Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Důvod špatné nálady? Odliv peněz z Česka je vysoký. Životní úroveň neodpovídá růstu ekonomiky

 -   - 

18381384321_ea660f4273_c Zdroj Autor: Pavel P. via Foter.com / CC BY-NC-SA

Česká republika je na tom ekonomicky hůře, než jak to vypadá z oficiálních makroekonomických statistik. Výkon ekonomiky se neodráží na růstu životní úrovně a především – z Česka ve srovnání se zbytkem Evropské unie každoročně odcházejí do zahraničí vysoké výnosy z tuzemských investic.

Poukazuje na to nová „Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření“, kterou zpracoval Úřad vlády ČR. V uplynulých dnech ji na veřejné diskusi představili ekonomové Aleš Chmelař (vedoucí Oddělení strategií a trendů Úřadu vlády ČR), Jan Bittner a Michal Pícl.

Analýza se zaměřila právě na to, jaký má odliv zisků z Česka do zahraničí vliv na tuzemskou ekonomiku.

Hospodářský výkon České republiky (Československa)
(v konstantním dolarovém ekvivalentu 1920 – 2010)

hospodarsky-vykon-cr

Pozitivní efekt zahraničních investic a zahraničního vlastnictví na rozvoj Česka je sice zcela zjevný, má však i své ale.

Například porovnání podniků v domácím a zahraničním vlastnictví ukazuje, že prakticky veškerý růst české ekonomiky od roku 1995 je dán expanzí zahraničního sektoru.

„Vesměs celý přírůstek HDP je dán aktivitami v zahraničním vlastnictví, zatímco aktivity v domácím vlastnictví se na růstu HDP téměř nepodílely,“ konstatuje analýza.

Podniky v zahraničním vlastnictví však zároveň vykazují nižší podíl na zaměstnanosti a zároveň i nižší míru relativní přidané hodnoty na produkci než podniky v domácím vlastnictví. To koresponduje s častým popisem Česka coby montovny.

Platí, že jedním z hlavních přínosů přímých zahraničních investic by měl být transfer technologií a know-how. To se ale v Česku povedlo jen částečně, například v oborech jako je bankovnictví či automobilový průmysl.

Samotná přítomnost high-tech výroby mnoho neznamená. V Česku se k ní totiž dodává jen minimum přidané hodnoty – především s využitím málo kvalifikované a špatně ohodnocené pracovní síly.

Peníze do zahraničí

Zahraniční investoři v Česku také stále méně reinvestují své zisky, odvádějí je spíše do zahraničí.

“Odliv výnosů z ČR a ze zemí střední Evropy od roku 2005 převyšuje příliv nových zahraničních investic a reinvestic a dále v poměru k němu stoupá,“ stojí v analýze.

Potvrdí to podle všeho i údaje za letošní rok. “Čísla za prvních deset měsíců naznačují, že výnosy z přímých zahraničních investic dosáhly téměř 304 miliard korun, což je téměř srovnatelné s výsledky roku 2015 (315 miliard). Vzhledem k rostoucí ziskovosti tuzemských firem by se navíc dalo předpokládat, že některé firmy mohou zadržovat zisky do doby, než posílí koruna, aby se jejich zhodnocené investice ještě dále zhodnotily,” upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.

Struktura přímých zahraničních investic a výnosů dle sektorů
(v miliardách Kč k roku 2014, ve stálých cenách)

stav-pzi-a-vynosu

Údaje o růstu české ekonomiky se i kvůli odlivu peněz podle analýzy Úřadu vlády příliš neodrážejí na vývoji české životní úrovně.

Hrubý národní produkt (HNP – započítává na rozdíl od HDP jen výrobní faktory ve vlastnictví občanů daného státu, pozn. red.) byl totiž jen v roce 2013 o zhruba 8 % nižší než HDP. „Tím národní ekonomika de facto přišla o užitek zhruba dvanáctiny svého výkonu,“ podotýká analýza.

Kvůli tomu se prý také růst české ekonomiky plně nepromítá do příjmů českých domácností.

Pokud by se výnosnost zahraničních investic přizpůsobila evropskému průměru (a snížil by se tak odliv zisků), české mzdy by podle analýzy měly narůst o zhruba pětinu. „A to zvláště v sektorech s vysokou výnosností,“ podotýká analýza.

Nejvyšších výnosů trvale dosahují společnosti v energetice a rozvodu plynu a vody, které v roce 2013 dosáhly průměrného zisku téměř 39 %; v předkrizových letech výnosnost přesahovala dokonce 40 %.

Vysokých hodnot dosahují další sektory, jako je ropná, chemická, pryžová a plastová výroba, automobilový průmysl, ale také potravinářský a tabákový průmysl nebo finanční služby.

Značný nepoměr mezi vstupní investicí a odlivem výnosů (viz graf výše) je patrný v oboru vodárenství a telekomunikací.

Vyšší daně pro firmy?

Jak upozorňuje analýza, tempo konvergence (přibližování se vyspělejším ekonomikám) posledních dvaceti let by nevedlo k vyrovnání životní úrovně západní Evropy ani v horizontu desítek let.

Přitom v době kolem vstupu Česka do EU rostl výkon hospodářství tak, že měl podle očekávání v řádu dvaceti let dorovnat výkon ekonomik západní Evropy. Nestalo se.

I když je zvýšení odlivu výnosů a snížení přílivu investic přirozený a očekávatelný proces, který vypovídá o určité zralosti české ekonomiky, snižuje růstový potenciál Česka.

Vývoj nových a reinvestovaných přímých zahraničních investic

vyvoj-zahranicnich-investic

Analýza jako jedno z řešení navrhuje zavedení vyšší daně v sektorech, které vykazují díky svému strukturálnímu nastavení nižší konkurenční prostředí a vyšší výnosy.

Speciální sektorovou daň na energetické společnosti v Evropě zavedlo například Maďarsko. Firmy působící v energetice musí namísto základní 19 % korporátní daně odvádět 31 % ze svého zisku.

Progresivní podnikovou daň zavedlo například Nizozemí, Francie, Litva, Portugalsko a Belgie.

Premiér Bohuslav Sobotka by zavedení sektorových daní například pro banky a pojišťovny, či progresivní zdanění právnických osob uvítal. „Naše země čelí neúměrnému odlivu výnosů české ekonomiky do zahraničí a je nutné zahájit debatu o možných opatřeních a řešeních tohoto stavu,“ reagoval na závěry svého expertního týmu Sobotka.

V koaliční vládě pro to však podporu nemá. Striktně proti je ministr financí Andrej Babiš. Opatření navrhovaná v analýze by podle něj zahraniční investory od Česka spíše odradily.

Odliv kapitálu z Česka by sice také rád zastavil či výrazně snížil, ale jinak – například zrušením daně z dividend.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (12)
  1. Petys napsal - dne 19.12.2016

    Tento stát dělal svými investičními pobídkami vše pro to, aby přilákal zahraniční investory a to probíhalo z dotací a úlev které stát hradil z daní tuzemských podniků a vlastních obyvatel. Čili okrádal vlastní lidi ve prospěch zahraničních investic. Ale to se dalo pochopit, potřebovali jsme investice, nešlo to jinak. Dnes stát objevil, že cizí investoři si berou zisky do ciziny? On snad čeká, že v tomto prostředí české superbyrokracie a superzdanění práce atd. bude někdo investovat v Česku aby mu tento stát zas všechno sebral? To neví tenhle polobolševickej stát, že to je svatý právo každýho zahraničního investora odvézt zisky kamkoli kde má prostě lepší podmínky? Tento stát neustále zhoršuje podmínky pro podnikání.
    Chce snad tento stát začít zase okrádat zahraniční investory tak, jak okrádá vlastní lidi? Tak jak je zlatou českou bolševickou tradicí?
    A proč vlastně tedy tento stát tak zoufale sráží životní úroveň vlastních obyvatel o 10% cenovými manipulacemi ČNB? Jen kdyby přestal okrádat vlastní lidi, hned bychom byli o cca. 10% bohatší.
    Český stát je katastrofa nejvíc pro nás samé.
    Český stát je katastrofa.

    • Honza B. napsal - dne 19.12.2016

      Možná neškodí si připomenout, která vláda takzvané investiční pobídky prosadila: ta Zemanova po roce 1998. Výsledkem byly jen montovny (a pokusy oživit neživotaschopné firmy typu Desty Děčín…).

    • Jaromír Janeček napsal - dne 19.12.2016

      Skvělý postřeh. Dobře napsané. Jen bych ještě dodal, jestli si také každý kritik “odlivu peněz do zahraničí” dává pár facek, když jede do ciziny na dovolenou a tam si koupí zmrzlinu či oběd od odporného cizáka, místo aby baštil echt českou konzervu a zmrzlinu si pak dal v Pelhřimově na náměstí. A že se to nedá srovnávat a je to pár drobných? Kolik lidí ročně vycestuje do zahraničí utrácet a kolik “vyvede” (svých!!) peněz zahraniční firma, he? ( o tom, kolik tady nechávají jak turisté, tak firmy v podobě daní za zaměstnance ani nemluvím)

    • nováček napsal - dne 19.12.2016

      Kožený byl také zahraniční investice? Asi ano, když prodal největší flotilu vnitrozemského státu na světě celou do zahraničním majitelům. Nepleťte si investiční pobídky s rozkrádáním a řízenými daňovými úniky.

    • Ila napsal - dne 19.12.2016

      Český stát je katastrofa…celé jste to napsal velmi dobře….

  2. Bubeník napsal - dne 19.12.2016

    Celkem objektivní analýza. Autor k ní ovšem pochopitelně nic soudného nepřidal. Nepřidal proto, že je zjevně obdivovatel tohoto stavu, do kterého se stát dostal po „vynikající transformaci ekonoma V.Klause a spol“. Jeden z prvních ekonomů F.Nepil z Londýna varoval a předpověděl již v r.1992, že prodej kapitálu podniků bude mít neblahé důsledky. Zisk noví majitelé vyvezou. To se dělo a děje dodnes. Kdo však bude hradit důchodové závazky státu v budoucnu, autoři nechápali a nechápe to ani dnešní veřejnost ani vláda. Další, kdo tuto situaci začal tušit byl už důchodce a expředseda vlády Walter Komárek. Sobotkova vláda najednou hledá naději ve vyšších daních nadnárodních firem, kterou mnohokrát prošustrovala. Méně známým faktem je ovšem skutečnost, že původní kapitál byl trestuhodně (zločinně) Klausem privatizován či prodán za netržní ceny – za pakatel! De facto ukraden! Takže vyšší zdanění by bylo nejpřijatelnější jak pro okradený stát (občany), tak pro ty, kdo kradený kapitál získali zjevně korupčně. A ten, kdo mele neustále o tom, že zde žádný kapitál (finanční) v té době nebyl, vyloženě lže nebo je hlupák, který nechápe, co byly a jsou tzv.penzijní úspory občanů.

  3. Němec napsal - dne 19.12.2016

    ČSSD ze strachu, že už příští vládu nebude sestavovat se bude snaží zestátnit co se dá a příští vládě co nejvíce znesnadnit podmínky. Nejprve ČSSD zlikvidovali komunisti a dnes zase miliardář. Asi to pro stranu, která je prošpikovaná bývalými komunisty a estébáky musí být ke zlosti. Špatnou náladu mohou mít ale jen důchodci, kterým levicová vláda obrovsky snížila životní úroveň nesmyslnými revizemi a celou řadou dalších poplatků, kdy jim už peníze na opravu třeba zubů nic nezbyde.

  4. nováček napsal - dne 19.12.2016

    Jistě jste si povšimli poklesu v letech 1989 – 1997, vi 1. graf (odhad, letopočty v popisu grafu jsou příliš hrubě členěné), který pan Robert Břešťan nekomentuje, ale který založil převážnou část důvodů špatné nálady, vysokého odlivu peněz z Česka i toho, že životní úroveň neodpovídá růstu ekonomiky v Česku.

  5. Ivo Patta napsal - dne 19.12.2016

    Tohle beru jako ekonomickou analýzu, tj. jednostrannou informaci o financích. Lidé jsou v článku něco jako divadelní kulisy. Co takhle tu mrtvou analýzu oživit, tj. začít psát o lidech. Například takhle: Porodnost obyvatelstva – začátkem 90. let, na základě metodických předpisů převzatých z Bruselu, prosadil ministr financí V. Klaus nové daňové a sociální zákonodárství. Cituji M. Hiršla (čas. Demografie 2004, 46, 166 – 176): “Nelze v této souvislosti nepřipomenout, že právě v letech 1994 – 1996 klesl počet narozených dětí v České republice o 30. tis. ročně, tj. o čtvrtinu, a dosáhl mimořádně nízké úrovně, KTERÁ SE OD TÉ DOBY TRVALE UDRŽUJE. Přechod od daně ze mzdy na daň z příjmu fyzických osob znamenal DRASTICKÉ omezení daňového odpočtu z důvodu péče o nezaopatřené děti. Uvedená skutečnost výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí, zda vůbec mít děti a kolik …. Bylo to způsobeno vyšším růstem míry zdanění pracovních příjmů rodičů v porovnání s bezdětnými”.

    Nízká porodnost se začíná po 20 letech projevovat na trhu práce. Zaměstnavatelé požadují 100 – 150 tisíc kvalifikovaných dělníků a techniků. Ti pracovníci chybí díky ekonomům, tj. lidem, kteří jsou schopni vnímat jen dvě věci. Peníze a manpower. O to druhé se ale zajímají jen v souvislosti s tím prvním.

    • Karel Novotný napsal - dne 20.12.2016

      Nějak mi chybí oslí můstek mezi větami “na základě metodických předpisů převzatých z Bruselu, prosadil ministr financí V. Klaus nové daňové a sociální zákonodárství” a “právě v letech 1994 – 1996 klesl počet narozených dětí v České republice o 30. tis. ročně”. Že se něco děje ve stejné době neznamená, že to souvisí. A mimochodem od r. 2000 až do r. 2009 porodnost v ČR stoupala.

      • nováček napsal - dne 20.12.2016

        Snad se bez toho oslího můstku nějak obejdete. Česko bez těch peněz, co jdou rovnou do zahraničí, se obejde už hůře.

    • petrph napsal - dne 21.12.2016

      To se obávám že nedostatek těch kvalifikovaných odborníků není způsobem špatnou politikou pro podporu porodnosti. Ale mnohem horší, a prakticky zločinnou politikou státu v oblasti vzdělání. Tam lze poměrně jasně pozorovat onen odklon od výuky odborníků k cíli “vyškolit hůavně byznymeny a manažery”, přes z Bruselu protlačený pokyn ke zvýšení podílu vysokoškoláku (bez ohledu na odbornost a kvalitu), státní maturity, až tedy třeba k nyní zaváděné inkluzi…
      K tomu tedy přidejme zpackanou privatizaci, která zlikvidovala ty v té době existující kvalifiované síy, které tahle republika převzala od komunistů. Tedy – ony (doufejme) ještě někde jsou (ve službách, nebo v zahraničí), ale do českých kapitalistických fabrik se už za české kapitalistické platy rozhodně nevrátí…