Volby nejsou jen bojem politiků, stran a hnutí o voličské hlasy, ale také o každoroční příspěvky ze státního rozpočtu. Jen v roce 2019 šlo na „odměnu za úspěch“ ve volbách a na podporu činnosti zhruba čtyřiceti uskupení bezmála 625 milionů korun. Desítky milionů jsou ve hře i v blížících se krajských a senátních volbách.

Byly časy, kdy politické strany žádné podobné příspěvky nedostávaly a oficiální příjmy měly převážně z členských příspěvků, případně z pronájmů či podnikatelské činnosti jimi zřízených firem a darů.

To už ale zdaleka neplatí. Ne, že by se nehlásili sponzoři, oficiálně jsou ale dary od roku 2017 zastropovány na maximálně tři miliony od jedné fyzické nebo právnické osoby. A členské příspěvky už také dávno nejsou, co bývaly.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Ilustrovat to lze na KSČM. Komunisté se tradičně těšili bohaté členské základně. Jenže ta vymírá a mladší zájem o vstup do strany nemají. Ještě v roce 2004 měli komunisté přes sto tisíc členů (pomiňme, že před rokem 1989 miliony), nyní je to zhruba třicet tisíc. Členské příspěvky tedy sotva předstihnou příjmy, které mají komunisté „z eráru“ – vloni to bylo téměř 54 milionů korun.

Nový politický trend je zjevný – členů není nutné mít mnoho, rozhodující je dobrý marketing. Pokud to klapne, výdaje se bohatě vrátí a provoz stran, jejich financování i výdaje na další kampaň ideálně pokryjí (aspoň částečně) veřejné peníze.

ANO, padesát tisíc na člena

Nejsilnější ANO má zhruba tři tisíce členů. Personální bída hnutí se odráží jak na výběru členů vlády, tak na krajských kandidátkách i nominacích pro senátní volby, na financích ale ne. Kromě toho, že je v záloze potenciální nová půjčka od předsedy, de facto majitele strany Andreje Babiše, na státním příspěvku jen vloni ANO čerpalo 161 milionů.

PŘÍSPĚVKY VYPLACENÉ POLITICKÝM STRANÁM A POLITICKÝM HNUTÍM V ROCE 2019

ZDROJ: Ministerstvo financí ČR

Kupříkladu Tomio Okamura dokázal ze svého předchozího hnutí Úsvit i ze současné SPD udělat – ve srovnání s vlastními byznysovými aktivitami – svůj vůbec nejúspěšnější projekt.

SPD za zhruba 530 tisíc hlasů, které získala ve volbách v roce 2017, dostala od státu přes 50 milionů. Další desítky milionů pak každý rok za mandáty, vloni – i s úhradou volebních nákladů za volby do Evropského parlamentu – SPD inkasovala přes 41 milionů korun.

Mimochodem, předchozí Okamurovo hnutí Úsvit se rozpadlo poté, co část původního vedení oznámila, že na účtu hnutí o devíti členech nejsou peníze, i když od státu po volbách dostalo 34 milionů jednorázově a 22 milionů ročně, celkem 122 milionů.

A nyní poslankyně Hyťhová, když práskla dveřmi a odešla od SPD k Trikolóře, označila SPD za Okamurův „podnikatelský projekt“.

Z finančního hlediska zajímavou metodu zvolil v roce 2018 současný senátor Marek Hilšer. Ten založil politické hnutí „za účelem podpory veřejného působení bývalého kandidáta na prezidenta Marka Hilšera“, de facto hnutí jednoho muže, a uspěl – byl zvolen.

Díky tomu na svou „stranu“ získá za šestiletý mandát v součtu 5,4 milionu korun. Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 900 000 Kč. Hilšer se tehdy ale vezl na vlně poměrně úspěšné prezidentské kandidatury, a tak jeho finančně přínosný manévr s volební stranou jediného muže (či ženy) letos nikdo nezopakoval.

Vytrollíme za milion

Někdy se finančně zadaří i tam, kde by to nikdo nečekal. V loňských volbách do Evropského parlamentu uspěla prvoplánově recesistická strana ANO, vytrollíme europarlament. Využila faktu, že i obskurní uskupení může ve volbách s miniaturní volební účastí uspět, a správně vsadila na to, že slovo ANO na část českých voličů zafunguje jako zaklínadlo.

Však se také Andrej Babiš po volbách zlobil, že mu recesisté ubrali hlasy; hnutí ANO 2011 nejprve zvažovalo žalobu, pak se ale spokojilo se stížností k ministerstvu vnitra.

Každopádně devítičlenná kandidátka lidí, jejichž programem byly například dotace na okurkový salát, díky zisku 1,56 procenta hlasů inkasovala státní příspěvek 1,1 milionu korun. U evropských voleb každý subjekt s více než 1 % hlasů obdrží za každý hlas 30 Kč a „trolliči“ jich při volební účasti necelých 29 % dostali rovných 37 046.

Krajské a senátní volby, jejich výsledek budeme znát příští měsíc, sice nejsou pro stranické pokladny zavedených stran tak zásadní jako volby do Poslanecké sněmovny, přesto i zde jde o velké sumy. Platba za mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 250 tisíc korun, roční platba za mandát senátora je 900 tisíc.

To není zanedbatelné. Takoví sociální demokraté mohou už za měsíc přijít s výhledem na příští čtyři roky o hodně. ČSSD obhajuje 125 mandátů krajských zastupitelů a deset senátorských křesel, a s pravděpodobností hraničící s jistotou citelně oslabí. Celkem jde straně vedle cti a postů pro své lidi i o 54 milionů za deset obhajujících senátorů (v součtu během jejich šestiletého mandátu) a o 125 milionů za stávající zastupitele (za dobu čtyřletého mandátu).

ČSSD přitom citelně zchudla už po posledních parlamentnich volbách v roce 2017. Výnos z hlasů jí klesl ze 101,7 milionu na 36,8 milionu. Strana je přitom dosti zadlužená, loni měla ztrátu 180 milionů korun. A zatímco ve státních platbách za mandát poslanců v minulém volebním období inkasovala 180 milionů, nyní to za celé čtyři roky bude jen 54 milionů.