Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Zatýkání prodemokratických aktivistů v Hongkongu (únor 2021). Foto: Profimedia
,

Peking nutí demonstranty v Hongkongu „hledat smysl života“. Ti mluví o vymývání mozků

Čínská zvláštní administrativní oblast Hongkong zřizuje převýchovné programy pro mladé lidi zadržené po masových protestech v roce 2019. V některých ohledech připomínají mírnější podobu nechvalně známých převýchovných táborů v Sin-ťiangu. Podle Pekingu mají programy přimět zadržené demonstranty „zamyslet se nad smyslem života“ a „přenastavit myšlení na pozitivní hodnoty“.

Hongkongská Legislativní rada zveřejnila 13. dubna dokument, který vyvolal rozruch mezi prodemokratickými aktivisty i novináři informujícími o situaci v Hongkongu. Šlo o písemné odpovědi tajemníka Oddělení vnitřní bezpečnosti na dotazy členů rady k plánovaným finančním výdajům v letech 2022-23.

Podle vzoru Sin-ťiang?

Jeden z dotazů totiž směřoval ke speciálním „nápravným programům“, jež nedávno zřídilo Oddělení nápravných služeb primárně pro mladistvé osoby zadržené a uvězněné po masových protestech v roce 2019. Na sociálních sítích je mnozí okamžitě začali přirovnávat k „deradikalizačním programům“ v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, jiní poukazovali na „KSČ-zaci“ hongkongské trestní spravedlnosti – tedy přechod na metody využívané komunistickou stranou v pevninské Číně.


Text Kamily Hladíkové vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.


Tyto informace jsou znepokojivé, byť srovnání se Sin-ťiangem v tuto chvíli poněkud kulhá – v Sin-ťiangu se mluví o jednom až dvou milionech obyvatel turkického původu, kteří těmito programy prošli, zatímco v Hongkongu bylo do „nápravy“ podle oficiálních údajů zapojeno zatím 250 mladých lidí. Prvotní indicie však naznačují, že v případě pokračujícího odporu Hongkongu v jakékoli formě by úřady byly připraveny nasadit prostředky „masové převýchovy“, které si čínský režim již vyzkoušel právě v Sin-ťiangu.

Odpor obyvatel Hongkongu vůči pronikání politického vlivu z pevniny a postupnému ukrajování z občanských svobod v bývalé britské kolonii, který vyjádřili mimo jiné velkými a místy i násilnými protesty v roce 2019, prakticky utichl po brutálních policejních zásazích a zatýkání. Zpětné kriminalizaci protestů i jakýchkoli prodemokratických aktivit poté napomohl zákon o státní bezpečnosti schválený v létě 2020.

Ten záhy umožnil odstranění zbytků prodemokratické opozice v hongkongském parlamentu a donutil většinu opozičních lídrů i aktivistů opustit zemi. Nedávno také kvůli němu začaly hongkongské univerzity v rámci boje proti „radikalismu“  jedna po druhé rušit studentské odborové organizace.

Jak „počínštit“ Číňany

Srovnání se Sin-ťiangem tedy sice zdaleka není přesné, samotný Peking zde však nachází četné analogie: od „separatistických tendencí“ podněcovaných „zahraničními vlivy“ přes „extremistické názory“ až po hrozbu „terorismu“, respektive násilného odporu proti systému.

Zatímco v Sin-ťiangu je probíhající kulturní genocida místního převážně ujgurského obyvatelstva zaštítěna rétorikou „lidové války proti teroru“ odvolávající se na světový boj proti islámskému radikalismu a terorismu po 11. září 2001, v Hongkongu jde o snahy zlomit prodemokraticky smýšlející obyvatele zvláštní administrativní oblasti, jejíž správní systém byl částečně vystavěn na demokratických principech v druhé polovině stoleté britské koloniální správy.

Poté, co Hongkong na základě historických smluv přešel v roce 1997 pod správu Čínské lidové republiky v rámci principu „jedna země, dva systémy“, docházelo k postupnému posilování vlivu Pekingu a jeho prorůstání do místních institucí a orgánů. Odpor místního obyvatelstva se vyhrotil během tzv. „deštníkového hnutí“ v roce 2014 a znovu v roce 2019 v souvislosti s přijetím extradičního zákona, který legislativně zaštítil pronásledování politických odpůrců místního Pekingem podporovaného a kontrolovaného režimu.

Narozdíl od Sin-ťiangu, kde bylo muslimské turkické obyvatelstvo kolektivně stigmatizováno a označeno za potenciální hrozbu vůči režimu na základě etnické, kulturní a náboženské příslušnosti, je situace v Hongkongu poněkud komplikovanější.

V tomto případě Peking čelí odporu části etnicky čínského obyvatelstva vychovaného v demokratické společnosti, kterému jde o zachování osobních svobod a lidských práv po vzoru západních liberálních demokracií. Kolektivní stigmatizace obyvatel a vznik podobných center masové „převýchovy“ po vzoru Sin-ťiangu zde tedy není příliš pravděpodobná a „převýchovná opatření“ nejsou primárně zaměřena na eliminaci jazyka a specifické kultury nečínského etnika.

I přesto se však v současném Hongkongu projevují tendence směřující k „počínštění“ místního obyvatelstva od propagace pročínského „patriotismu“ až po stále zřetelnější vyzdvihování standardní spisovné čínštiny na úkor kantonštiny, jíž se hovoří v Hongkongu a sousední čínské provincii Kuang-tung.

I když rozsah a míra brutality jsou těžko srovnatelné, cíle převýchovných programů v Sin-ťiangu i Hongkongu jsou do značné míry analogické, stejně jako slovník a rétorika vysvětlující jejich poslání. Přímá souvislost sice není prokázána, avšak již v minulosti se objevily zprávy o návštěvách hongkongských orgánů v ujgurské autonomní oblasti.

Například v roce 2018 navštívila oblast delegace z hongkongské protiteroristické jednotky, aby získala zkušenosti z boje proti terorismu a extremismu. Jejím vedoucím byl tehdy současný ředitel Oddělení vnitřní bezpečnosti Sonny Au Chi-kwong. Letos v lednu byl navíc velitelem hongkongské posádky Čínské lidově osvobozenecké armády jmenován generálmajor Pcheng Ťing-tchang, který dříve sloužil jako zástupce velitele čínské polovojenské složky ozbrojené policie v Sin-ťiangu.

„Přemýšlet o smyslu života“

V dokumentu, který Legislativní rada zveřejnila, je zmiňována potřeba „deradikalizace“ osob zadržených během protestů, jimž mají nápravné programy „pomoci k odpoutání se od radikálního myšlení a chování a ke znovunastavení správných hodnot.“

Oddělení nápravných služeb za tímto účelem nabízí tři „dobrovolné nápravné programy“ zaměřené na tři různé „okruhy nápravy“: porozumění čínské historii a národní vzdělávání, psychologická rekonstrukce a přenastavení hodnot a životní plánování a přenastavení rodinných vztahů.

V rámci prvního programu s mottem „Porozumění historii je začátkem vědění“ se adepti prostřednictvím výukových aktivit založených na virtuální realitě či „e-sportu“ (tedy na počítačových hrách a videohrách) učí správnou, Komunistickou stranou Číny posvěcenou interpretaci historie, aby „posílili své národní povědomí, vybudovali si pozitivní hodnoty a zamysleli se nad smyslem života“.

Dále se vzdělávají v oblasti morálky a práva, kde jim jsou vštěpovány mimo jiné základy hongkongského zákona o státní bezpečnosti. Jinými slovy, učí se zde, jak milovat svou čínskou vlast, jak hodnotit minulost i přítomnost v souladu s ideologií Komunistické strany Číny, a také, co je čeká, pokud zákon znovu překročí.

V rámci „psychologické rekonstrukce“ jim odborníci pomáhají „přenastavit způsob myšlení a zvýšit povědomí o nutnosti dodržovat zákony“. V souvislosti s tímto programem se plánuje také zřízení komunitních center označovaných jako „Change Lab“ (laboratoř pro změnu), která budou mladým lidem pomáhat přenastavit své myšlení přímo v rámci jejich rodin a komunit. Psychologická pomoc se mimo jiné zaměřuje na „psychické problémy, extrémní protispolečenské a násilné nastavení, psychickou a emoční nevyrovnanost a potíže se sebekontrolou“.

Vymývání mozků

V deradikalizaci adeptům pomáhají aktivity jako například „workshop zenové fotografie“, kde zjistí, jak dát průchod svým emocím pomocí fotografického umění s čínskou charakteristikou. Další aktivitou je „skupina internetové gramotnosti“, kde se účastníci naučí „posuzovat autentičnost online informací a posílí své kritické myšlení, aby se vyhnuli svedení na scestí zavádějícími informacemi z internetu“. Poslední z programů zapojuje i rodinné členy zadržených a pomáhá jim s nastavením životních cílů, aby vedli „smysluplný život a přispěli společnosti“.

V kontextu historických ideologických hnutí čínské komunistické strany či masové „převýchovy“ obyvatel v Sin-ťiangu (jejíž deklarované metody a cíle jsou v zásadě podobné, ale četná osobní svědectví vypovídají o zcela jiné praxi), navozují hongkongské nápravné programy pro radikální mládež představu děsivě dokonalé společnosti s totální kontrolou zasahující až do místních komunit a rodinných kruhů.

Podle dokumentu Legislativní rady byly zatím programy všemi 250 účastníky hodnoceny pozitivně a kantonskému vysílání Hlasu Ameriky se již podařilo získat očité svědectví jednoho z účastníků. Ten popisuje, že převýchova připomínala „vymývání mozků“ a spočívala převážně ve sledování propagandistických videí oslavujících čínské úspěchy v oblasti technologií či rozvoje infrastruktury s cílem posílit vlastenectví.

Podle dokumentu je momentálně stále ve vazbě přes 1700 zadržených demonstrantů z roku 2019 ve věku 18-30 let a 187 nezletilých. Server HKFP uvádí, že od roku 2019 bylo v Hongkongu zadrženo přes 10 000 lidí, z nichž 2000 bylo obviněno z nějaké formy násilné či protistátní činnosti.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

2 komentáře

  1. Toky napsal:

    Kulturní revoluce v Hong Kongu.

    • A. S. Pergill napsal:

      Je ovšem třeba brát v potaz, že Barroso, svého času předseda Eurokomise, a mnozí další vrcholní politici EU, mají k těmto „normalizátorům“ Hong Kongské populace politicky velice blízko.

Přidávání komentářů není povoleno