Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Anna Vavríková / MAFRA / Profimedia
,

Příliš blízká setkání. V obydlených čtvrtích Ústí nad Labem se procházejí divočáci

Kromě dvou chemiček a kamenolomu má centrum města Ústí nad Labem další – i když opět nechtěnou – „atrakci“. V posledních dnech opět přibývá kontaktů s divokými prasaty, a to i v denní dobu a v hustě obydlených čtvrtích. Zvířata v zimním období ztrácejí plachost, vyhledávají potravu, lidé na sociálních sítích sdílejí údaje o jejich pohybu. Město o situaci ví a pokračuje v odlovech do nastražených klecí.

„Dnešní ráno bylo děsný, neměli se k odchodu. Furt chodili sem a tam (Ostrčilova, Resslova). Vidět je tu běhat naživo, i když z okna, fakt respekt. Jsou obří,“ stojí v jednom z příspěvků z tohoto týdne.

Ostrčilova a Resslova jsou názvy ulic ve vilové čtvrti Klíše. Do centra města, třeba k budově magistrátu, je to vzdušnou čarou nějakých 1100 metrů, trolejbusem tři stanice. Za rohem je univerzitní kampus, základní škola, známé Městské sady a poliklinika.

„Když jsem kluka přihlásil na FZŠ České mládeže, netušil jsem, že bude mít celoroční školu v přírodě,“ píše v dalším z příspěvků jeden z rodičů.


Nebo další příspěvek: „Když vidím všechny ty videa tady … tak už skoro ani nevycházim. Střížák od haly nahoru se sluchátkama na uších už ne. Pěkně „po hlavní“ od staveniště a rámusit.“ Střížák je Střížovický vrch, oblast, odkud prasata do města přicházejí a zároveň oblíbená oblast rekreačních běžců a rodinných vycházek.

Lidé na sítích sdílejí i informace o tom, jak bude město proti divočákům dál postupovat. Právě na Klíši má být v následujících dnech instalována nová odchytová klec. „Jde o klec velkých rozměrů a aktuálně se čeká na úřední schválení jejího umístění. Klec bude kontrolovat Městská policie a měla by být otevřena jen na noc, tak aby nebyli ohroženi lidé, psi a ani jiná zvířata. Divočáky je potřeba do klece nejprve vnadit a zvyknout je, že je v ní volně přístupné žrádlo. Zda bude odchyt úspěšný není ale jisté,“ píší správci sousedského profilu.

Lidé klece poškozují

Podle vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Simony Karpíškové je průnik prasat do města problematický právě z důvodu bezprostřední návaznosti zástavby na komplexy lesů a polí, tedy na místa přirozených úkrytů prasat. Prasata navíc nachází ve městě zdroj potravy především v kritickém ročním období – vyhledávají komposty a skládky organického materiálu, zeleninu ponechanou na záhonech za ploty a na nezabezpečených pozemcích, někteří lidé ovšem divočáky i cíleně přikrmují. „Prasata ztrácí vůči lidem plachost, na pohyb lidí jsou zvyklá i ze svého přirozeného prostředí,“ říká Karpíšková.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

Mluvčí ústeckých strážníků Jan Novotný dodává, že za poslední rok a půl bylo do odchytových klecí odchyceno 70 kusů a celkem odloveno 1357 divokých prasat.

„Strážníci městské policie každý večer natahují sklopná zařízení těchto odchytových klecí a brzo ráno zajistí, aby klece byly zavřené. Jsou zde také umístěny fotopasti, které snímají nežádoucí aktivity kolem klecí, neboť se již několikrát stalo, že nástražný systém odchytových klecí někdo záměrně poškodil,“ říká Novotný.

Pokládáním návnad, následným odlovem a zpracováním odchycených zvířat jsou pak pověřeni myslivci. Pokud hlídka městské policisté zjistí při kontrole odchycený kus, kontaktuje mysliveckého hospodáře, který v co nejkratší době zajistí odlov chycené zvěře. „Je možné, že se do klece chytí i jiné zvíře než cílený divočák. I na to je v pravidlech pamatováno; tato zvířata jsou z klecí vypouštěna zpět do volné přírody,“ popisuje mluvčí strážníků.

Dalším způsobem jsou pak pravidelné naháňky, které ale nelze provádět přímo v zastavěných oblastech, kam se prasata v zimě stále častěji stahují. „Přímo ve městě však nelze uplatnit standardní lovecké metody,“ říká Simona Karpíšková. Město podle ní jako doplňkovou záležitost aplikuje pachové ohradníky, případně je poskytuje veřejnosti.


Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

7 komentářů

  1. A. S. Pergill napsal:

    Prase má fyzicky na to, aby člověka zabilo. Může to udělat i nechtěně (nebo spíš necíleně) když se něčeho lekne, třeba projíždějícího auta.

    Hlavním problémem je, že myslivecká sdružení si přeměnila lesy (které jim nepatří) na soukromé prasečáky, které jsou zdrojem lukrativních výdělků (trofeje, maso. kůže). Přičemž náklady paltí majitel pozemku škodou na kulturách a porostech. Jedinou systémovou změnou, která by tohle vyřešila, je posílení postavení majitelů pozemků proti provozovatelům myslivosti. Tak, aby majitel mohl nežádoucí zvěř (která je také zdrojem značných škod na porostech i zemědělských kulturách) prostě vystřílet nebo nechat vystřílet. A nikdo mu do toho nemohl kecat.

    • Tomáš Lichtenberg napsal:

      Otázkou je, jestli problém není spíš opačný – že spousta lesů je svými majiteli zapomenutými a jim je v podstatě jedno, co se v nich děje. Usuzuju podle zanedbaného stavu lesů (zejména na Severu), ale jinak nevím, do probematiky přímo nevidím a rád se nechám poučit…

      • A. S. Pergill napsal:

        Ne. Problém je v tom, že majitel do zazvěření nemůže dle zákona nijak zasahovat, musí přenechat právo honitby mysliveckým spolkům, a ty tam hospodaří tak, jak se to hodí. A on jim nemá právo nic nařizovat nebo zakazovat. Prostě socialistické vyvlastnění pozemků.

    • Anonym napsal:

      Ne, problém je především v tom, že pořád platí stav ohledně afrického moru prasat, kdy Myslivci dostávají tušim kolem 2-3 tisíc za každý odstřelený kus. Oni místo toho aby zredukovali počty černé zvěre podle doporučení KVS tak na to začali účelně srát a udělali si z toho stabilní příjem. Proto je ta situace taková jaká je. Samotná KVS vydala prohlášení ze zasedání kde trvají na tom, aby se změnil postup vyplácení dotace na odlov prasat z důvodu prevence proti africkému moru prasat, jelikož za poslední 4 roky ty počty dokonce narostly!

  2. Eman Fiala napsal:

    Domnívám se, že divoká prasata nejsou hájene a jejich odstřel je povolen po celý rok.
    Takže páni myslivci vyrazte do ulic připravte potřebné množství honců a dejte se do toho, jsem přesvědčen, že po jedné nebo dvou takových akcí, přestanou prasata do města chodit.
    Kančí maso je velmi žádané, takže nebude problém jej prodat a uhradit požadavky myslivců i honců v hozumné míře.

  3. Adamek Jaroslav napsal:

    Dobrý den, logicky, kdyz jim debilni lidstvo vzalo jejich zivotni prostor!!! Na polich a predlesi jim nenazrani developeri stavi satelitni vilove ctvrte a vesnice, kde driv zili a meli potravu, tot vse, další komentář je zbytecny, zdravim 🤑🤑🤑🍗🍗🍗😢👎😵😜

  4. Svoboda Vl. napsal:

    Dobrý den, myslivost dělám více jak 45 let a plně souhlasím s p. Adámkem. Všem, co tu píší doporučuji, aby si předem přečetli zákon o myslivosti, kde se dočtou, kde se může, či nemůže lovit, jak je to s přikrmováním černé zvěře. Zákon nařizuje na určitý počet hekt. honitby směšnou dávku krmení asi 20 kg. V dřívější době jsem se domluvil s určitým družstvem, které dovezlo odpad z obilí k houštině, kde se zdržovala černá zvěř a tam jsem ji celou zimu lovil. Kdybych tohle udělal dnes, hrozí vysoká pokuta. Tak se nedivte, že zvěř hledá potravu třeba ve městě.

Přidávání komentářů není povoleno