Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Být dárcem politických stran se firmám vyplácí. Na veřejných zakázkách

 - 

8671399450_7bcfbaaecd_zBerry Hard Work” Autor: JD Hancock

Česká republika je vedle Barbadosu a Německa jedinou zemí světa, kde je za kontrolu stranického financování zodpovědný jen parlament. Ve středu by měli o možné změně děravého kontrolního systému jednat koaliční lídři.

Je otázkou, zda naleznou vůli ke změně. A to nejen proto, že předchozí avizovaná jednání byla už několikrát zrušena. Například podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je financování politických stran v Česku “pod dostatečnou kontrolou veřejnosti”. K přehledu toho, kdo a kolika penězi určitou politickou stranu podpořil se však běžný občan dostane jen obtížně.

Nefunkčnost stávající kontroly dokazuje studie Centra aplikované ekonomie, která (s podporu Fondu Otakara Motejla a Open Society Foundations) detailně rozebírá nikým nezjištěné nedostatky výročních zpráv stran a hnutí.

Chaos ve stranických financích

Centrum aplikované ekonomie analyzovalo financování relevantních politických stran v ČR od roku 2006 do roku 2013 a upozornila mimo jiné na to, že:

  • Společnosti, které darovaly finance politickým stranám zastoupeným v krajských radách, získaly veřejné zakázky v hodnotě o 57 % vyšší než firmy, které politickým stranám nepřispěly
  • Podobně firmy v oboru stavebnictví (s obratem mezi 100 milionů – 1 mld. Kč) vyhrávaly výběrová řízení k veřejným zakázkám v hodnotě o 46 % vyšší než společnosti, které stranám peníze nedarovaly.
  • 31 % firemních dárců získalo veřejné zakázky (ve zkoumaném období let 2006 – 2013) celkem za 390 miliard Kč
    (pro srovnání: za rok se v ČR vypíší veřejné zakázky cca za 600 mld. Kč)

Firemní dárci, kteří získali v letech 2006 – 2013 veřejné zakázky

počet firem % z celku suma darů (v tis. Kč) % z darovaných financí
ANO 2011 23 9,70% 883 2,40%
ČSSD 124 32,50% 7102 3,20%
KDU-ČSL 151 38,30% 9126 50,20%
KSČM 4 5,90% 97 8,00%
ODS 1168 33,80% 74492 25,40%
TOP 09 114 30,70% 19848 26,60%
Věci veřejné 7 7,50% 2955 8,50%

ZDROJ: PolitickeFinance.cz, Obchodní rejstřík, MMR

  • V ojedinělých případech šly dary z podniků vlastněných městy, což zákon zakazuje.
  • Řada fyzických i právnických osob vykázaných jako dárci navíc zjevně neexistuje. Darují dosud nenarozené osoby či firmy s neexistujícím IČ.
  • Politické strany vykazují největší množství darů pod hranicí 50 tisíc korun, kde ze zákona nemusejí dárce spolehlivě identifikovat (pokud dar od jednoho dárce převýší v celkovém souhrnu 50 000 Kč za rok, je nutné s výroční zprávou odevzdat také ověřenou kopii darovací smlouvy)

 (pro zvětšení klikněte na obrázek)

kumulace darů pod limitem

  • Významný je i podíl dárců vlastněných z offshore firem, nebo „schránkových“ společností bez reálného sídla a ekonomické aktivity.
  • Pouze 7 z 29 společností, které za rok 2013 darovaly více než 500 000 Kč, k 15.7. 2014 zveřejnilo ve Sbírce listin Obchodní ho rejstříku výroční zprávu za rok 2012, přičemž lhůta pro jejich odevzdání uplynula 31. 12. 2013. Jedná se tedy z pohledu veřejné kontroly o netransparentně fungující firmy.

ODS: vzpomínka na lepší časy

Největší přízni dárců se ve sledovaném období těšila ODS, jež byla mezi lety 2006 – 2013 (s roční přestávkou za úřednické vlády Jana Fischera) hlavní vládní stranou – inkasovala přes 794 milionů korun.

 vývoj hodnoty darů

Druhá v pořadí byla ČSSD s necelými 316 miliony. Za hlavní finanční „skokany“ lze označit politické strany LEV 21 a SPOZ. Ty si jen v letech 2012 – 2013 přišly na nezanedbatelných 43 respektive 45 milionů korun.

Stejnou sumu, na niž si dvě volebně neúspěšné strany přišly za dva roky, například dlouhodobě etablovaná KSČM inkasovala za celé sledované období, tedy za roky 2006 – 2013. A například KDU-ČSL na součet darů ve výši necelých 52 milionů korun potřebovala též osm let.

V předvolební „dvouletce“ (2012 – 2013) z tehdy neparlamentních subjektů bylo jasnou finanční jedničkou ANO 2011, hnutí druhého nejbohatšího muže Česka a dnes ministra financí Andreje Babiše. Na darech vybralo 70,5 milionů korun. Na celkové částce se významně podílel sám Babiš. Přispěl si celkově 29,5 miliony korun; a například desetimilionovým darem hnutí podpořila například firma Deza patřící pod holding Agrofert.

Strana

Sledované období

Počet darů

Součet darů

Podíl darů na celkových příjmech

ODS

2006 – 2013

15258

794 362 089 Kč

24%

ČSSD

2006 – 2013

3193

315 677 584 Kč

9%

ANO 2011

2012 – 2013

576

70 526 161 Kč

23%

TOP 09

2009 – 2013

1803

172 690 487 Kč

33%

SPOZ

2012 – 2013

233

44 788 821 Kč

62%

LEV 21

2012 – 2013

71

43 266 024 Kč

94%

Starostové a nezávislí

2012 – 2013

147

29 909 174 Kč

68%

KDU-ČSL

2006 – 2013

3885

70 195 940 Kč

7%

Věci veřejné

2006 – 2013

348

54 836 952 Kč

22%

KSČM

2006 – 2013

1125

45 141 590 Kč

3%

Svobodní

2013

2222

3 526 376 Kč

7%

Strana zelených

2006 – 2013

1987

18 560 468 Kč

10%

Vize 2014

2012 – 2013

34

1 003 054 Kč

30%

Úsvit

2013

10

269 017 Kč

1%

Piráti

2013

529

260 499 Kč

2%

Severočeši

2013

1

6 059 Kč

0%

Jaké budou limity na dary?

Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by dar pro politickou stranu neměl v budoucnu překročit milion korun. V návrhu se zatím pracuje s dvoumilionovým limitem.

“Debata o limitu není dokončena. Navrhovali jsme jeden milion pro fyzické osoby a nulu, tedy zákaz darů pro právnické osoby. Nemyslím si ale, že by to získalo podporu,“ řekl Dienstbier.

Dary nad dva milióny jsou ale u politických stran poměrně vzácné:

podíl darů nad 2 miliony

Novelu zákona o financování politických stran připravilo ministerstva vnitra už vloni v červnu. V návrhu je mimo jiné povinnost podrobnějšího vykazování výdajů a zřízení transparentních bankovních účtů či platby v hotovosti jen do 5000 korun. Vláda by předlohu měla dostat v březnu, podle plánu má zákon platit od ledna příštího roku. Do meziresortního připomínkového řízení však zákon dosud neodešel.

Premiér Bohuslav Sobotka připouští, že vláda se zákonem o financování politických stran zpoždění, otevřeně též říká, že se mu idea nezávislého kontrolního úřadu pro dohled nad financováním politických stran nelíbí.

“Bez nezávislého úřadu, který by měl mít dostatečné pravomoci a možnost udělovat sankce nebude kontrola nikdy efektivní,“ polemizuje ředitel Transparency International David Ondráčka.

Kupříkladu v Polsku podobný úřad existuje; jeho členové jsou jmenováni prezidentem z řad nepolitiků. S podobným modelem, kde by ale devět členů jmenoval prezident na návrh Senátu, počítá i český návrh. „Vznik takového úřadu ale nemá v koalici dostatečnou oporu,“ podotýká analytička společnosti Frank Bold Magdaléna Klimešová.

Není tak pravděpodobné, že by se větší dohled nad financováním politických stran podařilo uplatnit už pro krajské a senátní volby v roce 2016.

O autorovi

Autorem článku je Robert Břešťan