Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Andy, zdroj

Milované i nenáviděné parkovací zóny. Podle soudu nejsou diskriminační

Na území Prahy 5 a 6 začaly fungovat placené parkovací zóny. Rezidenti musí zaplatit za parkovací oprávnění, ale jistotu parkovacího místa nemají. Nerezidenti musí za parkování zaplatit až 80 korun za hodinu. Kdo zóny respektovat nebude, tomu hrozí odtažení nebo „botička“. Je to diskriminace? 

Vzhledem k tomu, že není dostatek záchytných parkovišť u stanic metra či na okraji Prahy, ozývají se hlasy, že by měl systém parkovacích zón někdo nechat prověřit soudně. Právě proto, zda nedochází k diskriminaci nerezidentů a zda úřady nežádají peníze za něco neoprávněně.

Parkování a veřejný zájem

Soudy však systém parkovacích zón v Praze již posuzovaly a není možno očekávat, že by nyní rozhodly diametrálně odlišně. Věcí se nejdříve zabýval Ústavní soud, který konstatoval, že nařízení zřizující parkovací zóny nelze považovat za právní předpis, ale za opatření obecné povahy, k jehož zrušení nemá pravomoc.

Meritorně věc rozhodl až Nejvyšší správní soud. V roce 2012 konstatoval, že není ohrožen veřejný zájem spočívající v možnosti obyvatel pohybovat se vozem po území obce, respektive zde i volně zastavit, ale že je jen určitým způsobem omezen.

Tento zájem soud považoval především za zájem soukromý, který bez dalšího nelze považovat za zájem veřejný. Pohybovat se vozem po obci a volně (kdekoliv) zastavit totiž nelze považovat za veřejný zájem sám o sobě.

Nařízení vymezuje oblasti, kde je regulováno stání motorových vozidel. Přímo se tak nijak nedotýká možnosti uvedenými oblastmi s vozidlem projet či zde např. zastavit. Svoboda pohybu nemá tak široký dopad, aby zaručovala právo na neomezené bezplatné stání se silničním motorovým vozidlem v libovolné oblasti hlavního města.

Rozhodnutí nemusí platit navěky

Osoby, které mají k vymezeným oblastem Prahy určitý blízký vztah (mají zde sídlo či provozovnu, trvalý pobyt či zde vlastní nemovitost), a u nichž se právě pro tento blízký vztah předpokládá zvýšená potřeba pravidelného parkování v této oblasti, požívají jistého zvýhodnění oproti jiným, kteří takto blízký vztah k vymezené oblasti nemají a u nichž také zmíněná zvýšená potřeba pravidelného parkování není natolik intenzivní. V dané věci jde o legitimní rozlišovací kritérium, které není projevem libovůle.

Pokud existuje nedostatek parkovacích míst, musí dojít k jisté preferenci parkování osob, které mají k regulovanému území bližší vztah. Úprava parkování v obci navíc může přispět k preferenci hromadné dopravy.

Do budoucna je však nutno posoudit, zda regulace parkování neohrozí veřejný zájem, kterým je mimo jiné bezpečnost a plynulost dopravy. Regulace navíc může odradit velkou část lidí k vjezdu do regulovaných míst, na což doplatí zejména místní podnikatelé.

Veřejným zájmem také není zavádění parkovacích zón za účelem vylepšení ekonomické situace obce.

 

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře