Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Václav Klaus mladší, zakladatel a bývalý předseda hnutí Trikolóra. Foto: PATRIK UHLÍŘ / MFDNES + LN / Profimedia
PATRIK UHLÍŘ / MFDNES + LN / Profimedia,

Rozhlasový radní Nerušil otevřeně fandí Trikolóře: „Jen se zajímám o politiku, jsem nezávislý,“ tvrdí

Funkce v politických stranách členům mediálních rad zákony zakazují, někteří se ale svými politickými sympatiemi netají. A to i v případě, kdy je radní fanouškem hnutí, které by veřejnoprávní média nejradši zrušilo nebo jim alespoň výrazně omezilo příjmy. To je případ člena Rady Českého rozhlasu Josefa Nerušila, podporovatele Trikolóry.

Jméno Josef Nerušil se na transparentním účtu hnutí Trikolóra objevuje od předloňska třikrát, naposledy letos v únoru. Mezi dárci ho zmiňuje i zpráva o financování kampaně hnutí před krajskými volbami v loňském roce.

Transparentní účet hnutí Trikolóra. Registrovaný příznivec strany Josef Nerušil se o rok později stane radním ČRo. Foto: HlídacíPes.org

Nejde o velké sumy, vesměs stokorunové, respektive stopadesátikorunové částky, i tak jde o zjevný projev sympatie. Sám radní odhaduje celkovou finanční podporu straně v součtu na necelou tisícikorunu.

Za pozornost proto stojí spíše poznámka, která některé jeho dary doprovází. Označení RP znamená registrovaný příznivec.

„Jen se zajímám o věci veřejné“

Kdo se chce takovým příznivcem stát, musí mimo jiné ve webovém formuláři zaškrtnout, že souhlasí s programovými pilíři Trikolóry. Podle Nerušila to z hlediska nezávislosti radního nic neznamená.

„Z ‚registrace‘ u Trikolóry mi nevyplývají žádné povinnosti, berte tedy tuto skutečnost jako můj zájem o politiku a veřejné dění,“ říká Josef Nerušil s tím, že v minulosti opakovaně kandidoval v komunálních volbách i za hnutí STAN a přispěl i na jeho kampaň řádově vyšší sumou než nyní Trikolóře.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


„Mám svoje názory, které jsou nezávislé. Je pod moji úroveň, abych někomu prokazoval, že mne Trikolóra, či paní Majerová (úřadující šéfka Trikolóry po odstoupení Václava Klause mladšího, pozn. red.) neřídí,“ tvrdí.

Hnutí Trikolóra je dlouhodobě k veřejnoprávním médiím kritické. Českou televizi v programových pilířích hnutí rovnou označuje za televizi státní.

„Česká televize je státní televizí (není soukromá), a proto má být Příspěvkovou organizací jako například Národní divadlo, přímo řízená ministerstvem kultury. Televizní daň, nazývaná ‚koncesionářský poplatek‘ musí sloužit k tvorbě a vysílání pouze nekomerčních pořadů (sport postižených; klasická hudba; vysílání pro menšiny a podobně). Pořady komerční, zábavné a zpravodajské mají dostatek bezplatné alternativy,“ tvrdí Trikolóra. Hnutí si také dlouhodobě stěžuje, že ho mainstreamová média, včetně těch veřejnoprávních, ignorují.

Radní blízcí Trikolóře

Josef Nerušil, který od loňského září zasedá v Radě Českého rozhlasu, není jediný nově zvolený radní, který má k hodnotovému profilu Trikolóry blízko. Už předloni si tehdy nově vzniklé hnutí Václava Klause mladšího pochvaloval současný šéf Rady České televize Pavel Matocha. Ten byl radním zvolen loni v květnu.

„Pozitivní a optimistický dojem z Trikolóry.“ Pozdější šéf Rady ČT Pavel Matocha popisuje oslavu 50. narozenin Václava Klause mladšího. Zdroj: Facebook Pavel Matocha, Foto: HlídacíPes.org

„V kratším horizontu (tedy ještě před parlamentními volbami) čekám, že Trikolóra získá několik dalších poslanců (…) a že její preference půjdou k deseti procentům. Ve střednědobém horizontu (po příštích parlamentních volbách) se bude podílet na sestavování vlády. A v delším horizontu budou dvě hlavní politické strany právě Trikolóra a Piráti, mezi nimi se budou odehrávat zásadní politické střety (jako v Německu to bude mezi AfD a Zelenými),“ odhadoval Matocha.

Realita je po půldruhém roce podstatně střídmější a zakladatel Trikolóry Václav Klaus mladší nedávno oznámil odchod z politiky.

Nejviditelnějším úspěchem hnutí zatím bylo dosazení svých sympatizantů do mediálních rad, konkrétně loňská volba nových členů Rady České televize. V ní uspěl i Lubomír Veselý, kterého nominoval Klausův spolek Centrum pro občanské svobody, v současnosti de facto stranická neziskovka Trikolóry.

Kandidáti Dominika Duky?

Radní ČRo Josef Nerušil popisuje okolnosti svého zvolení do Rady. Zdroj: Facebook Josef Nerušil, Foto: HlídacíPes.org

Josef Nerušil je PR spolupracovníkem kardinála Dominika Duky, pod jehož vedením Česká biskupská konference loni poslala do Rady kontroverzní Hanu Lipovskou. Ta ještě před kandidaturou vzbudila pozornost výroky, jaké nemají daleko ke zmíněným pasážím z programových pilířů Trikolóry – tedy že „nerozumí smyslu existence veřejnoprávních médií“ a že jejich zrušení by se „bolestně dotklo pouze jejich zaměstnanců“.

Nerušil při loňském slyšení ve sněmovně poslancům řekl, že nechtěl nominaci od biskupů proto, aby nezpochybňoval svou nezávislost.

Do Rady ho tak formálně poslal brněnský spolek Bydlíme v Králově Poli. Krátce po zvolení však Nerušil v jednom facebookovém příspěvku vylíčil okolnosti své nominace poněkud barvitěji:

„Původně jsem usiloval o nominaci ČBK, ale biskupové měli po ‚úspěchu‘ v předchozí volbě pocit, že jejich nominace bude jaksi opět úspěšná sama o sobě. Jeden nejmenovaný biskup pak připravil dotazníček, ve kterém se kandidát na biskupskou nominaci měl vyznat ze své lásky k EU, smířlivosti vůči progresivistickým nápadům apod., který on by si schoval do šuplíčku, a podle potřeby použil, což jsem však logicky odmítl a rozhodl se jet zcela po vlastní ose, s nominací za brněnský okrašlovací spolek,“ napsal Nerušil.

Pro vysvětlení – tou předchozí úspěšnou nominací České biskupské konference byla právě zmiňovaná Hana Lipovská do Rady ČT, tou neúspěšnou pak Antonín Randa o pár měsíců později do Rady ČRo – v této volbě na rozdíl od Randy nakonec uspěl právě i Jiří Nerušil.

Vy jste z nějaké strany?

O tom, že nominanti na první pohled apolitických spolků do mediálních rad mají ve skutečnosti blízko k některým stranám, které je pak pomohou protlačit volbou ve sněmovně, se ví dlouho.

Loni tato otázka zazněla i na Radě Českého rozhlasu a byl u toho právě i nový radní Nerušil. Někteří radní tehdy tvrdili, že v rozhlasovém vysílání jsou určité strany zastoupeny méně, než by odpovídalo jejich parlamentní síle. Kromě Josefa Nerušila se na to ptal i radní Tomáš Kňourek, který zmiňoval zejména absenci zástupců hnutí SPD.

„Vy jste exponent nějaké politické strany?“ zeptal se Kňourka radní Marek Pokorný právě v narážce na Kňourkovy dotazy směřující k SPD. Na to nesouhlasně reagoval radní Vítězslav Jandák: „Nebylo zvykem, dokud jste nepřišel, abychom se napadali, že jsme exponenti politických stran,“ ohradil se Jandák, v minulosti sám člen několika partají a loni neúspěšný kandidát do Senátu za hnutí ANO.

 

 

„Při vší úctě, pokud zjistím, že u dvou sněmovních stran, s obdobným volebním výsledkem (plus mínus 11%) jsou referováni poslanci v poměru 5:1 (a čistě už jenom omezeno na Poslaneckou sněmovnu, tedy bez úvah senátorů, hejtmanů apod.), pak se asi shodneme, že něco není dobře,“ shrnul výhrady k vysílání rozhlasu s odkazem na vlastní rešerše dříve pro HlídacíPes.org Josef Nerušil. Dodal, že „ta pětkrát méně citovaná strana je SPD“ a že jako člen Rady má „v takovém případě jaksi imperativ jednat.“

Nerušila zaráží také – podle něj – nízký podíl zástupců KSČM, nejde mu však jen o veřejnoprávní rozhlas. Sám už dříve spočítal zmínky také o jednotlivých politických stranách v hlavní zpravodajské relaci České televize Události. Vyšlo mu totéž – málo SPD.

Od té doby jeho „analýzu vysílání ČT“ opakovaně sdílí špičky Okamurova hnutí i jeho příznivci jako údajný důkaz o tom, že veřejnoprávní televize není nestranná.

Zpravodajství České televize (i Českého rozhlasu) však v minulosti kritiku za malý počet respondentů z SPD odmítalo tím, že zástupci Okamurova hnutí zkrátka odmítají do pořadů přijít. Podle ředitele zpravodajství Českého rozhlasu Jana Pokorného navíc výsledky parlamentních voleb nejsou „maticí, která formuje zpravodajství“ – to se řídí hlavně aktuálními událostmi, bez ohledu na stranickou příslušnost.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

11 komentářů

  1. Pavel Liška napsal:

    No a ? Každý někomu fandí . Chce mi snad autor tvrdit, že neví komu fandí třeba takový Zdeněk Šarapatka ?

  2. Tom Klíčník napsal:

    Mám k tomu několik poznámek. Hned v nadpisu je roztomilý dvojsmysl, protože ani média veřejné služby netrpí přehnanou afinitou k Trikolóře. Což je ovšem nesmysl, protože Česká televize ani Český rozhlas netrpí žádnou afinitou, ta je ale naopak vlastní jejich zaměstnancům a ti dávají často velmi otevřeně najevo, komu fandí. (Jen pro pořádek, nejsem fanoušek Trikolóry!)
    Další komentář se týká neustále omílaného označené „veřejnoprávní médiu“, což je hloupost – nic takového neexistuje. Z definice zákona existuje „médium veřejné služby“, tak by bylo záhodno, aby se tento termín používal – je to mimochodem ve veřejném zájmu…
    Kopnutí si do Duky nebo Lipovské patří k folklóru moderní žurnalistiky, to nemá smysl komentovat. Spíš si říkám, jestli si autor uvědomuje, že každá forma vlády potřebuje svůj disent, který předkládá oponentní názor, jiný pohled, jiné řešení. Hana Lipovská, pokud si správně pamatuji, poměrně suše a věcně okomentovala, proč není příznivce médií veřejné služby. S jejím názorem se ale nepracuje, používá se pouze zkratka, že je proti a tudíž (A) musí držet ústa a za (B) nesmí být v radě ČT, protože nepochopila její blahodárný vliv na veřejnost. (Což je diskutabilní a názor na kvalitu zejména zpravodajství ČT záleží ponejvíce na sociální bublině, ve které se pohybujete. Např. voliči Pirátů nebo STAN si to nemohou vynachválit, zatímco voliči SPD nebo Trikolóry vyjadřují jisté pochybnosti a naplnění požadavku na pluralitu, který je zakotven v zákoně.)

  3. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Na rozhlasové radní se nevztahuje Listina základních práv a svobod ze dne 16. prosince 1992?
    V té se praví doslova:
    Čl.1
    Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nepromlčitelné a NEZRUŠITELNÉ.
    V Čl.17 pak je napsáno:
    „(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
    (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“
    V odst. (4) je sice uvedeno, že:
    „Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li oopatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti“, ale lze, se stoprocentním úspěchem, očekávat, že ani jeden z taxativně vyjmenovaných důvodů zákonného omezení práva vyhledávat a šířit informace, se nemůže vztahovat na otevřené „fandění Trikolóře“ rozhlasovým radním Nerušilem. Pokud však zákon skutečně zakazuje rozhlasovým radním fandění povoleným politický stranám a hnutím, pak je protiústavní (Listina je nedílnou součástí Ústavy ČR) a měl by být při nejbližší příležitosti ÚS zrušen.
    Současně si dovoluji upozornit na jistý rozpor mei Čl. (1) Listiny, Čl. (17) odst (1), odst. (4) téhož článku (17). kde se praví jednak, že „Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nepromlčitelné a nezrušitelné“ a v uvedeném odstavci (4) čl.(17) pak, že je možné to právo a svobodu omezit zákonem. Nebo svoboda projevu a právo na informace nejsou, ani základním lidským právem a svobodou, a ani nejsou zaručeny?
    Jak to tedy vlastně je?

    • petrph napsal:

      Víte, obecně je to tak, že někdy se stane, že formulace v různých zákonech jsou být rozdílné a v rozporu mezi sebou. A pokud byl takto někdo jedním z těch výkladů poškozen, musí podat žalobu a je až na soudech, aby určily, které z těch ustanovení má v tom konkrétním případě přednost.
      Ještě jednou – až na soudě, a až pokud je žalováno.
      Jinak ne, vzhledem k tomu, že se stejně u nás většina ujednání dělá smluvním způsobem – pokud to chceš dělat tak i se smluvním omezením , souhlasíš, pokud ne, tak tu práci/funkci neber.
      V tomto konkrétním případě – tady je totiž rozdíl mezi „vyjadřováním názorů“ – od toho ta média jsou – a klidně by mohla ČT pro své radní udělat pořad ať si vyjadřují.. Jenomže, politika, činnost politických stran je prosazování politických cílů A to i tedy mediálním vlivem –
      – a k tomu už by tedy veřejnoprávní ČT ani její Rada sloužit neměly . Od toho jsou volby a z nich vzešlí ústavní činitelé,,,

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Takže, na co jsou zákony, když musí znovu rozhodovat soudy, jestli a jak platí. Co se týká politiky, tak jsem přesvědčen, že svoboda přesvědčení a názoru platí beze zbytku, i právo jak přesvědčení, tak názor, svobodně vyjádřit a vyjadřovat, zejména veřejně. To mně chybělo od února 1948 až do listopadu 1989. Tehdy jsem si myslel, že mně to už do konce života chybět nebude.
        A ejhle! Už se zase šikují ti, co to chtějí omezit, až zakázat pod hrozbou vězení názory a přesvědčení. Třeba za snad názor, vyjádřený blbým nejednoznačným vyjádřením, prostě blbou poznámkou ke střelbě na muslimy, kdy Brenton Tarrant, Australan, střílel automatickou puškou na mešity v Christchurchi na novozélandském Jižním ostrově. Zaútočil při pátečních modlitbách loni 15. března a při útocích na dvě mešity zastřelil 51 lidí, dalších 50 utrpělo zranění. Šlo o nejhorší násilný čin, jaký Nový Zéland kdy zažil. Soudce Cameron Mander řekl, že zločiny, jakých se nyní 29letý Tarrant dopustil, jsou tak příšerné, že ani život strávený ve vězení je nemůže odčinit. Uvedl také, že útoky způsobily mimořádné ztráty a vycházely ze zvrácené a zhoubné ideologie.
        Prostě od „1860–1907: Války o půdu a rozvoj demokracie“, tam nikdo lidi ve velkém nestřílel.
        Dnes je to vyjádření o vrahovi, které se soudci nelíbí a napaří mu za jedno krátkou větu a dvě slova, 6 let na tvrdo. Zítra to bude vyjádření o špatném produktu, které se nebude nelíbit panu soudci a pozítřku to bude třeba jenom četba knihy, kterou jsem dle soudce četl a neměl, protože jsem musel souhlasit s jejím obsahem, podle soudce závadným, a protože se přece kniha nečte jen aby se čtenář dověděl co je v knize napsáno, že ano? Čte se podle názoru soudce jen proto, že víme dopředu že je tam napsáno něco, co se nesmí číst, něco, co je ze zákona zakázáno číst a čtenář to dělá úmyslně a tak mu dáme také 6 lret a knihu spálíme. Nebylo to tady onehdy před 82 léty celých 6 let a pak po 3 letech opakovaně 41 let a dnes to znovu začíná.
        Nebo myslí si někdo, člen rozhlasové Rady opravdu nesmí projevii sympatie k malé politické straně, bez souhlasu soudce zejména?

  4. petrph napsal:

    Mimochodem, ono stojí za to se podívat, jaké že jsou ty programové pilíře Trikolory, se kterými pan Nerušil souhlasí :
    Bohatství vzniká z práce
    Braňme normální svět
    Obrana národní demokracie

    Čímž je tedy dané, že osoba, která by chtěla prosazovat tyto body je v současné západní společnosti krajně podezřelá, a vysílání veřejnoprávních médií kontrolovat nemůže. Kam by jsme taky přišli, to by nám z Brusele pěkně spočítali, ještě víc než nějakého Babiše. Tonu tu drobnost, že jenom spekuluje a rozkrádá státní dotace snadno odpustí, s tím se víceméně počítá…

    • Pavel Liška napsal:

      Bohužel, v tomto máte plnou pravdu.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      „Bohatství vzniká z práce
      Braňme normální svět
      Obrana národní demokracie“
      Realizace by byl totální rozvrat současné společnosti v EU a okolí. Až za Atlantik by se to mohlo dostat a zničit kde co.

  5. Rony napsal:

    Je to přece jasné. Radním ČT musí být ze zákona zákazáno chodit k volbám a dávat komukoliv jakékoli rozhovory, které by snad mohli byť jen naznačovat jejich sympatie k politickým stranám.
    Nově zvoleni musí být pouze apolitičtí jedinci, jenž budou po dobu svého mandátu striktně odděleni od mas a drženi v izolaci.
    Jejich hlasování v radě pak musí sledovat a vyhodnocovat nezavislá, nově vytvořená komise.
    Jen tak lze zabránit zneužití radních, zničení České televize a demokracie v ČR.
    P. S. Zvláště důležité je, aby v radě neseděli žádní šachisté!

  6. Rony napsal:

    Opravují… by mohly

  7. Vladimír napsal:

    Obyčejný třídní boj. Kdo nezastává naši politickou linii, musí být odhalen jako zrádce a dehonestován. To už tady bylo – a s demokracií to nemá nic společného.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *