Ještě před pár týdny byl Roman Lesný v roli poradce u zásadních jednání na ministerstvu dopravy. Jako pravá ruka ministra Karla Havlíčka měl na starost i téma pomoci letecké společnosti Smartwings.

Roman Lesný je zkušený manažer, v minulosti působil jako generální ředitel Škoda Transportation. V roce 2009 se mimo jiné podílel na hloubkové kontrole ČSA, které tehdy vykázaly ztrátu téměř 3,8 miliardy korun; do problematiky fungování aerolinek má tedy slušný vhled.

I proto dostal na ministerstvu dopravy, kde působil od letošního ledna jako poradce ministra Karla Havlíčka, do své agendy i téma pomoci Smartwings.

I když se majitelé letecké firmy nejprve obraceli na premiéra Andreje Babiše, ministryni financí Alenu Schillerovou a na ministerstvo průmyslu, skončili nakonec právě na dopravě.

Jednání s tvrdými obchodníky

„My jsme si s ministrem Havlíčkem řekli, že to má z logiky věci řešit právě ministerstvo dopravy a začali jsme na tom pracovat. Sešli jsme se s ředitelem Smartwings Romanem Vikem a se zástupci akcionářů: Jiřím Šimáněm a Jaroslavem Tvrdíkem,“ přibližuje Lesný.

Bylo to podle něj jednání „s tvrdými obchodníky“. Na jedné straně byl zástupce čínské firmy CITIC, která ve Smartwings drží 49,2 %, Jaroslav Tvrdík. Ten v září 2003 mimo jiné za politické zásluhy v ČSSD získal post ředitele ČSA a rozhodl tehdy o nákupu Airbusů; nyní při prvních schůzkách kritizoval vedení Smartwings za rozhodnutí nakoupit 32 problematických Boeingů 737 Max.

Po haváriích těchto letadel v Indonésii a Etiopii se ukázalo, že stroje mají nebezpečnou softwarovou vadu a Evropská agentura pro bezpečnost letectví v březnu 2019 nařídila všechna tato letadla odstavit.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Ty problémy samozřejmě nemohl v době nákupu nikdo čekat. Ale ilustruje to, že ta debata byla tvrdá. Postupně se ale hrany obrušovaly a nakonec jsme se na základních principech dohodli,“ říká Lesný.

Ve hře bylo mimo jiné to, že oba akcionáři přenechají své podíly státu za symbolickou jednu korunu. Případně – pokud by firmu podpořila česká vláda – byl čínský CITIC ochotný uvažovat o tom, že do firmy nalije 800 milionů korun. Zhruba stejnou sumu už dříve firmě půjčil jako zástupce druhého akcionáře Jiří Šimáně.

„Zásadním kritériem bylo, že stát nemůže pomáhat někde, kde se hádají akcionáři. Až pak je možné zkoušet přesvědčovat banky, aby zůstaly, a až pak je na místě angažovanost státu,“ vysvětluje Roman Lesný s tím, že původní suma, o níž byla řeč, se pohybovala kolem 1,6 miliardy korun.

Ideálem prý bylo rozdělení finanční pomoci na třetiny právě mezi akcionáře, banky a stát, počítalo se i s možností finančního polštáře ve výši dalších 700 milionů korun.

„Vznikl by věřitelský výbor, peníze by se uvolňovaly podle schváleného byznysplánu. Smartwings by měly jistotu, že když budou plnit, co slíbily, dostanou půjčku. Až by se firma vzpamatovala, postupně by se vyplatil stát, banky a až pak akcionáři. Takže zájem na prosperitě by měli všichni,“ popisuje Lesný základní obrysy původních jednání.

Akcionáři podle něj „uzavřeli mír“, což vedle podpory státu vyžadovaly i banky. „Byl to tedy už jen stát, kdo měl říct, že své aerolinky chce a že pro to něco udělá – samozřejmě po vyčerpání všech možností a v souladu s pravidly EU,“ říká Lesný, který na ministerstvu skončil na konci června (text o okolnostech jeho působení a odchodu z ministerstva nabídne HlídacíPes.org v následujících dnech, pozn, red.).

Na Smartwings a na to, zda by stát firmě měl pomoct, má ale Lesný konzistentní názor, i když už je opět mimo státní správu.

Komu necháme železnici?

„Slyším, jak Smartwings nepotřebujeme, že prostě budeme létat s Ryanair. Čtu si, jaké má Smartwings špatné služby, a při tom všichni zapomínáme, že kdysi jsme létali za 15 tisíc a teď je to za tisícovku a chtěli bychom mít ty služby stejné. Podle stejné logiky bychom mohli zrušit České dráhy a nechat železnice Deutsche Bahn,“ nabízí Lesný paralelu.

Žádoucí je pode něj ale naopak to, aby byla zachována značka ČSA, která by už za tři roky měla oslavit 100 let své existence.

Z podkladů, které ministerstvo dopravy dostalo, podle něj plyne, že Smartwings do státního rozpočtu jen na zdravotním a sociálním pojištění za své zaměstnance v roce 2019 zaplatily 700 milionů korun.

Dalších asi sedm miliard poslaly do ekonomiky skrze další povinné platby za služby třeba pro Řízení letového provozu, handling, školení, různé poplatky a další platby pro řadu českých firem, které z nich opět platí odvody a daně.

Smartwings Group už dříve oznámila záměr hromadného propouštění až 600 zaměstnanců jak u přepravce Smartwings, tak u Českých aerolinií, kde firma získala před dvěma lety majoritu. Týkat se to má pilotů, stewardů i provozních a administrativní pracovníků neleteckého provozu. Nyní ve společnosti pracuje celkem 2500 lidí.

„Oni odvádějí spoustu peněz, zaměstnávají lidi v odborných a dobře placených profesích. Taková firma má multiplikační efekt na daňové příjmy a zaměstnanost. Pokud je nahradí zahraniční firmy jako Wizzair nebo Ryanair, dobře, létat budou, ale mají své zaměstnance v cizině a platí za ně jinde,“ říká Lesný.

Kritici pomoci Smartwings z řad ekonomických expertů, komentátorů či opozičních politiků však zdůrazňují, že firmu nelze považovat za strategickou, protože její činnost bez potíží zastanou jiné firmy, poukazují na to, že společnost je z poloviny čínská a že není obětí koronaviru, ale problémy měla již dříve. Lesný to vnímá jako „neschopnost vidět za roh“.

„Občas tu sklouzáváme k tomu, že je dobré, aby sousedovi chcípla koza. Šimáně je miliardář, tak ať si pomůže sám… Jenže kdo jiný než miliardář by měl vlastnit aerolinky? Já bych chtěl, abychom měli tisíc takových Šimáňů. Když tady takoví lidé nebudou, nebudou ani vize a všichni se tak nějak jen povezeme,“ je přesvědčen Lesný, který je ze své podstaty manažer a zkušenost na ministerstvu byla jeho první vhled do fungování státní správy.

To, že je významným akcionářem ve firmě státní čínská firma a že premiér Babiš jsou s Jiřím Šimáněm dlouholetí kamarádi, sice podle Lesného má vliv na postoje k pomoci státu aerolinkám, v tomto případě to ale prý nemá relevanci.

I když Lesný Babiše zjevně příliš „nemusí“, poukazuje na to, že Babišův byznysový zájem je zde miniaturní, jakkoli se i v tomto případě potvrzuje premiérův ekonomicko – politický střet zájmů.

V portfoliu Babišova investičního fondu Hartenberg jsou opravny letadel Avia Prime, zakázky od Smartwings ale tvoří jen zlomek z ročního obratu kolem 100 milionů eur. „Činí jen necelé jedno procento tržeb firmy. Spolupracujeme s nimi jen v Polsku, kde mají charterová letadla pro dovolenkáře,“ citoval šéfa Hartenbergu Jozefa Janova týdeník Hrot.

Do debat o politice se Lesný moc pouštět nechce, má ale za to, že pro Babiše je teď právě politicky – s ohledem na veřejné mínění – možná lepší, když Smartwings padne.

„Opozice se tou kritikou střílí do vlastní nohy a myslí si, jak poškozuje Babiše. Možná to dobře zní, ale realita je jiná. Čekal bych naopak, že to bude příležitost pro opoziční politiky postavit se k tomu rozumně, nabídnout nějaké řešení a nejet tu notu Antibabiš,“ říká Lesný. Kritizuje ale i vládu.

„Ptal jsem se přímo Havlíčka, co právě česká vláda ví o tolik více či lépe než ostatní vlády v EU, které se svým aerolinkám rozhodly pomoct,“ podotýká Lesný.

Naposledy Evropská komise schválila například státní pomoc nizozemským aerolinkám KLM v objemu 3,4 miliardy eur (zhruba 91 miliard korun).

Banka, která půjčí

Ve vztahu k Smartwings byla původně ve hře možnost přímého kapitálového vstupu státu, později půjčka, nakonec státní garance. „Garance nebo půjčka, to je v důsledku to samé. Garance jsou jen technicky jednodušší. Teď se to ale hodilo formou programu Covid Plus na EGAP a vláda si nad tím může umýt ruce,“ říká Roman Lesný.

To ilustrují i slova ministra Karla Havlíčka. „Jako stát už do toho nevstupujeme, chtěl jsem jen, aby i dopravci a firmy z cestovního ruchu měli stejné podmínky jako třeba průmyslové společnosti. Jsem totiž rovněž ministr pro dopravu. Zažádat si může jakákoliv firma, není to ale primárně pro podniky, které jsou na tom špatně,“ řekl na adresu Smartwings a obecně k programu Covid Plus v rozhovoru pro Lidové noviny.

Program je určený velkým a exportně orientovanými firmám nad 250 zaměstnanců, celkový objem záruk je zatím určen maximálně do výše 142 miliard korun.

Podle Romana Lesného ale do řešení stejně i nadále vstupuje politika: „Kolem Smartwings je velký tlak a nakonec to tedy bude na nějakém úředníkovi z EGAP, který neví, co dělat, aby někoho nenaštval, aby nezpůsobil škodu.“

Společnost Smartwings na dotazy zaslané redakcí HlídacíPes.org nereagovala. Klíčové nyní ale pro firmu bude, aby se našla banka, která jí bude ochotna půjčit peníze. EGAP až pak rozhodne, zda se zaručí a v jaké výši (podle hodnocení rizikovosti firmy je to 70 nebo 80 % úvěru).

Část rizika tak stále zůstává bankám. Pravděpodobné je, že případná půjčka by byla spíše od konsorcia bank než od jednoho finančního ústavu.

Program však není určen firmám, „které měly existenční problémy ještě před vyhlášením nouzového stavu a za jejichž nesnáze koronavirová pandemie nemůže“.

„Interní rating pojišťovny EGAP spočívá především v měření kreditního rizika vztahující se na období před vypuknutím pandemie,“ upřesňuje mluvčí EGAP Jan Černý s tím, že konkrétně k Smartwings se vyjadřovat nemůže.

„Je tu zjevná snaha dokazovat, že firma měla problémy už dříve. Což je pravda – problémy měla kvůli uzemněným letadlům Boeing Max,“ upozorňuje Lesný a dodává: „Jenže to zvládla a byla dokonce v zisku. Koho jiného by měl stát podpořit než firmu, která dokázala ustát takovou krizi?“

Zkusit to rozlétat

Zájem o garance z nového programu už nyní EGAP registruje. „Registrujeme zájem o záruky jak u stávajících klientů, tak i mezi novými, kteří se u nás v minulosti ještě nepojistili. Za současné dynamiky vývoje očekáváme největší zájem o Covid Plus na podzim,“ říká Černý.

Nařízení vlády, které umožňuje firmám z odvětví cestovního ruchu a dopravy žádat o záruky, ještě čeká na schválení Evropské komise.

Pokud to přes Brusel projde, mělo by být vyřízení garance „u bankou bezchybně podané žádosti“ v ideálním případě otázkou několika dní. „ Obvykle je tato doba, vzhledem k doplňování potřebných informací, ovšem o něco delší,“ připouští Černý.

„Být na místě Smartwings, zkusím to zvládnout sám, propustím část lidí, zkusím to udržet, rozlítat, vybrat výdělečné trasy a postavit to znovu. Pořád ale platí, že pomoc státu by byla vítaná. Hrozí tu prodlení, teď je turistická sezóna a pokud ji neodlétají, bude to pro ně kritická situace. Teď to mají v ruce hlavně sami akcionáři a nesmějí se zbláznit banky,“ říká dnes už bývalý poradce na ministerstvu dopravy Roman Lesný.