unaoc on Trendhype, zdroj

Turecká ekonomika kvůli koronaviru padá, Erdogan odklání pozornost teorií o údajném puči

Napsal/a Tereza Engelová 22. května 2020

Jednou ze zemí nejhůře zasažených koronavirem na Blízkém východě je Turecko. Počet nakažených tam přesáhl 150 tisíc a podle oficiálních statistik už kvůli viru zemřely čtyři tisíce lidí. Významný propad zaznamenala také turecká lira a celá ekonomika čelí zásadním problémům. To může mít dopad na pozici prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho vládnoucí strany AKP. Ten si pomáhá teorií o novém státním převratu, tentokrát údajně chystaném opozicí.

Začalo to vcelku nevinně. Opoziční politička z  Republikánské lidové strany (CHP) Canan Kaftanciogluová řekla koncem dubna v rozhovoru pro opoziční televizi Halk TV, že „očekává změnu vládního systému buď v předčasných volbách nebo nějakým jiným způsobem“. Odpovídala tak na otázku ohledně možnosti předčasných voleb, která se v Turecku začíná v médiích řešit s tím, jak se prohlubuje ekonomická krize a dopady koronaviru.

Ačkoliv politička posléze uvedla, že zmíněným „jiným způsobem“ měla na mysli jiné formy voleb, televize, která rozhovor přenášela, dostala od turecké Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pětitýdenní zákaz vysílání a pokutu ve výši 5% z jejích měsíčních příjmů.

Prezident Recep Tayyip Erdogan posléze vyrukoval s teorií o chystaném puči, který má tajně osnovat opozice. Překvapeným divákům to odhalil v rámci videokonference, která se měla týkat uvolňování opatření spojených s koronavirovou pandemií.

Až absurdních rozměrů pak hrozba „nového státního převratu“ papouškovaná všemi provládními médii dosáhla v podání populárního muslimského televizního kazatele Ahmeta Mahmuta Unlu, který divákům svého YouTube kanálu oznámil, že se mu o puči několikrát zdálo. Převrat má podle jeho snů provést podobně jako před čtyřmi lety armáda, osnovatelem prý ale tentokrát nebudou stoupenci duchovního Gülena.

Utahování šroubů

K čemu prezidentu Erdoganovi může hrozba dalším pučem posloužit? Podle tureckého novináře ze serveru Al Monitor Kadri Gürsela hned k několika zásadním věcem. Tváří v tvář prohlubující se ekonomické krizi potřebuje Erdogan posílit uvadající podporu příznivců své strany a hrozba reálného ohrožení pučisty k tomuto účelu může posloužit skvěle.

Vytvoření atmosféry strachu z převratu kombinované s šikovně prezentovanou propagandou pak může podle Gürsela legitimizovat případná tvrdší autoritářská opatření a zásahy proti opozici. S těmi už ostatně Erdogan začal.

Jen v minulém týdnu odvolal pět starostů zvolených v loňských lokálních volbách za opoziční prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP). Starosty obvinil z propagace terorismu kvůli údajnému napojení na Stranu kurdských pracujících (PKK) a nahradil je svými přívrženci.

Erdogan se tímto způsobem od loňských voleb zbavil 51 legitimně zvolených opozičních starostů. Ve funkcích jich za HDP zbývá pouhých 14 z původních 65. Lidová demokratická strana Erdoganovy čistky označila za puč.

Puč na druhou

„Ne všechny puče jsou provedeny pomocí zbraní,“ reagovala na čerstvé odvolání šéfů samospráv spolupředsedkyně HDP Pervin Buldunová: „Když odstraníte lidmi zvoleného zástupce a nahradíte ho někým jiným, stále jde o puč,“ dodala.

Prezident Erdogan viní Lidovou demokratickou stranu, že je politickou odnoží ilegální Strany kurdských pracujících (PKK), se kterou vede turecká vláda desítky let trvající ozbrojený konflikt. Vedení HDP tato obvinění opakovaně odmítlo, přesto byli na jejich základě před čtyřmi lety uvrženi za mříže bývalí spolupředsedové Lidové demokratické strany Selahattin Demirtaş a Figen Yüksekdagová a dalších pět poslanců zvolených za HDP. Ve vězení se nachází také 25 z 51 odvolaných starostů.

Zajímavé je, že navzdory Erdoganovým obviněním i průběžnému zatýkání vůdčích osobností HDP turecký prezident stranu zatím nezakázal.

Důvodem je podle sociologa z istanbulské Univerzity Sehir Mesuta Yegena, že skrze obvinění z napojení na HDP může začít likvidovat širší opoziční hnutí:„Kontrola nad obcemi umožnila opozičním stranám přístup ke státním zdrojům financí a zároveň přímý kontakt s voliči. Je jasné, že to se vládní strana snaží nabourat, zároveň ale HDP využívá jako způsob, jak zasáhnout širší opozici,” uvedl pro Al Monitor Yegen.

Příkladem toho může být obvinění největší opoziční Republikánské lidové strany, že se společně s HDP spolupodílela minulý týden na vraždě dvou humanitárních pracovníků ve městě Van na východě Turecka. Z jejich zastřelení vláda obvinila PKK, pozatýkala 38 lidí, včetně starosty za HDP. Prezident Erdogan ale neváhal a v obviněních zmínil i republikány: „Ať naši lidé potrestají každého, kdo se tajně spolčuje s teroristy a jejich odnoží,“ prohlásil Erdogan po setkání vládního kabinetu.

Koronavirus jako kladivo na média

Republikánská lidová strana si připsala v loňských lokálních volbách velký úspěch, když její kandidáti porazili soupeře z AKP i ve dvou nejdůležitějších tureckých městech – Istanbulu a v Ankaře.

Proti oběma těmto starostům ale minulý měsíc zahájilo turecké ministerstvo vnitra kriminální vyšetřování s obviněním, že zneužili koronavirovou pandemii, když se ve svých městech snažili během března založit sbírky pro nízkopříjmové rodiny. Vláda jim sbírky zakázala jako ilegální, aby pak o několik dní později sama zahájila obdobnou sbírku, ve které vybrala přes 270 miliónů dolarů.

To, že se prezident Erdogan sílící opozice začíná skutečně bát, dokazuje i další opatření, které spojil s koronavirovou pandemií. Turecká bankovní regulační a kontrolní agentura vyhlásila 7. května, že udělí pokuty každému, kdo by šířil informace poškozující důvěru v turecký finanční systém. Nařízení je přitom natolik volně formulováno, že se podle analytiků dá zneužít jak proti opozičním politikům, tak především novinářům, kteří by psali o ekonomické situaci v Turecku.

Úspěch u voličů Erdoganovi dlouhodobě zajišťoval ekonomický růst Turecka a zlepšující se životní podmínky především na venkově. Prezident si je toho dobře vědom, stejně jako faktu, že padající lira a špatný ekonomický stav země by mohly jeho popularitu u masové veřejnosti zvrátit.

Už začátkem roku 2018 zasáhl turecké hospodářství, které je podle kritiků značně neefektivní, téměř 40% pokles hodnoty turecké liry. I když se ekonomická situace s koncem minulého roku zlepšila, pandemie pro zemi znamená další tvrdou ránu. Lira ztratila od začátku roku 16% své hodnoty a podle Mezinárodního měnového fondu může nezaměstnanost letos dosáhnout 17 až 30%.

Erdoganovi odpadlíci

Prezident Erdogan na problémy zatím reagoval převážně obviňováním Západu z manipulování s tureckými směnnými kurzy.

Začátkem května ale Bankovní regulační a kontrolní agentura přišla s dočasným zakázem devizových transakcí s tureckou lirou pro čtyři mezinárodní banky, které v Turecku působí. Chce tak prý zabránit údajným manipulacím na finančních trzích.

Klesající důvěru v ekonomickou strategii Erdoganova zetě Berata Albayraka, který má na starosti státní finance, odráží i nejnovější průzkum veřejného mínění, který vypracovala firma MAK Consultancy.

Z průzkumu mezi 5200 respondenty vyplynulo, že vládní stranu by v případě voleb volilo o deset procent voličů méně a naopak v přízni posilují ostatní konzervativní strany. Dvě takové před půl rokem založili i bývalí Erdoganovi blízcí spolupracovníci – bývalý premiér Ahmet Davutoglu a bývalý ministr zahraničí Ali Babacan.

Davutoglu při založení své nové Strany budoucnosti na adresu prezidenta řekl: „Ti, kteří Turecku vládnou, nemají jinou agendu než zůstat u moci. Prezidentský systém zavedli s úmyslem přenést co nejvíce pravomocí exekutivě a zvýšit vliv na legislativu a soudnictví.“

Ačkoliv by podle průzkumů ani Babacanova, ani Davutogluova strana zatím nepřekročily v případných volbách hranici 10% hlasů požadovanou pro vstup do parlamentu, pro vládní stranu i tak představují zásadní ohrožení.

Opozice tváří v tvář stále silnějšímu tlaku a omezením ze strany vládnoucí garnitury spojuje síly a vytváří různá spojenectví. To se projevilo například v posledních parlamentních volbách, kdy čtyři hlavní opoziční strany vytvořily tzv. Národní alianci, která nakonec v parlamentu získala 189 poslaneckých křesel.

Další parlamentní volby se mají v Turecku konat v roce 2023, zda to ale nakonec nebude dřív, ukážou už nejbližší měsíce.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

3 komentáře

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) No jasne, jak jinak. Erdogan (jako kazdy jiny populista/demagog) vyzdvihuje jen sve uspechy a za neuspechy muze nekdo jiny. 2) Doufam, ze se Turecko nestane v dohledne dobe clenem EU. 3) Vypada to, ze k „liberalnimu“ rezimu se neda vzdycky dostat „liberalni“ cestou. Turkum preju, at se Erdogana zbavi co nejdriv – jakoukoliv cestou.

  2. Petr Hejna napsal:

    Intervence v Sýrii a Lybii také zrovna nezvedne upadající státní rozpočet. Náklady na tyhle operace musí být obrovské.

  3. Dušan napsal:

    Co chybí zásadního všem Populistickým politikům světa je Selský rozum. Protože „prožrat“ všechno v dobrých časech se nevyplácí. Až nastane krize tak to nejdříve pociti obyčejní lidé! Jako například Teď.
    Autoritářský populistický minidiktátor Turecka zvolený v Demokratických volbách Recep Tayyip Erdogan se snaží odvádět účelově pozornost od Ekonomického úpadku Turecka k virtuálnímu puči proti jeho osobě. Jeho politický konec je nezvratný.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *