Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foter.com, zdroj

Aleš Rozehnal: Není co řešit. Ministr Pelikán žádná autorská práva ke „svému“ rozhovoru nemá

Expert na mediální právo, právník Aleš Rozehnal v textu pro HlídacíPes.org rozebírá pozoruhodnou argumentaci ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který se pokusil zamezit publikaci rozhovoru v týdeníku Respekt. Vyjádřil názor, že mu redakce upřela právo zaručené autorským zákonem rozhodnout o tom, zda rozhovor, jenž novinářům poskytl, bude či nebude uveřejněn.

Ministr Pelikán má pravdu v jedné věci – že rozhovor je autorským dílem. Jenže se nejedná o autorské dílo jeho, který vystupoval v roli dotazovaného, nýbrž o autorské dílo novináře, který s ním rozhovor vedl.

Ten má také, jakožto autor rozhovoru, plné právo rozhodnout, zda rozhovor bude zveřejněn či nikoli.

Dvě díla v jednom? Ne

Rozhovor, tedy soubor otázek a odpovědí, musí být považován za jedno dílo a nikoli za oddělená individuální sdělení dotazovaného a novináře a tudíž potenciálně dvě autorská díla.


  • Co také řekl ministr Pelikán v rozhovoru pro Respekt k žádosti o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání:

„… každý, kdo alespoň zdálky viděl, jak se vyšetřují takovéhle věci, tak mu musí být zcela zřejmé, že jediným možným důvodem pro žádost o vydání, podanou několik týdnů před volbami, může být ovlivnění těchto voleb. V tom má Andrej Babiš nepochybně pravdu.“

„Někdo, kdo založí nějaký politický subjekt, má výraznou šanci se stát premiérem této země. To nejsou volby, které jsou tady každý týden. Tak to neříkejte. To je prostě podobné, jako kdybyste říkal, že když FBI v Americe před prezidentskými volbami oznámila, že znovu prošetřuje e-maily Hillary Clinton, tak to je normální, protože když na něco přijde, tak to má prošetřit. A to byste nikdy neřekl.“

  • Respekt na konci rozhovoru uvěřejnil Pelikánův dodatek:

„S rozhovorem pro časopis Respekt jsem souhlasil s tím, že půjde o obecný rozhovor, přičemž jsem upozorňoval, že toto téma komentovat nechci. Bohužel rozhovor se potom vyvinul zcela jinak – tak, že v něm vyslovuji svoje osobní názory, za nimiž si sice stojím, jsem ale zároveň přesvědčen, že bych je ve své současné roli veřejně prohlašovat neměl. Protože mi redakce Respektu následně upřela právo zaručené § 11 autorského zákona (tedy právo rozhodnout o tom, zda rozhovor bude, či nebude uveřejněn), nezbývá mi než doplnit k rozhovoru tuto doušku a omluvit se váženým čtenářům, že jej musí číst.“


Rozhovor je jediným nedělitelným celkem, na kterém spolupracuje jak novinář, tak ten, kdo odpovídá.

Autorská práva k rozhovoru však nemají všechny osoby, které se na jeho vzniku podílejí. I u jiných autorských děl je zcela běžné, že se na jejich vzniku podílejí různé osoby, ale ne každá z nich může být považována za autora ve smyslu autorského práva.

Hlavní roli při vedení rozhovoru hraje novinář, který se v důsledku toho stává autorem tohoto žurnalistického útvaru. Rozhovor je tedy nutno považovat za originální autorské dílo, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti osoby, která ho vede.

Novinář, který je tvůrcem rozhovoru, je jeho tvůrčím duchem. Má nad ním plnou kontrolu, protože dohlíží nad tím, jak je rozhovor veden, rozhoduje jaké otázky položí, určuje způsob jakým je položí, určuje tón jakým je klade a vytváří konečný produkt, který je šířen tiskem.

Skutečnost, že novinář formuje a kontroluje průběh rozhovoru, z něj dělá tvůrčího ducha výsledného produktu.

Dotazovaný si může zvolit, jak bude odpovídat, ale je to právě novinář, který vede a formuje rozhovor a je na něm, jaká bude konečná podoba publikovaného rozhovoru.

Myšlenky mimo zákon

Práce novináře tak trochu připomíná roli režiséra při tvorbě audiovizuálního díla. Na jeho tvorbě se rovněž podílí více lidí.

Umělci v něm vystupující do něho vnášejí své osobní umělecké vklady, nicméně autorem audiovizuálního díla je pouze jeho režisér.

Osoba, která dotazy zodpovídá, většinou nemá předchozí znalost otázek, a proto nejsou její odpovědi předem připravené. Spíše než o výsledek tvůrčí duševní činnosti u něj jde o vyjádření jeho myšlenek, což je však výslovně z působnosti autorského zákona vyňato.

Pokud je rozhovor zaznamenán na zvukové nebo zvukově obrazové nahrávací zařízení, řeší tuto problematiku autorský zákon tak, že výlučné právo zvukový nebo zvukově obrazový záznam užít má výrobce tohoto záznamu.

Výrobce záznamu tedy má výlučné právo rozhodnout, zda zaznamenaný rozhovor bude zveřejněn či nikoli.

V případě rozhovoru s ministrem Pelikánem je takovým výrobcem vydavatelství, které příslušného novináře, jakožto svého zaměstnance, vyslalo rozhovor vést.

Nabízí se i nedávné rozhodnutí soudu, jež je plně v souladu s citovaným ustanovením: soud rozhodl, že výlučné právo k rozhovoru s umírajícím Janem Palachem mají ty osoby, které ho pořídily.

Odmítat zveřejnění rozhovoru s poukazem na autorský zákon je tedy zcela nepřípadné a má asi tak stejnou logiku, jako kdyby chtěl herec zakázat vysílání filmu, ve kterém hraje – poukazem na to, že není spokojen se svým výkonem.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře