Foto: Profimedia

VIDEO: Skutečná imunita proti dezinformacím? Spokojenost v životě a dobře využitý volný čas

Napsal/a Jan Žabka 28. prosince 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

VIDEO. Spadnout do takzvané králičí nory dezinformací může téměř každý. Zaručenou imunitu proti konspiračním teoriím neposkytuje ani věk, ani dosažené vzdělání. Naopak rizikové faktory jsou známé, je to třeba příliš mnoho volného času nebo pocit frustrace a nenaplněnosti vlastního života. HlídacíPes.org celý rok téma dezinformací zpracovával i v krátkých videích na sociální síti TikTok.

„Potkala jsem okolo stovky lidí, kteří se dostali fakt hluboko do dezinformační propasti, a zjistila jsem, že jsou ze všech možných tříd, různých prostředí a mají rozdílné úrovně dosaženého vzdělání,“ říká v letošním rozhovoru pro HlídacíPes.org Beth Goldberg, šéfka expertního týmu společnosti Google, který má za cíl řešit problematiku dezinformací.

„Někteří jsou z elitních univerzit, jiní nikdy nedokončili střední školu. Jsou tam lidé, kteří žijí na venkově uprostřed ničeho, ale i lidé žijící jen kousek ode mě v New Yorku. Jsou všude, jsou různého věku a bylo pro mě opravdu těžké pokusit se je rozdělit do kategorií,“ pokračuje.

@hlidacipes Kdo věří dezinformacím, konspiracím a hoaxům? Nejde jen o chudé a staré lidi z vesnic bez vzdělání. Odpověď je mnohem komplikovanější. #podpořenoNFNZ ♬ původní zvuk – HlídacíPes.org

„Lidé, kteří mají více volného času na to, aby se pouštěli do toho, čemu říkáme králičí nora, a trávili tam osm hodin denně konzumací extremistického či konspirativního obsahu, mají větší pravděpodobnost, že do té nory spadnou úplně,“ popisuje rizika například pro ty, kdo jdou do důchodu či ztratili zaměstnání.

To, do jaké míry se člověk stane snadným terčem dezinformátorů, však spíš než věk či nezaměstnanost ovlivňuje právě zmíněné velké množství volného, nenaplněného času.

„Bylo by mylné považovat tyto občany za stejnorodou skupinu lidí podobného věku, příjmů nebo vzdělání. Důležitější roli totiž hrají faktory jako spokojenost s vlastním životem, postavením ve společnosti nebo očekávání od budoucího vývoje,“ potvrzují i autoři Desatera pro lepší porozumění a čelení dezinformacím vydaného pod hlavičkou Ústavu mezinárodních vztahů.

Kam zmizel svět, kterému jsme rozuměli?

Aby bylo možné zodpovědět otázku „Kdo věří nesmyslům?“ je dobré se nejdřív ptát, proč jim vůbec někdo věří. Stephan Lewandowsky a John Cook ve své Příručce o konspiračních teorií došli k závěru, že nejčastějšími motivacemi pro konzumaci nepravdivého obsahu jsou pocit bezmoci, antisystémovost či snaha vypořádat se s hrozbami a vysvětlit nepravděpodobné události:

„Konspirační teorie umožňují lidem vyrovnat se s ohrožujícími událostmi tím, že vinu svedou na skupinu spiklenců. Lidé těžko přijímají, že ‚velké‘ události, jako třeba smrt princezny Diany, mohou mít obyčejnou příčinu.“

Ze stejného důvodu mají lidé podle výzkumníků tendenci navrhovat konspirační vysvětlení událostí, které jsou vysoce nepravděpodobné. Konspirační teorie tak fungují jako obranný mechanismus, který lidem pomáhá vyrovnat se s nejistotou.

„My lidé moc nemáme rádi ‚náhody‘, zvlášť pokud jde o velké věci typu morové rány nebo jiné náhlé změny,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org religionista Jan Kozák z badatelské skupiny pro výzkum konspiračních teorií Konspiritualita. Podle něj za konspirativním myšlením stojí především složitost dnešního světa.

„Svět se zvětšuje, tak se zvyšuje jeho komplexita, ale myslím si, že nejpodstatnější je neprůhlednost demokracií v kombinaci s odkouzlením světa.“ Víra ve spiklenecké teorie je podle něj kompenzací za zmizelého krále či Boha, kteří v minulosti sloužili jako zdůvodnění složitých časů.

„Je to znovuokouzlení, tentokrát to ale není Boží plán, ale plán nějaké temné kabaly. Konspiracismus je také svého druhu kauzální myšlení vzaté vážně. Jestliže existují důsledky, tak by přece měla existovat i příčina,“ vysvětluje Kozák.

Výzkumník agentury STEM Nikola Horejš v rozhovoru pro iDnes.cz doplňuje, že „dezinformace často vyvolávají velké akce a velké záležitosti, které jsou tak trochu mimo naši všední zkušenost“:

„Jsou to věci jako byla třeba sametová revoluce v roce 1989, nebo potom velká ekonomická krize či velká migrační krize a teď pandemie. Jde o věc, se kterou se většina z nás nikdy nesetkala, je to věc, která je na jednu stranu velmi nebezpečná, na druhou stranu ji nevidíme, nepotkáváme se s ní každý den.“

Podle vědců z Akademie věd ČR, kteří se tématu konspirací věnovali v obsáhlém odborném textu, většina lidí podporováním konspiračních teorií vyjadřuje nedůvěru v systém, ať už jde o demokratickou ideologii, politiku nebo média.

„Pocit rozčarování může mít mnoho podob a může se vyskytovat u lidí, kteří třeba propadli sociálním systémem a mají pocit, že je státní systém zklamal. Víra v konspirační teorie je v každém případě do značné míry zrcadlem celé společnosti,“ popsala socioložka Marie Heřmanová.

Může do toho spadnout každý

Konspirativní myšlení se netýká jen lidí, kteří šíří proruské či protizápadní smyšlené příběhy. Často jde také naopak o ty, kdo za vším vidí ruské špiony či všemocného Vladimira Putina.

„Snaha identifikovat nějakého velkého zlého aktéra na pozadí všech dezinformací a tím je odvysvětlit je vlastně sama o sobě konspirační teorie. Konspiracím nevěří jenom antisystémoví lidé, ale také systémoví lidé,“ říká Kozák.

Stejně tak se nedá říct, že by víra v dezinformace byla doménou jen málo vzdělaných, nebo málo inteligentních lidí. „Není to rozhodně tak, že lidé, kteří šíří konspirace, jsou nějakým způsobem hloupí nebo nedokážou přečíst článek. Je mezi nimi řada lidí, kteří jsou inteligentní a kteří mají velmi vysokou takzvanou mediální gramotnost,“ říká Nikola Horejš pro iDnes.cz.

Američtí vědci už ve studii z roku 2015 popsali, že při podléhání vlivu dezinformací nezáleží tak na inteligenci, jako spíš na schopnosti využívat analytické myšlení. Pokud člověk více důvěřuje svým emocím, intuici či instinktům, pak je i méně skeptický vůči spikleneckým teoriím. Vysoká inteligence navíc člověku umožňuje si své – byť mylné – stanovisko dobře obhájit, což následně komplikuje možnost dojít k racionálnímu vysvětlení.


Projekt „Žurnalistikou na TikToku proti dezinformacím a informačnímu chaosu“ vzniká s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)