Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Babišův “kulový blesk” za čtyři miliardy

 -   - 

Kulový blesk

Ministerstvo financí zvažuje prodej osmi nemovitostí v centru Prahy, ze získaných peněz by postavilo úplně novou budovu, do níž by sestěhovalo všechny své zaměstnance. Přibližně 1100 úředníků by tak mělo získat nové sídlo splňující mimo jiné i ekologické požadavky.

„Máme k dispozici konzervativní odhady, že za budovy můžeme získat ke čtyřem miliardám korun. Peníze z prodeje budou bezpečně stačit na novou nemovitost pro 1100 úředníků, která bude splňovat nejpřísnější ekologické standardy. Náklady odhadujeme ve výši dvou miliard korun,“ upřesňuje pro HlídacíPes.org náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který má v popisu práce mimo jiné nakládání s majetkem státu.

O plánech hovoří ve své kanceláři v Letenské ulici na pražské Malé Straně. Z okna je krásný výhled na protější břeh Vltavy s budovami Rudolfina či Klementina, dominuje scenérie Karlova mostu. „Jenže tu topíme elektřinou a budova potřebuje celkovou rekonstrukci. To jsou další oblasti, kde sestěhováním celého rezortu financí můžeme státu ušetřit,“ doplňuje náměstek Závodský.

Jaké nemovitosti může MFČR prodat

  • dvě v Letenské ulici na Malé Straně (odhadní cena 900 milionů, respektive 90 milionů)
  • v Josefské ulici na Malé Straně (610 milionů)
  • v Dražického ulici na Malé Straně (510 milionů)
  • ve Voctářově ulici v Libni (300 milionů)
  • v Hybernské ulici na Novém Městě (230 milionů)
  • v Legerově ulici na Novém Městě (155 milionů).
  • Plán počítá i s prodejem nemovitosti na náměstí Republiky, které patří podřízenému Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (odhadní cena 730 milionů).

Ke stažení: Podrobná tabulka: Ministerstvo financí – objekty

Podle propočtů ministerstva financí si nutné opravy všech osmi budov v příštích 10 letech vyžádají okolo 300 milionů korun. Roční provozní náklady na energie, služby a údržbu se pak blíží 50 milionům. Závodský rovněž argumentuje vyšší funkčností úřadu sestěhovaného z více budov do jediné.

Za pravdu mu přitom dává například starší zkušenost ČSOB. Ta se před více než pěti lety sestěhovala do budovy v Praze – Radlicích, která pojme více než 2600 lidí. A hodlá v tom pokračovat. Stávající centrálu rozšíří o další administrativní budovu pro více než 1400 lidí.

“Opustili jsme několik architektonicky krásných, tradičních bankovních domů a přestěhovali se do vysoce efektivní a moderní administrativní budovy v Radlicích, která nám umožňuje variabilitu pracovního prostředí dle charakteru práce, jednodušší a rychlejší komunikaci a to vše s efektivnějším provozem,” říká k dosavadním zkušenostem mluvčí banky Pavla Hávová.

Ministerstvo financí chce do nové budovy, jež by měla být „v pěší dostupnosti metra”, sestěhovat úředníky ministerstva i pracovníky Generálního ředitelství cel, Generálního finančního ředitelství a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. A kde nemovitost vyroste? Náměstek Závodský vidí dvě řešení.

Prvním je využití pozemku ve vlastnictví ministerstva financí v Praze – Letňanech. Jeho plocha je ovšem pro podobné účely příliš malá a bylo by nutné například ve spolupráci s hlavním městem směnit sousedící pozemky za jiné tak, aby vznikla vyhovující parcela.

Druhým řešením je vypsání veřejné soutěže. Ministerstvo financí by řeklo: “prodáváme tyto budovy a chceme za ně tuto budovu s těmito parametry“. Vítěz by pak řešil vše za úředníky, případný přebytek mezi prodejní cenou starých nemovitostí a cenou nové budovy by byl příjmem státního rozpočtu, přibližuje ideu Závodský.

Transakce v číslech

  • Stěhování se týká 1,094 pracovníků
  • Prodávaná užitná plocha 53,762 m2
  • Kancelářská plocha dle CRAB 19,043 m2
  • Prodejní cena (hrubý odhad) 3,525 mld. Kč
  • Odhad nákladů na výstavbu nové budovy: 2 mld. Kč

Celá idea má podporu ministra financí Andreje Babiše. K uskutečnění státního „kulového blesku“ je nutné změnit zákon o nakládání s majetkem státu; jeho novelu už ale Babišův úřad pro vládu připravil.

„Uvolní nám ruce k prodeji. Aktivně můžeme začít konat v roce 2016, v roce 2015 to však můžeme celé naplánovat a připravit,“ vysvětluje Ondřej Závodský s tím, že půjde o pilotní projekt. Později by se ve stopách ministerstva financí mohly vydat i další rezorty.

To slovenská vláda rovnou uvažuje o sestěhování všech vládních úřadů do jednoho vládního městečka. Nový komplex by měl být úspornější oproti provozu ministerstev, která dnes sídlí nejčastěji v historických budovách po celé Bratislavě. Celý projekt zvažuje ministerstvo vnitra, které společně s ministerstvem financí o záměru jedná s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

V Česku se ideou „vládního městečka“ zabývala Topolánkova vláda v roce 2008. Ambiciozní plány však potichu vyšuměly a navazovat na ně nehodlá ani Ondřej Závodský. „Vládní městečko plánované v minulosti? To se nedá zorganizovat,“ říká rezolutně.

O autorovi

Autorem článku je Ondřej Neumann

Komentáře

Komentářů (2)
  1. Jan E Bárta napsal - dne 5.1.2015

    Na první pohled to zní snad rozumně. Má to ovšem háčky: Dnešní sídla (vyjmenovaná v textu) jsou vesměs kulturní památky, pro které pak bude nutno hledat využití. A to při respektování zásad ochrany kulturního dědictví, což není jednoduché. Další hotely v centru Malé strany, se zanesením dalších dopravních zátěží? To doufejme nikoli. Navrhuji panu Babišovi, aby byli všichni zájemci předem upozorněni, že kupují památku a že jim nebude dovoleno dělat si sní co bude libo! Tak by měl ostatně vypadat korektní přístup ke každému developerovi v Praze a ne ujišťovat ho, že se všechno nějak udělá, jako to bylo za časů páně Kněžínkových neblahé paměti.

    • Jiří napsal - dne 9.4.2015

      Naprosto souhlasím, nechci jen negovat ale trochu mi to “smrdí”. Doufám v bohulibost a prvoplánovost této myšlenky. Vždy když se hledá způsob, jak uvolnit státní budovy za miliardy v historickém centru Prahy, ani nedoufám v záměr uspory či zefektivnění provozu. Myslím, že se to i vymyká horizontům volených stran a jde jen o vazby jednotlivců v jejich nitru (každopádně to vyjde nastejno). Tedy neměl by si stát ponechat alespoň pár historických a reprezentativních budov, jak tomu bylo doposud? Co přijde dal, spojení Úřadu vlády a Poslanecké sněmovny v komplexu ve Vysočanech?