Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Karlovy Vary, vila Titania. Foto: Václav Šlauf/ MAFRA/ Profimedia
,

Stát prodal za desítky milionů vilu, i když mu nepatřila. Kupující marně žádá náhradu škody

Karlovarská vila Titania toho ve své téměř stoleté historii zažila opravdu dost. Komplikovaný osud stavby ještě podtrhl dosti nepovedený prodej. Stát, zastoupený Diplomatickým servisem Ministerstva zahraničí, byl přesvědčen, že nemovitost je jeho, a tak ji prodal. Jenže jak se ukázalo, vila jeho nebyla…

Karlovarská společnost Lobby Vary za prvorepublikovou vilu Titania, původním názvem vila Direktor Roubitschek, zaplatila v roce 2012 přes 40 milionů korun. Do již věkovité budovy na lukrativním místě lázeňského města plánovala investovat, přestavět ji, zrenovovat a využít k rozvoji svého podnikání. Brzy poté ale musela všechny plány zastavit. Místo toho se dočkala série soudních sporů.

„Měla jsem za to, že nemovitost kupuji prostřednictvím Diplomatického servisu od státu jako vlastníka a spoléhala se na to, že stát zná svůj majetek a že dbá na to, aby údaje v katastru odpovídaly skutečnosti. Nebyly žádné důvody k pochybnostem o vlastnictví,“ říká majitelka Lobby Vary Helena Jungmanová. Jenže poté, co se objevil nový zápis v katastru, přibyla i poznámka spornosti vlastnictví – k vile se totiž přihlásilo město Karlovy Vary.

Chyba na straně státu

„Diplomatický servis mne nadále ujišťoval, že on byl vlastníkem. Byl pak koneckonců vedlejším účastníkem na mé straně v soudním sporu. Kdybych o spornosti vlastnictví věděla předem, nikdy bych samozřejmě nemovitost nekupovala,“ podotýká Jungmanová.

Město Karlovy Vary upozorňuje, že chyba byla od počátku na straně státu. „Věc se má tak, že obce mohly do března 2013 usilovat o zpětné získání svého historického majetku, který byl po roce 1948 zestátněn. Mezi nemovitostmi, kterých se to týkalo, byla i vila Titania. Stát náš nárok „na první dobrou“ neuznal, proto jsme podali žalobu o určení vlastnictví a nakonec jsme s naším nárokem uspěli,“ shrnuje mluvčí magistrátu města Karlovy Vary Jan Kopál.

Definitivní soudní verdikt, že vila nebyla státu, nýbrž města Karlovy Vary, přišel až vloni v červenci, po devíti letech soudů, odvolání a nových soudů. „Causa vila Titania je po právní stránce ukončena a nejsou v ní možné už žádné další opravné prostředky,“ konstatuje mluvčí Kopál.

Pro Helenu Jungmanovou tím ale nepříjemný příběh zmařené investice nekončí. O vilu definitivně přišla a po státu – respektive Diplomatickém servisu, který je příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničí – se nyní domáhá náhrady vzniklé škody. Stát ale zatím volí metodu mrtvého brouka a s Jungmanovou nekomunikuje.

I odpovědi ministerstva, coby nadřízené organizace Diplomatického servisu, na dotazy HlídacíPes.org byly stručné. „Můžeme potvrdit, že Diplomatický servis přijal podnět od společnosti LOBBY VARY s.r.o. S ohledem na možnost ovlivnění dalšího vývoje případu se k tématu zatím nebudeme více vyjadřovat,“ napsala tisková mluvčí ministerstva Lenka Do.

Zmíněným „podnětem“ se myslí opakované dopisy a žádosti o jednání adresované Diplomatickému servisu ze strany právního zástupce Heleny Jungmanové. „Ve zde projednávané věci je nepochybné, že stát (tedy Diplomatický servis) nejednal v dobré víře. Lze totiž vycházet z toho, že stát zná právo, a tudíž se nemůže dovolávat své dobré víry, pakliže věc drží bez dostatečného právního titulu,“ stojí mimo jiné v textu podepsaném advokátem Ondřejem Toulem.

I když samotnou kupní cenu v září 2021 stát vrátil, firma Lobby Vary podle svých propočtů utrpěla další finanční škody. Na koupi vily si například vzala úvěr a jen na úrocích zaplatila více než 190 tisíc eur.

„Navíc jsem koupenou nemovitost nemohla užívat ani podnikatelsky využít, neboť vyžadovala rekonstrukční práce, které by nikdo nemohl podniknout v situaci, kdy je vlastnictví předmětem sporu a bylo riziko, že o dům nakonec přijdu,“ říká Jungmanová s tím, že se celá věc negativně promítla i na jejím zdraví.

„Je mi jasné, že nikdy nedostanu kompenzace za nemajetkové újmy, ale alespoň to, co jsem prokazatelně kvůli této zmařené investici musela zaplatit, bych ráda dostala zpět,“ dodává a zdůrazňuje, že svou firmu podnikající v cestovním ruchu vybudovala od nuly a nyní zaměstnává přes sto lidí. „Celé mé podnikání je v ohrožení, jen proto, že jsem koupila velký objekt od státní instituce a tato instituce nebyla oprávněna ho prodat. A nyní se k celé situaci staví, že se jí to už netýká,“ říká Jungmanová.

Postoj mrtvého brouka

Zástupci Diplomatického servisu ji sice prý původně pozvali k jednání, pak ale schůzku bez vysvětlení zrušili. „Dostala jsem následně jen strohý dopis, že k žádným požadavkům na úhradu škody nebo aspoň jednání o ní nebude přistoupeno,“ popisuje Jungmanová. Na výzvu k jednání adresovanou i ministrům financí a zahraničí nepřišla vůbec žádná reakce. „Můj právní zástupce se dokonce spojil s právním oddělením Diplomatického servisu telefonicky, přislíbili mu zavolat zpět, ale ani to se nestalo. Takové jednání je přinejmenším podivné, nezdvořilé a nediplomatické,“ dodává.

Jungmanové tak podle vlastních slov nezbude nyní nic jiného než se pustit do dalších soudních sporů – tentokrát o náhradu škody. Předžalobní výzva již Diplomatickému servisu doputovala.

Požadovaná náhrada má dvě části. První jsou zmíněné zaplacené úroky z úvěru u rakouské Raiffeisenbank – v souhrnné částce 190 tisíc eur. Druhou položkou je „vydání užitku z kupní ceny“: „Zákonného úroku z prodlení dle Kupní smlouvy, a to ode dne uhrazení kupní ceny dne 31.3.2013 do 26.10.2021, kdy došlo k vydání předmětu bezdůvodného obohacení, a to ve výši 26 290 633,- Kč,“ shrnuje žádost o náhradu škody.

Předmět celého sporu, vila Titania, nedávno – nyní již právoplatně – změnila majitele. Zatímco Diplomatický servis stavbu před deseti lety prodal za čtyřicet milionů, město Karlovy Vary nyní jen za 28,5 milionu. Vilu získala ve městě žijící a podnikající Amina Musaeva, občanka Tadžikistánu.

„V Karlových Varech se ceny nemovitostí v minulosti vyšplhaly až do nesmyslných výší. Tento trend značně zchladily události na Krymu a Donbasu v roce 2014, od té doby už nebyla po podobných nemovitostech tak silná poptávka. Pak přišel covid, Vrbětická krize a nakonec válka na Ukrajině, které pravděpodobně velkou část podobných potenciálních investorů naprosto vyřadily ze hry. Teď zažíváme druhou úvrať, kdy se podobné luxusní nemovitosti v Karlových Varech nabízejí k prodeji, ale není, kdo by je koupil,“ vysvětluje rozdíl v prodejní ceně mluvčí magistrátu Jan Kopál.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

11 komentářů

  1. petrph napsal:

    Tedy, a jak to podrobně čtu, tak chyba vůbec nebyla na straně státu, vulgo Diplomatického servisu, ale na straně našich drahých soudů.
    Jak proboha mohly naše soudy takto rozhodnout, když ta vila už státu vůbec nepatřila?? Stát jí přece prodal jí už předtím – a toto tedy měly vzít soudy v úvahu – že nerozhodují o vracení státního majetku ale o konfiskaci majetku privátního subjektu.
    Bohužel, úroveň soudů, které 9 let rozhodují o něčem toho co jim najatí právníci napíšou do papírů a skutečný, ani právní, ani faktický stav, je nezajímá, tuhle republiku ničí…

    • Vocas napsal:

      Mate samozrejme pravdu ze je to ostuda soudu ale taky statu! Jak si muze dovolit prodavat nemovitost kdyz probiha soud o vlastnictvi? Vzdyt je to stejny podvod jako kdyz dluznik rozprodava v exekuci svuj majetek!!!

      • petrph napsal:

        Proboha nestrašte, tady přece vůbec nejde o exekuci.
        Kdyby ten soud řekl majetek je prodanej, ať stát rovnou, v náhradě pošle historickému vlastníkovi, městu KV“ finanční náhradu“, nebylo by to pro všechny strany to nejjednodušší a zcela čistě právní řešení?
        No a k té Vaší otázce „..! Jak si muze dovolit prodavat nemovitost kdyz probiha soud o vlastnictvi? „, tak, ono by to asi chtělo více podrobností, ale z toho co čtu, on totiž tenkrát v době, kdy se ten dům prodával, ještě ASI žádný soud neprobíhal. Město sice podalo žádost o vrácení majetku , stát to odmítl (To je ta věta,,“
        Stát náš nárok „na první dobrou“ neuznal“, )takže zase ASI ty soudy probíhaly až později, když už byl ten objekt prodaný.. A jak je ostatně v článku zřetelně napsáno, ty soudy vůbec neprobíhaly proti státu, ale už proti nové majitelce,..Fakt podivné, leč pro naše soudy typické

    • Jiří Choun napsal:

      Samozřejmě pravdu nemáte. Původní prodej byl od státu soukromé společnosti. Pochopitelně bez účasti soudu. Když někomu prodáváte svůj majetek, tak přece taky bez účasti soudu, ne? Další prodej byl od skutečného právoplatného vlastníka, tedy města KV jinému soukromému vlastníkovi. Tady samozřejmě opět bez účasti soudu. Spor vznikl až ve chvíli, kdy se ukázalo, že stát prodával nemovitost, kterou nevlastnil. To pak bude oprávněně předmětem soudního sporu a žalovanou stranou je pak samozřejmě stát, potažmo jím zřízená organizace. Z textu vyplývá, že byla zatím podána jen předžalobní výzva, samotný soud ještě ani nezačal. Takže Vaše lamentace nad laxností našich soudů, v jiných případech jistě oprávněná, jsou tady zcela mimo.

      • petrph napsal:

        Tedy bohužel, se mýlíte v tom že „.. Z textu vyplývá, že byla zatím podána jen předžalobní výzva, samotný soud ještě ani nezačal. “ – ono se tam sice píše, že „..proto jsme podali žalobu o určení vlastnictví“ – ovšem bez uvedení roku.

        O kus níže se píše že
        „Definitivní soudní verdikt, že vila nebyla státu, nýbrž města Karlovy Vary, přišel až ..po devíti letech soudů, odvolání a nových soudů.
        Ono by to skutečně chtělo podrobný harmonogram s přesnými datumy a událostmi, kdy se co dělo…
        Protože jak jsem to jen tak projel v článcích na Googlu, tak skutečně obě strany s tím majetkem manipulovaly „jako by byl jejich“ (podle toho jak zrovna rozhodl poslední soud), přičemž na výsledek odvolání nečekaly. Město ho prodalo jinému subjektu, měnily se zápisy v katastru nemovitostí, atd..) ačkoliv mezitím probíhaly další odvolání a další soudy, kde navíc různé soudy docházely ke zcela rozdílným rozhodnutím.. Vlastně, typicky českej posametovej právnickej bordel, co se člověk diví

    • Nepovím, jsem ve střetu zájmů. napsal:

      Nicméně je třeba říct, že bez ohledu na výsledek stav vily za období sporů utrpěl, protože se o ni MMKV v podstatě nestaral.

  2. Ivo Patta napsal:

    Postoj mrtvého brouka je, jak se zdá, standardním chováním vlády PF. Sám jsem oslovil opakovaně pana premiéra, dále ministra financí a ministra práce. Nikdo z oslovených mi na dopisy registrované podatelnou neodpověděl. Ve Strakovce dopisy skončily v bezedném koši na papír s nápisem OSV, na ministerstvu práce u nekompetentního úředníka a z ministerstva financí neodpověděl vůbec nikdo. Po výroku předsedkyně PS paní Pekarové, cituji: „Vlády se nemají starat o lidi“, se situace vyjasnila. Fialova vláda neslouží občanům ČR. Měla by se odstěhovat do Kyjeva nebo do Bruselu, podle toho kam jí to táhne víc.

  3. liberal shark napsal:

    Podle mně se ten, kdo za diplomatický servis podepsal smlouvu o prodeji, dopustil trestného činu podvodu. Takové trestní oznámení by mohlo věci trochu rozhýbat :-).

  4. Jaroslav Vaňátko napsal:

    To si kupujíci neověřil údaje v katastru?Vždyť to snad je základní věc,kterou při koupi
    nemovitosti by měl udělat.Pokud tam nebyly špatné údaje.

    • petrph napsal:

      Kupující si samozřejmě údaje v katastru zkontroloval. Ale nebylo mu to nic platný, protože stejně, řadu let potom soud rozhodl zpětně, že ten barálk patřil někomu jinýmu..:((( Abych parafrázoval známé heslo „Takhle to děláme u nás v Česku“..

  5. Mirajs napsal:

    Klasika… stat, porazmo jeho urednici byli, jsou a budou vzdy nejhorsimi hospdari! Neni zajem, neni zodpovednost, neni trest. A kdyz je prolezitost si nekde prihrabnout, tak se to musi vyuzit!

Přidávání komentářů není povoleno