Ilustrační foto - co také lidé odevzdali při zbraňové amnestii. Foto: Ondřej Bičiště / MAFRA / Profimedia

Právo na zbraň lidem v Česku nikdo nebere, gauner se neptá. Poslanci posvětili ústavní nesmysl

Napsal/a Robert Břešťan 7. července 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Ústavní zákony se v Česku skutečně nepřijímají jako na běžícím pásu a změny Listiny základních práv a svobod jsou vzácné. I proto je s podivem, s jakým mediálně-společenským poklidem prošlo, když v polovině června poslanci rozhodli ústavně zaručit „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“.

Česká Poslanecká sněmovna je plná držitelů zbrojních průkazů, myslivců, sběratelů zbraní a vášnivých střelců. Příliš nepřekvapí, že pro ústavní zákon hlasovalo 141 ze 159 přítomných poslanců, proti byli jen tři.

Roli jistě hrál i předvolební čas. Ústavní novela vychází z petice, kterou podepsalo přes sto tisíc lidí, což už je slušná síla, celkově je v Česku přes 300 tisíc držitelů zbrojního průkazu a zajímavým voličským skupinám je radno vycházet vstříc.

Právo na zbraň neprošlo

Téma se hodí před volbami i jako ukázka vzdoru proti „diktátu z Bruselu“. Idea zakotvit „právo na zbraň“ do Ústavy vznikla už počátkem roku 2017 v reakci na zbraňovou směrnici, která pořizování zbraní na evropské úrovni nově upravovala a jejímž důsledkem je česká novela zákona o zbraních účinná od letošního ledna. S žalobou na směrnici, která v českém prostředí dostala automaticky přívlastek kontroverzní, vláda u Soudního dvora Evropské unie s žalobou neuspěla.

V Česku tehdy vypukla panika, která obvykle nepřeje zdravému rozum. A tak se tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec nechal vyfotit jako kovboj s winchestrovkou a spolu s třicítkou poslanců z ČSSD, ANO, ODS a KSČM navrhl přidat do ústavního zákona o bezpečnosti České republiky právo nabývat, držet a nosit zbraně.

Neprošlo to tehdy přes Senát, který ale obratem připravil vlastní novelu – právě tu, která nyní v červnu prošla Poslaneckou sněmovnou. Jde o dosti měkčí verzi původního návrhu; přesto si zaslouží více pozornosti, než se jí dostalo.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

Bod 4 článku 6 Listiny základních práv a svobod má nově znít takto: „Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“

Třeba Lidové noviny to přetavily v titulek: „Máte právo střílet, řekli poslanci“. Což je hodně nepovedená zkratka, ale hezky vystihuje to, co si z toho vezme pověstný běžný občan. Na něj novinka skutečně může zapůsobit dojmem, že teď bude možné střílet v mnoha situacích, kdy to ve skutečnosti možné není (nebylo a nebude).

Zbrojní průkaz, jak snad známo, sám o sobě nedává držiteli při použití zbraně žádné speciální pravomoci. Použití zbraně k obraně života, zdraví a majetku se řídí paragrafy trestního zákona o nutné obraně a krajní nouzi. Pokud jejich rámec překročí, je za to volán k zodpovědnosti stejně jako kdokoli jiný.

Až praxe u soudů – věřme, že nebude moc častá – ukáže, zda se schválenou novou úpravou Listiny práv a svobod (musí ještě projít Senátem, který však text navrhl a nepočítá se ani s odporem prezidenta) bude skutečně argumentovat. Až poté se ukáží možné dopady zdánlivě nenápadné věty.

Latentně je zde malér přítomen třeba v tom, že pokud má být obrana zbraní základním lidským právem, pak by si to mohl kreativní soudce vykládat i tak, že i ti, kteří by jinak na zbrojní průkaz nárok neměli, třeba kvůli své minulosti či psychickému stavu, mají přece lidská práva a tak i právo na obranu zbraní. A v rozvíjení důsledků by se dalo pokračovat – zatím naštěstí stále jen teoreticky.

Velmi liberální Česko

Nejde tu mimochodem jen o zbraně střelné, tohle slovo v textu ostatně chybí, byť implicitně je jasné, oč má jít. Může jít i o nože, paralyzéry, tasery a podobně. I to jsou ovšem zbraně, které jsou v řadě evropských zemí regulovány.

Česko si totiž rozhodně nemůže stěžovat na to, že by tu byl slušný občan zcela odkázán na milost či nemilost zloduchů. Leckde v Evropě národní zákony zakazují lidem na veřejnosti nosit i nože nebo u nás běžné obranné spreje. Česko je zkrátka ve vztahu ke zbraním dlouhodobě hodně liberální.

Jak na svém webu napsalo i české sdružení LEX – sdružení na ochranu práv majitelů zbraní, americký časopis Guns & Ammo v článku z roku 2014 zařadil Česko co do přívětivosti pro držitele zbraní na druhé místo hned za USA (následovalo Švýcarsko a Panama, z evropských zemí do první desítky zařadil ještě Norsko, Švédsko, Srbsko a Finsko).

Právo nosit zbraň u nás má, měl a nadále bude mít každý, kdo splnil zákonné podmínky. Platí, že zbrojní průkaz může dostat pouze člověk, který je dospělý, svéprávný, bezúhonný, má trvalé bydliště, nemá záznam o zneužívání alkoholu či drog, nepáchá přestupky proti občanskému soužití a prokázal svou schopnost bezpečného zacházení se zbraní. Věta navíc v Listině základních práv a svobod na tom nic nemění.

Požadavky na získání zbrojního průkazu lze přirovnat k požadavkům na získání řidičského průkazu. Řídit může každý, pokud splňuje podmínky a dokáže se to naučit. Právo na řidičák, tím spíše na použití automobilu do Listiny ale nikdo nenavrhuje. Mělo to tak zůstat i v případě zbraní. Není prostě žádný rozumný důvod zaneřáďovat Ústavu kdejakým lobbisticko-populistickým produktem, jehož možné důsledky se nikdo ani neobtěžuje domýšlet.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)