Tato stránka používá cookies ke sbírání statistik o návštěvnosti. Více informací

Aleš Rozehnal: Tvrdý brexit bude pro Británii výhodný. Čísla hovoří jasně

 -   - 

ANALÝZA Mnoho Evropanů bylo překvapeno prohlášením britské premiérky Theresy Mayové o rozhodnutí Velké Británie zvolit variantu takzvaného tvrdého brexitu a opustit jednotný evropský trh. Většina komentářů v důsledku toho předpovídá Británii hospodářský pokles, protože obchod se zeměmi Evropské unie tvoří 44 procent tamního exportu.

Tato míra propojení ekonomik Velké Británie a Evropské unie se zdá skutečně natolik významnou, že je úvaha o ekonomické nevýhodnosti tvrdého brexitu nasnadě. Pokud však zkoumáme i další makroekonomické ukazatele, zjistíme, že výsledek bude přesně opačný.

Jednotný evropský trh znamená volný pohyb zboží nezatížený cly nebo obdobnými poplatky. Zároveň ale představuje prostor ohraničený protekcionistickými bariérami, které zdražují dovoz zboží ze zemí mimo EU a zároveň udržují v rámci unie vyšší ceny zboží, zejména zemědělských produktů.

Britské výrobky tedy dosud mají volný vstup na trhy zemí Evropské unie, ale na úkor vyšších cen dovozů. Opuštění jednotného evropského trhu bude znamenat, že výrazně poklesne cena britského zboží a zboží dováženého ze zemí mimo EU. To platí i pro zemědělské produkty. V otázce zemědělství však bude britská vláda čelit složitému dilematu.

Dotování převezme vláda

Snížení cen zemědělských produktů sice přinese zisk britským spotřebitelům, ale způsobí ztrátu britským farmářům, protože se na jejich produkty již nebude vztahovat společná zemědělská politika, tedy hlavně dotace na zemědělské produkty poskytované EU. Vláda zřejmě bude muset krátkodobě převzít jejich dotování, ale do budoucna bude nucena najít model, jak uspět v konkurenci s dotovanými zemědělskými výrobky ze zemí EU.

Obchod se zeměmi Evropské unie sice tvoří 44 % britského exportu, ale je třeba vzít v potaz to, že se zároveň jedná o necelých 15 % britského hrubého domácího produktu. Evropská legislativa se ale vztahuje i na zbylých 85 % britské ekonomiky. Unijní legislativa je přitom faktorem, který zdražuje britskou produkci.

Toto zdražení je způsobeno orientací Evropské unie na snížení nebezpečí globálního oteplování a s tím souvisejícím tlakem na její členy, aby přešli z nízkonákladových energetických zdrojů na nákladnější tzv. obnovitelné zdroje. To vyvolává nutnost velkých výdajů v těžkém, zejména ocelářském průmyslu. Dalším důvodem zdražení britské produkce je evropská sociální legislativa, která zvyšuje cenu práce a tudíž i náklady na výrobu.

Britský průmysl a zemědělství tvoří pouze přibližně 11 % hrubého domácího produktu. Téměř 80 % procent britské ekonomiky však tvoří služby. Protekcionistické bariéry jednotného evropského trhu se ale na služby nevztahují a jejich poskytování zemím EU není zatíženo žádnými cly či jinými platbami.

Žádné tarifní bariéry

Opuštěním jednotného evropského trhu se tedy pro export britských služeb nic nezmění. A právě v exportu služeb je Velká Británie mimořádně silná.

Přebytek její obchodní bilance se zeměmi EU v oblasti služeb ročně přesahuje 35 miliard eur. Navíc velkou část těchto služeb tvoří služby finanční, které se vystoupením z jednotného evropského trhu vymaní ze stále rozsáhlejší evropské regulace finančního trhu.

I kdyby neuzavřela Velká Británie s Evropskou unií žádnou obchodní dohodu, stále bude mít v obchodu s EU solidní postavení jakožto člen Světové obchodní organizace.

Není však příliš pravděpodobné, že by Evropská unie chtěla vztyčit mezi EU a Velkou Británií odvetné tarifní bariéry, jakkoli to někteří evropští politici ve své zlosti na brexit prohlašují. Evropská unie totiž potřebuje obchodovat s Velkou Británií vlastně víc než Velká Británie s EU. Obchodní deficit Velké Británie se zbytkem unie ve zboží totiž činí ročně přibližně 100 miliard eur.

Zbylé země EU tedy do Británie více dováží, nežli dováží Velká Británie do EU, a unie určitě nebude chtít tento trh ztratit. Velká Británie také ušetří na odvodech do evropského rozpočtu. I po odečtení britského rabatu a přijatých dotací z rozpočtu EU by čistá platba Británie činila přibližně 13 mld. eur ročně s tím, že je zjevný trend k jejímu zvyšování.

Unikátní postavení Velké Británie bude ve výsledku znamenat, že pro ni bude brexit ekonomickým přínosem. Je to však spíše ona příslovečná výjimka potvrzující pravidlo.

O autorovi

Autorem článku je Aleš Rozehnal

Advokát. Přednáší právo na Právnické fakultě UK a dalších vysokých školách.

Komentáře

Komentářů (11)
  1. Karel Novotný napsal - dne 23.1.2017

    Mohu mluvit jen za finanční trh. Unikátní postavení UK na tomto trhu spočívá v tom, že US finanční instituce tu snadno založí kulturou blízké instituce, které jsou pak jejich vstupní branou do EU (v rámci jednotného trhu). Pokud výhoda v podobě přímého přístupu na EU trh padne, zůstane pořád unikátní postavení UK? Spíš se (ve finanční oblasti) stane jen dalším blízkým trhem US, ale na úrovni třeba Austrálie.

    • Aleš Müller napsal - dne 23.1.2017

      Mám ten samý názor. Pro finanční služby to bude drsný. Loyds již oznámila odchod, HSBC odešle do F asi 2000 zaměstnanců.

  2. Honza napsal - dne 23.1.2017

    “Toto zdražení je způsobeno orientací Evropské unie na snížení nebezpečí globálního oteplování a s tím souvisejícím tlakem na její členy, aby přešli z nízkonákladových energetických zdrojů na nákladnější tzv. obnovitelné zdroje. To vyvolává nutnost velkých výdajů v těžkém, zejména ocelářském průmyslu.”
    – Není moc prozíravé si myslet že pokud nebude GB důsledně uplatňovat opatření vycházející z mezinárodních smluv (nebo od nich dokonce odstoupí) nechá toto EU bez korekce.

    “Dalším důvodem zdražení britské produkce je evropská sociální legislativa, která zvyšuje cenu práce a tudíž i náklady na výrobu.”
    – Samotné členství v EU nevysvětluje proč má GB jednu z nejnákladnějších pracovních sil v Evropě, potažmo na světě. Jestli se to zásadně otočí, nebude pro většinu voličů Brexit výhodný a odezva může být nepředvídatelná.

    “Navíc velkou část těchto služeb tvoří služby finanční, které se vystoupením z jednotného evropského trhu vymaní ze stále rozsáhlejší evropské regulace finančního trhu.”
    – Tím ale zároveň ztratí přístup na evropský trh. Benefit toho kroku je velmi nejistý

  3. Aleš Müller napsal - dne 23.1.2017

    Ve větě: “Přebytek její obchodní bilance se zeměmi EU v oblasti služeb ročně přesahuje 35 miliard eur. Navíc velkou část těchto služeb tvoří služby finanční, které se vystoupením z jednotného evropského trhu vymaní ze stále rozsáhlejší evropské regulace finančního trhu” ….. je problém. Kolem poloviny finančních služeb je právě se zeměmi EU a v případě tvrdého brexitu a tuto polovinu VB přijde a objeví se v některé zemi EU (F, N, NL). Bylo by pro EU naprosto nemožné pustit svůj vnitřní finanční trh pro zemi, která není členem EU a neplatí pro ni příslušná pravidle, regulace atd. Na všem možné možná VB brexitem vydělá, ale ne na finančních službách, tam lze odhadnout snížení HDP až o 4% a též odejde část výrobního průmyslu (1-5% HDP). Uvidíme. A je dobře že to někdo zkusí.

  4. Marta napsal - dne 23.1.2017

    No tak se opět ukazuje,že EU jen vyhrožovala jak na to Británie doplatí.

  5. Peter napsal - dne 23.1.2017

    So záujmom som si prečítal analýzu..Až kým som sa na konci nedozvedel, že pán je advokát a právnik. U mna to vyvoláva silné pochybnosti, či je jeho interpretacia faktov spravna.Bez urazky

    • Karel Novotný napsal - dne 24.1.2017

      Samozřejmě. “Analýza obsahuje dvě problematické ekonomické premisy: “Opuštění jednotného evropského trhu bude znamenat, že výrazně poklesne cena britského zboží a zboží dováženého ze zemí mimo EU” a “Unijní legislativa je přitom faktorem, který zdražuje britskou produkci.” a jednu právní: “Opuštěním jednotného evropského trhu se tedy pro export britských služeb nic nezmění.

  6. Richter napsal - dne 24.1.2017

    Jaký bude výsledek odluky ukáže jen historie.
    Již dnes je ale možné se zamýšlet jak to dopadne s tokem “finanční služby do EU” za “zboží EU do Británie”, případně, zdali se finanční služby udrží ve stávajícím objemu. Nakonec to dopadne jako vždy. Pro někoho to bude výhodné, pro někoho nikoli. Zdali se zvýší bohatství Británie a EU odlukou je sporné. Spíš se dá s jistotou věštit, že se bohatství sníží, což je v konečném důsledku prohra vždy.
    Nezbude, než se uchýlit k tvrzení, že i nezávislost je bohatstvím.

    • nováček napsal - dne 24.1.2017

      Bohatství se vždy jen zvyšuje, proto ekonomové hlásají nutnost inflace. Prostě zvyšuje se, i kdyby se snižovalo; pak totiž je pravdivá jen první část věty!

      • nováček napsal - dne 24.1.2017

        Dodávám: V tvrzení ekonomů.

  7. ČERT napsal - dne 24.1.2017

    Je docela zajímavé prostudovat si tabulky, týkající se teritoriální struktury zahraničního obchodu Velké Británie v letech 2014 a 2015 (k nimž se snadno dostaneme přímo z článku, kliknutím k větě, v níž se hovoří o přebytku její obchodní bilance se zeměmi EU v oblasti služeb, “ročně přesahujícím 35 miliard eur”). Podle nich představují hlavní exportní trh pro Velkou Británii USA, s celkovou hodnotou exportu přes 45 bilionů liber (GBP) v roce 2015 – a se znatelným nárůstem oproti roku předchozímu. Na dalších místech, s odstupem, jsou pak vedeny Německo, tj. nejsilnější země EU, dále Švýcarsko (nečlenská země EU), Čína (samozřejmě zcela mimo EU)… – – – V oblasti importu do Velké Británie figuruje na prvním místě Německo (s celkovou hodnotou dovozu přes 60,5 bilionu GBP v roce 2015). Za ním se v roce 2015 nacházely v pořadí, byť se značným odstupem, Čína a USA… – – – Co je však z těchto tabulek zjevné, je možná relativní, ale přece jen jistý pokles celkových obchodních vazeb EU (zemí jako Německo, Nizozemí, Francie ad.) s Velkou Británií v roce 2015 oproti roku 2014. Nepodílela se na tomto trendu nějak, různými způsoby, právě nervozita či celková atmosféra spjatá s očekáváním referenda v roce 2016?