Ilustrační foto, vakcína Sputnik V. Foto: Profimedia

Raději počkat na Sputnik. Někteří Češi nechtějí očkování schválenými vakcínami, ruské věří víc

Napsal/a Tereza Engelová 5. dubna 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Jan Červenka dostal nedávno první dávku vakcíny AstraZeneca, nijak nadšený z toho ale není: „Dal bych přednost Sputniku. Rodina mě ale nakonec přesvědčila, ať na něj nečekám,“ vysvětluje důchodce z Litomyšle. Ruskou vakcínu prý nepreferoval z ideologických důvodů, ale proto, že má větší důvěru v její složení. V Česku není sám. To, že se na Sputnik pacienti ptají, i když nemá registraci od Evropské lékové agentury, potvrzují i někteří praktičtí lékaři.

„Část pacientů se nechce nechat očkovat schválenými vakcínami, respektive v případě nás praktických lékařů jde o AstraZenecu. Snažím se jim bez emocí vysvětlit, že tato očkovací látka je bezpečná a účinná. Jsou ale i pacienti, kteří si vyloženě chtějí počkat na Sputnik,“ popisuje své zkušenosti praktický lékař David Dezort z Trstěnic na Svitavsku.

Důvodem je prý částečně podpora, kterou ruské vakcíně v médiích vyjádřil prezident Miloš Zeman. Někteří Češi také podle Dezorta věří, že ruská vakcína funguje na všechny typy mutací koronaviru.

„Někteří pacienti čekají na Sputnik, protože v médiích prý proběhla zpráva, že ruská vakcína funguje na všechny mutace covidu-19, kdežto například AstraZeneca prý nikoliv. Z doporučení české vakcinologické společnosti ale vyplývá, že AstraZeneca má například proti jihoafrické mutaci stoprocentní účinek. Tak my se řídíme tímto doporučením,“ vysvětluje vesnický lékař s dlouholetou praxí ze zahraničí.

„Nikdo neví, co to udělá za rok“

Na očkování Sputnikem se u své praktické lékařky „předregistrovala“ také paní Jarka (na přání respondentky neuvádíme její plné jméno), a to navzdory tomu, že vakcíny Sputnik Česká republika zatím objednávat neplánuje. Nejsou totiž schválené Evropskou lékovou agenturou.

„Někde jsem četla, že pokud tyto vakcíny přijdou do Česka, budou se očkovat na bázi dobrovolnosti. Tak jsem se zapsala u své praktické lékařky, že se nechám Sputnikem dobrovolně očkovat,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org podnikatelka z Vysočiny.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Lékařka prý její volbu nerozporovala: „Říkala mi, že od firmy, která tu vakcínu vyrábí, brali Češi očkovací látky celá desetiletí a nic závažného se nedělo, takže ona s tím jako lékařka nemá problém,“ uvádí paní Jarka a vysvětluje proč Sputniku věří víc než dosud schváleným vakcínám.

„Dost jsem se zaobírala složením dostupných vakcín. Samozřejmě z pozice laika. Pro Sputnik jsem se rozhodla, protože je vyráběný klasickým způsobem. Stejně, jako se připravovaly vakcíny proti černému kašli, neštovicím atd. Není tam žádná umělá molekula, která cosi do těla přinese, a nikdo neví, co to udělá za rok,“ vysvětluje paní Jarka své obavy z genových vakcín typu Pfizer a Moderna. Podobné obavy měl i důchodce Jan Červenka:

„U mě panuje smíšená důvěra vůči těm novým vakcínám, protože normálně se vakcíny testují řadu let a tady to byl frčák. V mailu dostávám různá povídání od údajně renomovaných virologů, že by ty nové typy vakcín mohly do budoucna oslabit imunitu,“ říká pan Červenka.

Podobné obavy ale vyvrací virolog Libor Grubhoffer. Podle něj probíhal vývoj genových vakcín desítky let:

„S nápadem genové vakcíny na bázi informační RNA přišla poprvé maďarská biochemička Katalin Karikó před více než 30 lety. Od té doby se podařilo vyřešit způsob transportu řetízků informační RNA v lipidických nanočásticích a přesvědčit odbornou komunitu o reálnosti fungování takových vakcín,“ shrnuje historii genových vakcín Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.

Podle něj vědci princip genové vakcíny rozpracovali již pro očkovací látku proti virům SARS a MERS, které se ale nakonec podařilo udržet na uzdě protiepidemickými opatřeními.

„Tehdy nebyla příležitost nové genové vakcíny klinicky otestovat. To se stalo až s přípravou vakcín proti Ebole a viru Zika. Výsledky preklinických testů na laboratorních zvířecích modelech potvrdily biologickou nezávadnost genových vakcín,“ tvrdí Libor Grubhoffer.

„Sputnik V je s vysokou pravděpodobností velmi kvalitní vakcínou. My ale vystupujeme proti principu, aby jakákoliv vakcína byla v civilizovaných zemích, kterými členské státy Evropské unie jsou nebo by měly být, uvedena na trh, aniž by prošla náročným schvalovacím řízením a registrací. Nic více, nic méně,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer. Foto: L. Grubhoffer, se souhlasem autora

Virolog: Nic špatného se nemůže stát

Podle něj je zcela vyloučené, že by genové vakcíny měnily například DNA, jak uvádí jeden z řetězových mailů, který se začal po České republice šířit v polovině března. E-mail odkazuje na portál Otevrisvoumysl.cz, kde americká lékařka Sherry Tenpennyová ve vědecky se tvářícím rozhovoru vysvětluje, jak nové vakcíny můžou údajně způsobit změny v lidské DNA nebo nepříznivě působit na lidské tkáně:

„Genové RNA vakcíny se nemohou podílet na změně lidské DNA už z principu jejich účinku,“ vyvrací Libor Grubhoffer tvrzení doktorky Tenpennyové. To se podle něj tváří jako důvěryhodná analýza založená na vědecké argumentaci, zahrnuje ale i řadu nesmyslů a dezinformací: „To, co říká paní Tenpennyová v tom videu, je zčásti pravda a zčásti jsou to úplné nesmysly,“ říká o zmíněném řetězovém e-mailu.

„I když je proces fungování výběžkového proteinu S koronaviru složitý na vysvětlení pro laickou veřejnost, je vyloučeno, že by při něm docházelo k poškození lidské genomové DNA v jádru buňky,“ ujišťuje virolog.

„V případě vektorových vakcín AstraZeneca, Johnson&Johnson nebo Sputnik musí naopak jejich DNA projít přes buněčné jádro a ‚otřít‘ se o genomovou DNA člověka v buněčných jádrech, ale opět nic špatného se tam nemůže stát,“ říká Grubhoffer.

Co „zamlčí“ televize, přijde mailem

I když se informace obsažené v řetězových mailech, populárních především ve věkové kategorii nad 60 let, dají často odborně vyvrátit, řada lidí jim věří víc nebo stejně jako tradičním médiím. Podle důchodce Jana Červenky si za to tradiční média můžou sama, protože údajně omezují diskuse kolem některých témat. Jako příklad uvádí právě mediální prezentaci vakcíny Sputnik.

„Sdělovací prostředky do nás valí ze všech stran, že se například těch nových vakcín nemusíme obávat, člověk nakonec podlehne, ale řekl bych, že je chyba médií, že v nich nedostala víc prostoru debata o ruské vakcíně. V televizi by měli dát prostor i druhé straně vědců, kteří třeba Sputnik považují za dobrou vakcínu, a to se neděje,“ vysvětluje Jan Červenka, proč jsou pro něj e-maily posílané od přátel důležitou součástí informací o domácím i světovém dění, včetně očkování.

„O tom, že Rusové úspěšně aplikovali vakcínu v Africe, jsem četl v e-mailech. Už je to tedy déle, tak tři měsíce. Tiskem ale tato informace neproběhla, protože to je věc politická a všichni mají strach, aby se tady nakonec neobjevilo velké množství vakcín, které nebude nikdo chtít a pak se jim to zkazí,“ tvrdí.

Že by neměla dostatek informací nebo se nechala ovlivnit dezinformacemi o vakcínách, odmítá také podnikatelka Jarka:

„Problém je spíš v diskusi o tom, co je to konspirační teorie a kdo nějakou teorii označí za konspirační. Ani pokud je to většina, totiž ještě neznamená, že má pravdu,“ vysvětluje, proč ani ona nemá plnou důvěru v tradiční média.

Podle organizace Elpida, která ve spolupráci s Nadací O2 provedla před čtyřmi roky průzkum na téma práce seniorů s médii, sleduje pravidelně televizní zpravodajství téměř devadesát procent seniorů. Jen třetina ale označila televizi za zdroj informací, kterému nejvíce důvěřuje. Téměř každý třetí senior označil televizi za hlavní zdroj falešných zpráv a dezinformací. S řetězovými maily se podle průzkumu setkalo 90% dotázaných. Jen 40% z nich si ale ověřovalo pravdivost informací, které v e-mailu četli.

Sputnik? Asi je dobrý, ale…

Genová očkovací látka od společností Pfizer/BioNTech má deklarovanou účinnost 95%. Firma Pfizer dokonce nově uvádí účinnost 97%. U vektorové vakcíny AstraZeneca se uvádí interval účinnosti mezi 62-70%. Ruská vakcína Sputnik V dosáhla při podání dvou dávek účinnosti kolem 92 %. Sputnik však zatím nemá registraci u Evropské lékové agentury a prochází u ní schvalovacím procesem. Ruskou vakcínu zatím povolilo používat 49 zemí světa. Kromě Maďarska ale žádná z nich není součástí EU. V samotném Rusku přitom podle portálu Statista dostalo dvě dávky vakcíny pouze tři a půl milionu obyvatel.

„Lidé by měli pochopit, že my jako odborníci nevystupujeme proti Sputniku V jako špatné vakcíně,“ říká virolog Grubhoffer a vysvětluje, co odborníkům na ruské vakcíně vadí:

„Sputnik V je s vysokou pravděpodobností velmi kvalitní vakcínou. My ale vystupujeme proti principu, aby jakákoliv vakcína byla v civilizovaných zemích, kterými členské státy Evropské unie jsou nebo by měly být, uvedena na trh, aniž by prošla náročným schvalovacím řízením a registrací. Nic více, nic méně.“

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Recommended (5901)

Čtěte též

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)