Půlnoční nadšení z 1. května 2004 na pražském Staroměstském náměstí. Česko se stalo oficiálně členskou zemí Evropské unie. Foto: NGUYEN PHUONG THAO/ MAFRA/ Profimedia

Podpora EU s válkou na Ukrajině stoupá, čeští stoupenci czexitu to ale nevzdávají

Napsal/a Robert Břešťan 2. května 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Ruská agrese proti Ukrajině proměnila – alespoň dočasně – přístup Čechů k Bruselu. Poslední týdny posílily důraz na společnou obranu v rámci NATO, ale i Evropské unie, jejíž podpora znatelně vzrostla. V hypotetickém referendu o setrvání v EU by, podle posledního průzkumu agentury STEM, ano s jistotou řeklo 54 % lidí. Tábor těch, kdo naopak vidí naději v czexitu, je ale stabilní – a čeká na příležitost.

Mladý muž jménem Nikolas Podešva oslavil 1. května své osmnácté narozeniny. Na tom by nebylo nic tak zvláštního – nebýt toho, že se v českobudějovické nemocnici narodil osm minut poté, co se Česko oficiálně stalo součástí Evropské unie. Spolu s ním je čerstvě „dospělé“ i české členství v EU.

Přístup Čechů k Bruselu se v čase mění. Rozložení nálad ve společnosti takto vykreslil průzkum agentury STEM zhruba měsíc před ruským vpádem na Ukrajinu:

Zdroj: se svolením STEM

Podpora Evropské unie se po vypuknutí války citelně zvýšila. Například u hypotetického referenda s otázkou, zda si občané přejí setrvání Česka v EU, se jasné ano zvýšilo z únorových 46 % (kterým končí následující graf) na současných 54 %.

Zdroj: se svolením STEM

Vysoká je podle STEM také podpora společného postupu na úrovni EU v klíčových oblastech bezpečnostní agendy. Téměř univerzální podporu má posilování (respektive budování) společných obranných sil (85 % souhlasí) a společný nákup ropy a plynu (84 %).

„Důležitá je ovšem interpretace těchto dat: nárůst podpory nesouvisí s vyšší spokojeností s fungováním těchto institucí, ale s posilujícím pocitem ohrožení a vymezení se v geopolitické rovině,“ zdůrazňují autoři výzkumu STEM.

Vykreslování říše zla

Dlouhodobě přibývá lidí, kteří se sami identifikují jako odpůrci Bruselu. Například v říjnu 2019 jich bylo 17 %, v únoru (před začátkem války na Ukrajině) to podle STEM bylo už 32 %.

Tomu jde aktivně naproti část českého politického spektra. Především SPD si na tom postavila významnou část své image a dlouhodobě prosazuje „přijetí zákona o referendu, který by umožnil našim občanům hlasovat o členství v mezinárodních organizacích (EU a NATO)“.

Snaha zavést v Česku ústavní zákon o obecném referendu byla v minulém volebním období sice vytrvalá, ale nakonec nenaplněná. Pokud by prošlo, k vypsání referenda o vystoupení z EU by podle některých návrhů mohlo stačit i pouhých 100 tisíc hlasů.

V referendu i ve sněmovně budeme hlasovat pro co nejrychlejší opuštění EU. V případě Czexitu chceme prosadit smluvní partnerství s evropskými zeměmi, které umožní volný pohyb občanů, zboží, peněz a služeb na základě vzájemných smluv a podle zákonů a zájmů ČR, které budou pro nás prospěšné. Podporujeme spolupráci suverénních zemí,“ představuje strana Tomia Okamury svoji vizi.

Právě snaha vykreslovat Evropskou unii jako „říši zla“, zdroj problémů a podporovat dezintegrační snahy je dlouhodobě i jedním ze zásadních prvků ruské propagandy. Ostré vymezování se proti „diktátu Bruselu“ a výzvy k vystoupení z EU jsou obvyklou součástí obsahu i tuzemských konspiračních a dezinformačních webů.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

Vznikají i nové organizace, které mají odchod z EU jako hlavní cíl, jako například ostravský spolek Odchod (s podtitulem Společně pro #czexit) založený v červenci 2020. Od roku 2021 je i členem organizace Eurexit Movement, který spojuje euroskeptické spolky ze šesti zemí EU.

Pozadu nezůstávají i méně úspěšné politické strany, jako je Suverenita, KSČM, Volný blok nebo Trikolora. „Jasně a jednoznačně deklaruji, že Trikolora vždy podpoří veškeré iniciativy, které povedou k posílení naší národní suverenity, respektive k rozvolnění našich vztahů s EU včetně referenda o vystoupení. Prvním krokem musí být nadřazení našich zákonů nad unijní legislativu. O našich věcech se musí rozhodovat doma, ne v Bruselu či v Berlíně,“ řekla předsedkyně Zuzana Majerová Zahradníková na únorovém sněmu Trikolory.

Demokratické parlamentní strany naopak setrvání a aktivní členství Česka v EU plně podporují. Současná vláda také od 1. července, v rok „dospělého českého členství“, podruhé v historii přebere předsednictví EU.


Referendum jednou za sto let. Zatím jediné v české historii bylo o vstupu do EU

První a dosud jediné všelidové hlasování v historii Česka, respektive od vzniku Československa v roce 1918, se konalo v červnu 2003: týkalo se právě vstupu do Evropské unie.

Volební účast tehdy byla 55,21 % a pro vstup do EU hlasovalo 77,33 % lidí ze zhruba 4,5 milionu těch, kteří přišli. Před 18 lety, k 1. květnu 2004, se díky tomu Česká republika stala řádným členem Evropské unie.

Z toho také plyne častá námitka odpůrců Bruselu: „O vstupu se hlasovat mohlo, ale o vystoupení už hlasovat nemůžeme?“

Argumentem proti referendu obvykle je, že lidé nejsou ve své většině schopni pochopit všechny složité konsekvence a jsou snadno manipulovatelní, zejména když je řešení černo-bílé, tedy ano – ne. V protikladu k tomu je klasické populistické schéma, podle nějž si „malá skupina elitářů“ uzurpuje právo na pravdu a nenaslouchá „moudrému lidu“.

Jenže pokud jde o teoretické hlasování o czexitu, je tu významný rozdíl. V roce 2003 Češi o vstupu do EU rozhodovali v době, kdy byly vyjednány všechny přístupové podmínky a lidé, pokud chtěli, mohli hlasovat se znalostí věci. Naopak hlasování o odchodu by bylo převážně emotivní, bez vědomí toho, co to skutečně přinese, respektive způsobí.

Jak upozorňuje sociolog Daniel Prokop, kdyby se v Británii původní referendum rozdělilo na konkrétní otázky, zřejmě by skončilo jen drobnou úpravou podoby členství Británie EU, a ne brexitem. Problém je v oné nezvratné černo-bílé volbě. Británie EU opustila kvůli jedinému velmi těsnému hlasování, ovlivněnému vyhrocenou a zhusta lživou kampaní v době vrcholící migrační krize. 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)