Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Galerie moderního umění ve Štýrském Hradci ve stylu "blobismu". Foto: Robert Břešťan/ HlídacíPes.org
,

Robert Břešťan: Hranice ekologického zápalu. Když se zelená začne měnit v hnědou

Osobní auta se přestanou vyrábět, autobusů, traktorů či náklaďáků bude jen nezbytně nutné množství pro hromadnou dopravu či pro potřeby zemědělství. Stávající automobilky se budou věnovat hlavně maximální recyklaci milionů starých aut… I tohle je umělecká vize ne příliš vzdálené budoucnosti, roku 2050.

Centrum druhého největšího rakouského města, Štýrského Hradce nám ukazuje, o kolik zajímavěji by mohla vypadat Praha, kdyby nezvítězila konzervativní zaprděnost a na pražské Letné by skutečně vyrostl „blob“; moderní, odvážná a originální budova navržená již zesnulým architektem Janem Kaplickým pro Národní knihovnu. Štýrský Hradec svůj blob má – od roku 2003, kdy se stal Evropským městem kultury; sídlí v něm galerie moderního umění.

Foto: Robert Břešťan/ HlídacíPes.org

Kromě toho Štýrským Hradcem (neboli Grazem) vedou cyklostezky, město hlásá, že je přívětivé k chodcům a k městské hromadné dopravě, běžné jsou dobíjecí stanice pro elektromobily, ostatně Rakousko jako takové chce být co nejvíce ekologické.

Odráží se to v krajině plné větrníků, odporu k jádru či v městské architektuře – nedávno třeba vyvolala pozdvižení IKEA a její nová prodejna ve Vídni bez jediného parkoviště pro auta, zato dostupná hromadnou dopravou a pro cyklisty, která „tím ušetří celkem 350 tisíc cest autem, a tudíž 1000 tun CO2, které připadají na obvyklou prodejnu“. A odraz to má právě i v umění.

Což nás přivádí zpět do blobu (autoři skutečně vyznávají v architektuře takzvaný blobismus, respektive blobitekturu), do štýrského Kunsthausu, k aktuální výstavě zaměřené právě na to, jak současní umělci na ekologii pohlížejí.

Destruktivní éra fosilního kapitalismu

Od moderního umění se tak nějak přirozeně očekává, že bude provokovat, bude angažované, se silným názorem… Očekávání naplňuje i rakouský umělec Oliver Ressler. Velmi pravděpodobně jste o něm nikdy neslyšeli, ani o jeho projektu 2050. Nevadí. Jde o fotosérii a popis toho, jak se – podle něj – dnes známé věci mění, mizí a ustupují novým okolnostem.

Ukazuje to na konkrétních místech známých ze současného Štýrského Hradce: z elektrárny, městských jatek, silničního okruhu či dodavatele součástek a technologií pro autoprůmysl Magna Steyr a na tom, jak by stejná místa mohla či měla vypadat za necelých třicet let.

Vedle celkem normálních vizí typu „na střechách budeme pěstovat zeleninu a elektřinu si budeme všichni sami vyrábět“, vyznívají dosti mrazivě sociálně-inženýrské představy, dělení na ty hodné a zlé, špatné a dobré, bývalé boháče, kteří za „to“ můžou a ty, kteří vědí, jak s nimi zatočit.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


Takže třeba zmíněná Magna Steyr už nebude – podle pana umělce – v roce 2050 patřit žádné nadnárodní firmě, ale řízena bude samotnými zaměstnanci, přičemž původní majitelé budou vyvlastněni na základě „zákona o klimatické krizi“. Zabavený majetek pak bude použit na ekologickou a sociální nápravu společnosti, přičemž část půjde na globální repatriace pro chudý Jih.

Vize změny obce Bruck an der Mur ležící u dálnice S35 zase pracuje s tezí, že soukromé vlastnictví automobilu bude v roce 2050 výjimečné a bude podléhat souhlasu vyžadující splnění daných podmínek.

Z mezinárodních letišť se bude létat už jen do vzdálených zámořských destinací, a to jen občas. Letiště ve Štýrském Hradci se v umělcově vizi změní na státem podporované zázemí pro klimatické uprchlíky, kteří se na zrekultivovaných letištních plochách budou převážně věnovat zemědělství.

Už vloni Rakousko skutečně zavřelo svou poslední uhelnou elektrárnu v Mellachu, umělecký záměr pak pracuje s tím, že v roce 2050 bude zavřena kvůli emisím CO2 i tamní paroplynová elektrárna. Její komíny však zbořeny nebudou a budou sloužit „jako memento destruktivního vlivu éry fosilního kapitalismu“.

Diktatura obecného blaha

Panely z výstavy rakouského umělce Olivera Resslera. Foto: Robert Břešťan/ HlídacíPes.org

Ušetřeni pochopitelně nemohli zůstat ani konzumenti masa. Všechna jatka budou do roku 2050 uzavřena, maso bude produkováno jen v malém množství od zvířat žijících spokojeně na malých organických farmách a půjde o úzkoprofilové zboží dostupné možná několikrát do roka.

Jistě – i tohle je umění. Třeba záměrně vyostřené, dost možná ale jdoucí skutečně od srdce. Nemusíme být tedy zrovna popírači klimatických změn, abychom viděli, jak nebezpečně snadné je otočit bohulibé ekologické záměry a obavy z dopadů změn klimatu kamsi k diktatuře nařízeného všeobecného dobra.

Internetoví soudci možná na základě tohoto textu nabudou přesvědčení, že to se jen stárnoucí zabezpečený bílý muž bojí změn, ztrát jistot svého starého světa a chce si udržet svou možnost zasmrdět si ve městě svým vozem se spalovacím motorem a dát si pivo a hamburger.

Ve skutečnosti ale jde o to nenechat se dobrými úmysly přivést do pekla pseudozelené diktatury převlečené do snahy dosáhnout jakéhosi obecného blaha, kdy mají všichni všechno, ale dohromady celkem nic, snad jen vůli k hromadnému sebemrskačství a hledání společného nepřítele. Prostě všeho s mírou.

Ale ten blob mají ve Štýrském Hradci skutečně hezký.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

27 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Ty bloby jsou naprosto neskutečná hloupost (to se týká i toho návrhu Kaplického). Vyžadují mnohonásobně vyšší náklady na výstavbu (mnoho atyp prvků) a na údržbu (nerovné plochy se udržují hůř a dráž). Navíc hradčanský blob nesplnil podmínky soutěže (konkrétně umístění skladu knih nad úroveň terénu) a jeho udržení v soutěži tudíž vyvolává dojem manipulace. A je jistě problematické umístit něco takového mezi Pražský hrad a letohrádek královny Anny. Viděl bych to stejně, jako knírek Milouše (ze Saturnina): „Když už mu něco takového vyrostlo, měl by si na tom ve slušné společnosti držet čistý kapesník.“

    Pokud se týká toho druhého: Lucidní lidé označovali vždy zelené za „melouny“ (na povrchu zelení, uvnitř rudí). A nezbývá než konstatovat, že zmixováním zelené a rudé vznikne hnědá (kterou jsme tu v letech 1939 – 45 taky měli).
    A nelze si dělat iluze ani ve smyslu, že to „myslí dobře“. Hloupí řadoví členové a aktivisté ano. Ti, co je řídí, zcela jistě ne. Řadový SS nebo SA si opravdu, zblblý příslušnou propagandou, něco takového mohl myslet taky, ale ti, co to řídili a sešli se na to ve Wannsee, si byli zatraceně dobře vědomi toho, co dělají.

    • Dr. B napsal:

      Já bych u novodobé architektury rozhodně nepoužil termín hloupost. Spíš jde o ten přístup. Myslím, že mnohé asijské země ve svých metropolích ukazují, že nová (i třeba provokující) architektura jde dobře sloučit s historickým duchem starých měst. Čína, Japonsko, Malajsie atd. mají v tomto pohledu velmi liberální přístup a jejich města vypadají přinejmenším „velkolepě.“
      Pokud by Blob v Praze vyrostl, dneska by ho patrně nikdo nebral jako pohoršující prvek panoramatu hlavního města. Naopak si myslím, že by měla Praha další zajímavou dominantu, která by lákala návštěvníky a současně poskytovala místním užitečnou přidanou hodnotu svou funkcí.
      Myslím, že v každé době byla moderní architektura přijímána částí populace negativně, ale pokud by se nikdy neprosadily nové typy staveb, dnes bychom neměli kam se jezdit kochat mnohými památkami. Prostě by nestály, protože by je potentáti své doby nenechali vzniknout stejně, jako Klaus zařízl Kaplického knihovnu. Podle mě je to škoda.

      • A. S. Pergill napsal:

        Mělo by stačit, že ten projekt nesplnil podmínky zadání.

        • Dr. B napsal:

          V jednom bodě nesplnil podmínky zadání, ale přišel namísto toho s jinou koncepcí. Funkční a v některých ohledech lepší, než původní záměr. To je celkem běžné i v projektech ryze technického rázu, natož pak v kreativních návrzích řešení nějakého problému. S tím se běžně setkáváte při každé investiční akci stavebního rázu, že architekt přednese svůj pohled na věc a investor na jeho základě přehodnotí svou původní představu.
          V tomto případě však rozchod s původním zadáním nebyl argumentem (rozhodně ne tím hlavním) proti Kaplického projektu. Šlo především o to, že se stavba nelíbila páně Klausovi. Rozhodnutí tedy stálo na několika potentátech a zcela neracionálních argumentech. V principu šlo tedy o politické, nikoli faktické rozhodnutí. Což je v takových případech škoda.
          Podívejte se například na Brno. Moderní architektura a umění se v této metropoli poměrně odvážně aplikuje v kontextu s historickým městem a funguje to více, než dobře.
          Naprosto chápu, že to co se mně líbí může z vašeho pohledu působit ohavně. Na tom není nic špatného a váš názor má stejnou váhu, jako můj. Je však přinejmenším škoda, že se potom takto rozporuplné návrhy nemají šanci ucházet o přízeň v nějakém místním referendu. Myslím, že právě takovéto situace jsou možným prubířským kamenem testu přímé demokracie v praxi.

          • A. S. Pergill napsal:

            K tomu Brnu: Historické jádro Brna sbourali Němci a Židé v 19. století. Zbylo pár šlechtických paláců a církevních staveb, na které ta lůza nedosáhla. Mimo jiné padl za oběť asanačním aktivitám rodný dům prof. Hebry, který odseparováním se od interny založil nový medicínský obor – dermatovenerologie. To by byla bývala opravdu památka kategorie 1A. Románská, gotická a renesanční zástavba byla nahrazena klasicismem a secesí.
            Čili v tom Brně se opravdu nedá moc zkazit. Nicméně i tak jsou některé dostavby v centru dost hnusné a „ladící“ jako pěst na oko.
            A Klaus zdaleka nebyl jediný, komu se z toho Kaplického projektu dělalo blujno. Akorát zapracoval jako to nevinné dítko v „Císařových nových šatech“ (jsem si vědom, že na tuto roli opravdu není vhodný 🙂 ).
            Některé projekty, které neuspěly, daleko více, alespoň podle mého, respektovaly genia loci a styl okolní zástavby. Ten blob se tam hodil asi jako chrchel na tvář Mony Lisy (byť by to zcela jistě nějaký … presentoval jako „vrcholné umění“).

  2. Marek Loucký napsal:

    Maloměšťácké, konzervativní a konformní myšlení pomáhá sice udržovat status quo (a někdy to nemusí být na škodu), ale nikdy nebylo základem pro kvalitativní změny a posun lidstva vpřed. Drtivá většina historických představ a projekcí budoucnosti byla vedle jak ta jedle a za to, jak a v čem žijeme, vděčíme excentrikům a „šílencům“ (v dobrém slova smyslu), kteří šli proti proudu, proti onomu statu quo. Umění má provokovat a nabízet jiné perspektivy, bez ohledu na to, zda se v té které epoše jeví představy umělců pošetilé a tzv. „mimo realitu“. Za mě palec nahoru.

    • A. S. Pergill napsal:

      Umění má zcela jistě legitimní právo provokovat. Nicméně nikdo nemá povinnost tuto provokaci akceptovat. Sice zcela jistě platí, že zdrojem nových vln v umění jsou „salony odmítnutých“, ale je třeba konstatovat, že v těchto salonech bylo 90 % a něco děl, které trvale nebyla přijaty, protože byly cestou do slepé uličky.
      A v případě té konzervativní měšťácké společnosti jde mj. o to, zda přijme nějakou extravaganci za svou nebo ne. Pokud ne, tak sorry, nejede přes to ani vlak, ani parní vál. Protože právě tahle společnost má perfektně vyvinutý imunitní systém, který ji chrání před vším škodlivým.

  3. Tanguero napsal:

    No ty vole! To je o roku 2050, nebo 1950? Ten tzv. umělec je typický marxista, vyvlastňovat, zakazovat, přerozdělovat, to by jim šlo. To, že bez toho odporného kapitalismu by neměl ani ten foťák, co s ním fotí, mu jaksi nedochází. Zjevně ani nikdy nic nevypěstoval, na to vlastně jako umělec nemá čas. Jinak by věděl, že to co vypěstuje na střeše, ho celý rok neuživí a elektřinu sám si může vyrábět tak leda šlapáním v kleci.

  4. Petr napsal:

    Doporučuji přečíst si několik prvních kapitol z knihy „Cesta krve“ od sci-fi spisovatele Jiřího Kulhánka. Pojem „ekoterorismus“ je tam hezky popsán.

  5. švarc napsal:

    Ten blob je pěknej hnus.

  6. petrph napsal:

    Naprosto přesně popsáno. Ostatně je třeba vzít na vědomí, že právě „kulturní elity“ byly takovou levičáckou avantgardou v historii velice často. Ani se to asi dnes ve školách tak nahlas neříká, jak blízko měli už třeba čeští umělci ve 30.letech ke komunistům a jejich světlým zítřkům.

    • A. S. Pergill napsal:

      Neříkají to jen darebáci, kteří se snaží manipulovat s historií.

  7. Roman napsal:

    IKEA nedostupná autem je výborný vtip. Už vidím, jak zákazníci odvážejí novou ložnici na kole. 😀 Jinak přesun z extrémní zelenorudé politiky do náckovské hnědé je snadný. Na politické kružnici se totiž na spodku setkávají, byť jedna tam sklouzává zprava a jedna z leva.

    • A. S. Pergill napsal:

      Nacismus je ryze levicová ideologie. Znárodňování, plánovaná ekonomika (čtyřletky, místo sovětských pětiletek), dlouhodobé rozvojové plány atd. Kolektivnost až stádnost. Vůdcovský princip (Stalinovi se oficiálně říkalo „vožď“, tedy stejný titul, jako měl Hitler).

  8. Jan napsal:

    Jak jinak. A sex bude v úterý a v květnu.

    • A. S. Pergill napsal:

      Si děláte legraci. Doporučuji ale trilogii „Neandrtálská odchylka“ – „Hominidé“, „Lidé“ a „Míšenci“ (vydalo nakladatelství Triton). Tam je taková společnost, realizovaná neandrtálci, kteří v alternativním světě zlikvidovali naše předky, presentována jako ideál, jaký je nutné naší „zaostalé společnosti“ vnutit.

  9. Martin Dlabač napsal:

    George Orwell by měl radost. Lidstvo se bez totality neobejde.

    • A. S. Pergill napsal:

      Orwell to myslel jako varování, ne jako návod 🙂

  10. František Balco napsal:

    Hranice ekologického zápalu leží od nuly stejně daleko, jako hranice ekonomického zápalu. Těžko říct v jaké polaritě. Protože oběma protihráčům jde fakticky o totéž. O udržení, ale ještě lépe – o navýšení spotřeby. Protože spotřeba je to, co udržuje peníze v oběhu. A výše konta je to jediné, co mnohým umožňuje vnímat krásy světa.

  11. Jaroslav Etlík napsal:

    Nevím, jestli to, co vytváří Oliver Ressler, je umění. Na tozdíl např. od, bohužel, jen koncipovaného Kaplického Blobu, nebo (naštěstí) realizovaného Tančícího domu, což skvosrná umělecká (architektonická) díla nesporně jsou nebo mohla být. Spíše jde o tendenční, tezovirrý, politický aktivismus, maskovaný uměleckými prostředky. Ale to dnes, v době naprostého terminologického relativismu, stejně nikomu nevysvěllíte. Pojmy se falešně sjednocují a výzmamy nemají žádný skutečnězávazný „význam“. Jedno se pak povrchně a snadno zaměňuje s druhým. Důležitější ale je, že článek pana Břeščana je přesnou analýzou skrytého a často ani „neuvědomovaneho“ destruktivního potenciálu takových „všenápravných“ a „bohulibých“ aktivistických postojů a výzev. Samé vynikající mravní zásady, které rostou z nesobecké mysli a z vroucího vztahu, ke svěru jako takovému, k trvalému zdtaví celé zeměkoule. Zásady, které zavazují i umělce. Kdo by to nepodepsal? Jen blázen nebo zarytý škůdce! Ach, jo. Jde z toho děs a hrůza.

    • A. S. Pergill napsal:

      Z toho tančícího domu dala řada firem výpověď, protože v jeho interiérech se cítili jejich pracovníci špatně a utíkali jinam. Případně jim prokazatelně poklesla produktivita práce.

  12. Radim napsal:

    Odpor k jádru je neekologický.

    • A. S. Pergill napsal:

      Neekologické je téměř vše, co prokazují ekologické organizace, nebo naopak jejich zákazy užitečných a k přírodnímu prostředí pozitivních věcí.

  13. Pavel napsal:

    Problémem samozřejmě nejsou zmagořelí umělci, nýbrž politici, kteří naskočí na každý zrovna populární nesmysl, o kterém se domnívají, že by jim mohl přinést politické body místo toho, aby zmagořelým umělcům a jinému plebsu vysvětlovali, že bez stabilních zdrojů energie, průmyslového zemědělství a efektivní dopravy to opravdu ale opravdu nepůjde a v tomto ohledu nesli svou kůži na politický trh. Případně to s těmi politiky může být ještě horší, jako v případě odstrašujícího případu hradního čučkaře či agenta bureše, kteří doma žvaní cosi o odporu proti EU, ale v bruselu poklonkují a podepisují green dealy a závazky pro ČR na povinný podíl oze na energetickém mixu.

    • A. S. Pergill napsal:

      GFreen Deal a další příšernosti nám EU může nařídit. Podpisy toho či onoho politika pod tím jsou asi stejně relevantní jako podpisy našich unesených politiků pod „moskevskými protokoly“, nebo podpis Háchy pod zřízením protektorátu.
      Jedinou cestou z toho je rozbití EU nebo odchod z ní. Prostě, nějaká obdoba května 1945.

      • Pavel napsal:

        Bláboly o tom, co „nám eu může nařídit“ jsou opět pro smích. V případě že se odmítneme podřídit, nic se nestane, v případě, že bychom tvrdě vyjednávali jako poláci, mohli bychom alespoň vydělat. Bureš neudělal nic, jen vše odkýval. Jediný projev tvrdého odporu vůči EU u něj nastal až když došlo na jeho střet zájmů a dotační zlodějiny. Evropští politici jsou neschopní a populističtí protože místo aby sami nastolovali témata, tak jednají podle průzkumu veřejného mínění. Bureš je o řád horší, protože jeho ani nezajímá co chtějí čeští voliči (ty odbyde pár hesly a sliby), toho zajímá jen to, co mu zajistí bruselské dotace.

        • A. S. Pergill napsal:

          Kdyby tomu tak bylo, neřešil by soudní dvůr EU řadu států (a v některých případech i nás), které se hovadinám z EU nepodřídily. Kdyby tomu tak bylo, tak by piráti (včetně „našich“) nebojovali za zrušení jednomyslnosti (= faktické právo veta pro libovolný stát) ve všech oblastech činnosti EU.
          Kde jednomyslnost neplatí, tam rozhoduje EU „kvalifikovanou většinou“, což v praxi znamená Německo a pár států, které si od něj nechají podporu při hlasování zaplatit. A takové rozhodnutí je vynutitelné. Tedy, pokud bychom nešli do czexitu, případně spolu s dalšími podobně postiženými státy EU nerozbili.
          A mnohdy se taková rozhodnutí připravují skrytě (to se týká i zákazu žárovek), případně EU oficiálně hlásá, že se nic takového nechystá. EK oficiálně ještě snad měsíc před jeho vyhlášením prohlašovala intenzívně připravovaný zákaz olověné munice za „desinformaci z ruských webů“. Trochu to připomíná projev A. Zápotockého, prohlašující zvěsti o chystané měnové reformě za desinformace ze štvavých vysílaček, a přitom se už v jeho průběhu tiskly noviny, které ji vyhlašovaly. Holt mají soudruzi z EU komunistické manýry v krvi.

Přidávání komentářů není povoleno