Čínský prezident Si Ťin-pching na Valném shromáždění Interpolu v Pekingu (2017). Foto: Profimedia

Peking chce mít svého muže ve vedení Interpolu. Čínští disidenti ve světě se bojí pronásledování

Napsal/a Sinopsis 23. listopadu 2021
FacebookTwitterPocketE-mail

Vysoký úředník čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti Chu Pin-čchen usiluje o zvolení do výkonného výboru Interpolu. Jeho nominace vyvolala obavy u řady lidskoprávních aktivistů i politiků. Čína by podle nich mohla jeho prostřednictvím zneužívat tuto mezinárodní policejní organizaci ke sledování zahraničních disidentů.

Mezinárodní policejní organizace Interpol je podle zdrojů citovaných britským deníkem Guardian nástrojem represivní politiky Číny. Jak Peking využívá Interpol, popisuje v čerstvé zprávě No room to run i server Safeguard Defenders.

Chu Pin-čchen, zástupce generálního ředitele Odboru mezinárodní spolupráce čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti, je jedním ze tří kandidátů, kteří se ucházejí o dvě místa asijských delegátů ve výkonném výboru Interpolu.

Třináctičlenný výkonný výbor dohlíží na práci generálního sekretariátu Interpolu a pomáhá formulovat politiku organizace. Kontroluje také řadu databází s identifikačními údaji o osobách a jejich majetku nebo systém tzv. „red notices“ – červených výstrah. Podle těch policisté na celém světě hledají a mohou i předběžně zatknout hledanou osobu. V databázi Interpolu je registrováno 7590 těchto červených výstrah, a to od lidí obviněných z krádeže až po členy teroristických organizací.

Existují však obavy, že některé vlády nebo úřady zneužívají tento systém ke sledování disidentů. A to i přesto, že existují jasná pravidla, která zakazují používání red notices v případě uprchlíků. Praxe je však jiná. Řada států v rozporu s politikou Interpolu red notices takto využívá. Například mezi lezi lety 2000 a 2020 došlo až k desetinásobnému nárůstu těchto červených výstrah, vystavených čínskými úřady.

Riziko pro disidenty ve světě

Námitky proti případnému zvolení Chua vzneslo i padesát členů mezinárodní skupiny zákonodárců – Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC). V otevřeném dopise upozorňují na zmíněné pokusy Číny využít systém red notices ke sledování a zatýkání ujgurských aktivistů v exilu:

„Zvolením Chu Pin-čchena do výkonného výboru by Valné shromáždění dalo zelenou vládě Číny, aby pokračovala ve zneužívání Interpolu, a vystavilo by desítky tisíc hongkongských, ujgurských, tibetských, tchajwanských a čínských disidentů žijících v zahraničí ještě většímu riziku.“

Podle zprávy IPAC Komunistická strana Číny posiluje svůj vliv v nejdůležitějších světových institucích od Rady OSN pro lidská práva až po Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). „V obou případech je evidentní, že zhoubný vliv KS Číny ohrožuje nás všechny. To, že Peking může rozšířit vliv i na Interpol, by mělo vyvolat poplach po celém světě. Naše vlády pak musí přesvědčit delegáty, aby se postavili proti zvolení Chu Pin-čchena,“ apelují autoři.

Skupina investigativních novinářů ze Safeguard Defenders uvedla, že Oddělení mezinárodní spolupráce čínského Ministerstva veřejné bezpečnosti, v němž je Chu vysokým úředníkem, dohlíželo mimo jiné i na operace s názvem SkyNet a Fox Hunt, které pronásledují uprchlíky v zahraničí.

Čínské ministerstvo také podle nich vysílalo do zahraničí týmy, které zastrašovaly a obtěžovaly etnické Číňany, aby je donutily k návratu do rodné země. To potvrzuje v rezoluci čtyřicet významných aktivistů, mimo jiné i předseda Světového ujgurského kongresu (WUC) Dolkun Isa.

Samotný Dolkun Isa byl vystaven čínským červeným výstrahám téměř 20 let, než bylo oznámení z databáze v roce 2018 vymazáno. Známý je i případ ujgurského aktivisty Idrise Hasana, který byl zatčen v červenci 2018 v Maroku na základě nyní již smazané výstrahy vydané Čínou, ale i nadále mu v souvislostí s ní hrozí vydání do Číny.

K výzvě k odvolání Chua se v otevřeném dopise IPACu přidali z Česka senátor Pavel Fischer nebo poslankyně Helena Langšádlová. Apel byl zaslán jmenovitě osmnácti ministrům vnitra, včetně Jana Hamáčka v Česku.

Bývalý čínský šéf Interpolu zmizel

Už před pěti lety byl přímo do čela Interpolu zvolen dlouholetý zástupce čínského ministra veřejné bezpečnosti Meng Chung-wej, který se však na své pozici dlouho neohřál.

V roce 2018 zmizel během návštěvy Číny a později byl ve své zemi zbaven členství v komunistické straně a na 13 let uvězněn kvůli obvinění z úplatkářství. Podle čínského žalobce se měl obohatit o více než dva miliony dolarů. Jeho žena Grace Meng (původního jména Kao Ke se na protest zřekla) teď poprvé z exilu ve Francii promluvila s médii bez skrývání tváře.

V rozhovoru pro AP nazvala čínský režim příšerou požírající vlastní děti a o procesu se svým mužem se vyjádřila takto:

„Je to vykonstruovaný případ. A příklad toho, jak z politického sporu vytvořit kriminální kauzu. Rozsah korupce v Číně je extrémní. Je všude. Existují však dva různé názory na to, jak korupci řešit. Jedním je metoda, která se používá nyní. Druhým je směřovat k ústavní demokracii a řešit problém u jeho kořenů.“

To byl údajně i názor jejího manžela, za který byl umlčen a odsouzen. Grace Meng neví, zda je ještě naživu. Poslední kontakt s ním byla sms, kterou jí poslal z Pekingu 25. září 2018. Zněla „Počkej na můj telefonát“ a byla doplněna obrázkem nože.

Grace Meng od té doby žije s dětmi ve francouzském Lyonu pod policejní ochranou. Svou tvář se rozhodla ukázat veřejnosti poprvé, neboť, jak říká, doba zasedání vedení Interpolu – kdy je navíc znovu ve hře vysoký čínský zástupce – je tím správným časem.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)