S počátkem ruské agrese proti Ukrajině ztratila tuzemská Rusko – česká smíšená obchodní komora definitivně svůj smysl. Lobbisticko-byznysová organizace vznikla v roce 2012 a mimo jiné prosazovala účast ruských firem na dostavbě tuzemských jaderných elektráren. Angažovaly se v ní i přední české firmy; nyní s ní už nechtějí mít nic společného.

O aktuálních aktivitách Rusko-české obchodní komory nejlépe vypovídá mlčení. HlídacíPes.org požádal zástupce komory o vyjádření, kolik přesně má aktuálně členů a jakou činnost vykonává – a odpovědi se nedočkal. Dobrat se toho nelze ani na webových stránkách komory.

Poslední realizované projekty na webu avizuje ze srpna 2020: „Organizace a provedení 1. Česko-Ruského golfového turnaje za pohár mimořádného a zplnomocněného velvyslance Ruské federace v České republice.“

Aktuální dávno není ani přehled firem a organizací, jejichž členstvím se komora chlubí. Mezi zakládajícími členy je na prvním místě uvedena ruská banka Sberbank, která v tuzemsku ovšem – krátce po ruské invazi na Ukrajinu – zbankrotovala a své pobočky zavřela. A i další známé firmy a organizace, jež komora na svém webu uvádí jako reference, s ní ve skutečnosti nemají už dlouho nic společného.

Už roky s nimi nespolupracujeme

„Po zvolení Vladimíra Dlouhého prezidentem Hospodářské komory České republiky v roce 2014 se v této smíšené komoře již neangažujeme,“ říká Miroslav Diro, tiskový mluvčí Hospodářské komory. „Po anexi Krymu v roce 2014 a zavedení obchodních sankcí se často podobné instituce založené pro rozvoj obchodních vazeb mezi Českou republikou a Ruskou federací obsahově vyprázdnily,“ vysvětluje.

Ani advokátní kancelář Havel & Partners členem Rusko-české smíšené obchodní komory již není. „Dle našich informací tato komora již delší dobu ani nevykonává svou činnost. V minulosti jsme ve spolupráci s komorou viděli smysl v souvislosti se zastupováním našich českých klientů, kteří působili na rusky mluvícím trhu nebo uvažovali o expanzi tímto směrem. Aktuálně naopak řešíme spíše exity našich klientů z Ruska,“ říká partner kanceláře Marek Lošan.

I další ze známých českých firem, MND patřící do portfolia miliardáře Karla Komárka, zdůrazňuje, že členem Rusko-české smíšené obchodní komory není už od roku 2016. „Požádali jsme komoru na základě vašeho upozornění o vymazání našeho loga z přehledu sponzorů, předpokládáme, že k tomu dojde v nejbližších dnech,“ říká mluvčí MND Dana Dvořáková. „Členství nemělo žádný přínos a to i vzhledem k tomu, že jsme dlouhodobě omezovali spolupráci s ruskými podniky,“ doplňuje.

Podobně si přínos členství v komoře vyhodnotil i další zakládající člen – společnost Cerva, podnikající v oboru pracovních oděvů a ochranných pomůcek. Ta Rusko-českou smíšenou obchodní komoru opustila před více než třemi lety, jakkoli stále figuruje na titulní straně webu.

„Rozhodnutí opustit Rusko-českou smíšenou obchodní komoru jsme přijali na základě pragmatických závěrů, vycházejících z podnikatelských zájmů našeho holdingu. Obchodní obrat s firmami z Ruské federace se od roku 2014 neustále snižoval,“ vysvětluje za Cerva Group mluvčí Veronika Steinmetzová.

Vzpomínka na vlivného lobbistu

Rusko-česká lobbistická organizace přitom vznikala s velkou pompou – v čase, kdy se chystal někdejší tendr na dostavbu jaderných bloků v Temelíně a ruský Rosatom měl v tuzemsku mocné zastánce. Komora měla ruské zájmy pojistit.

Oficiálně byla komora založena v roce 2012 s deklarovaným záměrem „nabídnout českým firmám další platformu pro podnikání v Rusku a usnadnit jim přístup na ruský trh“. Komoru zakládal a vedl dnes již zesnulý ruský podnikatel Vladimir Jermakov, bývalý ředitel plynárenské firmy Vemex, dceřiné společnosti ruské státní firmy Gazprom. Jermakov byl svého času označován za jednoho z nejvlivnějších Rusů v Česku.

Byl to on, kdo prostřednictvím svého nadačního fondu financoval vztyčení pomníku Alexandra S. Puškina na Puškinově náměstí v Praze u příležitosti 215. výročí básníkova narození.

Podle dostupných statistik celkově klesá ruské zastoupení na tuzemské byznysové scéně. Zatímco ještě mezi lety 2014 až 2019 byli Rusové nejčastějšími zahraničními vlastníky českých firem, v roce 2020 je o pomyslné prvenství připravili Slováci a počet ruských firem od té doby dále klesá. Vyplývá to z analýzy expertní firmy poskytující obchodní data Dun & Bradstreet.

„Za posledních devět let, kdy tyto statistiky vyhodnocujeme, klesl počet firem registrovaných v ČR, které mají majitele s ruskou adresou, téměř o třetinu. Jejich celkový počet se snížil o 5 283 z rekordních 16 991 v roce 2014 na svoji historicky nejnižší hodnotu 11 708 v roce 2022. Nejrychleji tyto firmy však ubývaly v posledním roce,“ říká analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.