Foter.com, zdroj

Lidská hlava vs. Google. Jak připravit děti na budoucnost, když nikdo neví, jaká bude

Napsal/a Aleš Rozehnal 2. července 2017

Proč současný vzdělávací systém nemůže připravovat žáky a studenty pro jejich budoucí povolání? „Protože tato povolání a odpovídající pracovní pozice v současné době z velké části ještě ani neexistují,“ píše ve svém komentáři pro HlídacíPes.org Aleš Rozehnal.

Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk v rozhovoru pro DVTV prohlásil, že nedostatek techniků negativně ovlivňuje celý český průmysl. Převažují podle něj studenti humanitních oborů a jedno z řešení by bylo společenskovědní studium zpoplatnit.

Tento názor tkví v hluboce zakořeněné představě, že vzdělání slouží primárně jako příprava pro práci a zaměstnání. Nicméně vzdělávací modely spočívající v tom, že student ve škole získal dovednosti, které využíval po dobu 40 let, a pak odešel do penze, již dávno neplatí.

Současný vzdělávací systém ani nemůže připravovat žáky a studenty pro jejich budoucí povolání, protože tato povolání a odpovídající pracovní pozice v současné době z velké části ještě ani neexistují.

Svět zaplavený daty

Víme, že v důsledku robotizace zřejmě dojde k úbytku pracovních míst ve strojírenství. Stejně tak se dá předpokládat, že bude narůstat potřeba pracovních míst ve zdravotnických službách. Stále větší roli budou hrát ekonomické faktory, jako je globalizace a zvyšování konkurence, sociální faktory, jako je stárnutí české populace, jakož i technologické faktory, kterými jsou automatizace a digitalizace.

Důležitá bude také schopnost analyzovat a interpretovat svět zaplavený daty a ovládaný digitální formou komunikace. Dá se předpokládat, že větší a větší důraz bude kladen na ochranu životního prostředí.

O dalších trendech je však možno se pouze dohadovat. Z tohoto důvodu nemůže být vzdělávání zaměřeno na nějaký určitý obor, ale musí rozvíjet základní obecné dovednosti, jako jsou komunikační schopnosti, včetně umění vyjadřovat se písemně, ale i matematickou gramotnost, kterou budou vyžadovat i obory, které s matematikou dříve neměly nic společného.

Absolventi tedy budou potřebovat spíše širokou paletu obecných umů, než hluboké specifické odborné znalostí a úzké profesní kompetence.

Studujte Platóna

Cestou také není přestat vyžadovat po studentech znalosti, které si mohou kdykoli najít na svém chytrém telefonu. Tento zdánlivě moderní přístup mající odstranit biflování totiž vede k závislosti studentů na informacích v kyberprostoru a následně k naprostému ignorantství, protože studenti v důsledku této závislosti nemají ponětí o tom, co všechno neznají.

Ačkoli to vypadá lákavě, Google lidské znalosti nenahradí, i když se jeho užíváním dá nalézt více informací než v hlavě kteréhokoli člověka.

Volání po lpění na způsobu výuky, který má zabezpečit chod továren, nepatří do 21. století. Studenti by stále měli studovat Platóna. Nikoli proto, že je takové studium připraví pro jejich zaměstnání, ale proto, aby se naučili způsobu myšlení a vyjadřování.

Na druhou stranu je skutečností, že hranice mezi vzdělávacími institucemi a vnějším světem by měly být prostupnější. Účelem této větší prostupnosti není příprava studentů pro zaměstnání, ale pro to, aby pochopili nové síly, které na pracovním trhu působí, a těmto silám se přizpůsobili, ale zároveň na ně kreativně a inteligentně reagovali.

14 komentářů

  1. Ing. PES Luboš Nevečeřal napsal:

    Člověk by se měl ve škole hlavně naučit nutné všeobecné znalosti a schopnosti kritického myšlení, Já jsem jaderný inženýr, specializace jaderná chemie, a nikdy jsem se tím přímo neživil, nebot mi nebyl povolen za bolševika přístup ke státnímu tajemství, a v oboru bylo skoro vše přísně tajné. Tak jsem vystřídal 18 řádně zaevidovaných povolání, jak managerských, tak dělnických, vždy jsem odešel dohodou.

  2. nováček napsal:

    „Jak připravit děti na budoucnost, když nikdo neví, jaká bude.“ A on to někdo skutečně věděl? Ale bez legrace, i při memorování se dá rozvíjet kreativita, dokladem je vymýšlení t.zv. mnemotechnických pomůcek.

  3. petrph napsal:

    Se obávám že takovéto zevšeobecňování vede k nesmyslným závěrům a příklonu k ideologiii kterou už jsme snad měli dávno opustit.
    Protože – to co je psáno, že by měli mít absolventi obecnější znalosti sice platí – ale pouze omezeně horizontálně a vůbec ne, obecně vertikálně. Abychom si to popsali názorně – ten teenager by už měl vědět (a to už se v jeho věku i podle jeho schopností odhadnout dá),
    jestli bude dobrý v manuální práci s nízkým stupněm duševní činnosti, nebo jako technik (určité znalosti v technických vědách a matematice), VŠ technický odborník (hluboké znalosti abstrakce v technických vědách a matematice), nebo jako řídicí pracovník (se schopností vést jiné a rozhodovat za ně), nebo zda má nějaké umělecké vlohy které rozvijí – a uživí se jako umělec..Takto dá vyjmenovat řada skupin pozic, která takto pokryje všechny pracovní pozice – i ty budoucí – to je práce pro sociology.
    Snad se mnou bude někdo souhlasit, že by bylo dosti nesmyslné požadovat aby všichni tito lidé měli mít nějaké naprosto stejné vzdělání i do stupně a znalosti. To že „i skladník by měl číst v originále Vergilia“ byl ve své době již pouhý filmový gag, nikoliv požadavek společnosti. Už i komunisté v té době přestali předstírat lidem že by kdokoliv mohl být předevčírem prostým dělníkem u soustruhu, včera ředitelem společné továrny na šroubky, dnes vést atomovou elektrárnu zítra akademikem, a k tomu všemu ještě psaním po večerech národním umělcem..
    Ale co je na tom nutné zdůraznit – toto rozhodnutí musí být na tom mladém člověku – aby sám (alespoň v pubertě) rozpoznal své schopnosti a tím si určil svou nejen pracovní dráhu a sociální status v této společnosti… Samozřejmě žádný soudruh, ani Otto Daněk mu to nemůže nakazovat, ani „usměrňovat“. Protože to co může být tragedie jednotlivce (pokud své schopnosti špatně odhadne) se může proměnit v tragedii celé generace – jak ukázala dejme tomu čínská kulturní revoluce..

    • ČERT napsal:

      „…by měl číst v originále Vergilia“… Tak ono to je asi naznačeno už v samotném článku nebo v některých komentářích… Taková schopnost sama o sobě nejenže není zárukou nějakého ekonomického vzestupu, ale člověk se jí většinou i sotva vůbec nějak uživí, pokud tedy např. není nějakým způsobem privilegovaný či protekční. Myslím, že samotný ten skladník má perspektivy lepší – ať už je schopen toho Vergilia v originále číst či nikoliv. – Aby to bylo srozumitelné, narážím na neperspektivnost všelijakých těch oborů, označovaných souhrnně za humanitní, což je věc, o které se také často mluví.

      • Otakar Jíra napsal:

        O perspektivnosti a neperspektivnosti humanitních oborů by se dalo dlouze diskutovat. Hrozí zde ale jedno velké nebezpečí, které buď zamlčují nebo ani nepostřehli ti, kteří se dožadují ekonomického znevýhodnění studentů humanitních oborů a preference oborů technických. Jako by fakt, že například budu platit menší školné než student humanitního oboru. Vzbudil ve mně třeskutý zájem o techniku, A zase bychom mohli diskutovat o perspektivách té, či oné společnosti a využitelnosti nynějších absolventů např. za dvacet let. Měli bychom si zároveň připomenout i nezbytnost celoživotního vzdělávání a motivace, kterou poskytuje potřeba seberealizace. Už nyní řada mladých lidí, má-li na vybranou větší plat a monotónní práci nebo menší plat a zajímavá a v realizaci i flexibilnější pracovní náplň vyžadující i určitou kreativitu, volí menší plat.

        • ČERT napsal:

          Tak já jsem tu „perspektivnost“ vzal právě čistě z ekonomického hlediska – že prostě z pozice trhu není potřeba přemíra např. historiků, politologů či třeba různých anglistů, rusistů, germanistů, hispanistů nebo, když se začalo u toho Vergilia, latiníků, atd atd. (i když, pokud jde o ty posledně jmenované obory, kde se předpokládá slušná znalost příslušného jazyka, mohlo by se třeba spekulovat o nějakých jazycích, jejichž znalost je i mezi vzdělanějšími Čechy naprosto mizivá – jenže pak zase může nastat otázka, jeli znalost takových jazyků u nás vůbec potřeba nebo jak vysoký, často spíše nízký počet lidí je tedy potřebný). Když píšete o té potřebě seberealizace, tak to je důležitá věc. Jenže tady to prostě může dopadnout tak, že ty záležitosti související s takovým vzděláním zůstanou jen (více či méně) koníčkem.

      • petrph napsal:

        Jistě, já taky nemám nic proti tomu aby si třeba i skladník nebo kdokoliv přečetl Vergilia. Už trochu problém může být že pokud to bude v originále tak by se měl předtím naučit obstojně latinsky – a k tomu už se většina těch lidí nedokope. Ale – mohou.
        Pokud nastolujete otázku zda „tato četba může být zárukou nějakého vzestupu, na to už jsem odpověděl výše – ten člověk by už měl znát své schopnosti a vědět čeho chce dosáhnout – a i tomu podřídit nejen studium, ale i četbu a co si z ní převezme pro sebe. Někdo bude číst Vergilia, jiný Ceasara a Napoleona, třetí třeba Hippokrata, jiný skončí u detektivek, a někdo ani to ne, a vystačí s tím co vykouká v bedně..
        A pokud jde o „neperspektivnost všelijakých těch oborů, označovaných souhrnně za humanitní“ – stejně by se dalo hovořit o neperspektivnosti řady přírodních (třeba netechnických) oborů. Nebo tedy celkově o vědě. To je v podstatě další aspekt současného rozkolu mezi akademickými elitami a zbytkem národa. Zatímco akademici křičí „musí se všechno vědecky zkoumat zkoumat zkoumat, dávejte nám na ty další výzkumy ještě víc peněz“, tak lidé zdola křičí „většina toho bádání je zbytečná /což se dá i prověřit/, dejte ty peníze třeba na důchodce, děti, nebo na technické vzdělání…
        Ergo tahle společenská diskuze nás ještě čeká, pokud tedy chceme být pluralitní demokracií – a nikoliv (v tomto směru) oligarchií elit..Zatím se akademickým elitám daří své postavení uhájit protože mediálně kopou do Zemana. Podívejte se na toho „nevzdělance a ignoranta Zemana“ vždyť ten je (jenom) inženýr ekonomie, ten přece akademické vědě nemůže rozumět.. ))

        • ČERT napsal:

          Tak samozřejmě, když zmiňujete ty „přírodní (třeba netechnické) obory“, tak z ekonomického hlediska je příliš vysoký počet např. zoologů nebo botaniků stejně nepraktický jako vysoký počet např. historiků nebo politologů. – Ale když píšete o tom Zemanovi… Je pravda, že se často zdůrazňuje, možná účelově, nějaká „nevzdělanost“ v případě Zemanových přívrženců a voličů. Zemanovi samotnému se předkládá, že je tedy „buran“, „hulvát“ atd. Ale konkrétně to, jak uvádíte…? Teď si ani nevybavuji, že bych se s tímhle setkal. To už si spíš vzpomínám, když se o K. Schwarzenbergovi, tj. Zemanovu presidentskému protikandidátovi z r. 2013, říkalo: „Jó, to je ten nedoučenej hajnej…“ (v reakci na to, že K. Schwarzenberg kdysi začal studovat, ale nedokončil vysokou lesnickou školu). – A obecněji k těm akademikům… Tak ono dělat vědu přímo na akademické úrovni a brát za to peníze, to není jen tak. Jak jsem naznačil, tady často může hrát roli nějaká privilegovanost, protekce, osobní sympatie… A s tím současným společenským rozporem, mně občas přijde, že se ti sami akademici či „akademici“ sami někdy až degradují… – Jeden úplně konkrétní příklad. Před časem pořádali naši antiislamisté v Praze demonstraci a do zvuku hymny ČR jim studenti (ale snad nejen studenti) z nedalekého UMPRUM naschvál nahlas pustili nějakou hinduistickou muziku. Čiší z toho na Vás projev nějaké „vzdělanosti“…? Nicméně, jeden z iniciátorů tenhle postup označil za „akademický postoj“. To snad není pravda… – Vždyť si to vemte obráceně. Indičtí nacionalisté v Novém Dillí budou pořádat nějakou akci (ideově namířenou třeba též proti muslimům nebo proti Číňanům, to je jedno) a do zvuku hymny Indické republiky jim tam nějaký blbec schválně nahlas pustí třeba českou dechovku – a bude to vydávat za „akademický postoj“.

          • petrph napsal:

            Kdybych odpověděl na ten závěr , tak v Indiii by si to nikdo netroufnul – a pokud ano, tak by věděl do čeho jde. Tam jsou totiž dosud schopni, když se naštvou, používat „neústavní řešení“, čili za urážky náboženství (a mají tam těch sekt spoustu) dochází ke krveprolitím se stovkami, tisíci mrtvých…Samozřejmě toto řešení neobhajuji – jen bych chtěl poukázat na to čím jsme ho ústavně nahradili
            Bylo by samozřejmě krásné, kdyby jsme řekli „vzdali jsme se násilí“ a vše řešíme ústavně demokraticky – pluralitní diskuzí – tedy i třeba rozhovorem ve kterém si lze říct „face to face“ – nám se nelíbí to co děláte, tak to nedělejte – a obráceně“..Smutné je když demokracie tu pluralitní diskuzí zruší a nahradí jí (ještě vedle zvolených politiků) nevolenou oligarchií jak elit, úřadů, soudů jakož i jednostranně informujících médií. Věřící (církve) jsou cool, zatímco jejich oponenti jsou nelegitimní nacionalisti. Od toho si asi sám odvodíte kdo asi bude mít větší právo si pouštět svou muziku . Ostatně – oni věřící mají těch výhod pro sebe víc, už v ústavní Listině základních práv a svobod..
            A nějak podobně je to i s tou akademickou vědou – žádná závazná široká pluralitní diskuze o tom kolik dávát na vědu na které obory a proč se nevede Vědci dostanou tolik, kolik si jejich „akademické elity“ dohodnou potichu s politiky. a státními úředníky.Ostatně i na tom je krásně vidět jak bulvárně pracují média. Prohlášení pana Daňka se bombasticky propírá v médiích – i když pan Daněk nemá – skutečně nemá žádnou možnost jak svůj záměr uskutečnit. Ale až se bude na podzim v parlamentu jednat a hlasovat o státním rozpočtu – média oznámí celkovou částku, ta solidnější rozepíší subrozpočty jednotlivých resortů- Ale o tom kolik peněz jde na jednotlivé vědecké projekty a proč – ani kolik peněz jde na jednotlivé vysoké školy (dle oborů) a proč se určitě ale určitě jednat ani informovat v médiích nebude

          • ČERT napsal:

            Jenom bych, prosím Vás, vysvětlil čistě k té hymně… Tady nešlo o žádné věřící a církve, ale jen o bláznivou, praštěnou provokaci, kdy se prostě úmyslně snažili přehlušit Hymnu ČR nějakou muzikou, přičemž tím „hinduistickou“ jsem myslel nějakou muzikou z indického kulturního prostředí. Co to přesně bylo, nevím, ale může se tedy naskytnout otázka, když už ti demonstranti protestovali proti islámu, zda-li tam nemínili původně strčit nějakou muziku spíš z kulturního prostředí islámského, třeba arabského. Ale je pravda, že to u nás někteří vzali jako zneuctění naší Hymny. Tak jsem si prostě řekl, že je to plně adekvátní tomu, jako kdyby někdo chtěl podobně přehlušit indickou Hymnu nějakou normální muzikou z českého kulturního prostředí, jako třeba právě tou dechovkou.

    • Ukrt napsal:

      Potíž je v tom, že 90% dnešní mládeže neumí ani poslat dopis nebo balík na poště. Nezná a neumí základní věci nutné pro život a pro povolání už vůbec ne. Jediná hodnota jsou pro ně peníze a nic jiného je nezajímá. Nic neumí, ale v zaměstnání chtějí plat, jako zkušení pracovníci a mnohaletou odbornou praxí, atd. atd..

  4. Marek napsal:

    Pracuji jako konstruktér. Seneca, Platón, Aristotelés – to je moje hoby a mohu o tom hodiny diskutovat. Bohužel tomu, co mám jako profesi, moc nerozumím

    • Yaara napsal:

      Dobrý den, Marku,
      děkuji Vám za tu repliku – jednu z nejkrásnějších, jaké jsem za posledních padesát let četl.
      Pambů Vás natřes´!

  5. klouda napsal:

    Nevidím důvod učit děti ausgerechnet Platóna. Pokud je to vtipná nadsázka, budiž. Filosofie před i po Platónovi byla podstatně širší. A to nemluvíme o asijské filosofii.
    Navíc Drtivá většina filosofů si do 19. století hrála s „prvním hybatelem“ či bohem (Spinoza a Ficino byli čestnou výjimkou), tedy je pro nás taková filosofie pouze historický relikt.
    Děti nejlépe připravíme na libovolnou budoucnost rodinným příkladem, vzděláním kombinovaným sportem, vysvětlováním záludnosti reklam a politiky, četbou a omezením sledování TV a netu.
    Jezdím s partou stejných gerontů po kulturních památkách a světe div se!
    Je mezi námi dost mladých.
    Nebo si zajděte do nějakého klubového kina. Převažují mladí, bystří a zvídaví lidé.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies