Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Dalajlámův příklon k Marxovi mnohé popuzuje. Má ale původ v buddhismu

 -   - 

16802509742_7b65b3b3aa_z Zdroj Autor: Royal Opera House Covent Garden via Foter.com / CC BY

GLOSA. Mnozí Západoevropané jsou nepříjemně překvapeni tím, že se dalajláma hlásí k marxismu. Narušuje tím jejich představy, které si o “našem” tibetském duchovní vůdci vytvořili a jako takové si je do něj projektují. Mohou za to i západní experimentátoři s vírou a sebepoznáním, kteří z buddhismu přijali jen části, zatímco radikalismus jeho ekonomicko-sociálních poloh jim zůstal jako nepříliš lákavý skryt.

Dalajláma například prohlásil: „Ekonomický systém marxismu je založen na morálních principech, zatímco kapitalismus se zabývá pouze ziskem a profitabilitou. Marxismus spočívá na distribuci bohatství na základě rovnosti, stará se o osud znevýhodněných a potřebných a o ty, kteří jsou vykořisťováni menšinou společnosti.“

Dalajláma se těmito projevy vzdaluje koncepci do sebe obráceného meditujícího asijského mnicha, které odpovídá jeho pojetí západní společností.

Za soškou tlustého muže

Buddhismus přišel na Západ v poválečném období, kdy mladí lidé hlásící se k hnutí hippies hledali sami sebe a toto východní náboženství přijali pro jeho přátelskou tvář a soustředění se na sebe sama.

Radikální ekonomické a sociální učení buddhismu však zůstalo skryto za smějícími se soškami tlusťoučkého muže, léčivými krystaly a otrhanými provázky okolo zápěstí.

Soustředění na sebe sama nejde totiž s buddhismem vůbec dohromady. Jedním ze základů buddhismu je to, že vykoupení z utrpení může přijít pouze na základě uvědomení, že uspokojení sebe sama nepřinese štěstí.

Místo toho se musí buddhista věnovat práci pro druhé, protože všichni jsou částmi spojeného systému, který provazuje jednu bytost se všemi dalšími bytostmi.

„Západní buddhismus“, který klade prioritu na radikální subjektivismus a individualismus, je se skutečným buddhismem neslučitelný. Buddhismus je kolektivistický.

Není spojen s klidem a relaxováním, ale radikální a nekompromisní kritikou současného uspořádání světa.

Buddhismus obsahuje i ekonomické učení, které je se západním pohledem na ekonomiku neslučitelné.

Západní ekonomika je zaměřena na sebeuspokojení člověka. Filozofické základy buddhistické ekonomie však před tímto zaměřením varují. Základem ekonomiky by mělo být uspokojení druhých.

Maximalizace zisku má být nahrazena minimalizací ztrát a nedostatku všech. Západní ekonomika naopak podporuje růst materiálního blaha tím, že lidé akumulují více a více bohatství.

Průniky buddhismu a marxismu

Buddhistická ekonomie je založena na zjednodušení lidských potřeb a tužeb. Jakékoli materiální potřeby než ty základní, kterými jsou jídlo, příbytek, oblečení a léky, by měl být minimalizovány.

Jak to tedy vidí buddhismus? Ekonomické aktivity by měly spočívat na komunitě. Velké podnikání by se mělo změnit na lokálně zaměřené podnikání malého rozsahu, které produkuje pouze podstatné komodity.

Produkce nových komodit znamená, že něco starého musí být zničeno. Preferovat by se tedy měla nikoli produkce, ale plné využití již vyprodukovaného zboží.

Rozdělení účastníků ekonomického procesu na zaměstnance a zaměstnavatele přináší zaměstnancům zlo a nemůže vést k rozvoji jejich skutečného potenciálu.

Zaměstnanci budou vždy preferovat vyšší mzdy a zaměstnavatelé naopak vyšší zisk. Proto je potřeba tyto kategorie odstranit a každý musí být zároveň zaměstnancem i zaměstnavatelem.

Nejracionálnější cestou ekonomické života je soběstačnost a lokální produkce zaměřená na lokální potřeby. Import a export zboží je neekonomický.

Pokud populace závisí na neobnovitelných zdrojích, chová se paraziticky. Nerovná distribuce bohatství ve společnosti může vést pouze k násilí mezi lidmi.

Jak je vidět, mnohé z myšlenek buddhistické ekonomické teorie se s Marxovou ekonomickou teorií protíná. Dalajlámovou přihlášení se k marxismu by nás proto nemělo překvapovat.

O autorovi

Autorem článku je Aleš Rozehnal

Advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.

Komentáře

Komentářů (7)
  1. ČERT napsal - dne 28.10.2016

    Vzhledem k tomu, co tu bylo řečeno o ideovém vztahu buddhismu jednak ke kapitalismu a jednak k marxismu, není na tom nic překvapivého, zvlášť když si uvědomíme, že paralely zčásti podobné nacházíme i v případě křesťanství. V průběhu dějin 20.stol. můžeme vysledovat, jak dost komplikovaně se i v praxi vyvíjely vztahy křesťanských církví, příp. křesťanství jako takového s marxismem (či marxismem-leninismem, komunismem), deklarujícím se jako ateistický myšlenkový směr a v principu nepřátelským či aspoň přezíravým vůči jakémukoliv tradičnímu náboženství.

  2. petrph napsal - dne 28.10.2016

    No nerad bych se přel o podrobnosti. Jistěže dalajláma musí být marxistou (v té pozitivní části), protože onen drastický kapitalismus 19.století, jaký popisoval Marx ve své socilogické práci, samozřejmě musí každý dnešní humanista odmítnout. A ve skutečnosti už ani neexistuje, protože dnešní postdemokratické sociální státy většinu tehdejších negativ raného kapitalismu eliminují ze společných, státních prostředků. Na které ovšem ani stále se rostoucí daně nestačí takže se státy beznadějně zadlužují.
    Je ale otázkou, zda řešením je zmíněná “lokální soběstačnost a lokální produkce zaměřená na lokální potřeby”, protože ta je dnes v prostředí globálního světa prakticky nemožná. Každý dnešní takzvaně “lokální výrobek” je ve skutečnosti řadou svých elementárních ingediencí, potřebných nástrojů k jeho tvorbě, energií, atd závislý na globální produkci a importu. Snažit se nějak “v zájmu lidu” tuto produkci omezit čistě na lokální zdroje by nemělo daleko ke skutečnému bolševismu..”
    A z toho vyplývá možná závažnější otázka, co je vlastně cílem dalajlámy, zda to co proklamuje podporuje tak, aby se to uskutečnilo. Spíše to vypadá tak, že dalajláma (stejně jako dnešní papež, jako byl Havel a další) jest pouze teoretizujícím, planým filozofem, kterých je dnes svět plný, a záleží jen na tom zda mu k projevu jeho myšlenek dají prostor média..

  3. Němec napsal - dne 28.10.2016

    Mám obavu, že to pan Rozehnal přestřelil. Skoro mi to připomíná Zemanovo vyjádření o fascinaci Peroutky Hitlerem. Budhismus byl daleko před nějakým Marxem a základ budhismu není v ekonomice ale v míru. Neublížit nebo nezabit ani komára.

    • ČERT napsal - dne 29.10.2016

      Ale ty rovnostářské a altruistické myšlenky, kterými se ohání marxismus, prostě sbližují (a to i když ani Marx rozhodně nevylučoval násilnou změnu společnosti a “diktaturu proletariátu”). Ale když už má buddhismus jako náboženství (nábožensko-filosofický směr) takovou reputaci… Ono ani marxismus si ještě nemusíme spojovat jenom s nějakým vyloženým extremismem a tyranií. Vždyť se o něj dlouho opírali i sociální demokraté, z jejichž krajního křídla vzešli právě (jako u nás v r. 1921) komunisté.

  4. Blanka Kloučková napsal - dne 29.10.2016

    Myslím, že tady nějaký dalajláma nikoho až na pár jedinců nezajímá.

  5. nováček napsal - dne 29.10.2016

    Když mně bylo asi tak 21 let, četl jsem několik knih na téma Tibet (na př.: Sven Hedin: Tibet, Alexandra David-Néel: Mipam, láma s paterou moudrostí, James Hilton: Ztracený obzor a další) a byl jsem lamaismem fascinován. Později jsem se dostal k četbě o historii Tibetu z pohledu objektivní historické vědy a bylo po fascinaci. Prameny dokládají, že Tibet byl nejen v minulosti, ale ještě do poloviny minulého století, feudálním státem se všemi atributy feudalismu, nevolnictvím, otrokářstvím, tělesnými tresty, jako usekávání končetin, či kruté způsoby popravování provinilců a pod. A tak údajný příklon dalajlámy k marxismu, mně připadá jako naprostá prkotina a jeho soukromá věc, i když nepřekvapivá. A v žádném případě ne dehonestující.

  6. Martin Vokál napsal - dne 29.10.2016

    Pane Rozehnal, prosím, věnujte buddhismu nějaký čas a nějakou pozornost,než se budete k této problematice souvisle vyjadřovat. Ty nepřesnosti a hrubá zjednodušení, kterých se dopouštíte už, bohužel, dělají z článku populárního článek zavádějící, takřka lživý. V lepších případech říkáte pouze část pravdy. Je to škoda.