Kde se žije nejmírumilovněji? Na Islandu, v Dánsku, Rakousku… a v Česku

Napsal/a Libor Stejskal 17. června 2015

Česká republika patří mezi deset míst na zeměkouli, kde jsou lidé nejméně ohroženi válkou, ozbrojenými konflikty či jinými formami násilí. Za sebou nechává například Francii, Velkou Británii, Nizozemsko a další bohaté evropské státy.

Takzvaný Index světového míru sestavuje již devět let respektovaný Institut pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace – IEP), celosvětová nezisková organizace se sídlem v australském Sydney.

Index peace

©©

Pro sestavení žebříčku si institut stanovil 23 kritérií, mezi něž patří například individuální bezpečí obyvatel, jejich ohrožení kriminalitou, místní a mezinárodní konflikty, do nichž je země zapojena, či stupeň její militarizace. Hodnoceno je 162 států, v nichž žije 99,6 procent obyvatelstva zeměkoule.

Zároveň se s pomocí matematických modelů institut snaží vyčíslit, jaký má násilí globálně i v jednotlivých regionech ekonomický a sociální dopad.

Roste propast mezi světem míru a násilí

Právě vydaná zpráva pro letošní rok potvrzuje trend z uplynulých let: zatímco jedna skupina států se těší velmi vysoké míře bezpečí a prosperity, druhá se stále více propadá do chaosu, násilí a ozbrojených konfliktů.

Ve srovnání s předchozím rokem si 81 zemí na žebříčku polepšilo, zatímco 78 jich propadlo na nižší pozice. Nejvýše ve srovnání s předchozími lety stoupají evropské země, letos obsadily patnáct z dvaceti prvních míst žebříčku. Z ostatních kontinentů se k nim řadí Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Bhútán.

Na nejnižší bod pomyslné škály se dostala Sýrie, následována Irákem a Afghánistánem. Rusku patří 152. místo ze 162 sledovaných zemí, Ukrajina je na tom jen o dvě příčky lépe. Občanské války a narůstající teroristické aktivity vynesly vůbec poprvé severní Afriku mezi nejnebezpečnější místa na zemi. Největší propad v „globálním indexu míru“ zaznamenala Libye.

Násilí stojí bilióny dolarů ročně

Institut upozorňuje na dramaticky rostoucí počet obětí nejrůznějších občanských válek a místních konfliktů, který se mezi lety 2010 a 2014 zvýšil třiapůlkrát (ze 49 tisíc na 180 tisíc).

Ekonomický dopad násilí ve světě za minulý rok odhaduje zpráva na 14,3 biliónu dolarů, tedy asi 346 biliónů korun, což představuje více než 13 procent loňského celosvětového HDP.

Podrobnou mapu s údaji jednotlivých zemí si můžete otevřít zde.

1 komentář

  1. sasek napsal:

    Nekonečné rozmíšky a krvavé konflikty zvl. v muslimských zemích nemohou skončit jinak, než mezinárodním zásahem se všemi následky, které z toho vyplynou. Bude třeba ještě větší spolupráce s Izraelem, ti nejlíp vědí, jak je třeba postupovat.
    Jsem zvědav, co se vyvrbí z hašteřením mezi Hamásem a Fatáhem v Palestině, zřejmě z toho nekouká nic dobrého. Hlavně by měla skončit jakákoliv finanční pomoc, kdy si tyto prostředky rozkradou jejich vůdci. Pokud jim to palestinský lid toleruje, bude muset platit bídou a nejistou existencí.

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies