Ilustrační foto
Profimedia,

Právník René Šifta: Jak se v Česku bránit, když na vás klekne policista

Napsal/a René Šifta 11. června 2020

Poslední týden jsou celosvětová média zaplavena záběry z divokých protestů ve Spojených státech. Nepokoje vyvolala smrt zadrženého muže černé pleti, jemuž na krku klečel jeden ze zasahujících policistů. Policista byl později obviněn z vraždy. Nabízí se otázka, jak se může zachovat český občan, pokud dochází k zneužití síly a pravomoci policie v České republice.

Srovnávat USA a Českou republiku se zcela nedá. V prvé řadě je tu rozdíl v rozloze a počtu obyvatel a s tím související skladbě obyvatelstva. USA je jak známo „tavící kotel“, ve společnosti je množství přistěhovalců, a tak i plno sociálního napětí.

U nás také není mezi lidmi tolik zbraní a ve velké míře se účty nevyřizují násilně. Což ovšem neznamená, že by na území České republiky nedocházelo k excesům. Včetně těch policejních.

Zdokumentované jsou případy z poslední doby, kdy městský policista udeřil mladou dívku za to, že neměla rouškou zakryté dýchací ústrojí a dovolila si diskutovat, nebo kdy policista v civilu vyskočil na křižovatce z neoznačeného auta a se zbraní v ruce ohrožoval řidiče auta, který si jej dovolil „vytroubit“.

Vzpomenout lze i případ, kdy policista v civilu srazil na zem muže, který přecházel v polední přestávce na oběd na červenou, a kolenem a celou vahou svého těla jej pak násilím nutil vyčkat příjezdu policejní hlídky.

Těžko odhadovat, jak by to dopadlo, kdyby se toho ležícího muže nezastali kolemjdoucí a on sám nekřičel, ať ho pustí, že nemůže dýchat. A to šlo jen o hloupý přestupek a následnou výměnu názorů.

Psychické útoky namísto fyzických

Kultura a historické kontexty nás ale odlišují v tom, jak se chovají příslušníci policie v USA a v Česku. U nás převládají psychické útoky a policejní šikana na úkor fyzických útoků.

Zdokumentován je třeba případ advokáta, experta na dopravu, který opakovaně upozorňuje na nelegální jednání dopravních policistů, jehož vůz byl na ulici obklíčen šesti policejními auty plnými policistů v rámci demonstrace síly a zjevného zastrašování.

Běžné je i to, že v rámci psychického nátlaku při výslechu nebo podání vysvětlení čekají dva policisté za dveřmi policejní služebny a odvádějí osobu po chodbě policejní stanice. A to přesto, že daný člověk přišel dobrovolně na jejich vyzvání. Po skončení podání vysvětlení a výslechu jej opět policisté eskortují po chodbě ven před budovu. Taková jemná psychologická hra…

Nebo třeba taková pokuta od vyšetřovatele ve výši 10 000 Kč bez příčiny; respektive za to, že vyšetřovaná osoba řekne svůj názor, ohradí se se proti jednání tohoto vyšetřovatele a přitom na možnost udělení pokuty není předem upozorněna.

Soustřeďme se tedy spíše na český „psychologický“ přístup než na to, jak k zákrokům přistupují policisté v USA žijící v realitě, kdy prakticky jakýkoli kolemjdoucí může být po zuby ozbrojen.

Policie ČR, s.r.o.

Policie ČR není obchodní korporace, která přežije, jen když má výsledky a je po ní ze strany kupujících poptávka. Z pomyslné společnosti s ručením omezeným si ale policie příliš často bere to, že za nic nezodpovídá a neručí. Schovává se za marketingový slogan „Pomáhat a chránit“, který ale v řadě případů reálně neodpovídá tomu, co dělá.

Policisté často tvrdí, někdy již preventivně předem, že dokud nevznikne nějaká škoda nebo není někdo zraněný anebo přímo usmrcený, nemohou nic dělat. Právní řád přitom ve svých paragrafových ustanoveních jasně ukládá povinnost Policii ČR, aby nejen trestné činy vyšetřovala, ale aby také předcházela prevencí tomu, že k trestným činům vůbec dojde.

V případě, že jsou policisté liknaví a odměření, neřeší preventivní opatření, lze to vyhodnotit i jako spáchaní trestného činu. Příkladem je reálná situace, kdy si psycholog opakovaně stěžoval Policii ČR, že mu vyhrožuje pacient, který se u něj léčí. Policie ČR byla laxní, odmítala jakkoli dopředu zasáhnout a vyvrcholilo to útokem mačetou na lékaře, který jen s dávkou notného štěstí útok odrazil, i když pro něj s trvalými následky. Soud konstatoval, že se ze strany Policie ČR jednalo o trestný čin.

Vyšetřování trestných činů ze strany policistů má jak známo na starosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Obrátit se na ni může každý občan, není od věci mít její číslo v mobilu.

Stejně tak je možné – pokud jde o zdrženlivost nebo neochotu ze strany policistů – provést preventivní zákrok, kontaktovat příslušné Krajské ředitelství Policie ČR, konkrétně jeho operační středisko. Příslušný operační důstojník dá už pokyn svému podřízenému.

Pokud by občan neuspěl ani tady, nad vším ještě dohlíží Policejní prezidium sídlící v Praze. To může vyzvat k okamžitému vydání pokynu k zákroku místně příslušnému útvaru Policie ČR.

A nutno zdůraznit i fakt, že je samozřejmě možné, aby si občané celý policejní zákrok natáčeli – a to bez jakéhokoliv předchozího souhlasu policistů nebo jejich nadřízených. Je dobré být připraven, i když je lepší doufat, že to nebude potřeba.


Autor je právník a rozhodce při Hospodářské komoře a působí v Ústavu práva a právní vědy

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

18 komentářů

  1. petrph napsal:

    Děkuji pan Šiftovi za jeho právní výklad, teoreticky to tak jistě je. Ovšem, je otázka, jak je to v praxi. Představa že když na místě policisté jednají protiprávně, tak „stačí?“ zavolat na nějaký zmíněný nadřízený orgán a ten ihned (ihned) zasáhne, se mi zdá fantastická asi jako sovětské sci-fi. Jsou k tomu nějaké praktické, již proběhlé případy?
    Spíš se obávám že naopak, na místě musí občan strpět všechno (viz Zákon o policii ČR), a stěžovat si může až potom, a tyto stížnosti se pak řeší úředně měsíce, u soudů roky.

  2. liberal shark napsal:

    V ČR máme spoustu policejních excesů a případů maření úkolů úřední osoby z nedbalosti. V jižních Čechách případ manželů Malhockých, litvínovické vraždy, vyprovokování nepokojů na sídlišti Máj, Jinde například „zastavení“ motocyklisty v Těšnovském tunelu, zkopání ležícího motocyklisty před nemocnicí, pistolnická akce šéfa plzeňské zásahovky, atd. atd. Nejhorší na tom je, že vedení policie i soudy tuto trestnou činnost policie kryjí a aprobují. Policii už dnes nikdo soudný nemůže věřit, že bude postupovat zákonným způsobem. Dříve či později bude PČR prohlášena veřejným nepřítelem jako v Minneapolis. O městské policii ani nemluvím, ta neměla nikdy vzniknout. Dokud nebude nad PČR, státním zastupitelstvím a soudci veřejná kontrola a nezávislá kárná pravomoc, nikdy se nebudou chovat podle zákona a v souladu s dobrými mravy, jak je jejich povinnost.

    • J
      Je na čase si uvědomit že v dnešním světě a každém státě , začíná bujet anarchie a braní spravedlnosti do rukou samozvaných soudců . Policie není instituce která se jen bude dívat jak se lidi budou mezi sebou zabíjet .Policie je orgán výkonné moci .Má za úkol chránit veřejnost od násilníků , vrahů , zlodějů , atentátníků a různých inviduí . Jsou k tomu vycvičeni . Dodržování etického kodexu policeiního pracovníka je věc druhá . Už tak mají svázané ruce tím že mají omezené pravomoce . Jsou případy kdy se lidi ůtočníků zastávají a nebo s nimi i souhlasí . Což je považováno za formu anarchizmu . Na jedné straně na ně nadáváte a na druhé když se Vám děje bezpráví tak je voláte . Bezpečnost státu právě je na policii a jejich přístupu ke každému jednotlivci . Ale to neznamená že se musí chovat násilnicky . Měl by jste ale připustit že ne všichni policisté jsou stejní .Bohužel nejsou to naprogramovaní roboti kteří se nechají v případě nevhodného chování přeprogramovat .

    • Tomáš napsal:

      Liberale, nejdříve se, prosím, naučte terminologii (ať vám všichni rozumíme), pak přestaňte míchat hrušky s jabkama (záměrně píšu tak, jak se říká) a pak se trochu proberte. Nevím, jaké zkušenosti s PČR máte, ale nikdo není dokonalý. Ani vy, ani já. Mnohdy se jedná o pochybení jedince, jindy zase o systémové pochybení. Určitě si ale nepřeji, aby se tu veřejnost stavěla proti policii způsobem jako ve státech. Za komárů se esenbáků skoro všichni báli a ti si mohli dovolit daleko více než policie dnes. Dovolím si poznamenat, že nejsem policista, nebyl jsem esenbák (ani PS VB) a přeji si, aby si lidi nepletli demokracii s bor..lem. Každý máme svá práva, ale i povinnosti. Nezapomínejme na to a chovejme se k sobě tak, jak chceme, aby se ostatní chovali k nám. Zameťme si před vlastním prahem a užívejme si života. Hezké dny přeju.

  3. Jak se bránit když na vás klekne právník. napsal:

    Zloděj a bandita bude vždy nespokojený s postupem policie, protože ho šikanuje, neoprávněně mu brání v bohulibé činnosti atd. Okradený, zmlácený nebo ohrožený, nebude spokojen s postupem policie protože postupuje liknavě, nemá výsledky a ještě obtěžuje vyzvídáním, vyptáváním a nakonec to stejně odloží. To jsou ti co se dostanou do médií. Zeptejte se lidí co jim policie pomohla, když je někdo okradl a ona ho chtila, když je někdo vytlačil ze silnice a ona ho dostala před soud, který ho potrestal atd. To se ale nehodí, že pane Šífa?

  4. ??? napsal:

    Nechtěl bych být policistou na ulici. V dnešní době jsou darebáci všeho druhu hájení a všechno to platí pracující, mlčící většina. Neexistuje právní dokument, který by se nedal obrátit proti dotyčnému policistovi. stačí mít k dispozici průměrně zdatného advokáta. Mne se rychle blíží odchod do důchodu a nikdy jsem neměl (ani nikdo z mého okolí) problémy s policií.

  5. Kouky napsal:

    Je potřeba říct, že drtivá většina policistů dělá svoji práci dobře a s nejlepším vědomím a svědomím. Jsou to také jenom lidé a na to je potřeba brát zřetel. Pokud někdo chce vzdorovat při úředním výkonu, tak musí počítat s tím, že může mít smůlu v tom, že onen policista může být psychycky ke konci své směny vyčerpaný a můžou mu prostě ujet nervy. Ale těch vlivů může být mnohem více. Někteří občané se zase vyžívají v tom co nejvíce provokovat a pak když přeteče nádoba hněvu a oni něco slíznou, tak se pak tváří ukřivděně. Policisté defacto odráží realitu naší společnosti jaká je. Nebo si tu vážně někdo myslí, že dělat policistu je prostě brnkačka? Takže proč se tu vlastně řeší nějaké dejme tomu jedno procento průserů, které policisté udělají. Jako by ta většina policistů co pracují dobře nebyla důležitá. A kolik občanů bezdůvodně policistu napadne se tu neříká. Já tedy radím chovejte se tak, aby vás policie nemusela řešit. Když už jste v jejich hledáčku, tak spolupracujte a mějte respekt k jejich práci, která taky není mnohdy lehká a pamatujte na to, že vám mohou v mnoha situacích pomoct. Mě už v několika případech pomohli. Tohle je opravdová realita oporti tvrzení přispěvatele „liberal sharka“, který jak kdyby četl černou kroniku.

  6. Jerry napsal:

    Teorie je krásná věc, ale praxe je naprosto jiná. Teoreticky v systému vše funguje, ale prakticky je v našem státě takový binec, že by se za to styděli i v Kocourkově. Hlavně, že statistiky vycházejí dobře. Chcete příklad? Prosím. V místě kde bydlím už několik let „řádí“ několik skupin mladých teenagerů a cikánů. Lidé mají strach chodit večer ven. Jsou na potkání provokováni, uráženi a někdy i napadáni nepřizpůsobivými občany. Jít večer sám na náměstí je i pro dospělého muže doslova zkouška „Bobříka odvahy“. Proto ulice, které před deseti lety byly i večer plné lidí, nyní zejí prázdnotou. A policie? Ta když je nějaký problém přijede, „domluví“ s agresorem to, že ten odejde pryč a tím to hasne (přece se nebude namáhat s protokolem nebo dokonce s trestním oznámením). Dělají to každý den několikrát a jsou to pořád ti samí lidé, ale nikdo proti nim nezakročí. Situace je stále horší, a mě se zdá, že se jen čeká až se stane nějaký obrovský průšvih, aby se snad něco pohnulo. Nebo taky ne. A třešničkou na dortu byl nedávno vyšlý měsíčník, ve kterém si starosta pochvaloval, jak podle statistiky neustále klesá počet ohlášených případů přepadení a jak úžasně funguje prevence kriminality. Leda houby starosto. Nic nefunguje. Lidé jenom prostě přestali chodit večer ven, a ulice přenechali gaunerům. A kde nejsou lidi, tak logicky nikdo nic nemůže hlásit, že? Jenže to není vůbec kladná zpráva, to je kapitulace před nepřizpůsobivými a nikoliv „vítězství“ prevence a policie. A přitom ta statistická tabulka vypadá tak pěkně……

  7. Petr Kaminsky napsal:

    Po te, co Policie CR predvedla pri protestu proti Babisovi v Jaromeri, zacinam mit urcite pochybnosti. Tezko rict, jestli za tim jsou ty cistky loni na jare nebo celkova medialni hysterie Babisova PR, ale slogan se zmenil: Pomahat Babisovi a chranit Babise. Pokud bych se ocitnul na nejakem protestu proti Babisovi, urcite bych se zdrzoval co nejdal mimo dosah policistu.

  8. Tak ,předně . Musím konstatovat že něco podobného se přihodilo i mě .
    Nebudu zde popisovat za jakých okolností se stala událost zásahu policie ČR .
    Nebudu se zde policie zastávat , ale pravdou je že jedná na základě oznamovatele činu který nemusí v konečné fázi vypadat nebezpečně . Po oznámení oznamovatelem ,jedná policie tak jak je jí přestupek podán operačním důstojníkem .
    Po příjezdu policie ČR na místo zásahu , by mělo dojít k vyzvání podezřelé osoby k prokázání totožnosti a vysvětlení svého jednání z dotazem zda není ozbrojen .
    V těchto případech jezdí posílena hlídka pořádkové policie ČR. v takových situacích se na v zájem kryjí svého kolegu v případě jeho napadení . Nikdy nemusí dojít na nejtvrdší zásah , kdyby se lidé či pachatelé chovali k policistům jako ochráncům zákona z respektem a patřičnou úctou . Jsou to také jen lidé kteří chrání klid a pořádek slušných lidí . Nemusíte tajit mou identitu , klidně ji můžete zveřejnit . nemám se za co stydět . Děkuji .

  9. Ital novak napsal:

    To je zajímavý. Já s policajtama problém nemám. Když mi dají pokutu moc dobře vim za co. Nemachrujte vy pitomci, pak je fízl nasranej a urvanej z řetězu.

  10. vala napsal:

    Je to kapitalistická policie ve svobodném a demokratickém státě , asi to lépe nejde !

  11. Dušan napsal:

    Dlouhodobé podfinancování, administrativní zátěž a extrémní tlak nadřízených způsobuje vyčerpání. Potom jsme občas svědky extrémního chování Policistů!

  12. Lukas S. napsal:

    „Právník René Šifta: Jak se v Česku bránit, když na vás klekne policista“
    Takže volat inspekci nebo 158. Nevím no. Po přečtení nadpisu jsem čekal něco trošku víc než jen házení špíny na PČR a nakonec zmínění operačního s inspekcí – informace tak všeobecně známé, že člověk nemusí být studovaný právník (na tohle stačí i nedokončené základní vzdělání), aby tyto informace měl. Nezlobte se na mě, ale tohle není seriozní článek, ale spíš jen typický clickbait – snaha nalákat, co nejvíce návštěv.

  13. Fogyn napsal:

    Občan si má uvědomit, že policie všude na světě je orgánem státní moci vybavena právními i fyzickými prostředky k vynucení své (z)vůle. Občan se má chovat tak, aby k donucování nedošlo. Až je v bezpečí, pak zvážit své možnosti a reálnost uspění při podání stížnosti či protestu. Někomu se to může podařit, vlastní zkušenost.

    • Papík napsal:

      Ano. A pokud začne policista prosazovat svou zvůli, musíte ho uklidnit a vyklidit pole dřív, než dotyčný orgán vymyslí ještě větší blbost.

  14. reakce napsal:

    Celý můj pocit z článku je ten, že autor si fouká svá domnělá bebíčka, která mu měla způsobit ta zlá Policie a teď si to s ní chce „vyřídit“ přes internet. Žádné další informace tam nejsou, článek naprosto o ničem. To už začala okurková sezóna, že se uveřejní úplně vše, co kdo vyplodí?

  15. Právník René Šifta: Jak se v Česku bránit, když na vás klekne policista napsal:

    Pan Šifta neví o čem píše, což dnes není až tak ojedinělé. Bezpečí kanceláře a počítač, který vám při psaní textu neodmlouvá, neargumentuje a neptá se vás na fakta, je ideální spoluautor. Novinařina je byznys jako každý jiný. Není důležité zda píšete dobře nebo špatně. Zda píšete pravdu či lež. Podstatné je psát tak aby to lidé rádi četli. Stejně tak právníci. Právo je byznys a spravedlnost fikce. Ne všechno co je v souladu s právem, vnímáme jako spravedlivé a naopak.
    Patřím k jedné z těch policií o kterých se v diskuzi mluví. Za svých bezmála 30 let praxe mohu lidem doporučit jediné. Čtěte pozorně vše co vás zajímá, ale velice opatrně a uvážlivě nakládejte se svými závěry a soudy.

Přidávání komentářů není povoleno