Nová řešení starých společenských problémů – to je ve zkratce překlad zavedeného pojmu „sociální inovace“. Zlepšují život spíše nenápadně a menším skupinám lidí. Čím víc jich ale je, tím je společnost zdravější, silnější a taky citlivější vůči těm slabým ve svém středu. Průkopníkem sociálních inovací ve střední Evropě je Rakousko. Úspěšní jsou v nich ale i Češi.

Jako příklad toho, co sociální inovace jsou a co ne, poslouží třeba obyčejné odpadky. „Když ve Vídni projde městem demonstrace nebo průvod a prakticky hned za koncem davu jedou ulicemi čistící čety a popelářské vozy, které likvidují odpadky hned po dopadu na zem, není to sociální inovace,“ říká Josef Hochgerner, který v rakouské metropoli už v roce 1990 zakládal Centrum sociálních inovací.

Josef Hochgerner, foto Andrea Thiel Lhotáková / SozialMarie

Vídeň je totiž bohaté město, které pravidelně vede celosvětové žebříčky kvality života, a s tím, že městské služby fungují perfektně, se tam zkrátka počítá.

Naopak když obyvatelé chorvatského města Koprivnica začali sami sbírat starý papír a organizovaně ho odvážet na jízdních kolech v recyklovatelných krabicích do sběren, byla to sociální inovace jako z učebnice.

Recyklace na bicyklech z iniciativy místních lidí totiž prokazatelně zlepšila kvalitu života ve městě, kde by se jinak nejspíš nic dopředu nepohnulo.

„Zásadní je, aby ten nápad přijali ti, pro které je určen. Aby jim ho jenom někdo nepředváděl, ale aby ho opravdu začlenili do života. Pak je to sociální inovace,“ definuje základní kritérium svého oboru vídeňský expert Hochgerner. Právě z Vídně se dnes know-how sociálních inovací vyváží do okolních zemí.

A ve Vídni se taky oceňují nejlepší sociálně inovativní nápady z celé střední Evropy – už od roku 2004 je objevuje cena SozialMarie, za tu dobu jich ocenila skoro 200, mezi nimi i řadu českých.

S mobilem na ovoce

Jednu z cen si třeba před pár lety odnesl projekt zaměstnávání vězňů v call centru ve věznici Vinařice. Loni zas bodoval pražský projekt novinářů s duševní poruchou Studio 27 a kromě něj také aplikace Na ovoce.

Ta mapuje ovocné stromy v krajině včetně center velkých měst a podporuje lidi, aby se o ně starali a také sklízeli jejich úrodu.

Aplikace Na ovoce

„Třeba něco takového jako je v Česku Studio 27 u nás v Rakousku nemáme,“ připouští Wanda Moser-Heindlová, která stála u zrodu ceny SozialMarie. Sociální inovace totiž reagují na aktuální problémy a výzvy konkrétních společenských skupin. A v každém státě se tedy liší.

Například Rakousko v ceně Sozial Marie podle její zakladatelky Moser-Heindlové často reprezentují projekty zaměřené na mládež, vzdělávání nebo na handicapované osoby.

Slovensko s Maďarskem zase v přehledu oceněných programů zastupuje řada projektů týkajících se romských komunit. Obecně napříč středoevropskými zeměmi v poslední době přibývá projektů, které se věnují žadatelům o azyl.

Zahradničením k lepšímu životu

Například v roce 2011 ocenila Sozial Marie maďarský projekt, díky kterému dostali lidé žijící ve vybydlených budovách v jednom západomaďarském městě šanci si za pomoci dobrovolníků své bydlení sami opravit, a za to jim město odpustilo část dluhu za nájem. Díky tomu se nemuseli stěhovat do osady s chatrčemi na kraji sídliště.

Štefan Straka dal romům na východě Slovenska práci i čerstvou zeleninu. Foto: Vojtěch Berger

Zaujal i projekt z východního Slovenska, kde majitel firmy pěstující osiva zaměstnal Romy z okolí a při práci na polích pro jeho firmu jim umožnil taky pěstovat ovoce a zeleninu pro jejich vlastní potřebu. Benefitů pro místní romskou komunitu v tom byla celá řada. Práce, „rekvalifikace“ i kvalitní a levné potraviny.

Průkopník sociálních inovací z Vídně Josef Hochgerner přiznává, že třeba v oblasti sociální péče stále naráží na velkou averzi vůči slovu „inovace“, i když ono sociální kritérium, tedy pomoc lidem, tenhle obor jasně splňuje.

Mluvit o sociálních inovacích před sociálními pracovníky nebo pečovateli je prý pro něj vůbec nejtěžší: „Říkají ‚my jsme sociální, my musíme lidem doslova a do písmene utírat zadek a teď po nás ještě chcete, abychom byli inovativní?!’ Dělají skvělou práci, ale o tomhle nechtějí ani slyšet.“

Spousta lidí podle něj ani neví, že to co dělají, je sociálně inovativní. Proto Hochgerner ani nepřeceňuje počet projektů, které se každý rok do ceny hlásí. Jsou jich stovky. „Mohlo by jich ale vlastně být mnohem víc,“ říká.

Cena Sozial Marie se týká všech projektů, z Rakouska, Česka, Slovenska a Maďarska. A pro další státy, Německo, Polsko, Slovinsko a Chorvatsko platí, že projekt se musí realizovat maximálně ve vzdálenosti 300 kilometrů od Vídně.