Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
facebookový profil Jana Krause,

Glosa: Robert Šlachta – nebezpečný bojovník za vyšší dobro

Pocit policisty, že stojí nad zákonem v důsledku jeho poslání prosazovat svoji vizi spravedlnosti, je spolehlivou cestou k tomu, aby byla policejní moc zneužita. Pokud navíc tomuto pocitu veřejnost aplauduje, je to spolehlivou cestou k policejnímu státu, píše v souvislosti s čerstvým přiznáním Roberta Šlachty, že úmyslně obcházel předpisy, právník Aleš Rozehnal..

Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že v rozporu s policejními předpisy on a policisté jeho útvaru „svévolně nezakládali informace do systému elektronického trestního řízení“, což považuje za zásadní důvod reorganizace části policejního sboru.

Mohlo by se zdát, že se jedná o porušení policejních předpisů nepodstatné, vedené dobrým úmyslem, nicméně je tento postup pro některé veřejné osoby a jejich metody naprosto symptomatický.

Ve jménu vyššího dobra

Mgr. Šlachta a jeho bývalý tým se považují za natolik výjimečné policisty, že se dodržováním předpisů nemusí zabývat. Nedodržování předpisů pak zdůvodňují bojem za vyšší pravdu a dobro.

Předpisů musí podle nich dbát pouze ti na druhé straně barikády, tedy ti, proti kterým Robert Šlachta a jeho lidé bojovali, což jsou lidé, kteří nejsou tak výjimeční jako oni, a jejich snahou je dokonce buď skutečná či domnělá snaha nabourat představu vyšší pravdy a dobra Roberta Šlachty. Kolegové Roberta Šlachty tedy předpisy dodržovat nemusí, protože konají dobro, zatímco jejich protivníci ano, neboť se pokouší konat zlo.

Když byl Roberta Šlachta dotázán na sdělení vedoucího ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jiřího Komárka, že policejní prezident Tomáš Tuhý je podezřelý z brutálního úniku informací v případu, kde jde o stamiliony, čímž Jiří Komárek porušil zřejmě hned několik zákonů, odpověděl, že pan „Komárek je člověk, kterému by tento stát měl stokrát poděkovat“.

Opět se tedy jedná o výjimečného člověka, kterému má „stát stokrát poděkovat“, a tudíž nemusí dodržovat zákon, pokud je to vedeno dobrým úmyslem. Z nedodržování zákona by neměl být vůbec obviňován, a to z důvodu státního vděku, který mu Česká republika dluží.

Co je dovoleno Jovovi…

Pokud Robert Šlachta a jeho podřízení porušovali policejní předpisy stran systému elektronického trestního řízení a sdělování informací z trestního řízení, nabízí se otázka, zda neporušovali i předpisy jiné a v jiných případech.

Zda například nezískávali důkazy nezákonným způsobem. Nebo zda nemanipulovali s důkazy, aby byla vyšší pravda a dobro na soudu snáze prosaditelné. Či snad zda nevynášeli utajované informace z trestních spisů spřáteleným novinářům a médiím, aby veřejnost dostala náležitou interpretaci případu a rovněž získala ten správný smysl pro vyšší pravdu a dobro.

Ve starém Římě se používalo přísloví “Quod licet Iovi, non licet bovi”, tedy “Co je dovoleno Jovovi (bohovi), není dovoleno volovi“. Znamenalo to, že existovaly dvojí standardy, jedny standardy pro bohy a jiné pro voly. Uplatňování této zásady je však v přímém rozporu s principem vlády práva.

Vláda práva kromě jiného znamená, že jednání všech je posuzováno stejně bez ohledu na status jednajícího. Neznamená to, že právo je mechanický stroj a ani takovým strojem být nemůže. Neznamená to však, že protiprávní činy jedné skupiny osob je možno tolerovat, zatímco protiprávní činy jiných je třeba stíhat.

Některá média šíří legendu o tom, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu pod vedením Roberta Šlachty nekompromisně zakročoval proti všem nešvarům a zlořádům ve společnosti bez ohledu na to, o jak vysoké patro společnosti šlo.

Nemohlo se však ve světle sdělení Mgr. Šlachty jednat o zásahy proti těm, kteří nesdíleli stejný pohled na svět jako vedení tohoto útvaru, zatímco spřátelené skupině „bohů“ byly prohřešky v zájmu vyšší pravdy a dobra tolerovány, tak jako tyto prohřešky tolerovali policisté ÚOOZ sami sobě?

Na cestě k policejnímu státu

Jsme si navíc jistí, že představa „bohů“ o vyšší pravdě a dobru je správná a její správnost nebyla veřejnosti pouze vnucena novináři a médii spřátelenými s „bohy“?

Pocit policisty, že stojí nad zákonem v důsledku jeho poslání prosazovat svoji vizi spravedlnosti, je spolehlivou cestou k tomu, aby byla policejní moc zneužita. Pokud navíc tomuto pocitu veřejnost aplauduje, je to spolehlivou cestou k policejnímu státu.

Práce policisty je mimořádně stresující, náročná, odpovědná a důležitá. Z tohoto důvodu nemůže být policistou každý, ale pouze ti nejodolnější, nejsilnější, nejodpovědnější a nejčestnější. Pro existenci právního státu je smrtící činnost policistů nedodržujících zákony za účelem vynucování jejich představy uspořádání společnosti.

Právní stát potřebuje policisty, kteří čestně ctí všechny normy a stejná kritéria kladou na sebe i občany, kterým slouží.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře