MICHAL SVÁČEK / MFDNES + LN / Profimedia,

O práci v turismu může přijít až 80 tisíc Čechů. Nejvíc v Praze, na Karlovarsku a jižní Moravě

Český cestovní ruch se po pomalu probouzí po krizi kolem koronaviru. Rozsah jejích dopadů však bude záležet také na ochotě vlády celému sektoru pomoct. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu na vládní podpůrné programy mnoho podnikatelů v turismu nedosáhne.

Kvůli koronavirové krizi z Česka v podstatě „vymizeli“ zahraniční turisté, domácí cestovní ruch navíc chřadne pod tíhou karanténních opatření. Z dubnové analýzy společnosti Economic Impact vyplývá, že i při té nejpozitivnější modelové variantě uvolňování pocítí sektor turismu dopady krize velmi významně. Nejvíce Praha a po ní Karlovarský a Jihomoravský kraj.


Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv.cz, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


„Cestovní ruch (ubytování, stravování, doprava atd.) zaměstnává v České republice téměř čtvrt miliónu lidí, a i přes rozvolnění opatření během května 2020 hrozí sektoru ztráta 80 tisíc pracovních míst a propad spotřeby o 142 miliard korun ve srovnání s rokem 2019,“ řekl Jan Herget, ředitel státní agentury CzechTourism, pro kterou analýza ze začátku dubna vznikla.

Kvůli omezením, opatrnosti a nejisté situaci ohledně zahraničních dovolených Češi zatím plánují využít tuzemské turistické lokality. „Pro letošní letní sezónu je třeba klást velký důraz na domácí cestovní ruch, který je třeba rovněž v maximální míře podpořit, aby alespoň částečně pomohl ,nahradit‘ výpadky právě v příjezdech zahraničních turistů,“ uvedla generální ředitelka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) Irena Vlčková.

Cestovní mapa z krize

Evropská komise přišla minulý týden s řadou doporučení, jak se může evropský turismus postupně z krize dostat. Plošná omezení by měla nahradit opatření regionální a cílená, zásadní pak bude především zajistit bezpečnost ubytování, a zamezit tak šíření nákazy.

Navrhovaná společná opatření jsou podle Vlčkové velmi důležitá pro obnovení důvěry klientů opětovně cestovat. „Je třeba, aby byly dány jasné signály, že podnikatelé v cestovním ruchu dělají maximum, aby dodržovali doporučená pravidla a dbali v maximální míře všech hygienických opatření,“ řekla ředitelka s tím, že čeští hoteliéři i restauratéři se nyní řídí „manuály“, ve kterých jsou obsažena veškerá doporučení i povinnosti zmiňované v materiálech Komise.

Jak připomněl Herget, podle Komise lze turismus řízeně otvírat tam, kde je funkční zdravotní systém, dostatečná kapacita testování a dochází pouze k omezenému šíření nového typu koronaviru, kde je zaveden systém včasného varování a trasování kontaktů, a kde úřady a podnikatelé v turismu koordinují svoji práci. „Toto všechno Česká republika splňuje, a proto věřím, že i v Česku dojde brzy k postupnému restartu turismu,“ podotkl ředitel.

Vlčková podotkla, že pokud to situace dovolí, pozornost by se měla zaměřit na rychlé rozvolňování opatření především mezi státy a oblastmi, kde je podobná epidemiologická situace. „Je velmi pozitivní, že ČR si vede velmi dobře, a měli bychom se maximálně snažit této pozitivní situace využít právě pro ,nalákání turistů‘ do bezpečné destinace, kde byla dosud epidemiologická situace velmi dobře zvládnuta,“ doplnila.

Podnikatelé v nejistotě

Opětovné nastartování cestovního ruchu z „technického“ hlediska však představuje pouze jednu část problému. Další je otázka přežití firem, které turistům tyto služby poskytují.

„Jak sledujeme situaci v okolních státech i v celé EU, tak se vlády jednotlivých zemí snaží maximálně pomoci podnikatelům v tomto silně postiženém odvětví. Bohužel se nám zdá, že v ČR se pomoci podnikatelům v cestovním ruchu zatím moc nedostává,“ podělila se o pohled SOCR Vlčková. Na různé podpůrné aktivity podle ní mnoho společností v sektoru nedosáhne, případně je s nimi spojená velká administrativní zátěž a veškerá pomoc je „poskytována velmi zdlouhavě“.

Jednu ze zvolených cest, jak podpořit zaměstnanost, představují státní příspěvky na mzdy zaměstnanců v krátkodobých pracovních úvazcích, tzv. kurzarbeit. Evropská unie se tuto variantu rozhodla podpořit programem SURE, ve kterém má být členským státům od června k dispozici 100 miliard eur.

V České republice kurzarbeit zatím funguje v rámci vládního programu Antivirus. Ze společností podnikajících v cestovním ruchu ho využívá například internetový vyhledávač letenek Kiwi.com. „Určitě kladně hodnotíme podporu zaměstnanosti SURE. V rámci ČR požadujeme prodloužit program Antivirus pro podnikatele v cestovním ruchu nejméně až do konce roku 2020,“ uvedla za SOCR Vlčková.

Sporným tématem posledních týdnů je poskytování voucherů zákazníkům místo finanční refundace. Komise zdůrazňuje, že státy nesmí dovolit společnostem vracet svým klientům místo peněz automaticky poukazy. Spotřebitelská pravidla EU vyžadují, aby zákazníci dostali na výběr.

„Vzhledem ke kritickému nedostatku likvidity, která dopadá na veškeré podnikatelské subjekty v cestovním ruchu, určitě podporujeme možnost poskytování voucherů, které zajistí možnost čerpání předplacených služeb v budoucnosti,“ dodává Vlčková. Konkrétní podmínky by však podle ní měly zůstat v kompetenci členské země.

Především drobnějším podnikatelům by podle ředitelky mohly pomoct také různé formy „sponzorských poukazů“.

Záchrana aerolinií tématem nejen v Česku

S tématem oživení turismu je spojená i potenciální záchrana těžce zasažených aerolinií ze strany států. Česká vláda si pohrávala s myšlenkou nákupu podílu v Českých aeroliniích, a poté dokonce celé společnosti SmartWings. Nyní letecké společnosti odkazuje na využití obecně dostupných programů podpory.

V některých jiných zemích Evropy jdou však mnohem dále. Agentuře spravující francouzský podíl ve společnosti Air France-KLM se letošní rozpočet zvýší o 20 miliard eur. Francouzská vláda navíc dokázala na evropské úrovni prosadit daňové úlevy pro všechny aerolinky, které v zemi létají. Další způsoby podpory se projednávají.

Například finská vláda se už v březnu rozhodla poskytnout státní záruky v hodnotě až 600 milionů eur společnosti Finnair. Britská vláda zase poskytla nízkonákladové letecké společnosti easyJet nouzovou půjčku ve výši 690 milionů eur. Podpora aerolinkám napříč členskými zeměmi EU často přichází ve formě přímých „dotací“, půjček nebo různých druhů úlev.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

8 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Korektura – „po pomalu probouzí po“. 2) Vlada nechce pomoci podnikatelum v cestovnim ruchu, protoze nechce pomoci zadnym podnikatelum. Cela „vytrubovana“ pomoc firmam se smrskla na garance za uvery skrz CMZRB. Ktera banka firme pujci, kdyz je realne, ze firma zkrachuje po 2 mesicich bez jakychkoliv prijmu? 2) Nez se rozbehne doba dovolenych, vetsina firem stejne zkrachuje. 3) Pokud jde o mou dovolenou, o „dovolenou s Andrejem“ (v CR) nemam zajem. Tam at si klidne jede Babis, kdyz to takhle lidem vnucuje. A do zahranici, pokud bude treba absolvovat nejake (placene) vysetreni na covid, se taky nechystam.

  2. Jiné zaměstnání napsal:

    Co se děj v Praze, jiné nezajímá, jako nezajíma pražáky zbytek republiky.
    Hospody mohou klidně padnout.

  3. Michal napsal:

    No co,Tak půjdou roztáčet do fabrik kola rozvinutého kapitalismu !

  4. Pavel Liška napsal:

    Bohužel je to tak, že když jde už skoro o život, tak jako první se obětují zbytné odvětví společnosti. Kultura, turistický ruch, sport. Oddělí se zrno od plev a jde se znovu ke kořenům až na dřeň. Ukáže se kdo je kdo a co je nezbytné. Tohle uvědomění je pozitivním přínosem každé krize.

  5. Dušan napsal:

    Mozek bývalých Komunistů a STBáků velí národu. Zůstaňte doma. Za hranicemi žijí nepřátele a co kdyby Vás nakazili nebezpečným virem. Doma se Vám nic nemůže stát. My vás ochráníme! Pomožte Česku jako Já Řecku.
    Letošní léto bude poněkud rozmarné. Mnoho lidí nebude mít peníze ani na výlet, natož na dovolenu. Tím pádem tratí celá společnost. Pokud by to Vláda myslela vážně, tak už by jsme měli na účtech penize, které bychom prokazatelně museli utratit za služby v domácím cestovním ruchu. Zlaté voči. Důležitější než lidi je pro Vládu Smartwings!!!

  6. petrph napsal:

    Přesněji řečeno, oni už o tu práci většinou přišli. Třeba v Karlových Varech už se propouštělo, a ti lidé už jsou bez práce. Hotely a lázeňské domy už si je nadarmo platit nemůžou. Sezóna už je ztracená, jestli někdo přijede, tak až příští rok. A kdoví jestli.
    Filmový festival už je zrušený, lázeňské centrum se neudržuje a vypadá dosti zuboženě, tam už je doslova vstup na vlastní nebezpečí.
    Těžko říct co by na tom mohl stát změnit nějakými dotacemi – nic, jen by platil náklady prázdným hotelům…
    Žel, to byl naprostý omyl státních manažerů v tom, že lze ekonomiku narychlo na 3 měsíce vypnout – a pak zase zapnout. Žel, ono to tak ve většině případů nefunguje, stejně jako v tom lechtivém vtipu o Tomáši Marném..

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      To o čem píšete, že se stalo v Karlových Varech, jen ukazuje, že šlo o činnost zcela zbytnou, bez které se ostatní, nekarlovarští, docela dobře obejdou. Na rozdíl od jiných činností a míst.

      • petrph napsal:

        Ale jistě že, jak je i uvedeno v článku, hovoříme tu o práci v cestovním ruchu plus o lázeňství. Což jsou skutečně činnosti zbytné a lidé si je mohou i odpustit. Stejně jako řadu dalších činností, v oblasti služeb, kultury, sportu, atd.. Tož, aby si pak někdo nestěžoval, že tyhle oblasti ošklivý stát málo dotuje, když nejde o podporu pro jejich rozvoj, ale jen o sockovné na delší přežívání, které může (a levněji) vyplatit rovnou těm nezaměstnaným..

Přidávání komentářů není povoleno