Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Aleš Rozehnal: Utajení zdůvodnění rozsudku může vést i ke zrušení verdiktu

 -   - 

Zákaz vstupu na dveřích soudní síně, v níž byl vynesen rozsudek v kauze Jany Nečasvé (dříve Nagyové) a spol. Printscreen z ČT.Zákaz vstupu na dveřích soudní síně, v níž byl vynesen rozsudek v kauze Jany Nečasvé (dříve Nagyové) a spol.” Autor: Printscreen z ČT

Utajit před veřejností zdůvodnění rozsudku, jak to udělala soudkyně v procesu s Janou Nečasovou a třemi vojenskými zpravodajci, nemá žádnou oporu v trestním řádu, upozorňuje právník Aleš Rozehnal.

Odůvodnění rozsudku v “kauze Nagyová” zůstalo kvůli citlivým informacím tajné. Utajení odůvodnění rozsudku však nemá žádnou oporu v trestním řádu.

Veřejnost může být vyloučena z hlavního líčení nebo jeho části, pokud by veřejné projednání věci ohrozilo utajované informace, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost či jiný důležitý zájem svědků.

Rozsudek je ale vždy nutné vyhlásit veřejně.


Čtěte také: V kauze Nagyová selhala média


Veřejný proces jako pojistka

Kromě rozsudku musí být veřejně vyhlášena i podstatná část jeho odůvodnění. Není proto správné odkazovat na písemné vyhotovení rozsudku, ale v zájmu přesvědčivosti soudu a autority rozsudku je nutno verdikt po vyhlášení i náležitě odůvodnit.

Mimochodem stejně rozhodl Nejvyšší soud již v roce 1931.

Nutnost zveřejnit odůvodnění rozsudku vychází z principu, podle nějž musí být soudní proces otevřený veřejnosti. Veřejnost, tedy nejen vykonatelé státní moci, má mít možnost se ho zúčastnit.

Tento princip má zabránit tomu, aby docházelo k tajným řízením, ke kabinetní justici a k inkvizičním procesům Nedostatek otevřenosti soudního řízení bylo vždy synonymem pro zaujaté rozhodování. Veřejné soudy totiž přispívají k nestrannému rozhodování soudu.

Odvolací soud může verdikt zrušit…

Naskýtá se otázka, zda tento nesoulad s trestním řádem, který postihuje řízení proti Janě Nečasové, může vést ke zmaření celého procesu a nutnosti jeho opakování.

I když rozsudek nebyl vyhlášen v souladu se zákonnými požadavky, není možné popřít jeho existenci.

Odvolací soud by toto pochybení mohl napravit a rozsudek, který je napadený odvoláními státního zastupitelství, zrušit z důvodu podstatné vady řízení.

Poté, co by byl vadný rozsudek v odvolacím řízení zrušen, již nic nebrání tomu, aby soud, který zjistil citované pochybení, mohl ve věci znovu rozhodnout, to však pouze v případě, že dojde ke stejnému závěru jako soud prvostupňový.

… a pak vynést stejný

Jestliže se soud druhého stupně v podstatě ztotožní se skutkovými zjištěními, k nimž předtím dospěl nalézací soud, nic mu nebrání, aby po zrušení rozsudku v celém rozsahu znovu sám ve věci rozhodl.

Odvolacímu soudu tedy může učinit ve věci nové rozhodnutí, jehož podkladem jsou případná správná skutková zjištění soudu prvního stupně.

Pokud skutková zjištění soudu prvního stupně, která vedla ke zprošťujícímu rozsudku nad Janou Nečasovou a spol., správná nejsou, nebo pokud je potřeba doplnit dokazování, odvolací soud rozhodnout sám nemůže a musí věc vrátit Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

A co právo veřejnosti na informace?

Popsané procesní pochybení Obvodního soudu pro Prahu 1 nezasahuje do základních práv obviněného, zejména práva na spravedlivý proces. Nemůže tedy být například zrušeno Ústavním soudem.

I tak má ale má ale skutečnost, že nebyl veřejně zdůvodněn rozsudek, ústavně-právní rozměr.

Tímto krokem totiž bylo dotčeno právo na informace. Jeden z jeho aspektů je princip, podle něhož musí být spravedlnost nejen vykonávána, ale musí být i vidět, jak se to děje.

Pouze při veřejném vynášení rozsudků a jejich odůvodnění může veřejnost sama posuzovat kvalitu výkonu spravedlnosti a to, zda platná právní úprava nevyžaduje změnu.

Právo na svobodu projevu by nemělo význam bez práva na veřejnou kontrolu, to znamená společně s právem svobody projevu na právo veřejnosti být informován, moci diskutovat, komentovat a kritizovat justici.

Spravedlnost je naplňována veřejně právě proto, aby se o ní mohla vést veřejná diskuze, byla vystavena kritice. Pokud se ale spravedlnost uzavírá před veřejností, zbývá jen prostor po spekulace, nedůvěru a spiklenecké teorie.

O autorovi

Autorem článku je Aleš Rozehnal

Advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.

Komentáře

Komentářů (4)
  1. Jiri Valek napsal - dne 2.6.2015

    Mezi jinými aspekty vystoupení 73 létě soudkyně by jistě bylo vhodně uvážit i syndrom vyhoření.

  2. Karel napsal - dne 2.6.2015

    Jiří Válku, věk není podtatný v lidských dějinách,ale zkušenost je opomíjená. Podobný výrok staršího člověka
    Kde udělali běloši chybu ?
    Reportér New York Times se zeptal indiánského náčelníka Dva tesáky : – Je Vám přes 90 let, celou tu dobu pozorujete bělochy – jakých úspěchů dosáhli a jaké škody napáchali. Když to vše zvážíte, kde podle Vás běloši udělali chybu ? – Když bílí muži přijít, Indiáni být vládci země. Žádná daně, žádná dluhy. Bizonů hodně, bobrů hodně, voda čistá…Ženy udělat všechna práce. Šaman léčit, zatančit, zakouřit si, pak celou noc šu.at. Potom se náčelník trpce pousmál – Bílý muž dost kretén, když myslet, že taková systém se dát vylepšit…..

  3. Jiri Valek MUDr,Doc napsal - dne 2.6.2015

    Děkuji vám ,Karle,ale čas rudých tváři je,bohužel ,již v nenávratně.

  4. petrph napsal - dne 3.6.2015

    Vidím že pan doktor Rozehnal rychle přešel od právního výkladu k čistému idealismu. Kdyby snad v tomto režimu mohla veřejná diskuze vést ke změně naplňování spravedlnosti, už dávno by to tu vypadalo právně politicky i ekonomicky naprosto jinak:(:(