Tady se do sněmovny spacáky nenosí, říká česká velvyslankyně ve Švédsku
Švédsko je pro mnoho zemí vzorem například v rovnosti mužů a žen nebo v podpoře vědy a výzkumu. Zároveň v posledních letech řeší zásadní problémy týkající se přistěhovalectví. Tradiční nekonfliktní nastavení švédské společnosti řešení některých problémů usnadňuje, jinde ho naopak brzdí, jako v nedávných případech pálení koránu ve švédské metropoli. V rozhovoru pro HlídacíPes.org to vysvětluje česká velvyslankyně ve Švédském království Anita Grmelová.
Nejžhavějším tématem, které se v posledních měsících týkalo Švédska, byl složitý vstup do NATO. Jak vnímá švédská strana obstrukce ze strany Turecka a Maďarska? A do jaké míry je země na reálný vstup do Severoatlantické aliance připravena?
Švédové nečekali takové komplikace. Nečekali, že jejich vstup do NATO by mohl narazit na ratifikaci u dvou členských zemí. Zvlášť ze strany Maďarska to bylo překvapení, protože obě země jsou partnery v Evropské unii. Myslím si, že maďarskou pozici stále nikdo moc nechápe, protože tam není jasný požadavek z maďarské strany. Pokud jde o tureckou stranu, tam jasné požadavky jsou. Existují dokumenty, Trilaterální memorandum mezi Tureckem, Švédskem a Finskem, které podepsali na loňském summitu v Madridu. Teď po summitu ve Vilniusu existuje dvoustranné memorandum mezi Tureckem a Švédskem. Požadavky Ankary jsou v něm jasně seřazeny. Zároveň si Švédové uvědomují, že je Turecko těžký partner.
V čem je to partnerství tak složité?
Turecko-švédské vztahy byly až do přihlášky Švédska do NATO relativně ploché. Stockholm se většinou soustředil na lidskoprávní oblast a nerozvíjely se další bilaterální aspekty. Nebyli tam experti, kteří by se znali. Nebyla tam spolupráce, na kterou by se dalo úplně navázat.
Švédští odborníci Rusko velmi dobře četli i očekávali to, co se stalo v únoru loňského roku. Není to tak, že by se najednou vzbudili a měli pocit většího nebezpečí
Myslíte, že se to teď zlepší? Veřejně známé jsou především turecké požadavky právě v lidskoprávní oblasti, tedy ohledně vydání konkrétních kurdských občanů do Turecka, zrušení vysílání kurdských televizí a tak dále. To působilo skoro jako vydírání. Do jaké míry jsou Švédi připraveni Turkům ustupovat a do jaké míry je možné nastolit smysluplnou spolupráci?
Samozřejmě z turecké strany vzešly požadavky, které bude pro švédskou stranu obtížné splnit. To jsou právě vámi zmiňované extradice. Každá extradice má ve Švédsku právní proces a závisí na rozhodnutí soudu. To švédská vláda nemůže ovlivnit. Ale obě strany se dohodly na oživení ekonomické spolupráce, ekonomických komisí, které kdysi existovaly, a utlumil je právě fakt, že se vzájemné vztahy, především ze strany Švédska, omezily na otázku lidských práv. Otázka obchodu a ekonomické spolupráce je určitě oboustranně výhodná.
Švédové četli Rusko správně
Dohoda o vstupu Švédska a Finska do NATO měla také svou odezvu ze strany Ruska. Moskva v půlce srpna deklarovala, že posílí takzvaný svazový stát s Běloruskem. Ovlivnilo by takto „rozšířené Rusko“ pocit bezpečnosti severských států?
Já jsem nezaznamenala na téma možného soustátí Ruska s Běloruskem žádné komentáře. Nicméně Švédsko vnímá Rusko jako ohrožení už od napadení Krymu a od té doby upravilo svou bezpečnostní doktrínu s definicí Ruska jako hlavní hrozby. Vybudovalo si velkou expertízu, hodně think tanků se na Rusko soustředí.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Vlastní think tank, který se soustředí právě na Rusko, má i švédské ministerstvo obrany. Jeho odborníci velmi dobře četli situaci i očekávali to, co se stalo v únoru loňského roku. Není to tak, že by se najednou vzbudili a měli pocit většího nebezpečí. Trvá to od roku 2014, ale únor 2022 byl přelom v tom slova smyslu, že se NATO ukázalo jako větší pojistka než bilaterální dohoda s Finskem. Protože až do podání žádosti o vstup do Aliance byla švédská bezpečnost hodně opřená o bilaterální spolupráci s Finskem.
Odrážely se v rozhodnutí připojení k NATO i změny v náladách švédské společnosti? Ještě před pár lety byl takový krok pro mnoho Švédů nepředstavitelný. Vedou se na to téma ještě nějaké debaty?
Ne žádné debaty už kolem toho nejsou. Únor 2022 znamenal i velký přelom ve smýšlení veřejnosti. Pokud se podíváme na průzkumy, tak před únorem 2022 se podpora Švédů pro vstup do NATO pohybovala kolem 30%, spíš byla nižší. A byla tam ještě skupina, více než 30% občanů, kteří byli výrazně proti. Teď je podpora vstupu do NATO vyšší než 60% a drží se stabilně bez ohledu na obtíže, které švédskou přihlášku doprovázejí.
Takže žádná překvapení už v tomto ohledu nehrozí?
Když se podíváme, jak se švédský přístupový proces vyvíjel, tak byl každý krok relativně dramatický. V tomto smyslu jsou Švédové realističtí a vědí, že hodně podstatných kroků se stalo a že ty další ještě můžou trvat.
„Neřešitelné“ pálení Koránu
V této souvislosti je třeba zmínit otázku menšin a multikulturalismu. Celý svět nedávno obletěly záběry pálení koránu před tureckou ambasádou ve Stockholmu. Řada lidí se tehdy ptala, proč policie nezasáhne. Proč povolí akce, které Švédsku značně zkomplikují situaci, jak ohledně přijímacího procesu do NATO, tak v mezinárodním kontextu? Ty důvody určitě souvisí s nastavením švédské společnosti.
Přesně tak. Souvisí to s nastavením společnosti a zákony, které Švédsko má. Švédové se to snaží vysvětlovat a pro „nešvédy“ je obtížné to pochopit. Skutečnost je taková, že Švédsko má poměrně slabou centrální vládu. Malá ministerstva. Například švédské ministerstvo obrany čítá jen 80 lidí. A každé ministerstvo má, zjednodušeně řečeno, příspěvkové organizace, které jsou samostatné, nepolitické, mají moc implementovat a mají rozpočty. Proto ministerstva sice udávají politický směr, ale jejich pravomoci jsou omezené.
Zároveň ale v takovém systému není možné přijímat rychlá rozhodnutí, tak jako například v Dánsku, které v podstatě ze dne na den pálení koránu zastavilo
Není možné ze dne na den také něco zakázat. Je potřeba případně změnit legislativu, ale aby k tomu mohlo dojít, musí se aplikovat proces takzvaného přezkumu, který je specifický pro Švédsko a trvá rok. Během něj všichni zúčastnění vyjádří na daný problém svůj názor a navrhují řešení. K rozhodnutí nedojde do chvíle, dokud všichni nesouhlasí. Dokud se nenajde skutečně dobré řešení. Proto Švédsko funguje tak dobře v mnoha oblastech, protože než se přijme jakékoliv rozhodnutí, prozkoumá se ze všech stran a všichni souhlasí s výsledkem. Zároveň ale v takovém systému není možné přijímat rychlá rozhodnutí, tak jako například v Dánsku, které v podstatě ze dne na den pálení koránu zastavilo. To ve Švédsku kvůli tomu, jak společnost funguje, není možné.
A ve Finsku?
Finsko má ustanovení o narušování náboženského příměří. Dříve ho mělo i Švédsko, ale v sedmdesátých letech probíhala revize zákonů a švédská společnost tehdy vypadala jinak. Otázka náboženského příměří nebyla téma, a tak ji z legislativy vypustili. Finsko tehdy také sice udělalo revizi, ale v jiné formě, a otázku náboženského příměří v legislativě nechali. V tuto chvíli tak mají lepší nástroje, jak případné pálení Koránu řešit.
A jak se na to dívá švédská veřejnost? Část společnosti si určitě musí říkat, proč by její svobodu měly omezovat nálady v rámci muslimské menšiny, na druhé straně část Švédů určitě souhlasí i se zvýšeným projevem náboženské tolerance. Do jaké míry je toto téma pro švédskou společnost rozdělující? A do jaké míry náboženské a kulturní rozdíly změnily atmosféru ve švédské společnosti?
Atmosféra ve společnosti se změnila například tím, že se v souvislosti, právě s pálením Koránu, zvýšilo Švédsko stupeň teroristické hrozby ze stupně tři, tedy prostřední na škále, na stupeň čtyři. Téma to tedy je a společnost rozděluje. Ve Švédsku je na jedné straně kladen velký důraz na svobodu slova a v tomto kontextu je pálení Koránu v pořádku, ať s ním někdo souhlasí nebo ne, protože je to vyjádření svobody projevu. Na druhé straně se ale debatuje otázka, co to dělá s reputací Švédska, jak to ovlivňuje bezpečnost, jaký dopad to má na vstup do NATO a celkovou prosperitu země. Také se samozřejmě probírá, jaký vliv to má na vnímání Švédska ve světě. Pálení Koránu bylo velké téma v podstatné části Asie. V Organizaci islámské spolupráce je, tuším, 53 zemí, které se na téma Švédska pravidelně scházejí a vydávají různé deklarace a tak dále.
Kdokoliv má nápad, tak dostane podporu v každé chvíli toho procesu, kdy se z nápadu tvoří start-up, až po zralou firmu. To je něco, co s Čechy Švédové chtějí sdílet a rádi to budou sdílet
Bezpečnostním hrozbám čelily také švédské ambasády po celém světě.
Ano a nesmíme také zapomínat, že Švédsko je exportní zemí. Můžeme to sice vnímat tak, že politika je jedna věc a ekonomika druhá věc, ale spousta zemí v Asii a na Blízkém východě vnímá mezinárodní vztahy holisticky a nerozdělují politiku a obchod.
Ve Švédsku žije velká komunita Turků a Syřanů, tedy lidí odlišných kulturních tradic i víry. Přesto se zdá, jakoby problémy vzájemného soužití byly ve švédské společnosti spíše tabu. To je ale přímá cesta k nárůstu populismu…
Švédové jsou konsenzuální a nejsou konfliktní. Už jsem popisovala, jak se mění zákony, jak se řeší problémy, kdy se všichni sejdou dohromady a hledají společné řešení, které bude vyhovovat všem. A to je dobrý základ na řešení složitých témat. Na druhou stranu se ptáte, jestli to nepovede k nárůstu populismu nebo extremismu. Podívejte se na výsledky parlamentních voleb ze září loňského roku, kdy se druhou nejsilnější stranou stali Švédští demokraté. Takže momentálně nejsilnější pravicová strana v parlamentu je protiimigrační. Debata je vždy kultivovaná, protože tak to ve Švédsku funguje, ale přeci jen, to, jak čteme výsledky voleb, znamená, že je to nevyřešené téma.
Začít firmu ve Švédsku
Pojďme k česko-švédským vztahům. Jedním z jejich témat je prodloužení pronájmu letounů Gripen. Zároveň Fialova vláda vyjednává koupi amerických stíhaček F-35. Je to ve Švédsku téma, které nějak rezonuje?
Víme, že pokud půjdeme cestou amerických stíhaček, musíme mít Gripeny stejně ještě pět až deset let, takže jednání se švédskou stranou probíhají a myslím, že probíhají dobře.
Vy sama se zajímáte o inovace ve vědě. Probíhá na tomto poli se Švédskem nějaká zajímavá spolupráce?
Pokud jde o spolupráci v této oblasti, máme se od Švédů co učit. V rámci Evropské unie jsou, pokud jde o inovace, na prvním místě. Dokázali si vytvořit velmi dobrý systém podpory vědy, výzkumu a inovací a opravdu kdokoliv má nápad, tak dostane podporu v každé chvíli toho procesu, kdy se z nápadu tvoří start-up, až po zralou firmu. To je něco, co s Čechy Švédové chtějí sdílet a rádi to budou sdílet.
Ve Švédsku systém podporuje rodinný život poslanců v tom slova smyslu, že za prvé hlídání dětí nekončí ve čtyři odpoledne, ale odpovídá jednacímu času parlamentu
Začátkem září Švédsko navštívila velká skupina českých inovačních center a technologických agentur, setkali se se švédskými partnery a prošli si „švédský model“ od úplného začátku až po zralou firmu. Ve Švédsku také působí několik Češek, které tam založily vlastní start-upy, protože v Česku by podporu, které se jim dostalo ve Švédsku, neměly. Každá je v jiné fázi vývoje, ale jejich firmy jsou úspěšné a životaschopné.
A podpora spočívá v čem konkrétně?
Přiznám se, že jsem v tuto chvíli expert spíše na švédskou stranu než na podporu výzkumu v České republice, takže popíšu podporu výzkumu a inovací ve Švédsku. Pokud je ve Švédsku někdo vědec a snaží se komercializovat výsledky svého bádání, tak nemusí být zároveň obchodník, marketér, právník, bankéř a fundraiser, protože veškerou tuto podporu dostane. Dostane byznys kouče, právního poradce, zkrátka odborníky na danou oblast, což si u nás musí, předpokládám, vědec vyběhat.
Ženské sítě a muži na mateřské
Švédové se také chlubí výjimečnou genderovou rovností. Ženy mají ve společnosti zkrátka lepší postavení než v jiných státech Evropy nebo minimálně v Česku. Jak toho dosahují? Hraje v tom roli třeba ona konsenzuálnost, o které jste mluvila? Způsob výchovy?
Nefungují na kvótách, ale švédské ženy mají sebevědomí, protože vědí, že nebudou z ničeho vyloučeny proto, že jsou ženy. V systému je zabudováno hodně prvků podpory pro ženy v tom slova smyslu, že například mateřská dovolená se povinně dělí mezi muže a ženy. Potom je tam velmi dobrý systém jeslí a školek. Dále do věku deseti let dětí existuje možnost trávit dny s dětmi i nad rámec dovolené. Takže například dva měsíce prázdnin jsou rodiče schopni vykrýt, protože se o péči podělí. Také švédské školky fungují běžně na pracovištích.
Vstřícné je fungování například i švédského parlamentu. U nás všichni známe nekonečné noční debaty, kdy si poslanci a poslankyně nosí do sněmovny spacáky. Ve Švédsku systém podporuje rodinný život poslanců v tom slova smyslu, že za prvé hlídání dětí nekončí ve čtyři odpoledne, ale odpovídá jednacímu času parlamentu, ale také mají pevně stanovená hlasování. Debaty jsou oddělené od hlasování, takže všichni vědí, jak si naplánovat den, protože hlasování se koná ve stanovenou dobu. Takže takto to mají zorganizované, což mnohem lépe umožňuje ženám skloubit rodinný a pracovní život.
Zajímalo by mne, zdali je ve Švédsku větší počet velvyslankyň, žen, než v jiných zemích? Zda státy vysílají ženy v pozici velvyslankyň do Švédska častěji, než jinam. Koneckonců i vy jste toho příkladem.
Rozhodně. Dívala jsem se na českou historii velvyslanců ve Švédsku a tam se střídají muži a ženy pravidelně. Já to, že jsem velvyslankyně ve Švédsku, vnímám jako výhodu, protože tam existuje hodně „ženských sítí,“ které jsou ve Švédsku velmi silné a podporované. Například i Saudská Arábie má ve Švédsku velvyslankyni.
Co si pod takovou sítí mám představit?
Existuje například formát žen velvyslankyň, kam se zvou důležití partneři ze švédské společnosti a každý rád pozvání přijme, takže je to skvělé na kontakty. Muži teď podobný formát nemají.
České diplomatky v kurzu
Nemůžu se v návaznosti na to nezeptat, jaká je pozice žen v české diplomacii. Řekla byste, že máte jiné podmínky než třeba švédské kolegyně? Ať už v počtech vysílaných diplomatek nebo v nějakém pomyslném skleněném stropu?
Přiznám se, že jsem neviděla švédská čísla, ale v mnoha zemích jsem viděla švédské velvyslankyně, takže se nedomnívám, že by tam existoval onen pomyslný skleněný strop, který zmiňujete. Viděla jsem naše čísla. A podle nich máme dvacet šéfek úřadů, kam počítám i generální konzuláty a téměř devadesát nebo téměř sto mužů velvyslanců. Takže tam je ten rozdíl velký.
Musím ale říct, že s mladými ministry zahraničí, kterých jsme v posledních letech měli několik, vnímám velkou snahu ženy podporovat a vysílat ženy jako velvyslankyně. Problém, ale tkví v tom, jak vznikala moderní česká diplomacie. Protože na začátku devadesátých let se do pozic velvyslanců dostalo mnoho mladých diplomatů a třeba už na první vyslání odjížděli jako velvyslanci. Když jim bylo třicet v devadesátých letech, tak jsou stále dost mladí na to, aby mohli být stále velvyslanci, tudíž mladí ministři, kteří podporují ženy, mají jen malé procento úřadů, které můžou obsadit novou generací. Právě s tím, domnívám se, souvisí onen velký nepoměr v počtech mužů a žen na velvyslaneckých pozicích. Zároveň ale vnímám ten pozitivní trend, který se bude zlepšovat.
Takže nejsou věci, na které byste například v rámci diplomacie jako žena narážela? Ať už na postech nebo v rámci vztahů uvnitř české diplomacie?
Ani v zahraničí, ani na domácí půdě. Musím říct, že kolegové velvyslanci nás podporují.
Takže se skleněným stropem jste se nesetkala?
Ne. Naopak jsem vnímala velmi vřelé přijetí od kolegů, když jsem se stala velvyslankyní, a jsem plně zahrnutá do všeho, co se děje.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
16 komentářů
Nebylo dostatečně vysvětleno, proč Švédsko záda o vstup do NATO, proběhlo referendum o této změně Švédska. Více jak dvě stě let neutrality, bylo pro Švédsko velmi úspěšne. Neni jasné o co jde.
Proč Švédsko žádá o vstup do NATO vysvětluje pane Milane paní velvyslankyně v článku velmi jasně. Příčinou je Rusko a jeho počínání na Ukrajině. Přečtěte si článek ještě jednou.
Švédsko je chytrá země chytrých lidí, kteří se neustále učí a posouvají vpřed. Realisticky vzato jde o nedostižný vzor pro většinu zemí světa.
Zatímco my neustále nad vším brbláme, okopáváme si kotníky, vše shazujeme, o všem tvrdíme že „to nejde“, Švédové hledají a nacházejí řešení.
Nemám pochyby že se s Tureckem nějak dohodnou. Šarády s Koránem jsou pouze vějičky pro média a veřejnost, myslím že vzhledem k současné ekonomické situaci Turecka se ty hroty obrousí přes byznys a ekonomickou spolupráci. S Maďarskem nevím, ti mají v kebulích úplný guláš a červený telefon do Moskvy…
Švédský model mohl fungovat jen s obyvateli vyznávajícími protestantský étos. Jakmile se tam nahrnuli jiní, a většinou nekompatibilní i s velmi redukovaným základem evropské civilizace (jaký jsou schopni akceptovat např. i Ukrajinci a Rusové), tak se jim to začalo hroutit.
Dnes je ve Švédsku ve větších městech dohromady kolem stovky „no go zón“, (na netu lze najít jejich oficiální mapy od švédské policie) v nichž švédský stát nemá žádný vliv. Na denním pořádku jsou války mezi gangy, zločineckými i náboženskými. Pokud nedojde k nějaké drastické změně kursu (kterou zákaz pálení koránu rozhodně není), bude ze Švédska během pár let takové „evropské Somálsko“. A Norsko spěje stejnou cestou ke stejnému cíli.
To je v reálu ten „skandinávský socialismus“, za který tolik plédoval president Zeman.
V několika švédských městech jsem Pergille/Šimůnku byl. Byl jsem i v částech, kde bydleli lidé zcela určitě nešvédského původu. Nikdo mě tam nikdy nikdo nepřepadl ani nezbil, při nákupech v místních obchodech mě nikdy nikdo neokradl. Mohl byste konkrétně uvést ty weby švédské policie s těmi vyznačenými no go zónami? Nebo si je máme podle vás najít sami?
Vzhledem k tomu, že jsem příslušnou mapku no-go zón stahoval před více lety (byl jako .pdf na webu švédské policie a byl na to odkaz z nějakého českého „desinformačního“ webu), tu adresu zpaměti neznám.
Nicméně o pravidelných přestřelkách cizineckých gangů, znásilňování atd. se píše hodně a často. Asi nesledujete ta správná média a pak se divíte, proč Švédským demokratům rostou preference.
A v sousedním Norsku dokonce jedna socialistická ministryně vyzývala tamní občanky, aby začaly chodit po muslimsku zahalené a neprovokovaly tak muslimy. To se asi dohledat dá, poprask kolem toho byl velký.
Aha, tak že web s údajnými policejními no go zónami opět k nalezení není. Opět jako už po kolikáté internetový Barone Prášile. A která že to jsou ta správná média, která bych měl podle vás sledovat a nečiním tak? Parlamentní listy? Sputnik? Aeronet? Televize RT? Tak ty opravdu nesleduji a sledovat je nehodlám. Jelikož je podle všeho sledujete vy, pak se nedivím, že na HP plkáte takové ubohé bláboly. V tom Norsku jsem byl také a mnohokrát. Nikoho na muslimský způsob zahaleného jsem tam neviděl, ani jsem neslyšel, že by tam někdo k něčemu takovému někoho vyzýval. Kolikrát jste tam byl vůbec vy, že si dovolíte takové nesmysly plkat?
To, že dotyčná dáma onu výzvu učinila, prošlo i našimi sdělovacími prostředky. Vaše ignorance na tom nic nezmění.
To, že ještě před pár lety zuřivě popírané no-go zóny v řadě západních metropolí reálně existují a už jejich mapky vydává jednak policie, jednak je mají provozovatelé hotelů pro své zákazníky (byť je oficiálně možná nazývají jinak, „no-go zóna je „politicky nekorektní název), je prostě realita. Opět na tomto faktu vaše popírání nic nezmění.
Kterými našimi sdělovacími prostředky prošla ta zpráva o výzvě té dámy Barone Prášile? Parlamentními listy? Takový zdroj si umístěte za klobouk, pokud jej nosíte. Pokud jej nenosíte, pak si jej umístěte někam jinam. Já jsem v tom Norsku mnohokrát byl a opravdu mě rozčiluje, když se mě někdo snaží krmit podobnými bláboly. A co se týče no go zón, psal jste zcela konkrétně o údajných no go zónách ve švédských městech, kde jsem byl také a žádné jsem tam neviděl prolhaný Pergille/Šimůnku. Švédsko není Evropa západní, ale severní. Máte mezery nejen ve čtení psaného textu, ale i v zeměpisu.
Dokonce to zahalování prošlo snad i Novinkami, určitě to negativně hodnotili i někteří blogeři (vč. iDnesu).
Pokud jste ve Švédsku ty zóny nenašel, nebo je nezaregistroval, je to váš, a ne můj problém.
Článek na Wikipedii, i s mapkami, je zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vulnerable_area
Nalezeno na první dotaz:
stockholm no go areas
(ale Wikipedie je, pochopitelně „desinformační zdroj“, že?)
Prostě blábolíte, mlžíte, zatloukáte. I zdroje, co Google nabízí na prvním místě, údajně nenajdete.
Tak že internetový Barone Prášile, ve svém příspěvku 24. 9. 2023 (15:08) jsem se vás ptal, kolikrát jste v tom Švédsku byl, že si dovolíte hlásat takové bláboly. Neodpověděl jste, tak že jste tam nebyl ani jednou. Osobní zkušenost nemáte žádnou, ale člověka, který tam byl několikrát, se snažíte krmit svými bláboly? A opíráte se přitom o údajný!!! článek na Novinkách? Kromě toho patrně neznáte význam anglického slova vulnerable, které neznamená žádnou no go zónu, ale zranitelný, citlivý. A také jste si patrně v té Wikipedii nepřečetl následující větu: The increase is reported to be due to better reporting, not a changing situation. The overall trend is that these areas are improving. Vybral jste si pouze to, co se vám hodilo a ještě blbě. Za dezinformační zdroj jste ve svém jiném příspěvku Wikipedii nejspíše považoval vy, když jste nechtěl Wikipedii věřit, že 90% severoamerických Indiánů zemřelo následkem infekčních chorob a alkoholismu. Zvláštní,
že nyní se na Wikipedii odvoláváte, i když blbě. Běžte tedy se svými bláboly kamsi do nenávratna, kde je těsno a tma. Můžete tam pozdravovat ostatní proruské trolly, se kterými se tam jistě setkáte.
Pokud mám Wikipedii ověřenou dalšími, nezávislými, zdroji, tak se jako zdroj fakt dá brát (a dá se vzít i jako jakýsi úvod do problému). Pokud je s nimi v rozporu, je třeba dát spíš na tyto zdroje.
„Vulnerable area“ je jen newspeakový termín pro no-go zónu.
Wikipedie prostě ignoruje děje na atlantickém pobřeží Severní Ameriky, kde byla početná zemědělská populace a ta byla opravdu systematicky vybita.
Choroby, které jste citoval, jsou srovnatelně nebezpečné pro indiány i bělochy, což samo o sobě má výpovědní hodnotu o vzdělání autora. Jeho důvěryhodnost nezvyšuje ani to, jak z pravého moru udělal dvě choroby.
No go zóny jsou no go zóny Pergille/Šimůnku. A vulnerable městské části má drtivá většina měst na světě. Máte je i v Brně. Například Královo Pole, Židenice, Mendlovo náměstí. Stockholm strčíte v tomto ohledu do kapsy. Vulnerable městské části jsou samozřejmě i v Praze, jsou v Ostravě, jsou v Plzni, jsou v Ústí nad Labem, jsou v řadě okresních měst. Jsou například i kousek od vás ve Znojmě. Na Mariánském náměstí. Vzpomínám si, jak taková citlivá část města Matiční ulice proslavila Ústí nad Labem po celé Evropě, kdy se dostala snad do všech televizních zpráv televizních stanic po celé Evropě. A nebyl to žádný newspeakový termín. Ty dvě věty, na které jsem vás 27. 9. 2023 (18:33) konkrétně upozornil, jste opět ponechal bez povšimnutí. A kolikrát že jste to v tom Švédsku vlastně byl Pergille/Šimůnku? Dozvím se to konečně od vás? Ta zatracená Wikipedie, když se vám to momentálně hodí, opíráte se o ní. Když se to však Pergillovi/Šimůnkovi nehodí, pak je Wikipedie nedůvěryhodná. Pozdravoval jste ty další proruské trolly?
Skeptiku, k té wikipedii jsem vám svoje napsal, pokud je ověřena z dalších zdrojů, dá se na ni jakžtakž spoléhat, jinak ne.
K těm „vulnerable areas“: Je rozdíl mezi tím, pokud vás v „Brněnském Bronxu“ jenom zmlátí a okradou a tím, pokud vás v nějaké „vulnerable area“ nějaké západní metropole rovnou podříznou.
Co se týče Wikipedie, chováte se jako zmatená korouhvička. Že se vůbec odvoláváte na Wikipedii, jestliže, jak tvrdíte, si její tvrzení musíte ověřovat! Ta tvrzení Wikipedie si ověřujete na Parlamentních listech nebo na Sputniku? A opět si pletete světové strany. Nepsal jste o západoevropské metropoli, psal jste ve svém 19. 9. 2023 (12:56) konkrétně o Švédsku a váš odkaz z 26. 9. 2023 (16:19) se týká konkrétně Stockholmu. Švédsko i Stockholm se nacházejí na severu popleto. Už se konečně naučte ten zeměpis. Ty dvě věty, na které jsem vás konkrétně upozornil, jste opět ignoroval. A právě podle těchto dvou vět v odkazu, na který jste mě poslal, to nevypadá, že by vás někdo ve stockholmské vulnerable zone chtěl podříznout. Stejně tak jste ignoroval můj dotaz, kolikrát že jste v tom Švédsku vůbec byl Pergille/Šimůnku. Hlavně že blábolíte o něčem, co neznáte.
Kdybych tu dámu zpovídal já, zeptal bych se jí, jak se ta „genderová rovnost“ slučuje s existencí islámských „no go zón“, v jejichž blízkosti nemůže etnická Švédka vyjít na ulici, aniž by jí hrozilo přepadení, zmlácení a znásilnění.