dodávali my, oni potřebovali ty své nacpat nám … za ministra Kubáta se krávy likvidovaly jak na běžícím páse. Už tehdy mi to bylo divné, bohužel jsem prokoukla daleko později. To, co se u nás s půdou dnes děje, je skutečně trestuhodné!
Máte pravdu.Jsem venkovan z vysočiny a pracoval jsem mnoho let v zemědělství.Samozřejmně za sociku.Musím ale konstatovat,že tehdy jsme se k půdě chovali daleko lépe.Hnojilo se hnojem,prášku bylo málo.Chémie poskrovnu.Louky se sekaly lištama,traktory byly daleko lehčí.Nemá cenu se tady rozčilovatnad názory některých „odborníků“.Musíme padnout na hubu a teprve potom nám to všem dojde.Ale jenom k těm žížalám.Dříve když jsme šli na ryby,bylo možno nachytat na poli na metru čtverečním patnáct,dvacet žížal.Tzv.rousnic.To jsou hlubokozemní žížaly.Každou noc si vyvrtají komůrku na povrch.No a když pršelo,tak měla voda možnost se vsáknout.Dneska prostě nejsou.A tak když příjde déšť,voda se nevsákne ale spláchne zeminu,už ani nemohu napsat ornici,třeba do vesnice.A všichni se diví.Takže ty opatření která vymýšlí naši vůdci,jsou pro smích.V tomto státě rozhodují a řídí magoři.Ale buďte v klidu,zase si je město zvolí.
Vzpomínám si, jak se Babiš na veřejnosti divil, že nejsme soběstační při výrobě potravin.Na druhé straně začal pěstovat řepku dle EU a dokonce u nás prosadil prodloužení přidávání řepky do PHM oněkolik let. I když v EU to zavrhli. Hlavně, aby co nejvíc vydělal.O stav půdy, krajiny, našeho státu a lidi mu
nikdy nešlo. Miloš
Jak může autor jako zemědělský odborník napsat takový nesmysl jako že za milulého režimu byly menší půdní bloky ?
Zajímalo by mě kde je viděl ?
Dneska se sice dává do půdy většinou méně hnoje než třeba před 30 lety ale zase bych řekl, že se dává víc organický hmoty /drcení při sklizni nebo zelený hnojení/
Co se eroze týká, je to typická česká fraška, kdy úředníci už několik let žvaní o problému eroze, dělají se různá opatření ale aby prostě při opakované erozi nedali dotyčnému zemědělci dotace, tak to ne. Bylo by to mnohem efektivnější řešení než nesmyslné protierozní mapy a nefunkční šaškování s „protierozními“ pásy, které většinou slouží jen k tomu, aby aspoň nějaká splavená půda zůstala na poli.
Bohužel erozi se v dnešní době často nezabrání, protože
na přívalové deště způsobené klimatickými změnami protierozní opatření nestačí…
Je to obrovský problém co se odehrálo v zemědělství od r.1989.Určitá soběstačnost je také obranná záležitost,nejen armáda a zbraně,na to se zapomíná.Alarmující je úbytek orné půdy ,za komunistů byl také,ale nyní se umocnil.Žlutá pole s řepkou je jedinný zemědělský produkt na kterém zemědělci dokáží vydělat.Odborníci tvrdí,že to je nejhorší plodina,která vybíjí živiny z polí a vede k suchu v krajině.Za posledních sto let se zemědělská krajina na zásadně změnila,převážná rozloha polí se několikánásobně zvětšila pro vhodnější strojové obdělávání,ale to ostatní co to má za následek je v rozporu se zemědělstvím. Jako děsivý příklad je neustále rostoucí přebytek divokých prasat.Je škoda ,že nebyla obnovena po r.1989 agrární strana,komunisté pokračují dál a lidovci toho mají se zemědělstvím ,kromě špatného ministra Jurečky málo společného.Jde jim jen o udržení postů.Trohu se z této kritiky vymyká lesnictví,kde se stále zvětšuje rozloha lesa.
„Vražedná cesta je zaklínat se i v zemědělství centralizací, inovacemi, robotizací. Výsledkem je, že ubereme pracovní sílu a dovezeme nějakou drahou zahraniční technologii. To je přeci absurdní. My potřebujeme dát lidem práci, vrátit jim životní smysl.“
Podívejte se na zaměstnanost v zemědělství před rokem 1989 a dnes – běžte pracovat do provozu a schánějte lidi na dojírnu, na prasečák, do traktoru – trend je neúprosný – bez robotizace a velkých výkonných strojů to NEPŮJDE. Je to smutné, ale je to fakt – lidi na vesnicích neseženete….
Omlouvám se panu Břešťanovi,cílit je třeba na pana Havláta.
1)Základem živobytí je půda,voda a krajina.Já bych přidal i ovzduší.Jste odborníkem na zamědělství.Odborníkem se osoby samy neprohlašují,jsou jimi prohlášeny jinými.Jste tedy vážen.Co jste pro základ živobytí u nás udělal?Zřejmě jste ale mohl.
2)Máme největší lány,nejtěžší techniku,největší erozi.Kdo to těch 30 let trpěl?Kdo po tu dobu vybíral a jmenoval nekompetentní ministry zamědělství?Apropo-ta nejtěžší technika z ciziny se vyrábí jen pro ČR?
3)Zemědělství obecně řídí absolventi vysokých zemědělských škol.Co je tam učí,že se pak v praxi chovají jinak?Nebo se ten smrad táhne už z VŠ? V normální společnosti by specializace zem.podniků na rostlinnou nebo živočišnou výrobu vedla ke kooperaci-krmivo z rostlinné za hnůj a kejdu z živočišné.
4)Spalovny,biopaliva,bioplyn-nedoučení ministři a management zemědělství,špatná výchova řídících kádrů.
5)Ano,dříve vinni socializmus a komunisti.Po 30 letech už těžko obvinitelní,tak je vděčnou náhražkou otloukánek Agrofert.To bylo vámi úmyslné pojmenování,jen jsem nepochopil,co jste chtěli na Agrofert uvalit.
6)Vděčím za jmenování vzoru zemědělství v Rakousku.Má dle pana Havláta jinou skladbu zemědělství,ale výstup stejný-potraviny pro obyvatelstvo a dle něho socialistický mezičas zemědělství neuškodil.30 let se opičíme po kde kom.Jak to,že v zemědělství ne po Rakousku?
7)Další text je obžalobou zemědělského hospodaření v posledních 30 letech u nás.Čiší z něho opět nekompetentnost osob,které ho v tom údobí řídily.
8)Dále je opět dehonestováno hnutí ANO a jeho vůdčí osoby.Je to styl vymývání mozků,aby osoba nemyslící selsky nabyla přesvědčení,že za zničenou půdu a vodu mohou právě oni.
9)V závěru pozvedá pan Havlát plamenný meč v podobě obecného pojmenování viníků a kroků,které mohou tento nepříjemný vývoj zvrátit.Odborníku Havláte,je to ale pozdě,velmi pozdě.Pro změkčení-alespoň teď,než nikdy.
10)A pro další změkčení-zemědělství není zdaleka jedinou životně důležitou větví,kterou si lidstvo pod sebou podřezává.Už nepotřebuje žádnou cizí hrozbu,zahubí se samo.
Tak „HlídacíPes“ cenzuruje?Slušný cenzor by k mému příspěvku vepsal,kde se mýlím a kde dokonce lžu.Ale Vy ne,rovnou ho smažete.Takže jste cenzor a dokonce neslušný.To je ale vlastně každý cenzor.
Nebudu se omlouvat.Při psaní mého posledního příspěvku můj hlavní komentář na těchto stránkách nebyl.Měli byste přispívající na tyto kulišárny předem upozornit.Že aby nebyli zaskočeni jako já.
A to ten komentář furt čeká na schválení,dostal punc dočasnosti,možná i zmaru.Všiml jsem si až teď.Chápu,že je neděle a že nejsou lidi,ale to jste mohli gumovat až při nástupu směny v pondělí.
Vnímám,že s Vámi vedu žabomyší válku.Beru na sebe odpovědnost ze 70%,Vy se ale těch zbylých 30% nezříkejte.Příjemný nedělní večer a klidnou noc.
Už jsem se nechtěl ozvat.Ale v této kotlině i jinde bývá rejpalství potrestáno „zalepením“ úst.Věřím,že tak nízko neklesnete.Tak ať mi klávesnice spadne na zem,esli se ještě k pokecání urvu.
Jak se stalo, že máme největší zemědělské podniky ne celém světě? Ani Kanda s polárními teritorii, ani Brazílie, ani Argentina, země s liduprázdnými oblastmi nemají strukturu velikosti zemědělských podniků, jako naše malá zemička uprostřed Evropy (a Slovensko).
Byl to vědecký záměr zemědělských výzkumníků, strategie vlády, nebo jen kriminální jednání tehdejších aktérů transformace? Co bylo hybatelem tohoto pohybu? Spekulace na očekávané agrární subvence? Snaha maximalizovat zisk z rozsahu? Nebo jen hloupost jedněch a chytrost druhých?
Více než 98% našich velkých zemědělských podniků vzniklo do roku 1993. Přestože se formálně dále transformovali, jejich vlastnická struktura je neměnná od krachu komunismu. Ovládat rozsáhlé plochy zemědělské půdy, je opravdovým zlatým dolem, kterého se nikdo dobrovolně nevzdá.
Podoba zemědělství a nakládání s „naší půdou“ (tímto obratem je implicitně míněna především půda ovládaná agrárními velkopodnikateli) zcela závisí na záměrech jejich reálných vlastníků. Usmyslí-li si agrární buržoazie, že je třeba změnu, bude změna, neusmyslí-li si, nebude nic.