Photo credit: Blueboxes via Foter.com / CC BY-NC-SA, zdroj

Bída, hlad, lidé bez práce? Ne. Digitalizace a robotizace žádnou nezaměstnanost nezpůsobí

Napsal/a Aleš Rozehnal 20. června 2017

Digitalizace a robotizace průmyslu způsobí zánik až 53 procent pracovních míst! Tento dramaticky znějící futurologický výrok pronesl šéf sboru poradců předsedy vlády Vladimír Špidla na konferenci Směrem k práci 4.0. 

Výrok vyjadřuje přesvědčení některých levicových politiků, že existuje fixní množství práce, kterou je možno v ekonomice vykonat. Toto přesvědčení pak nevyhnutně vede k závěru, že regulací distribuce práce může být vytvořeno více nebo méně pracovních míst.

Jedná se však o klam. Lze to snadno demonstrovat na příkladu zemědělství. Ještě před čtyřmi sty lety pracovalo v zemědělství 95 % práceschopné populace, dnes zaměstnává pouze procenta dvě. Neznamenalo to ale, že by tento pokles způsobil 93% nezaměstnanost.

Limity nejsou

Odrazem klamu limitu sumy práce je i představa, že zmenšení maximálního počtu hodin pracovního dne povede ke snížení nezaměstnanosti, protože zbylou práci bude vykonávat někdo, kdo by byl jinak nezaměstnaný. Vedena tímto klamným přesvědčením uzákonila Francie za vlády socialisty Lionela Jospina maximálně 35hodinový pracovní týden.

Ze stejné studnice představ pochází i idea, že ke snížení nezaměstnanosti povede dřívější odchod do penze (a nahrazení uvolněných míst mladšími).

Ve skutečnosti pro sumu práce, které může být v ekonomice vykonávaná, neexistuje žádný limit.

Pokud je množství práce distribuováno mezi zaměstnance pomocí vládních zásahů, zvyšuje se tím cena práce a snižuje se efektivita pracovního trhu. A tím stoupá nezaměstnanost.

Všechny náklady práce totiž nezávisí pouze na počtu odpracovaných hodin, protože existují fixní náklady na zaměstnance, jako například náklady zvyšování kvalifikace, které mohou být velmi podstatné.

Potřeby jsou nekonečné

Pokud cena jednotky práce stoupne, zaměstnavatelé těchto jednotek odebírají více. Pokud by se tedy snížila maximální pracovní doba na polovinu, neznamenalo by to, že by mohlo být zaměstnáno dvakrát více lidí.

Ze stejného myšlenkového zdroje čerpali i luddité (angličtí řemeslníci a dělníci pojmenovaní podle mytologické postavy anglického tkalce Neda Ludda), kteří ničili stroje a chtěli překazit jejich zavádění v továrnách, protože je podle jejich přesvědčení okrádaly o práci.

V ekonomice přitom žádný limit potřebné práce neexistuje, protože lidské potřeby a přání jsou v podstatě nekonečné.

Digitalizace a robotizace ve skutečnosti povede ke zvýšení produktivity práce, a tím ke zvýšení produkce, která naopak zvyšuje potřebu pracovních míst.

Transparentní je příklad Německa, jehož ekonomika má mimořádně vysokou míru robotizace a nezaměstnanost přitom klesá.

8 komentářů

  1. Tondach napsal:

    Ale ono to tak prostě je! Čím více robotizace a automatizace všeho možného i nemožného (podle dnešních měřítek) ty pracovní možnosti prostě mizet budou! Poprask kolem toho, co pan Špidla řekl, je jen proto, že si mnozí myslí, že ta situace nastane už v příštím měsíci a hlavně, že to řekl „socan“! Ale on něco podobného řekl také třeba Bill Gates a toho z levicovosti asi podezřívat nejde. ten řekl, že by firmy, které nahradí většinu zaměstnanců nasazením robotů, by z těchto robotů měly odvádět daně a sociální a zdravotní pojištění a ne nechat na státu, aby se o ty, díky robotizaci najednou nezaměstnané postaral……
    Kdysi se stejně „útočilo“ třeba na Vernea, „vědci“ tvrdili, že člověk nemůže přežít ve vlaku rychlost 20km/hod a jiné, z dnešního pohledu nesmysly! A došlo k nim! A k tomu, co řekl pan Špidla, taky jednou dojde!

    • petrph napsal:

      Máte pravdu, jen bych pro zajímavost doplnil, v případě Verna nešlo „pouze o vědecké objevy“ – Verne šel mnohem dál – a jeho pozdní romány to už je brutální kritika (už tehdejšího) kapitalismu nekonečných možností, lehce (pro snílky) skrytá pod hávem sci-fi.
      Připomeňme třeba závěr románu Honba za meteorem, kde se mladý vynálezce Xirdal rozhodne zničit ohromný zlatý meteorit, protože dojde k morálnímu závěru že zlato přináší lidem jenom neštěstí. Jenže, než tak učiní, zmíní se o tom svému strýci bankéři – a ten této „inside“ informace rychle využije – okamžitou spekulací na burzách vydělá miliardy…

  2. petrph napsal:

    Ale proboha vůbec ne. Kapitalistická ekonomika přece není postavena na plnění potřeb a přání, – ta je tvrdě omezena tím že ty zakoupené produkty musí někdo zaplatit – a příjmy lidí zkrátka nekonečné nejsou.
    Ostatně nejlépe to ukazuje ekonomický cyklus. Jistě, je období prosperity a konjunktury, takže podnikatelé stále rozjíždějí nové projekty rozšiřují svou produkci, jistě nabírají nové zaměstnance – nebo nakupují nové technologie a hlavně to celé financují z úvěru, který pak hodlají zaplatit z prodeje své produkce.
    Jenže ouha, najednou začíná váznout odbyt, trh už je přesycen, lidé stále více nenakupují (nemají z čeho),takže zboží zůstavá ve skladech, bankovní uvěry není z čeho splácet-firmy musí omezovat produkci propouštět lidi – čímž zase ubývá peněz na trhu, takže pak se toho prodává ještě méně – a ekonomika jde do vrtule…
    A o tom že digitalizace způsobuje nezaměstnanost se snad každý přesvědčí sám na vlastní pohled. To totiž není jen robotizace ve fabrikách, ale i ve službách.. To že třeba v Globusu jede z 10 pokladen jenom 5 protože vedle jsou samoobslužné boxy – na to jsem si zvykl. Ale když jsem přišel brzo ráno do Tesca – a (věřte nebo ne) tam z 10 pokladen nejela ani jedna – a všichni zákaznící se už museli obsloužit (a zaplatit) v těch samoobslužnych boxech – to už je varovný signál.

  3. t117 napsal:

    Muzeme sice polemizovat, zda robotizace vic mist ubere nebere prinese. – Pak ale nezapominejme, ze stejne jako pri kazdem takovem prechodu vzdy stouply naroky na nove vykonavanou praci (kvalifikacni predpoklady pro kydace hnoje jsou jine a mensi nez pro obsulu traktoru s funkcnim navesem; stejne jako jsou jine kvalifikacni prepoklady pokladni a spravce pokladnich terminalu) – neni mozne automaticky naharazovat zanikla mista nove vzniklymi…
    Ale:

    „V ekonomice přitom žádný limit potřebné práce neexistuje, protože lidské potřeby a přání jsou v podstatě nekonečné.“

    je neskutecny blabol (svedcici o tom, ze „ekonomika“ nema s realnym svetem fyzikalnim vesmirem nic spolecneho) – sneni o nekonecnem rustu, nekonecnych zdrojich a nekonecych potrebach. A i ta „nekonecna prani“ jsou iluzorni- kazdy clovek ma na svete jen svuj vymereny cas – zadna nekonecna prani by uskutecnit ani pri nekonecnych moznostech nemohl.

    Mnohem zajimavejsi by byly uvahy, zda se lidske prace (jako nutnosti preziti) nezbavit s robotizaci uplne (a vykazat ji tak do volitelnych zajmu ci ohodnocene NAD ramec vseobecnych potreba a prani vetsiny lidi)…

    • petrph napsal:

      K tomu bych možná dopověděl. Je jedna strana mince že “ pri kazdem takovem prechodu vzdy stouply naroky na nove vykonavanou praci“ – ovšem ten pracovník s vyšší kvalifikací nahrazoval větší počet pracovníků s nižší. Jeden traktorista nahradil třeba 50 rolníků s motykami, (nebo deset s konským pluhem), strojvůdce s lokomotivou vlaku sto kočích s kočáry. Ergo – ti volní pracovníci skutečně zbývali.
      Jenže – na straně druhé, ´vyroba technologie potřebné pro vyšší kvalifikaci taky potřebovala a potřebuje nemálo nových pracovních sil. Traktory, lokomotivy museli vyrobit dělníci v továrně, železárny jim dodaly železo, bylo potřeba vykutat rudu, uhlí, naftu, ty suroviny se převážely, je k tomu potřeba nějaký management a podobně.
      Ergo bylo by to skutečně efektivní nástroj ekonomie kdyby toto dokázal vymodelovat v celém řetězci ekonomiky, zda zavádění nových technologií v konečném součtu nezaměstnanost zmenšuje nebo zvyšuje – Ovšem s další nezbytnou otázkou zda posuzujeme nezaměstnanost lokální nebo globální.- protože právě tyto technologické řetězce hranice států překračují..

  4. Němec napsal:

    Kéž by měl pan Špidla pravdu. Konečně by bylo plno doktorů, zdravotních sester, řemeslníků, vojáků, policistů, učitelů atd. Zatím digitalizace nesnížila ani počty státních úředníků a spotřebu papíru.

  5. Karel napsal:

    Nevím, kde pan Špidla vzal to číslo, ale v zásadě, proč ne – mnoho pracovních pozic jistě zanikne. Na druhou stranu v důsledku stejných procesů také mnoho pracovních pozic vznikne, takže je jen otázka, který trend bude výraznější.
    Pokud se lidé budou více vzdělávat namísto hudrování, že nákupní centrum už nenabírá tolik pokladních jako dřív, tak věřím, že pozitivní dopady robotizace převáží.

    • petrph napsal:

      Tady jsme u toho že je naprosto zvrácený současný směr našeho školství. Protože jestli ten je postaven na presumpcích že se fakta učit nemusí, protože „ta si vždycky najdou na internetu“ ale že stačí umět „hledat vztahy“ a diskutovat v kolektivu – tak takové znalosti stačí leda na okecávací práci v neziskovce hrazené ze státních EU peněz.
      Ale na kvalifikovanou technickou práci v období robotiky to rozhodně stačit nemůže. A dost těžko pomůže i nějaké dovzdělávání doma po večerech z internetu protože bez pevných základů ze školy ani vúbec nepochopí o čem je řeč.. Jako že tedy „až když se zjistí že nákupní středisko nenabírá tak to už je zatraceně pozdě se začít vzdělávat“.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies