Viróza přichází z Kremlu. Jak a proč Miloš Zeman vzhlíží k Rusku

Napsal/a Robert Břešťan 29. prosince 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

Večírek na ruské ambasádě není jistě nic pro slabé povahy. Zejména když doba pokročí a oslavy Dne vítězství, ruského státního svátku, se rozjedou naplno. Kdo neodejde včas, tomu se může stát, že ještě druhý den bude vykazovat příznaky virózy.

Bylo 9. května 2013 a český prezident stál spolu s ostatními ústavními činiteli u ceremoniálu odemykání korunovačních klenotů a divně se kýval.

Zlé jazyky tvrdily, že Miloš Zeman byl snad pod vlivem alkoholu. Jeho tehdejší mluvčí Hana Burianová (dříve než ji nahradil Jiří Ovčáček) měla ale vysvětlení jiné: „Za indispozici mohlo velké množství pracovních schůzek, pietních aktů a státnických akcí. V posledních dnech se u pana prezidenta objevila lehká viróza.“

Originální použití slova viróza od té doby stihlo ve svém novém významu zlidovět. Rusko však do života české společnosti zasahuje o dost významněji než specifickým podílem na pestrosti jazyka českého.

Nejedlý není moje spojka

Blízký vztah k Rusku má dlouhodobě hlavní poradce prezidenta Zemana Martin Nejedlý. Muž, který zhruba deset let strávil v Rusku, ale detaily ze svého životopisu odmítá veřejnosti sdělit.

Jisté je, že po návratu do Česka působil jako jednatel a spolumajitel české pobočky ruského ropného gigantu Lukoil. Na jeho nadmíru dobré vazby na Rusko poukazuje i drobný detail, který před časem zachytil pohotový fotograf – Nejedlý měl přebal svého mobilního telefonu ozdoben portrétem Vladimira Putina.

Ruského prezidenta má však díky své pozici po boku Miloše Zemana možnost vídat i naživo. „Martin Nejedlý není žádnou spojkou mezi mnou a Kremlem z takového prostého důvodu, že žádnou takovou spojku vůbec nepotřebuji. Není placen a jeho funkce je omezena na problematiku energetiky,“ odmítá Zeman řešit tajemno kolem svého poradce v rozhovoru.

V květnu 2015 ovšem přibral Nejedlého na osobní jednání s Putinem v Kremlu. Naopak český velvyslanec Vladimír Remek musel zůstat za dveřmi. Což je v diplomacii jev krajně neobvyklý.

„Netuším, co se tam dělo. Vím jen tolik, že něco takového se nedělá. Na místě Vladimíra Remka bych okamžitě rezignoval na své místo,“ komentuje to bývalý velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský.

Nejedlý pak Zemana provázel i na všech jeho dalších cestách do Ruska, včetně té nedávné pětidenní v listopadu 2017.

Nutno dodat, že Nejedlý sice disponuje na žádost Pražského hradu diplomatickým pasem, nedisponuje však žádnou bezpečnostní prověrkou.

On sám i Hrad tvrdí, že ji Nejedlý ve své pozici nepotřebuje, tím spíše, že je poradcem prezidenta Zemana bez jakékoli písemné smlouvy a jen na základě rukoudání.

Je to pak opět Nejedlý (plus kancléř Vratislav Mynář), kdo „ze svého“ financují kampaň za znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem. Respektive nekampaň, protože jak známo Zeman přeci žádnou kampaň nevede. A všechny ty billboardy po Česku platí „spolek jeho přátel“, ať už se za ním finančně skrývá kdokoli.

Na spolupráci mezi civilizacemi

Napojení Zemana na ruské politické kruhy je zjevné. Přátelí se s někdejším šéfem ruských železnic, miliardářem, blízkým Putinovým spolupracovníkem a bývalým důstojníkem KGB Vladimirem Jakuninem.

Zeman se s ním setkává opakovaně, je pravidelným účastníkem konference Dialog civilizací, kterou Jakunin pořádá na řeckém ostrově Rhodos.

Podle dostupných informací tam Zeman začal cestovat už před více než deseti lety, tedy v době, kdy byl „jezevcem na Vysočině“ bez politického vlivu. Své účasti na konferenci, jež si oficiálně dává za cíl snahu „vytvořit prostor pro konstruktivní dialog a spolupráci mezi civilizacemi“, si Zeman váží natolik, že z Rhodu v září 2016 neodcestoval ani na pohřeb bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese.

Na konferenci i při jiných příležitostech se Zeman s ruskými partnery snaží komunikovat v jejich mateřštině. A to i na nejvyšší politické úrovni. V mezinárodních vztazích a diplomacii má takové rozhodnutí své skryté i zjevné významy, i když ne vždy je Zemanova ruština dokonalá. Prezident si občas plete ruská slova, například význam slov oteplení (vztahů) a topení.

„Diplomatický protokol povinnost používat tlumočníky nenařizuje. Je to záležitostí dohody obou stran,“ vysvětluje české ministerstvo zahraničí. Použití tlumočníka i v případě, že politik jazyk dané země politik skvěle ovládá, dává najevo jistý odstup, případně snahu nepřipustit ve formulacích žádnou chybu. Hovor bez tlumočníků – tam, kde to znalost jazyka umožňuje – naopak naznačuje vřelé a přátelské vztahy.

Český prezident ve svých projevech opakovaně zmiňuje Rusko v souvislosti se spoluprací na boji proti mezinárodnímu terorismu. Podobně oroduje za zrušení ekonomických sankcí, jež označuje za nefunkční, zbytečné, nesmyslné a kontraproduktivní.

Světovou veřejnost zaujal (či spíše pobouřil) Zeman vloni v říjnu svým návrhem na to, aby Krym byl jednou provždy uznán za ruský a Rusko aby Ukrajině platilo kompenzaci.

Nápad – respektive jeho druhou část – odmítlo dokonce i Rusko. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov přes státní agenturu RIA Novosti vzkázal, že o kompenzaci nemůže být řeč. Miloše Zemana ale zároveň označil za respektovaného politika, jehož názoru si váží.

Buďte rádi za okupaci

Svými výroky – ať už vědomě či shodou náhod – umí ale Miloš Zeman reprezentanty Kremlu potěšit. Ukázalo se to i kupříkladu na jeho tažení proti Centru proti dezinformacím a hybridním hrozbám spadajícímu pod tuzemské ministerstvo vnitra.

Zeman z kritiky úřadu udělal dokonce hlavní téma svého vánočního projevu v roce 2016, když varoval před tím, aby se z ministerstva vnitra stal „novodobý Koniáš“.

„Jsem proti cenzuře s výjimkou pornografie a dětské pornografie. Ale ten, kdo zabraňuje jiným, aby vyslovovali svoje argumenty, jenom dokazuje, že sám dostatek argumentů nemá,“ uvedl Zeman a kritizoval i vznik seznamu dezinformačních internetových stránek. Na listině figurují například i Zemanovi blízké Parlamentní listy.

„Nepotřebujeme cenzuru, nepotřebujeme ideovou policii, nepotřebujeme nový Úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve svobodné a demokratické společnosti,“ uvedl Zeman. Svou kritiku pak ještě několikrát zopakoval. Jsou to přitom weby typu Aeronet, Sputnik či AC24, které českému publiku nabízejí „alternativní“ zprávy, obvykle však s jasně prokremelským úhlem pohledu.

Specifickou práci s informacemi i svérázný výklad historických událostí nabízejí ve vztahu k Česku i oficiální ruská média.

Zatím naposledy se to viditelně projevilo při vzpomínané listopadové návštěvě Zemana v Rusku. V den jeho příletu web ruské armádní televize Zvezda napsal, že Československo by mělo být vděčné za sovětskou invazi v roce 1968, protože ta nedovolila Západu uskutečnit státní převrat.

Zeman to na pozdějším setkání s premiérem Dmitrijem Medvěděvem označil za text šílence a ohradil se. Působilo to spíše jako secvičená scénka na téma „silný český prezident plísní premiéra mocného Ruska “, ale kdo ví… Redakce Zvezdy každopádně poté text ze stránek odstranila.

Nebylo to přitom poprvé, co se ruská státní média pokoušela přepsat historii Pražského jara a srpna 1968. A vůči předchozím „přešlapům“ se Zeman podobně veřejně nijak nevymezil.

Tanky k nám pozval Dubček

V květnu 2015 odvysílal první program ruské státní televize Rossija nový dokument Varšavská smlouva, odtajněné stránky, v němž se věnuje i událostem roku 1968 v Československu. Ve filmu vystupuje mimo jiné komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov, který se obsazení Československa zúčastnil jako četař spojovacího praporu působícího v bývalé NDR.

„Stříleli po nás shora z kulometů,“ barvitě popisuje v dokumentárním snímku v záběrech u budovy Národního muzea v Praze. Jeho fiktivní vzpomínky na „palbu z kulometů a jiných zbraní po sovětských vojácích v otevřených transportérech“ a „hořící tanky“ jsou prostříhány s ukázkami ze sovětského propagandistického filmu z roku 1969 s názvem Československo, rok zkoušek.

V něm v ulicích Prahy umírají potomci osvoboditelů z května 1945. Neviditelný komentátor ve filmu s emocionálním zabarvením v hlase zase tvrdí, že se v Praze chystal ozbrojený převrat. Akce proti sovětským vojákům podle komentáře probíhaly pouze v centru hlavního města, zatímco jinde v Praze a na venkově byl klid.

O několik měsíců později se pak na oficiálním facebookovém profilu ruského velvyslanectví na Slovensku objevila informace, že o vojenský zásah v Československu v srpnu 1968 osobně požádal vedení Sovětského svazu Alexander Dubček.

Tvrzení se opíralo o výroky známého ruského historika a spisovatele Svjatoslava Rybase, který se zase odvolává na údajné výroky bývalého sovětského velvyslance v západním Německu a pozdějšího Gorbačovova politického poradce Valentina Falina. Zeman za to nikoho nevyplísnil.

Pověst, jakou Miloš Zeman ve vztahu k Rusku ve světě má, ukazuje text, který Zemanovi před časem věnoval americký deník Washington Post. Ten si položil otázku, kdo je český prezident Miloš Zeman, a také si odpověděl: je to proruský, protimuslimský evropský lídr, který nenávidí politickou korektnost.

Když se pak českého prezidenta reportér amerického listu na jeho náklonnost k Rusku zeptal, dozvěděl se, že je to „standardní rétorika mých politických oponentů“. Zeman odmítl i to, že by byl proruský: „Neplatí mě Rusové. Ani vodkou, ani penězi. Říkají, že jsem placen Rusy, ale ve skutečnosti jsem jen agentem České republiky.“

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)