Peking znovu nabízí Praze pomoc s covidem. Ta jarní stála miliardy a posloužila i čínské propagandě

Napsal/a Vojtěch Berger 16. října 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

AKTUALIZOVÁNO. Na jaře chodili čeští ministři na letiště osobně vítat letadla, která z Číny přivážela zdravotnický materiál. Ve své většině šlo o draze zaplacené dodávky, i když z Číny posléze dorazily i některé dary. Faktem je, že pro Českou republiku Čína v době pandemie neudělala víc než pro ostatní země v Evropě. Dodávky do Česka ale posloužily čínské propagandě a „rouškové diplomacii“. Teď, když je na tom Česko s koronavirem nesrovnatelně hůř, Peking prakticky vůbec není vidět. Ale prý nabízí pomoc znovu.

„Předal jsem předsedovi Ústředního krizového štábu deklaraci o ochotě pomoci z čínské strany,“ potvrzuje pro HlídacíPes.org prezident Česko-čínské smíšené komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík, který se aktivně podílel na vyjednávání nákupů a logistických kapacit s Čínou už na jaře.

Ministr vnitra Jan Hamáček potvrzuje, že od Číny nabídku pomoci od Číny dostal; tedy v době, kdy jsou čísla nakažených, hospitalizovaných i zemřelých kvůli koronaviru v Česku mnohonásobně vyšší než při první vlně nemoci Covid-19:

„Předal jsem informaci na Ministerstvo zdravotnictví a požádal o specifikaci případných potřeb,“ říká pro HlídacíPes.org Hamáček.

Čeští výrobci ochranných prostředků si naopak stěžují na to, že navzdory proklamacím, kdy vláda slibovala českým firmám podporu v tendrech na ochranné prostředky pro boj s koronavirem, se místním podnikatelům nedaří státní zakázky získávat.

Místo Číny zatím Německo

Ministerstvo zdravotnictví na dotaz redakce, zda o čínskou pomoc vláda stojí, zareagovalo až po vydání tohoto textu. Nabídku Pekingu prý Česko zatím nevyužije.

„Dle našich informací se jedná především o nabídku personálního posílení našeho zdravotnictví,“ říká Kryštof Berka z tiskového odboru ministerstva. Pokud by přece jen Česko další zdravotnický personál kvůli Covidu potřebovalo, chce se vláda obrátit především na jiné země Evropské unie.

S Čínou zatím nejedná ani Ministerstvo zahraničí: „Ani se nechystáme takové jednání iniciovat,“ dodává mluvčí Zuzana Štíchová.

Místo toho se resort obrací na nejbližší sousedy: spolkové země Německa hraničící s Českem.

„Jsme v pravidelném kontaktu s německou stranou, konkrétně se Saskem a Bavorskem, se kterými jsme tento týden řešili využití kapacit jejich nemocnic pro české pacienty. Ačkoliv zatím nejsou potřeba, vznikla mezi námi – zatím na pracovní úrovni – dohoda o možnosti tato lůžka využít, jakmile si to zhoršení situace vyžádá. Například pokud dojde k naplnění kapacity českých nemocnic. Detaily nyní projednáváme s německou stranou,“ říká Štíchová.

Na jaře, když byla česká vláda kvůli akutnímu nedostatku roušek a dalších ochranných pomůcek nucena hledat pomoc v Číně, déle než měsíc fungoval „letecký most“, jímž se z Číny do Česka přepravilo na dva tisíce tun materiálu.

Nejvyšší kontrolní úřad následně avizoval, že miliardové nákupy z doby nouzového stavu prověří například kvůli nápadně vysokým rozdílům v cenách za respirátory či roušky u různých dodavatelů.

Vyžehlit cestu na Tchaj-wan

Čína na jaře vedla všude po světě „rouškovou diplomacii“, kdy se kombinací komerčních dodávek a darů zdravotnické pomoci prezentovala jako stát, který světu pomáhá zvládnout pandemii koronaviru; nikoli jako země, odkud se nákaza rozšířila.

Česká vláda opakovala, že se nákupy v Číně podařilo vyjednat přednostně, díky nadstandardním vztahům s Pekingem. Například čínské dary roušek do Česka ale přišly později než do jiných států EU, třeba do Řecka, Rakouska, Maďarska či Německa.

Rozsah čínské pomoci také poněkud vybledl ve srovnání s tím, co na konci března oznámil mnohem menší Tchaj-wan. Evropské unii a Spojeným státům slíbil darovat deset milionů roušek, z toho sedm milionů do evropských zemí. Šlo o nabídku třikrát vyšší, než kterou EU přislíbila Čína.

Právě spor o Tchaj-wan, konkrétně návštěva šéfa českého Senátu Miloše Vystrčila na ostrově, také v posledních týdnech zatížil česko-čínské vztahy. Čína Tchaj-wan, který je fakticky suverénním státem, stále považuje za své území a čínský ministr zahraničí Vystrčila varoval, že za tchajwanskou misi zaplatí „vysokou cenu“ a že si „znepřátelí 1,4 miliardy Číňanů“.

Vystrčilovu cestu směrem k Pekingu se snažil žehlit prezident Miloš Zeman, který patří k nejhlasitějším obhájcům Číny a čínských investic v Česku (i když se většina z nich neuskutečnila).

Zeman akci označil za „klukovskou provokaci“ a oznámil, že šéfa Senátu přestane zvát na setkání nejvyšších ústavních činitelů. Vystrčila kritizoval za cestu na Tchaj-wan i šéf ČSSD, ministr vnitra Jan Hamáček.

Nedá se vyloučit, že i díky tomu má dnes v ruce znovu nabídku čínské pomoci. „Rozhodnutí o tom, zda nabídku využijí, je na české straně,“ konstatuje Jaroslav Tvrdík, který Hamáčkovi čínský příslib předal.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)