Facebook Miloš Zeman - prezident České republiky,

Aleš Rozehnal: Trestnost hanobení hlavy státu je evropským standardem. To ale neznamená, že je v pořádku

Napsal/a Aleš Rozehnal 16. listopadu 2016

KOMENTÁŘ. Skupina šedesáti poslanců navrhla vrátit do trestního zákoníku čin veřejného hanobení prezidenta republiky. Za jeho spáchání by lidem hrozilo až roční vězení.

Trestnost pomluvy či hanobení, a to většinou bez ohledu na to, kdo je cílem útoku, je normou ve 23 z 28 členských států Evropské unie. V mnoha státech existuje speciální trestný čin hanobení člena královské rodiny nebo hlavy státu. Například ve Švédsku za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na 6 let.

V Německu se každý rok vede několik desítek tisíc trestních řízení pro pomluvu a přibližně tisícovka lidí končí za tento trestný čin ve vězení.

Omezení veřejné debaty i autocenzura

Perspektiva trestu odnětí svobody za kritiku hlavy státu vede nejen k autocenzuře, ale omezuje veřejnou debatu a otevřenou demokracii v Evropě.

Devastující účinek na míru svobody a demokracie mají ustanovení trestního zákona, která v otázce hanobení či pomluvy nedělají rozdílu v tom, zda je difamující prohlášení pravdivé či nepravdivé.


ČTĚTE TAKÉ: Těchto 64 poslanců a poslankyň vám přeje příjemné oslavy 17. listopadu


Je totiž velký rozdíl mezi kritikou a hanobením. Kritika nemůže být ze své povahy v demokratické společnosti trestná, a proto je třeba stanovit jasnou hranici mezi tím, kde končí kritika a začíná hanobení, které není podpořeno žádnými fakty.

Pokud takové vymezení neexistuje, může se stát trestnost pomluvy nástrojem zastrašování a umlčování oponentů. Hranice akceptovatelného kriticismu musí být navíc pro politiky posunuty dál, než jak jsou nastaveny pro osoby, které nejsou nositeli veřejného zájmu.

S ohledem na ochranu svobody projevu a na možnost civilněprávní ochrany je vůbec otázkou, zda mají být verbální trestné činy v katalogu trestných činů civilizované společnosti.

Trendem by měla být spíše dekriminalizace verbálních ataků, a nikoli rozšiřování jejich kriminalizace.

Právo má vycházet z poznané nutnosti upravit určité mezilidské vztahy zákonem. Musí jít o vztahy, které lidé nejsou schopni uspořádat mimoprávními nástroji.

Návrat po 19 letech?

Trestněprávní ochrana cti prezidenta republiky byla z právního řádu odstraněna k 1. lednu 1998 na návrh prezidenta Václava Havla. Nezdá se však, že by od té doby vznikla naléhavá potřeba regulace zavedení trestného činu hanobení prezidenta.

Ochranu demokracie, společnosti, práv a svobod jednotlivců, jejich života, zdraví a majetku je třeba dosahovat především mimotrestními nástroji. Trestněprávní ochrana je na místě jen tehdy, pokud k ochraně nepostačují prostředky jiných právních odvětví, neboť trestněprávní řešení je podle tzv. zásady ultima ratio třeba považovat vždy za řešení nejzazší.

Trestnými činy mohou být pouze nejzávažnější případy protispolečenských jednání. Tam, kde postačí k regulaci prostředky civilního práva, jsou trestněprávní prostředky nejen nadbytečné, ale v právním státě také nepřijatelné.

Stát musí uplatňovat prostředky trestní represe velmi zdrženlivě, jinak má nakročeno k tomu být státem policejním a nedemokratickým.

A represe bují

Kriminalizace různých lidských jednání vede ke společenskému napětí, potlačování lidských práv a svobod a ke stigmatizaci širokého okruhu podezřelých, pro které může být kriminalizace jejich jednání společensky a lidsky likvidačním faktorem.

Navržená novela trestního zákona je dalším odrazem hypertrofie trestní represe. I kdyby touha po ochraně cti prezidenta byla vedena ušlechtilou snahou ochránit jeho vážnost a důstojnost ve společnosti, větší vážnost a důstojnost by mu stejně nepřinesla a výsledkem by byla pouze větší míra netolerance k odlišným názorům.

25 komentářů

  1. Karel Novotný napsal:

    Poněkud slabý příspěvek (doufám, že to nebude bráno jako pomluva :-). Samozřejmě, že obecně se urážky na cti trestají, ale jako klíčovou vidím větu „V mnoha státech existuje speciální trestný čin hanobení člena královské rodiny nebo hlavy státu. Například ve Švédsku za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na 6 let.“ A teď bych čekal cokoliv doplňujícího – je tedy Švédsko výjimka nebo pravidlo? Mají to jen v monarchiích nebo v EU existuje nějaká republika se spec. TrČ hanobení vrcholných představitelů?

    • petrph napsal:

      Víte ono jde možná o něco jiného, co asi pan doktor ani nenapsal, protože předpokládal že to každý ví. Totiž sanozřejmě že i u nás se uražky na cti řeší, ale nikoliv jako trestné činy podle trestního zákoníku. Ale podle jiných zákonů se můžete domáhat omluvy, vysoké nahrady škody, popřípadě může být uložena nemalá pokutam atd. Takže i v tom by bylo třeba srovnávání s jinými všemi státy dosti problematické. Různé právní systémy, různé označení těch činů, různé hodnocení závažnosi, různé tresty, nebo třeba zda vůbec byl kdy někdo dle toho zákona odsouzen, atd..

  2. Němec napsal:

    A jak je to v případě, když se prezident hanobí sám jako náš. Také je rozdíl mezi osobou prezidenta, symboly a úřadem. To vše náš prezident uráží nejvíc. A proč bych si o někom nemohl myslet, že je buran v police, který byl zvolen pomocí lží. Sám nemluví pravdu a sám nesvede nic vymyslet jen opakuje co si kde přečetl a zneužívá to k urážkám. Lidem vykládá co je jasné už dětem ve školce. Pokračovat nemá cenu.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Němče (ač nerad …), proč urážíte Zemanovy voliče
      (2 717 405 občanů ČR)? Co Vám udělali? Zvolili Zemana a nezvolili Karla Schwarzenberka (protože ten neznal českou hymnu, navíc má vadu řeči a lhal o privatizaci MUS – Mostecké uhelné společnosti /zprivatizoval ji Tošovský předtím, než se Zeman stal poprve a naposled předsedou vlády; Schwarzenberk z toho nařkl Zemana a navíc zabránil restituci Becherovky, kterou sám pak levně koupil a draze prodal francouzské firmě Pernod Ricard)?

  3. Petys napsal:

    Uvádět příklad Švédska jak učinil pan Rozehnal je trochu matení pojmů, neboť tam jde jistě o historickou záležitost spojenou s králem či královnou. Tento paragraf tam určitě nemají na hanobení politiků, což je volený prezident. A obdobně to jistě bude v mnoha z těch 23 evropských zemích – Portugalsko, Španělsko, Holandsko, Dánsko atd atd. všude mají historicky a dodnes krále a královny, všichni dnes mají jen přirozenou autoritu bez politické moci.

    • ČERT napsal:

      No když pan Rozehnal píše o 23 z 28 členských států EU, tak většina z nich jistě budou republiky. Vždyť monarchií je ze všech států EU jen sedm (Velká Británie, Španělsko, tři země BENELUXU, Švédsko, Dánsko). Ani to zmíněné Portugalsko už dávno, od r. 1910, není monarchií. Ale k těm monarchům… Tak jistě, víme, jaké zhruba jsou již dávno jejich role v evropských konstitučních monarchiích. Ale přesto to dodnes může budit nelibost některých radikálních demokratů, republikánů. Aniž bych tím prezentoval nějaký svůj osobní názor (!)… Ale když se nad tím zamyslíme, ona skutečnost, že se někdo do tak vysoce privilegované pozice, a přímo do čela státu, prostě už jen narodil, není opravdu demokratická. Ale samozřejmě, právě proto ta striktní omezení jejich politické úlohy, ke kterým se hlavně v evropských monarchiích dospělo.

    • ČERT napsal:

      K výše uvedenému příspěvku jen přiznávám, že jsem ale sám jaksi přehlédl, že v 23 zemích EU existuje jako norma trestnost pomluvy a hanobení, „většinou bez ohledu na to, kdo je cílem útoku“; že tedy zdaleka nejde jen o otázku speciálně „hanobení hlavy státu“. To bychom se ale dostali k problému daleko, daleko komplikovanějšímu. Jinak samozřejmě, pokud jde o to „hanobení hlavy státu“, to nebezpečí zneužití takového zákona, jak je v článku naznačeno (zvlášť bez jasného vymezení hranice mezi kritikou a hanobením), je, může být značné.

  4. Stanko napsal:

    Dobrá Vy čuřilové,a kritizovat mohu?

  5. sony napsal:

    Česká repoblika bude brzy pověstná jako policejní stát,která má na všechny konkrétní případy vymyšlen nějaký zákon. Že u nás bují úřednický šiml, kritizoval už na začátku svého premiérování Václav Klaus. Od té doby se toto rakovinné bujení zrychlilo asi desetkrát. Takže dospějeme do bodu, kdy už všechny potřebné i nepotřebné zákony budou schváleny, leč nikdo se jimi nebude řídit,natož aby kontroloval jejich dodržování. Veškerá činnost bude pod hrozbou mastných pokut. Zvlášť pikantní je to, jak si některé zákony protiřečí.

    • nováček napsal:

      Podle jaké logiky budu potrestán citelnou pokutou, pokud znectím jakéhokoliv úředníka, či veřejného činitele, když znectění nejvyššího „úředníka a veřejného činitele – prezidenta, je zcela beztrestné? Počastovat „slavný umělec“ Daniel Černý úředníka na obci slovy, kterými dle nejmenovaného serveru počastoval prezidenta republiky, tak by se asi „slavný umělec“ nedoplatil!
      Ta hypertrofovaná ochrana úředníků je opravdu znakem policejního státu.

      • nováček napsal:

        Opravuji : veřejných úředníků

      • petrph napsal:

        Naprosto stejně, potrestán citelnou pokutu za jak za úředníka,tak i za prezidenta. Není to trestny čin, ale přestupek, který projednává místní úřad a nikoliv státní zástupce a soud. Podle toho pak ty výsledky vypadaj´í…

  6. petrph napsal:

    Potíž je v tom že paragraf o hanobení už stejně v i v našem trestním zákoníku existuje. A to par 355, „..Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob“..a hned za ním ještě drastičtější „..Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod“..
    Neboli správně pan doktor piše „je třeba vymezit jasnou hranici mezi tím, kde končí kritika a začíná hanobení, které není podpořeno žádnými fakty.“..Tato hranice už měla být z důvodů existence těchto paragrafů naprosto jasně vymezena a potvrzena rozsudky Ústavního soudu.. „..Což se bohužel nestalo a naopak, jak správně pan doktor dále píše, paragrafy o hanobení se skutečně už dnes stávají účelovým nástrojem zastrašování a umlčování oponentů. Když navíc vezmeme současný rozkol mezi idealistickými názory některých elit a skepticismem většiny národa, stávají se takové výběrové paragrafy nelegitimní. Buď by neměly platit vůbec, a nebo pro všechny.
    Když si navíc musíme uvědomit jednu podstatnou věc – tady nejde o Zemana (jak se snaží všchni jeho oponenti nyní dovozovat). Než tento zákon začne platit budou už se blížit prezidentské volby. A mevíme kdo přijde po něm, a jak ten bude čelit vlně sprostoty, a hanobení kterou na něj okamžitě spustí jeho oponenti. Při existenci tohoto zákona by se pak mohlo snadno stát, že právě až Zeman odejde,budou vězení plná lidí za hanobení prezidenta..
    Čímž prosím

    • ČERT napsal:

      Zeman může být presidentem ještě po další pětileté období. Ale samozřejmě, principiálně o něj jít nemusí – a s výhledem do trochu vzdálenější budoucnosti opravdu jistě nejde.

  7. Ivana napsal:

    Není třeba, aby to byl trestný čin. Klidně stačí, aby takové jednání bylo klasifikováno jako přestupek, za který bude udělena pokuta vždy 50.000 korun )i opakovaně). Demokraticky a národem zvolená hlava státu si zasluhuje také nějakou právní ochranu.
    Národ, který toto nechápe, si demokratickou volbu nezasluhuje.

    • petrph napsal:

      Ono to defakto „klasifikováno jako přestupek je“. A právě proto to neřeší státní zástupci a soudy, ale když už to někdo ohlásí, tak to přehoděj na místní úřad ať to jako přestupek projedná. Tudíž,potom chápete že schopnost místního úředníka nestranně rozhodovat v podobných případech pramalá a rozhodně nikoliv nestranná..

  8. Zdeněk napsal:

    Veřejné hanobení prezidenta republiky (na rozdíl od věcné kritiky prezidenta) by trestné mělo být. Hanobení vyjadřuje pouze negativní nízké emoce, bez argumentů. Nelze podle mne akceptovat, aby byly v zájmu svobody a beztrestnosti veřejného hanobení prezidenta vyvěšovány např. bilboardy Prezident … je svině, čurák, píča … nebo něco podobného bez jakéhokoliv zdůvodnění publikováno v časopisech a médiích. Demokraticky zvolený prezident je představitel státu a symbol, podobně jako jsou státní vlajka, státní znak a jiné státní symboly, jejichž hanobení a poškozování je trestné.

  9. Zdeněk Svoboda napsal:

    nic nemůže být jednoduší nežli rozpoznat hanobení či urážku kohokoliv včetně prezidenta republiky.Pokud se do této jednoduchosti zapojí právníci dojde k nekonečné debatě o tomto zákoně-,,viz pomlčkový zákon ,,

  10. Marie napsal:

    Když se může urážet hlava státu, proč musel jít řidič autobusu za přimalování tykadel do kriminálu?
    Neměli by tam skončit ti, co toho dosáhli, včetně Ivánka?

    • petrph napsal:

      Bohužel, případ pana Smetany jasně dokumentuje přístup naších elit, i jimi zbuntovaných občanů k demokratickému a právnímu systému tohoto státu.
      Protože se pamatuju, ten řidič autobusu nedostal za přimalování tykadel do kriminálu. Ten řidič dostal za přimalování tykadel pár desítek hodin obecně prospěšných prací. Což se domnívám že je legitimní a příjatelný trest.
      Jenomže, milý pan Smetana tehdá pohrdal i rozhodnutí soudu, čili ani na tyto nařízené veřejné práce nenastoupil. I nezbylo soudu, než mu je, přesně dle znění zákona pozměnit na 100 dnů vězení. Kam ovšem pan Svoboda, rovněž v určený termín nenastoupil. A rovněž potom se různými fintami a medializací svého případu vyhýbal stíhání, až nu byl defalto prominut.
      Tudíž, nic proti právu kritiky, nic proti svobodě názoru..Ale jestli si snad někdo elitami zbuntovaný myslí že „protože je to proti “ (Zemanovi, komunistům, ODS, atdd.) tak žádné zákony neplatí a může si anarchisticky dělat co chce, tak je na velkým omylu. To už pak není odvážné ale hloupé

  11. Jan napsal:

    Tak dobře vy chytré hlavy,úředníci mají ochranu a kdo ještě můžete to doplnit.Ale president ne.A to je spravedlivé,ochránci demokracie.

  12. dany napsal:

    Jakým zákonem bude chráněn občan proti hanobení prezidentem?Možná,že je to aktuální jen nyní.

  13. Miroslav napsal:

    Nabízím převratné,účinné,smysluplné řešení: – Oprašme možnost odvolatelnosti z funkcí.
    Vracíme-li se k ochraně hradních pánů a zítra si tutéž ochranu před urážkami přidělí i starostové / současně zákonodárci, – vraťme se také k odvolatelnosti poslanců, zastupitelů, mandatářů – jak umožńovala Ústava Československé socialistické republiky z roku 1960:

    Čl. 86
    (2) Národní výbory jsou složeny z poslanců, kteří jsou lidem voleni, lidu odpovědni a mohou být lidem odvoláni.
    Čl. 88
    (1) Národní výbory a jejich poslanci odpovídají svým voličům za svou činnost.
    (2) Poslanec národního výboru je povinen pracovat ve svém volebním obvodu, být ve stálém styku se svými voliči, radit se s nimi, dbát jejich podnětů, skládat jim účty ze své činnosti a podávat jim zprávy o činnosti národního výboru.

    Možná by těch 64 poslanců /signatářů zákona k ochraně prezidenta muselo složit funkce pro ztrátu důvěry voličů.

    • Miroslav napsal:

      Jen doplnění:
      Odvolatelnost poslanců (tehdy včetně poslanců Národních výborů) převzala i Ústava v roce 1968. Ústavní zákon o československé federaci
      Čl. 144
      (1) Všechny zákony a jiné právní předpisy platné v den, kdy tento ústavní zákon nabývá účinnosti, zůstávají i nadále v platnosti..

  14. Jos napsal:

    Ten návrh zákona je jen logickým vyústěním arogantního a neurvalého chování jisté části publika. Té části, která dodnes nevydýchala prohru Schwarzenberga v demokratických prezidentských volbách. Která neváhala před rokem násilně zaútočit na prezidenta a jeho doprovod. Ostatně už to má nacvičené na příklad z roku 2006 z útoků proti shromážděním pořádaným ČSSD. Tato skupina má pocit, že je jediným a výhradním vlastníkem svobody a demokracie. Jediným vlastníkem správných názorů . A pěkně totalitně, tak říkajíc po bolševicku nám vyhrožuje: „My jsme vlastníci jediného správného názuru. A kdo s námi nesouhlasí je nepřítel státu a my si to sním vyřídíme“. Tahle pseudoelita jsou jenom obyčejní nedemokrtičtí kraválisti, ze všech sil se snažící poškodit stát..

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies