Válku na Ukrajině sleduje svět díky moderním technologiím prakticky v přímém přenosu. Proud videí na sociální síti TikTok podporuje vlnu solidarity a doplňuje novinářský pohled na válku o nikým needitovanou perspektivu ukrajinských civilistů a vojáků. Válečný obsah se ale kvůli algoritmům dostává i k dětským divákům. A hlavně – v záplavě videí je těžké odlišit ta falešná od skutečných a aktuálních záběrů z války.

Svá videa na sociální síti TikTok začal ukrajinský voják Alex Hook sdílet v roce 2020, údajně proto, aby zlepšil náladu své dcery a manželky v době, kdy nemohl být doma. Jeho videa z té doby obsahují záběry z vojenských cvičení a misí, ale také rodinné momentky tanečků s jeho dcerou.

Dnes jeho profil sledují víc než tři miliony lidí; jeho nejsledovanější video vidělo přes 70 milionů lidí po celém světě. Na svých novějších videích buď sám, nebo společně se svou jednotkou tančí v plné polní. Díky tomu se nyní stal jedním ze symbolů ukrajinské války na sociálních sítích. Lidé na jeho videa masivně reagují a sdílí je.

@alexhook2303 #🇺🇦🇺🇦🇺🇦🇺🇦🇺🇦🇺🇦🇺🇦 #🇺🇦🇺🇦🇺🇦💙💛 #Топ #ЗСУ #Рек #украинатикток #славаукраїні #Армия #ООС #огонь ♬ πρωτότυπος ήχος – Giannis Karaolis

Profil Alexe Hooka – i vzhledem k historii účtu – nevzbuzuje pochybnosti, že by šlo o podvod. To se ale o mnohých dalších účtech s podobným obsahem rozhodně říct nedá.

Kapesní televizní štáb

Situace na Ukrajině dodává nový rozměr pojmu „válka v přímém přenosu“, který se dostal do širšího povědomí při válce v Kuvajtu v roce 1991. Tehdy americká televizní stanice CNN zprostředkovávala svým divákům v podstatě nepřetržitý přenos konfliktu. Lidé sledovali přesuny amerických letadlových lodí či ničení nepřátelských cílů.

Po třiceti letech, v době sociálních sítí, se mediální situace změnila. Dnes má již téměř každý v kapse chytrý telefon s kvalitním fotoaparátem, videem vysoké kvality a připojením k internetu, a tedy i s přístupem k milionům potenciálních diváků. Vedle profesionálních novinářů dnes pohled na válku utváří i osobitější, ale také nikým needitovaná perspektiva místních civilistů a vojáků.

Jenže pokud někdo čerpá informace pouze ze sociálních sítí, má pohled výrazně zkreslený. Videa jsou často krátká a ve většině případů z nich nejde bez větších zkušeností vyčíst okolnosti a kontext jejich vzniku. Navíc jde ve většině případů o obsah s nevelkou informační hodnotou. Tančící vojáci, výbuchy bomb, projíždějící tanky, nic z toho samo o sobě divákovi příliš neřekne.

Bez pečlivé reportérské a redakční práce nejde o dokumentární a informativní obsah, ale především o obsah šokující, či dokonce zábavní. Velká míra takového obsahu může brzy vést u lidí k rezignaci na téma, případě k pocitům úzkosti, beznaděje či strachu.

Nevyhnou se tomu ani děti. Algoritmy sociálních sítí, které uživatelům nabízí další a další obsah na základě toho, co by je aktuálně podle umělé inteligence nejvíce mohlo zaujmout, totiž dětem vedle videí tančících vrstevníků a záběrů z luxusních dovolených influencerů naservírují i mohutnou zásobu válečných záběrů.

Parašutista z jiné války

K tomu všemu je často na sociálních sítích náročné zjistit skutečný původ šířených videí. Ověřovací komunita funguje především na Twitteru a její informace se dostanou jen k omezenému počtu lidí.

Příkladem je video ruského vojenského parašutisty, který údajně právě zahajuje invazi na Ukrajině. Video viděly a sdílely miliony lidí po celém světě. Dokonce jej šířily i některé osobnosti českého Twitteru.

Video sice bylo skutečné, jenže… Jenže vůbec nepocházelo z aktuálního rusko-ukrajinského konfliktu. Bylo zveřejněno na sociálních sítích už v roce 2015 a v současnosti bylo pouze opětovně publikováno, pravděpodobně za účelem zvýšení jeho dosahu na sociálních sítích.

Populární je také video ruských stíhaček, které údajně prolétávají nad Kyjevem. Miliony lidí ho sdílely s emotivními komentáři. I v tomto případě ale jde o video uvedené v nesprávném kontextu. Jak zjistili analytici z USA Today, video bylo zveřejněno už v roce 2020 s poznámkou, že se jedná o cvičení v Moskvě před oslavami Dne vítězství.

Ověřování videí vyžaduje, aby si ho fact-checker zpravidla pustil několikrát dokola nebo jej sledovat dostatečně dlouho. To však algoritmus této sociální sítě vyhodnotí tak, že lidé „mají o tento obsah zájem“ a začne jim podobného obsahu nabízet ještě víc.

Lajkujte a plaťte

S čím dál realističtějšími videohrami se také stále více šíří záběry z počítačových her, které jsou však vydávány za skutečné snímky z války.

Šíření takového videa se dopustilo i ukrajinské ministerstvo obrany, když na svém oficiálním twitterovém účtu sdílelo záběry z leteckého simulátoru „Digital Combat Simulator World“. Kolují třeba také záběry z akční videohry Arma 3 vydávané za záběry z Ukrajiny.

Viral footage of ‚Ghost Of Kyiv‘ blowing up a Russian aircraft is actually from a video game…

The footage is actually from a 2013 game called ‚Digital Combat Simulator: World‘. Originally uploaded to YouTube by ‚Comrade_Corb‘ pic.twitter.com/2AVnxyLpGv

— GAMINGbible (@gamingbible) March 1, 2022

Další falešné video se zase vydávalo za živý přenos. Bylo natočené v naprosté tmě, slyšet byla pouze siréna, sténání a výstřely. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o autentické živé vysílání přímo z konfliktu na Ukrajině. Při delším sledování se však ukáže, že jde ve skutečnosti jen o neustále se opakující sérii záběrů. Záběry ve tmě jsou navíc přiřazeny k času 16:17, kdy na Ukrajině bylo ve skutečnosti ještě světlo.

Jiné falešné živé přenosy obsahovaly záběry na budovy s popiskem, že jde o ukrajinská města. Ve skutečnosti však americká televizní stanice NBC zjistila, že tik-tokový účet, na kterém se videa objevila, zveřejnil jiná videa ze stejného místa, n nichž však byla auta s britskými poznávacími značkami.

Autoři těchto videí je často doplňují o emotivní komentáře, o výzvy k solidaritě, o sdílení a v některých případech i o finanční pomoc. Komentáře a „srdíčka“ jim pak přicházejí od lidí z celého světa. TikTok navíc umožňuje monetizaci formou takzvaných virtuálních dárků, které uživatelé mohou zaslat tvůrcům během živého vysílání.

Může jít o virtuální dárky v hodnotě od několika málo korun do tisíců. Celkové množství financí, které autorům falešných videí lidé v dobré víře zaslali, zjistit nelze.