Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Česko-německý fond budoucnosti získal dalších deset let a miliardu korun na činnost

 -   - 

D4S_4163 Zdroj Autor: Úřad vlády ČR

Česká a německá veřejnost se to má zanedlouho dozvědět ze dvou nejpovolanějších zdrojů: od premiéra Bohuslava Sobotky a německé kancléřky Angely Merkelové.

Při příležitosti 20. výročí podpisu Česko-německé deklarace oficiálně potvrdí, že činnost Česko-německého fondu budoucnosti se prodlouží o dalších deset let.

Fond byl původně ustanoven na deset let, v roce 2007 se prodloužil o dalších deset let a nyní má fungovat nejméně do roku 2027.

„Je to skvělá zpráva pro všechny, komu leží dobré česko-německé vztahy na srdci. Pro lidi z obou stran hranic tak bude i nadále snazší k sobě najít cestu,“ říká Tomáš Jelínek, ředitel Česko-německého fondu budoucnosti. usnesení deklarace

Vlády obou zemí už také schválily svůj příspěvek ze státního rozpočtu. Česká vláda už vloni v květnu na činnost fondu pro roky 2018 až 2027 vyčlenila 270 milionů korun (10 milionů eur) německá vláda přidá 25 milionů eur.

Fond původně vznikl kvůli odškodnění obětí nacismu. „Byli jsme v té době snad jedna posledních zemí v postkomunistickém světě, která odškodnění nedostala. I když třeba už v roce 1968 proběhlo v Československu odškodnění obětí pseudolékařských pokusů. V 70. letech se ale ta debata úplně zastavila,“ říká bývalý velvyslanec v Německu Rudolf Jindrák, který byl u samých počátků vzniku deklarace.

„V deklaraci se pak mluvilo právě o tom, že bude zřízen fond na odškodnění obětem nacionálně-socialistického pronásledování. Oběti byly odškodněny, nebýt deklarace, tak jsme se na tom možná nedomluvili,“ dodává Jindrák.

Nyní se fond zaměřuje především na setkávání mládeže, kulturní výměnu či třeba opravy kostelů v českém pohraničí, poskytování vysokoškolských stipendií, nově i udílení Česko-německé novinářské ceny.

Od roku 1998 poskytl Fond budoucnosti dohromady přibližně 50 milionů eur na více než 9000 projektů.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan

Komentáře

Komentářů (4)
  1. petrph napsal - dne 17.1.2017

    Jenom bych tedy opravil určitou drobnost, není tak úplně pravda že “Fond původně vznikl kvůli odškodnění obětí nacismu”.. už v této deklaraci (před 20 lety) se totiž jasně psalo že ” Tento společný fond bude sloužit k financování projektů společného zájmu (jako jsou setkávání mládeže.atd ..” čili už od začátku měl sloužit k tomu co je uvedeno v závěru článku. Zatímco o tom že “.. že fond má sloužit na na odškodnění českých obětí obětí nacismu ” je tam právnicky dosti nejasná formulace ” ..mají být projekty, u kterých je to vhodné, ku prospěchu především obětem nacionálněsocialistického násilí.”

    Jestliže ty peníze potom byly skutečně vyplaceny (na ruku) českým obětem nacistického běsnění,(doufejme, snad to někdo zkontroloval), asi to byl už následek dalších interních dohod a nikoliv této deklarace. Protože – tato deklarace byla dohodnuta a hlavně sepsána jazykem “politické korektnosti”, nikoliv upřímným a oboustranným zájmem politiků toto období uzavřít. I němečti politici by totiž museli svým občanům (zejména ze sudetoněmeckého landsmanštaftu) vysvětlovat proč se těm českým sockám za něco omlouvají a ještě jim chtějí dávat (z jejich daní) nějaké peníze..

  2. Helena Mandelová napsal - dne 17.1.2017

    Vážený pane Břešťane,
    chtěla jsem připojit jen malou poznámku. Jestli víte, že v době, kdy tento fond začal svou činnost, nezahrnul mezi oběti války sirotky po popravených členech odboje, strádající za války i v letech po jejím skončení, a žádosti odmítl.
    H. Mandelová

    • Robert Břešťan napsal - dne 17.1.2017

      Dobrý den, to se přiznám, že nevím. Sirotci po popravených mezi oběti války s nárokem na odškodnění ani nikdy jindy zahrnuti nebyli?

  3. Oskar (hanák z Hané) napsal - dne 17.1.2017

    Jistým způsobem byli tyto děti “odměňovány” za příkoří spáchaná na jejich rodičích za války nacisty tím, že jezdily na dobročinné prázdninové pobyty po Evropě. U nás byly v roce 1946 dvě děti – sirotci z Dánska (v dětském táboře Šárka)a jeden můj spolužák, jehož otce nacisté popravili (uvádím jen jeho iniciály R.G., protože možná ještě žije) byl na prázdninách v Anglii. Jistě o tom existuje někde zmínka, třeba v materiálech o poválečné historii a činnosti YMCA a YWCA.