cool revolution via Foter.com / CC BY-NC-ND, zdroj

Aleš Rozehnal: Transpacifické partnerství, které Trump vypověděl, nebylo v zájmu USA, ale velkého kapitálu

Napsal/a Aleš Rozehnal 24. ledna 2017

KOMENTÁŘ Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz k odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP), které USA uzavřely s 11 tichomořskými zeměmi. Tratí na tom Spojené státy?

Podle Trumpových kritiků tento krok Spojené státy poškodí, protože nedojde k odstranění cel a dalších bariér, což mělo být základem pro posílení vzájemných obchodních a investičních vazeb zemí tichomořského regionu a vytvoření největšího světového trhu. Pokud nahlédneme do velmi rozsáhlého a dříve pečlivě tajeného textu TPP, zjistíme, že s volným obchodem má velmi málo společného. V první řadě je třeba konstatovat, že Spojené státy mají obchodní dohody se šesti z jedenácti účastníků TPP.

Obchodní bariéry s dalšími pěti zeměmi jsou povětšinou velmi nízké, takže by TPP ve skutečnosti přílišnou liberalizaci obchodu nepřinesla. Dohoda je ve skutečnosti šita na míru velkým korporacím, které také stály za jejím vznikem. Nejlépe je to vidět na obsáhlých ustanoveních článku 28, který upravuje způsob řešení investičních sporů mezi korporacemi a státy.

Tyto spory mají řešit tříčlenné mimosoudní nikomu neodpovědné tribunály, které by nebyly vázány právem žádného státu a jejichž jednání bude tajné. Tyto tribunály byly původně zřízeny na ochranu korporací před znárodněním a obdobným neférovým jednáním ze strany státu.

Současná praxe je ale taková, že se systém mezinárodních investičních sporů stal cestou tlaku nadnárodních korporací na státy ke změně jejich legislativy ve prospěch nadnárodních korporací. Hedgeové fondy dokonce investují do společností, které vznášejí v investičních sporech nesmyslné nároky stejným způsobem, jako sázkaři sázejí na dostizích.

Jedná se tedy nikoli o investice do společností, ale o investice do sporů. Často se jim taková spekulace vyplatí, protože korporace bývají v těchto sporech úspěšné v 60 % případů a částky, které tribunály přisuzují a které platí v konečném důsledku daňový poplatníci, bývají obrovské. TPP také posiluje a prodlužuje patentovou a autorskoprávní ochranu. Takový krok ale nemá nic společného s volným obchodem, ale naopak by vedl ke zvýšení cen chráněných komodit, jako jsou například léčiva.

TPP by tedy přispělo k posílení pozic a zvýšení příjmů patentových a copyrightových monopolů a bránilo by volnému šíření inovací v medicíně, IT a dalších oblastech.

Transpacifické partnerství zcela ignorovalo možnost volného pohybu vysoko příjmových profesionálů mezi účastníky. Výkon profesí jako lékař či právník měl být stále vázán vnitrostátní regulací.

Zcela volný obchod mezi účastníky TPP by skutečně vedl ke zmenšení počtu amerických pracovních příležitostí ve výrobě. TPP totiž nijak nezakazovala svým účastníkům uměle devalvovat svoji měnu, snižovat tak cenu domácí produkce a tím znevýhodňovat pracovníky z jiných zemí.

Transpacifické partnerství nebylo dokonalým výtvorem osvícené americké administrativy, který měl Spojeným státům přinést prosperitu, o kterou krokem Donalda Trumpa přicházejí. Bylo výtvorem velkého kapitálu zúčastněných zemí, který rozhodně nemá národní zájmy jako hlavní hodnotu svých investičních záměrů.

8 komentářů

  1. nováček napsal:

    Na pana právníka Rozehnala, mohou být různé názory, ale toto je skutečně precizní hodnocení Trumpova kroku. Po přečtení je i mně neznalému textu TPP jasné, že Trump neměl jinou volbu, jak napravit prodejnost (v lepším případě diletantismus) Obamovy administrativy. A něco podobného se chystalo na EU a tím i na nás. Poznámka: Doufejme, že po Obamovi, podvodném nositeli Nobelovi ceny míru (Norský parlamentní výbor, který tu cenu uděluje, musí být složen z opravdu pofidérních osob), který nepřetržitě rozpoutával nové války a muslimském darebákovi, snad nezůstane v Bílém domě brzy ani zápach.

  2. K napsal:

    Jo, já pana Rozehnala taky rád čtu, ale teď si nejsem jistý, kdo má víc pravdu. Asi budu muset na kurz kritického myšlení:

    … svobodný obchod sám o sobě prospívá všem;
    nepřinese dramaticky vyšší sociální náklady;
    standardy ochrany spotřebitele jsou na obou stranách Atlantiku přísné, proto kompromis či konsensus ohledně těchto standardů nepoškodí nikoho….
    nebo … Malé a střední firmy si to dovolit nemohou, ale po přijetí TTIP a splnění domluvených standardů budou moci se svými produkty i službami na americký trh pronikat bez jakýchkoli omezení. TTIP nejvíce podpoří malé a střední podnikatele ve střední a východní Evropě v rámci EU…
    Celé:
    http://www.obcinst.cz/obchodni-dohoda-eu-a-usa-je-vyhodna-pro-obe-strany/

    • Richter napsal:

      Doplním další nesourodost odporující realitě:
      „snižovat tak cenu domácí produkce a tím znevýhodňovat pracovníky z jiných zemí.“

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Snižovat cenu domácí výroby a tím se bránit konkurenci má, jako ostatně všechno, své hranice a proto je snaha států, stavět konkurentům do cesty na trh překážky – cla. Na př. výroba kilových železných závaží se neobejde bez 1 kg železa a po zefektivnění technologie na maximum technických možnosti vycházejících z mometální úrovně znalostí, zbývá ke znížení nákladů jen snížení mezd. Lidé pak nemají za co kupovat a tak nekupují, když lidé nekupují, není potřeba vyrábět a tak dále …

        • Richter napsal:

          Ekonomická obec se shodla, že nelze mít současně cenu, čas a kvalitu. S nízkou cenou musím slevit buď z rychlosti hotovení, nebo z kvality. Tudíž není vyloučeno, že se naopak po mé snížené ceně nezvedne poptávka po kvalitě. Tudíž jen tak paušálně spojit sníženou cenu a znevýhodnění ostatních je buď omezenost v pochopení problému, nebo to správné zaujetí pro tu správnou myšlenku.

          • petrph napsal:

            Mimochodem existuje teorie dokonalé konkurence, která říká že za splnění několika podmínek (které se týkají hlavně rovnoprávného postavení všech účastníků na trhu) dojde k tomu že všechny si konkurující firmy musí nejen optimalizovat a minimalizovat své náklady,ony dokonce musí nadále snižovat cenu produktu o podíl svého profitu. Takže nakonec se cena na trhu ustálí na hodnotě, odpovídající nejnižším možným nákladům. Což by tedy odpovídalo svým průběhem nedávné deflaci, kterou nás ekonomové strašili.
            Protože – z jejich pohledu (ale asi se to spotřebitelům špatně vysvětluje) je výhodnější inflace, kdy podnikatelé mohou využívat nedokonalé konkurence – a cenu zboží (lhostejno na nákladech a kvalitě) neustále zvyšovat..

      • Weber napsal:

        Což je „úprava“ kurzu české koruny k euru, která je právě tím výše uvedeným snažením České národní banky.

  3. petrph napsal:

    Tedy, možná se pletu, ale onen zmíněný „článek 28, který upravuje způsob řešení investičních sporů mezi korporacemi a státy..“ vlastně i svým obsahem odpovídá současnému řešení těchto sporů s pomocí arbitráží – což bylo dohodnuto díky mezinárodní smlouvě o ochraně investic. Kterou naši politici zcela naivně a důvěřivě podepsali s USA i řadou dalších států už v devadesátých letech.
    Takže, v tomto by to chtělo porovnat současný stav jejich právního využívání (a zneužívání) s článkem 28 TPP – zda by jsme na tom nebyli potom třeba my líp.
    Ono totiž, současný stav nemusí zneužívat jenom velke nadnárodní korporace. Na to úplně stačí aby český podnikatel převedl předmět svého sporu se státem na právě fiktivně založený podnik v zahraničí..

Přidávání komentářů není povoleno
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies