Co přivezl Miloš Zeman z Ruska? Česko přehlíží bezpečnostní rizika ruských investic

Napsal/a Petr Lang 3. prosince 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

Zatím se lze pouze dohadovat, jaké konkrétní výsledky přinese nedávná cesta Miloše Zemana do Ruska. Letěla s ním jedna z největších podnikatelských misí za posledních 25 let. Je ale otázkou, zda případné ekonomické přínosy nových kontraktů nebudou provázet nepřijatelná bezpečnostní rizika.

Prezident Zeman v Rusku potvrdil ruský zájem na další spolupráci v oblasti jaderného průmyslu včetně případného rozšíření českých jaderných bloků, o které se uchází ruská státní společnost Rosatom.

Zeman už dříve prohlásil, že by mu nevadilo, kdyby stát zadal dostavbu jaderné elektrárny Dukovany bez výběrového řízení Rosatomu (obdobně jako v případě maďarské elektrárny Paks), což je však v přímém rozporu se záměrem vlády vyhlásit tendr.

Jiný projekt v oblasti energetiky, na jehož realizaci má Rusko eminentní zájem – výstavba plynovodu Nord Stream 2 – zase prezident Zeman podpořil i tím, že udělil Řád bílého lva bývalému německému kancléři Gerhardu Schröderovi. Ten totiž v současné době zastává vysoké manažerské pozice v konsorciu Nord Stream AG a nově i ve společnostni Rosněfť.

Jak Rusko nakupuje: krok za krokem

Rusko využívá všechny dostupné nástroje, včetně těch ekonomických, k posilování své pozice na mezinárodním poli a podkopávání institucí západních liberálních demokracií, mezi které patří i Česká republika.

Mezi hlavní nástroje získání nestandardního ekonomického vlivu, který otevře cestu k rozhodovacím procesům cílového státu, patří zejména:

  • získání kontroly významného vlastnického podílu ve strategickém podniku přímým nebo zprostředkovaným nákupem
  • získání přímého či nepřímého vlivu na nejvyšší výkonné orgány dané firmy či infiltrace dodavatelského řetězce subdodavateli, kteří prosazují zájmy cizí moci

Takto získaný ekonomický vliv může snížit bezpečnost státu například:

  • ohrožením funkčnosti prvků kritické infrastruktury např. dodáním bezpečnostně nevyhovujících komponentů či vytvoření závislosti na jednom konkrétním dodavateli
  • přesunem důležitých dat a technologií do zahraničí (zvlášť do zemí pod embargem)
  • průmyslovou špionáží
  • zneužitím přístupu k „důvěrným datům“ při cílených kybernetických útocích
  • odepřením přístupu státních orgánů k důležitým informacím a kritickým technologiím důležitým pro bezpečnost státu
  • ohrožením plynulosti dodávek strategických surovin (ropa, zemní plyn, jaderné palivo, vzácné kovy) a dalších komponentů
  • zneužitím získaného ekonomického vlivu k ovlivňování politického rozhodování nebo veřejného mínění

Česko otevřené a zranitelné

Česká republika je státem k zahraničním investorům dlouhodobě otevřeným a podle indexu OECD (zkoumajícího překážky pro zahraniční investice v 62 zemích) je ČR čtvrtou nejméně restriktivní zemí (po Lucembursku, Slovinsku a Portugalsku).

Výjimku představuje pouze oblast nákupu vojenské výzbroje a dalších dodávek v oblasti bezpečnosti. Otevřenost české ekonomiky se dlouhodobě kladně projevuje na dobrých hospodářských výsledcích, a proto je nutné ji zachovat. Zároveň si však musíme být vědomi rizik popsaných výše.

Nejedná se o hypotetický problém. Několik významných strategických společností (ČEZ, ČEPRO, MERO, Česká pošta a další) zůstalo pod státní kontrolou (buď ve formě státních podniků nebo firem, v nichž stát drží rozhodující vlastnický podíl), ale jejich privatizace či snížení státního vlastnického podílu není v budoucnosti vyloučena.

Kontrola ze strany státních institucí nad těmito podniky je navíc značně roztříštěna, což může vést k nedostatečnému výkonu vlastnických práv. U již privatizovaných společností (Net4Gas či O2) též nelze v budoucnosti vyloučit prodej investorovi z nespojenecké země.

V realizaci zmiňovaného plynovodu Nord Stream 2 zase hraje důležitou roli česká společnost Moravské naftové doly, která spolu s Gazprom Export vlastní podzemní plynový zásobník v Dambořicích s kapacitou 456 milionů m3 (což představuje 12 % trhu skladovacích kapacit plynu v ČR), uvedený do provozu v roce 2016. Podle Gazpromu je tento zásobník pro projekt Nord Stream 2 zvlášť důležitý.

Další rizikovou oblastí je oblast informačních a komunikačních technologií, které mohou ohrozit bezpečnostně nevyhovující komponenty, na což ve své poslední zprávě upozorňuje BIS.

Jak se bránit? Otázka pro celou EU

Evropská komise představila v září návrh regulace na vytvoření obecného rámce pro screening přímých zahraničních investic ze třetích zemí, které mohou ohrozit bezpečnost a veřejný pořádek v jednotlivých členských státech a v EU jako celku.

Jedná se především o oblasti kritické infrastruktury (energetika, doprava, komunikace, datová uložiště, vesmírná a finanční infrastruktura), kritické technologie (umělá inteligence, robotika, polovodiče, technologie dvojího užití, jaderné a kosmické technologie a technologie spjaté s kybernetickou bezpečnostní), bezpečnosti dodávek kritických prvků a přístupu k citlivým informacím.

Dokument nepožaduje vytvoření mechanismu na screening investic ve státech, které ho zatím nemají, což je i případ České republiky (polovina zemí EU ho naopak už v nějaké podobě má).

Tyto státy však budou muset Komisi a ostatní členské země informovat o proběhlých zahraničních investicích a reagovat na vyjádření Komise či jiných států k potenciálně rizikovým investicím na jejich území.


Autor je programový ředitel Prague Security Studies Institute.

Text byl připraven v rámci projektu „Jak na Rusko“, který realizuje Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) s podporou Nadace Open Society Fund Praha

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)