Foto: Profimedia

Vyvracení dezinformací jako veřejná služba. Pro část radních ČTK je to ale problém

Napsal/a Vojtěch Berger 9. února 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Na lednovém jednání Rady ČTK její šéf David Soukup znovu nahlas zmínil svůj starší návrh, aby se veřejnoprávní agentura zabývala i ověřováním dezinformací. Mohla by podle jeho názoru zřídit „záložku“, kde by publikovala (a vyvracela) evidentní dezinformace s tím, že je to služba veřejnosti a že to tak dělají i ostatní světové zpravodajské agentury. Jenže u kolegů narazil.

Světové zpravodajské agentury dnes běžně kromě poskytování vlastního zpravodajství vyvracejí i nepravdy šířené na internetu a sociálních sítích. V posledních dvou letech při fact-checkingu jednoznačně dominuje téma covid. Tuzemská veřejnoprávní agentura, Česká tisková kancelář, zatím podobné ověřování „cizích“ textů pod svým jménem nedělá.

Podle Davida Soukupa by se práce navíc dala financovat například z grantu a ČTK by podle něj na vyvracení dezinformací mohla spolupracovat, či si ho nechat dodat od neziskových organizací.

Protože Rada ČTK nemůže vedení agentury zřízení podobné sekce pro monitoring dezinformací nijak nařídit, Soukup zdůraznil, že se vedení „četky“ bude k takovému kroku jen „snažit motivovat“. I když šlo tedy spíše o akademickou debatu, u většiny přítomných radních narazil nápad na odpor.

Fact-checking jako byznysmodel?

Jednotlivé výhrady radních vystihuje zápis z poslední schůze Rady ČTK. Sahaly od pochybností, „kdo bude detekovat pravdu“ (Petr Žantovský), přes „právní problémy“ (Pavel Foltán) až po to, že „není posláním četky rozpoznávat, co je lež a co je pravda“ (Jaroslava Wenigerová).

Nápad se naopak spíše zamlouval radnímu Aleši Marečkovi. I on ale v souvislosti s označováním fake news upozornil na otázku, „kdo za to bude ručit“. V této souvislosti je užitečné podívat se na to, jak se s podobnými otázkami vyrovnaly jiné renomované světové agentury, na které se ostatně ve svém návrhu odvolává i šéf Rady ČTK.

Svá zjištění – například vyvrácené mýty o vakcínách proti covidu – španělská agentura EFE vloni v tištěné formě distribuovala přímo do sítě španělských lékáren, aby se s nimi mohlo seznámit co nejvíc lidí.

Německá Deutsche Presse Agentur (DPA) dává ve své výroční zprávě za rok 2020 do souvislosti nárůst fake news (v němčině Falschinformationen, pozn. red.) a společenskou „nejistotu“. Konkrétně píše: „DPA se cítí vzhledem ke své celospolečenské odpovědnosti povolána přispět k omezení falešných informací.“ V tomto ohledu tedy německá agentura říká de facto totéž, co šéf Rady ČTK Soukup.

DPA proto v roce 2020 dále posílila své „ověřovací“ týmy a fact-checking prováděla v šesti evropských zemích, v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemí, Belgii a Lucembursku. Výroční zpráva také konstatuje, že tyto aktivity DPA „stále víc přispívají i k hospodářskému úspěchu“ celé skupiny DPA.

Takový argument by ostatně mohl zajímat i ČTK, která na rozdíl od České televize nebo Českého rozhlasu nemůže spoléhat na koncesionářské poplatky a na svou činnost si vydělává právě především prodejem zpravodajských služeb platícím zákazníkům.

Tohle není Sorosův syn

Stejným směrem jde i jiná globální zpravodajská agentura AFP. I její výroční zpráva za rok 2020 vyzdvihuje důležitost ověřování faktů – a upozorňování na dezinformace:

„Minulý rok byl můj profesní život stoprocentně o covidových dezinformacích. Ten proud neustává, ale ani přes chvíle únavy to nevzdávám. Pro mě je to otázka veřejného zdraví,“ cituje dokument novinářku AFP Julie Charpentratovou. Podle ní jsou – v narážce na koronavirus – právě dezinformace „dalším virem“.

Jen na téma covid zatím AFP vydala přes 1300 „ověřovacích“ textů. Řada z nich by se dala po přeložení rovnou otisknout i v Česku, vyvracejí totiž například mýty o účincích léku ivermectin proti covidu nebo o vakcínách proti této nemoci.

Řádově menší a finančně ne tak silná ČTK samozřejmě nemůže mít stejné ambice, přesto by jí fact-checkingový rozměr slušel – byť skromnější, ale zato obsahově šitý na míru nepřesnostem a záměrným lžím šířeným v českém online prostředí.

Agentura Reuters opatřuje štítkem „ověřená fakta“ několik článků denně, z posledních dní například text upřesňující, že lednové virální video ukrajinských vojáků a vojenské techniky na hranici s Ruskem není ve skutečnosti aktuální, ale minimálně dva roky staré. Nebo článek vyvracející mýtus, že na fotografii šířící se internetem je spolu s kanadským premiérem Trudeauem syn miliardáře George Sorose. Ve skutečnosti šlo o jednoho z Trudeauových spolupracovníků.

Své fact-checkingové oddělení má od roku 2019 i čtvrtá největší tisková agentura na světě, španělská EFE. I ona se během této doby vzhledem k pandemii věnovala zejména ověřováním tvrzení o covidu a stejně jako AFP mluví o této službě bez okolků jako o „boji proti dezinformacím“. Svá zjištění – například vyvrácené mýty o vakcínách proti covidu – loni EFE v tištěné formě distribuovala přímo do sítě španělských lékáren, aby se s nimi mohlo seznámit co nejvíc lidí.

Co se v týdnu nestalo

Agentura AP pak čtenářům zhruba jednou za 14 dní nabízí rubriku „Co se tento týden nestalo“. Popisek rubriky by radním české ČTK mohl posloužit jako definice dezinformace, na níž se na minulém zasedání nedokázali shodnout: „Přehled některých nejpopulárnějších, ale naprosto nepravdivých událostí nebo fotek týdne. Žádná z nich nesedí, zato jsou široce sdílené na sociálních sítích. Tady jsou fakta.“

ČTK by se tak k této iniciativě mohla pouze připojit a například využívat již existující celosvětovou databázi IFCN s tisíci ověřených, respektive vyvrácených nepravd a zavádějících informací o nemoci covid-19.

Místopředsedkyně Rady ČTK Jana Gáborová se při debatě na zmíněném zasedání ptala „kdy a proč“ s fact-checkingem světové agentury vlastně začaly. Jasnou odpověď nabízí pohled na délku existence jednotlivých „ověřovacích“ redakcí ve světě.

Často vznikly v posledních pěti až sedmi letech a klíčovými momenty, kdy se ukázala nutnost jasného oddělení faktů od nepravd, manipulací či dezinformací, tak byly především konflikt na východní Ukrajině či americké prezidentské volby v roce 2016.

Pohled za hranice tedy jasně ukazuje, že vyvracení dezinformací patří stále častěji k poslání renomovaných světových zpravodajských agentur. Řádově menší a finančně ne tak silná ČTK samozřejmě nemůže mít stejné ambice, přesto by jí fact-checkingový rozměr slušel – byť skromnější, ale zato obsahově šitý na míru nepřesnostem a záměrným lžím šířeným v českém online prostředí.

„Jen žádné neziskovky“

Některé zmiňované prestižní agentury jsou také součástí více než stočlenné globální sítě International Fact Checking Network (IFCN) – kromě zmiňovaných agentur AP, AFP, EFE, DPA či Reuters je to i rakouská APA nebo další prestižní média jako Washington Post či USA Today, plus řada neziskových organizací zabývajících se dlouhodobě fact-checkingem. Českou republiku v IFCN reprezentuje sdružení Demagog.cz.

ČTK by se tak k této iniciativě mohla pouze připojit a například využívat již existující celosvětovou databázi IFCN s tisíci ověřených, respektive vyvrácených nepravd a zavádějících informací o nemoci covid-19. Běžné zpravodajství zmiňovaných agentur už stejně sama využívá jako „ověřené“, mohla by tedy využívat i jejich fact-checking.

Radní Petr Žantovský se na zmiňovaném zasedání Rady ČTK ovšem ohradil proti tomu, aby se agentura spoléhala na neziskové organizace. Podle něj „slouží nějakému politickému zájmu a jsou také politicky motivovány“. Web IFCN nicméně u každé z členských organizací obsahuje podrobný a transparentní popis hodnotícího procesu, na jehož základě byla ta která organizace do fact-checkingové sítě zařazena.

Z českých veřejnoprávních médií by „četka“ s takovou iniciativou navíc nebyla jediná. Už loni před volbami se o něco podobného pokoušel Radiožurnál a server iRozhlas. Projekt „Ověřovna!“ chtěl „vysvětlovat a ověřovat nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucená fakta“. Při fact-checkingu tematicky kombinoval předvolební politická témata s covidovými mýty, po sněmovních volbách se však „Ověřovna!“ odmlčela.

Ověřovat fakta zkoušela i některá komerční média v Česku. V první vlně pandemie na jaře 2020 fungoval projekt C19 Dezinfoservis, kde skupina odborníků z různých institucí i neziskových organizací ověřovala informace o covidu. Jeho zjištění publikoval server Seznam Zprávy.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)