Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Lockdown v Si-anu. Foto: Profimedia
,

Vysoká cena za „nulový covid“ v Číně: Miliony lidí v karanténě, tisíce v izolačních kempech

Na rozdíl od zbytku světa zvolila Čína v aktuální fázi pandemie covidu nekompromisní politiku naprosté eliminace viru. Čínská společnost je tak naprosto podřízena snahám udržet počet nových případů nákazy na nule. A to i za cenu drastických zásahů do svobod a práv obyvatel, které jsou mnohdy bezprecedentní i na čínské poměry. Skutečnou zkouškou této strategie bude nadcházející olympiáda v Pekingu.

Ani s více než dvouletým odstupem nejsou spolehlivě objasněny počátky pandemie v čínském Wu-chanu. Přestože o samotném původu viru se nadále vedou debaty v odborných kruzích i spekulace mezi laickou veřejností, jedno je jisté: chybějící transparentnost, zamlčování kritických souvislostí a nedostatečná kooperace čínské strany s příslušnými mezinárodními organizacemi napomohly nekontrolovatelnému rozšíření viru v globálním měřítku.

Záhy po expanzi epidemie do zahraničí však čínská vláda začala razit absolutní vnitrostátní kontrolu viru v rámci tzv. politiky nulového covidu.

Vedení Komunistické strany Číny touto politikou razí diametrálně odlišný způsob řešení pandemie oproti evropským státům a nyní již v podstatě celému zbytku světa, který primárně cílí na udržení počtu nových případů ve vytyčených mantinelech, prevenci zahlcení nemocnic a postupnou imunizaci společnosti.

Terakotová armáda hygienických pracovníků

Koncem loňského roku a počátkem ledna se tato čínská politika ukázala v plné síle, když úřady zavedly největší a nejstriktnější lockdown od první vlny na začátku roku 2020. Uzavřeno bylo zhruba třináctimilionové město Si-an, na Západě proslulé hrobkou prvního čínského císaře a jeho posmrtnou stráží, tzv. terakotovou armádou. Tu ve městě dočasně doplnily tisíce hygienických pracovníků v ochranných oblecích, kteří měli na starost mimo jiné dezinfekci celého města.

Vedení města 23. prosince nejprve kvůli několika desítkám pozitivních případů uzavřelo oblast a současně zavedlo plošnou karanténu pro obyvatele, s výjimkou povolených obdenních vycházek na nákup potravin a předmětů denní potřeby jedním členem domácnosti. 26. prosince nicméně bylo obyvatelům zakázáno veškeré opouštění domovů s výjimkou cest na stanoviště plošného testování obyvatel, přičemž o distribuci potravin se mělo postarat město.

Zatímco úřady prohlašovaly, že logisticky vše funguje bez problémů a situace je zcela pod kontrolou, realita se s tímto tvrzením poněkud míjela, jak dokazují mnohé kritické hlasy na sociálních sítích. Mnozí obyvatelé si stěžovali na nedodání balíčků jídla, docházející domácí zásoby a hlad.

Co ve statistikách nebylo

Výmluvné bylo například internetové vysílání městské rady (ke zvládání pandemie v Si-anu), které sledující zaplavili výhradně komentáři ve znění: „Prosím zorganizujte prodej potravin v sousedství.“ Reakce úřadů? Vypnuly funkci komentování. V této souvislosti pobouřilo čínské internetové uživatele i video, v němž pracovníci dohlížející na dodržování opatření fyzicky napadli muže, který se měl provinit opuštěním domu kvůli nákupu potravin.

Jiné záběry pro změnu připomněly výstřelky z dob Kulturní revoluce. Třeba když „chycený zločinec“ – mladík, který přelezl zeď v sousedství a šel si nakoupit, musel za trest na pokyn protiepidemických pracovníků na kameru natočit sebekritické vyjádření. Rozruch na sociálních sítích vyvolal také případ ženy, kterou ve třetím trimestru těhotenství údajně odmítla přijmout na vyšetření jedna z městských poliklinik v Si-anu.

Po několikahodinovém čekání žena nakonec potratila. V podobném duchu se nese i případ muže po infarktu, kterého kvůli opatřením odmítla přijmout nemocnice, a ten následně zemřel. Tyto ani podobné případy se však nepromítnou do oficiálních (a mnohými pozorovateli rozporovaných) statistik, což Číně umožňuje nadále se honosit čistým covidovým štítem.

Karanténní hotel vs. kemp

Na veřejnost se dostaly i záběry kolony desítek až stovek autobusů, které podle dostupných informací měly zajišťovat převoz tisíců osob z řad rizikových kontaktů do karanténních zařízení. Portál China Digital Times hovoří o převozu zhruba čtyřiceti tisíc osob do necelých 400 karanténních zařízení ve městě a na jeho periferii.

Tato zařízení mohou v menším měřítku mít podobu hotelů vyčleněných a upravených právě pro potřeby izolace rizikových kontaktů. Ve větším rozsahu však nastupují i tzv. karanténní kempy, oficiálně „dočasná zdravotnická zařízení pro izolaci a pozorování“.

Tato zařízení byla využita již dříve, například počátkem minulého roku v provincii Che-pej, kde v době vrcholícího počtu pozitivních případů vznikl kemp s kapacitou až čtyři tisíce lůžek. Ten měl pomoci zvládnout případný masivní lokální nápor na zdravotní systém. Pro kontext – tou dobou bylo v celé provincii s populací přibližně 75 milionů obyvatel zjištěno 800 pozitivních případů.

Zvnějšku tyto kempy spíše než zdravotnická zařízení připomínají stavební ubikace, čemuž mnohdy odpovídá i vybavení „pokojů“. V případě lockdownu v Si-anu si tak lidé stěžovali nejen na nucený převoz do zařízení uprostřed noci, ale hlavně na nevyhovující podmínky v samotných zařízeních.

Za zmínku stojí také fakt, že pozitivně testovaní pacienti si nemohou ani do těch lepších zařízení vzít své domácí mazlíčky. Ty tak musí svěřit přátelům, sousedům nebo o jejich péči dočasně požádat místní úřady. Vzhledem k možnému přenosu nemoci z člověka na zvíře a zpět však čínské orgány uplatňují drakonická opatření. Byla zaznamenána série případů, kdy protiepidemičtí pracovníci zabili psy a kočky pozitivně testovaným nebo těm, kteří byli převezeni do karanténních zařízení.

Velká data Velkého bratra

Nedílnou součástí čínského života během pandemie se stala mobilní aplikace Health Code („Zdravotní kód“). Tato aplikace na principu covid pasu, jaký známe z Evropy, byla implementována do dvou nejpoužívanějších platforem na mobilní platby, Alipay od Alibaby a WePay od společnosti Tencent.

Na jedné straně aplikace slouží jako osobní semafor rizikovosti infekce uživatele vůči okolí, kdy zelená barva značí minimální riziko, žlutá potenciální nebezpečí nákazy skrze blízký kontakt a nutnost pobýt doma několik dnů a červená dvoutýdenní striktní karanténu. Současně však úřady v několika čínských městech skrze permanentní geolokaci povýšili telefonní zařízení uživatelů aplikace na jakési detektory „časoprostorových souputníků“. Když se pak protne trajektorie pozitivně testovaného člověka s tou vaší, a to až ve 14denním časovém horizontu, naskočí vám žlutá barva, načež musíte podstoupit testy a nastoupit případnou karanténu.

Problém takového využití velkých dat spočívá v tom, že jednotlivá oka této digitální sítě vzhledem k rozmístění antén mobilních operátorů často zachycují příliš rozsáhlé oblasti. Může se tedy stát, že jednotlivec nebo několik málo pozitivně testovaných svým pohybem po městě uvede do karantény celé městské části, aniž by s těmito lidmi vůbec přišli do kontaktu.

Konkrétně takový případ nastal 3. listopadu minulého roku, kdy jediný nakažený ve městě Čcheng-tu poslal na neodkladné testování 82 tisíc osob. V jiném případě kód změnil barvu několika účastníkům zájezdu, který se ocitl v blízkosti rizikového kontaktu, zatímco jiným zůstal zelený. Vysvětlení? Různí mobilní operátoři využívají různá data.

Olympijský plamen a zkouška ohněm

Jeden z nejrenomovanějších epidemiologických expertů v Číně Čang Wen-chung se již v létě k politice nulového covidu vyjádřil poněkud kriticky. V obšírném příspěvku na blogovací síti Weibo reflektoval tehdejší nárůst případů ve městě Nanking a současně si dovolil tvrdit, že z dlouhodobého hlediska je třeba se s virem „naučit koexistovat“, čímž v podstatě naboural vládní narativ a politiku nulového covidu.

U části veřejnosti si získal podporu, nicméně z oficiálních míst se na něj snesla kritika, mimo jiné v článku bývalého ministra zdravotnictví Kao Čchianga. Ten podobné hlasy označil za „nezodpovědné“ a „kapitulantské“.

Skutečným lakmusovým papírkem čínského protiepidemického přístupu budou nadcházející zimní olympijské hry v Pekingu, začínající 4. února. Přísné podmínky organizátorů například znemožňují účast fanoušků ze zahraničí, po sportovcích je vyžadováno dokončené očkování, v opačném případě musí projít třítýdenní karanténou prakticky znemožňující trénink, a všichni zúčastnění budou každodenně testování na přítomnost viru. Mimo to se sportovci a organizační týmy po celou dobu pobytu v Číně budou muset pohybovat pouze v tzv. uzavřeném okruhu, který je vymezen olympijskou vesničkou, ubytovacími zařízeními a jednotlivými sportovišti.

Zkouška je to tím větší, že s novou nakažlivější variantou omikron je Čína potenciálně zranitelnější vůči negativním socioekonomickým dopadům ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami. Pomineme-li častější, rozšířenější a striktnější lockdowny, které si i přes svou efektivitu již nyní vybírají svou nezanedbatelnou daň, hrozila by Číně ještě větší izolace před okolním světem. Ta se již nyní částečně projevuje v symbolické rovině skrze kritiku porušování lidských práv v zemi a s tím související diplomatický bojkot olympiády řadou západních demokratických zemí.

Jistý náznak změny vládní politiky může představovat obrat k tzv. „dynamickému nulování“. To podle nedávného prohlášení Liang Wan-niena, vedoucího expertního panelu, který v Číně dohlíží na zvládání pandemie a zavádění opatření, znamená částečné přehodnocení dosavadních kroků vlády.

Podle Lianga nelze udržet případy nákazy na nule, ale případná ohniska je třeba intenzivně „kontrolovat“ a případně včas „odříznout“. Zaváděné karantény mají být rychlejší a cílenější, mimo jiné proto, aby se minimalizovaly ekonomické ztráty způsobené uzávěrami celých měst či dokonce provincií.

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím své mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

9 komentářů

  1. Honza napsal:

    Asi se hraje o hodně. Situaci, kdyby se jim covid rozjel podobně jako v Americe, Británii či Indii, by režim nemusel ustát.

  2. Radomír napsal:

    Zatím se zdá, že Čína dokázala zachránit životy svých občanů v daleko větší míře než Evropa.

    • Pavel napsal:

      Zatím se zdá, že počty obětí čínského viru, který se díky nekompetenci čínské komunistické diktatury rozšířil po světě, se v číně tají. Momentálně čína vypadá jako morem nakažené středověké město, kde jsou postižení i z jejich příbuznými zaživa zazdívání ve vlastních domech, a ponechání vlastnímu osudu.

  3. petrph napsal:

    Tedy upřímně řečeno, čekal jsem že něco podobného zavedou i u nás, aby se šíření covidu maximálně omezilo i u nás. Když už tedy naše elity a média strašily a straší desítkami tisíc mrtvol a přeplněnými špitály, když tedy byla hromadně porušována ústavní práva občanů, když už byly uzavírány v lockdownu podniky, živnosti, služby, divadla, kulturní podniky, hotely, lázně když už tedy stály na hranicích okresů vojenské hlídky aby kontrolovaly pohyby obyvatel, když už byl noční zákaz vycházení úplně a přes den pouze pro nutné případy..
    Tak to, aby byli lidé skutečně uzavřeni doma , netrajdali nekontrolovaně po hypermarketech, ale stát s pomocí armády h hasičů jim zajištoval zásobování ke dveřím domu, byl naprosto logický a předpokládaný krok.
    Jenomže k tomu se náš stát (a snad nikde v Evropě) nedokopal. Občane dodržuj všechna opatření a zákazy a předpisy státu (už jsi byl na třetí dávce, ševče?), ale jinak si všechno pro sebe a svou rodinu sežeň sám, státu do toho nic.

  4. René Skalský napsal:

    Člověk umírá hladem po cca 40 dnech.
    Takže mne pobavily zprávy našich „nestranných“ novinářů o hladomoru v u vedeném městě po cca 1 týdnu uzávěry (kdy určitě lidé ještě nesnědli obvyklé zásoby, které má doma každá rodina.. a voda z kohoutku teče pořád.
    Vynásobte si těch našich 35 tisíc mrtvých cca 140 (Čína má cca 1,4 miliardy obyvatel) a je to skoro 5 milionů mrtvých za 2 roky. To by překonalo i války…
    Takže se pošklebujte, oni vědí co dělají.

    • Pavel napsal:

      Tak šup, šup, dnes a pro dalších pár dnů vynecháš veškeré jídlo. „Obvyklé zásoby“ jsou jen tvoje fantasmagorie důchodce, který má doma mražák plný slev z kauflandu.

    • martin napsal:

      v chine zemre rocne cca 20mil lidi, za 2 roky 40mil
      tech 5mil na chinsky mord se tam ztrati

    • Pavlos napsal:

      Voda z kohoutku někde není moc pitná ani po převaření. A asi ne vždy vědí co dělají když nejprve zakážou vůbec o nemoci mluvit aby posléze zavedli režim nejtvrdší. Odezdi ke zdi. Jenom prostě využili toho že lidi jsou zvyklý a nebudou se tak cukat jako na západě.

  5. Ing. Milan Naď napsal:

    Zatím se zdá jediné. Straší a dělají manévry na vymezených územích. Statistiky ,testování i rozhodování mají plně pod kontrolou. Vypadá to na divadlo pro svět i číňany samotné.Statistiky lze mít v rukou způsobem hodnocení testů. Jejich objevy pozitivit nekopírují jiná testování. Víc než demonstrační a manipulativní uzávěry je třeba hledat vysvětlení v manipulaci těchto kroků v  jiných oblastech a lokalitách. Bez kejklí a podvádění by byla byť malá ohniska v celé zemi. Nikdo nezavře neviditelný a neexistující vir. Jenom metodika a upuštění od testování. Doufám,že nejsou blázni,aby zavírali miliardovou zemi. Kdo by vyráběl masky a testy se špejlemi pro nás. Co bychom si počali.kdybychm se na hru s testy vys.ali?

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *