Generaci Z přivede k volbám pouze internet
KOMENTÁŘ. Jaká je souvislost mezi politickou pasivitou, neochotou účastnit se voleb a veřejného života vůbec a tím, jak nabývají na důležitosti v sociálním životě příslušníci Generace Z?
O volby do Senátu mělo zájem 15 procent lidí, což je nejméně v historii České republiky. Zájem o volby setrvale klesá, což mnozí zdůvodňují znechucením voličů z politiky, které způsobuje jejich společenskou apatii.
Je skutečností, že jsme zdánlivě svědky stále větší a větší politické pasivity, co se účasti ve volbách týče. Tento trend bude zřejmě dále sílit tak, jak budou nabývat na důležitosti v sociálním životě příslušníci Generace Z.
Otvírá se nové bistro
Jejich svět je neodmyslitelně spjat s moderními technologiemi, internetem a s nutností být stále online. Příslušníci Generace Z jsou propojení, využívají moderní komunikační a mediální technologie a život před používáním těchto technologií již nepamatují. Na vše, co bylo před érou internetu, pohlížejí shovívavě, ale i trochu s nedůvěrou.
Jejich život online znamená život v rychlém tempu a okamžité sdílení myšlenek a poznatků. Pro Generaci Z je důležitější volný čas a zábava než práce nebo založení rodiny. O to víc to platí pro účast ve volbách.
V době konání voleb se zcela jistě koná hodina kurzu pole dance, otevření nového bistra nabízejícího fusion skandinávské a bolivijské kuchyně, nebo se dá sledovat nový seriál na Netflixu.
To vše je určitě atraktivnější než účast na podivném rituálu v nehostinné místnosti pod dohledem volební komise, která je zoufale off-line, používá archaický materiál – papír a obálky, které byly dosud známy pouze jako ikona v počítači.
Tento proces je na hony vzdálen projevům preferencí této generace, které většinou spočívají v udílení lajků či emotikonech.
Politická pasivita je jednou z klíčových otázek kvality demokracie. Mladí lidé, ale většinou nejsou politicky pasivní, pouze nacházejí nové formy angažovanosti.
Velmi mnoho mladých lidí je aktivních v nových formách občanského života, které se odehrávají mimo sféru institucionalizované politiky. Zajímají se o politiku a jsou informovaní, ale vyhýbají se konvenčním formám participace, což ale neznamená, že demokracie je v krizi.
Mladí lidé jednají podle nových norem politického chování a zájmu o společenské záležitosti. Dalo by se říci, že politiku monitorují a jsou připraveni zasáhnout, pokud to budou vyžadovat okolnosti.
Politikům spíše nevěří, ale chtějí být informováni, dohlížet na politiky a kritizovat je. Nedůvěra v politiky je důvodem, proč chtějí zůstat vně politiky.
Volby přes internet
Tento nový styl občanství se projevuje hlavně na internetu. Jeho odraz můžeme najít v politicko–etických vzorcích spotřebního chování, spočívajících např. v odmítání potravin s palmovým olejem nebo preferenci fair trade potravin.
Pokud zahrneme do politické angažovanosti i projevy těchto zájmů mladých lidí, není obraz jejich politické aktivity tak černý, jak by se zdálo z konvenčního pohledu.
Jedná se o občany, kteří se sice nezajímají o politiku stále, ale mají potenciál politicky jednat, pokud to bude zapotřebí. Dalo by se to nazvat postmoderní formou politické participace.
Pro zvýšení účasti mladých lidí na volebním mechanismu je klíčové, aby získal moderní podobu, která spočívá v jeho přenesení na internetovou platformu.
Neexistuje žádný důvod, proč by lidé nemohli volit prostřednictvím internetu. Stačí pouze zajistit bezpečnost a anonymitu volby a rezistenci systému proti zneužití a útokům zvenčí.
Pokud jsme schopni zajistit na internetu bezpečnost bankovních transakcí nebo obchodování na burze, jistě je možné zajistit i integritu voleb prostřednictvím elektronické komunikace.
K tomu je zapotřebí pouze moderní správa voleb, vysoký stupeň internetové penetrace a politická vůle. Nejedná se o nevyzkoušený koncept.
V Estonsku volí prostřednictvím internetu přibližně čtvrtina voličů a v ženevském kantonu je počet internetových voličů stabilizován přibližně na 20 procentech.
Větší účast mladých lidí ve volbách by také změnil přístup politiků k této generaci. Politické kampaně a kandidáti přistupují k mladým lidem jako k monolitu, i když jsou velmi diverzifikovanou skupinou.
Pro mladé lidi je důležitá diskuze. Budou se účastnit voleb tím více, čím více budou ve školách diskutovat o politických záležitostech.
Volby jsou často branou pro jiné formy občanských aktivit. Zvýšení účasti na volbách by vedlo ke zvýšení kvality demokracie a pocitu společenské soudržnosti.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
10 komentářů
Počítám sám sebe do zmiňované generace a pokud by se mělo něco takového stát realitou, pak by má politická angažovanost skutečně stoupla. Ne však tím směrem, jaký pan Rozehnal předpokládá. Dříve než by se něco takového mělo stát, bych reálně a v reálném světě protestoval a demonstroval proti něčemu tak nesmyslnému jako volby přes Internet.
Představa, že nízká účast je způsobená jinou zástupnou a zábavnější aktivitou mi přijde směšná. Navíc pokud se tak někdo chová, tak rozhodně nezávisle na věku. Takovým lidem, totiž volby nestojí za námahu. I kdyby jste jim urnu nacpali až pod nos tak stejně volit nebudou.
Nemám lepší řešení, ale jsem si jist že existují. Jiné volební systémy, jiné děleni hlasů mezi zastupitele, … Existuje množství vyzkoušených konceptů, stačí si vybrat, případně je vhodně kombinovat.
Na závěr a stranou toho všeho je naivní představa funkčního systému voleb přes internet u nás, vzhledem k tomu jak „funguje“ zbytek eGovermentu.
Postačovala by úprava volebního zákona. Pro vstup do sněmovny musí volební subjekt překročit 5% odevzdaných hlasů.
Při senátních volbách by měla být podmínka podpory vítěze alespon 10% voličů okrsku pro zisk mandátu. Pokud voliči nemají zájem o senátora bude okrsek neobsazen.Pokud bude klesat počet obsazených křesel v Senátu z vůle voličů dojde přirozeně k jeho neusnášeníschopnosti a tedy důkazu ,že si ho voliči nepřeji p l a t i t.
Z jejich vůle dojde k jeho zániku či naopak k jeho působení .
dodatek
Úroveň e-govermentu v podmínkách ČR zatím na možnost voleb není připravena a je otázkou, zda by dostupnost přes „klávesnici „významně zvýšila volební účast.
Možná generace která neprojde realitou skutečné války se méně zamýšlí nad určujícími prioritami svobodné společnosti.
To se věřím že tak není a že český e.government je na to připraven velice dobře a to díky datovým schránám. Dodělat do nim apku ve které dotyčný volič zaškrtne některé kandidáty by bylo poměrně snadné. , mnohem snadnější než nyní spouštěnś eet
Nechvalte dne před večerem, pane kolego, však to EET ještě neběží. Doposud všechny větší projekty trpěly nespolehlivostí jako např. evidence vozidel, nebo to byly tunely, která zanikly Opencard, zdravotní dokumentace…
To, že banky fungují je pouze dokladem toho, že je to technicky možne; o tom není pochyb a dříve či později to realizováno bude. Řeč je tady o tom, že „Úroveň e-govermentu v podmínkách ČR zatím na možnost voleb není připravena“. Dodal bych, že je velmi pozadu ve srovnání s vyspělými zeměmi, mezi které by ČR reálně patřit mohla/měla.
Ono to zae není tak jednoduché, jak si pan doktor představuje, že se něco „hodí na internet“, a rázem se po tom vrhne spousta lidí – ani té generace Z. O tom jasně hovoří princip startupů, úspěšnost projektů v tom že o ně lidé projeví zájem je asi jedno procento.
A obávám se že možnost volit (ty samé politické ksichty), které si partaje hodí do svých volebních kandidátek asi zorvna tuhle generaci nenadchne ani přes internet. Tím spíš že kvůli zabezpečení – ale i anonymizaci jí nebude možné propojit s jejich oblíbenými aplikacemi ala Facebook apod.. A pak tedy půjde zcela mimo ně.
Ono by se to asi dalo dohledat, počet a rozložení podle věku aktivních uživatelů datových schránek. Ti jediní totiž skutečně elektronicky komunikují se státní správou. Ostatní na to dlabou a vymlouvají se že to prý nejde.
Osobně se domnívám, že se jedná o nesmysl. Děti by volily za babičky a dědečky a každý by si mohl pro sebe nahonit tolik hlasů koli by potřeboval.
Jo a ještě jedno tvrdé „dělnické slovo“. Jakou si představujete že vychováte aktivní mládež, jak si asi představujete že se pak zapojí do aktivního veřejného života, když pro ně je zatěžko dojít si kousek do volební místnosti?? Proto jsou ty volby dba dny (a v pátek až do desíti hodin), aby neobstála jakákoliv výmluva že musí být na diskošce nebo co.. Do té volební místnosti lze si lze odskočit a být za deset minut zpátky, třeba z hospody.. Třeba já jsem to vzal „na volby“, když jsem vynášel odpadky, časová ztráta byla asi 5 minut 🙂
Ale jestli tuhle mládež ,přesvědčíme internetovými volbami že že aktivní zájem a práce pro veřejnost a společnost se rovná (jenom) zmáčknout lajk na smartphonu, a tím je to hotovo, tak to bude skutečně průser za který demokracie strašně zaplatí. Právě toto se dá mediálně strašně zneužít pro propagaci těch nejhorších ideologií a vůdců,..a jestli nebudou umět aktivně nic jiného, pak a opakuji to pořád si nestěžujte na Zemana a bolševiky.. Těch hrozeb a těch kdo chtějí v medoligarchii získat moc je mnohem víc
„Pro Generaci Z je důležitější volný čas a zábava než práce nebo založení rodiny.“ Je-li tato věta pravdivá, pak Generace Z rychle vymře a snad se najde, někde v zapomenutém koutě planety Země, několik jedinců ne-Z, pro něž není „důležitější volný čas a zábava než práce nebo založení rodiny“ ale naopak, budou preferovat práci i zakládání rodin a postupně znovu dosídlí planetu Zemi a bude zase vše jak bylo a má být. A volby? Volby přes Internet poskytnou netušené možnosti manipulaci s výsledky voleb proti vůli voličů, ale také možnost poměrně nenáročným zdrojem elektromagnetické energie zničit volební výsledky ve zlomku sekundy.
Osobně vidím reformu voleb trochu komplexněji:
– volby jen elektronicky, buď z domova, nebo z volebních místností pro ty, co na to nemají doma výbavu.
– volit systémem D2.1 jak navrhuje Karel Janeček.
Elektronické hlasování (i z hlasovacích místností) usnadní zpracování hlasů i v případě, že se použije na zpracování komplexnější metoda jako je D2.1.
Hlasování dle D2.1 zvyšuje šanci, že se do zastupitelských orgánů dostane ten, koho chci, nemusím se bát dát hlas i menší straně, protože když neprojde, stále jsem dal druhý preferenční hlas. Tím dostává volič silnější pocit, že má na výsledek vliv.
K argumentaci „ale to nejde“: v článku jsou uvedeny příklady, že to jde. A krom toho, bude-li vůle politická, technické řešení se najde a podle mne u třetích voleb bude levnější, než dnešní systém.
Základem je ale vůle k řešení. A zde narážíme na stranu „těch zavedených“, kteří se případnou inovací cítí ohroženi. Třeba ale převáží veřejný zájem na funkční demokracii.