ilustrační fotografie
Školní jídelna při ZŠ Valašské Klobouky, zdroj

O čem se při obědech zdarma nemluví. Ve školách se vyhodí jídlo za miliardy korun

Napsal/a Robert Břešťan 11. února 2019

Ve vykachlíkované místnosti pražské základní školy je asi patnáct bílých třicetilitrových nádob napěchovaných zbytky ze školních obědů. Na dvorku stojí dvě další hnědé popelnice na biologický odpad o objemu 240 litrů. Ani ty není problém naplnit. Rčení o tom, že co se navaří, se má také sníst, v prostředí českých školních jídelen rozhodně neplatí.

Ze školního stravování a především možnosti obědů zdarma se v poslední době stalo velké politické téma.

Premiér Andrej Babiš se ještě před koncem roku chlubil, že to je on, kdo školní obědy pro děti do 15 let zdarma vymyslel a že je také prosadí. Minulý týden už ale bylo vše jinak.

Po dvou měsících diskusí a dohadování Babiš pochopil, že tohle téma ve společnosti nerezonuje, spíše naopak, a vycouval. Vláda se nakonec shodla na tom, že obědy zdarma nebudou pro všechny, ale jen pro děti ze sociálně slabších rodin. V příštím roce chce vláda navýšit již existující dotační program při Ministerstvu školství na 100 milionů korun.

Zda to stačí a zda vůbec dá peníze navíc i v dalších letech, vláda zatím neví. A jisté vlastně zatím není ani to, zda se v rozpočtu na rok 2020 tato položka skutečně objeví.

Pokud by šlo jen o peníze, bylo by ve školním stravování kde brát. Respektive šetřit. Ve školních jídelnách se podle realistických odhadů každý rok vyhodí tuny hotového jídla zhruba za 2,5 miliardy korun. Další vyplýtvané peníze souvisejí s vynaloženými mzdovými a režijními náklady.

Miliardy v odpadu

Fakt, že strávníci ve školních jídelnách s jídlem (už nyní dotovaným z veřejných peněz) až neuvěřitelně plýtvají, potvrdí návštěva prakticky jakékoli školní jídelny.

U jednoho okénka děti dostanou plný tác, často se ani neposadí a tác odnášejí k okénku, kde jídlo zase odevzdají. Tím se z potravy stává odpad. A to i v případě, kdy jim kuchařky připraví třeba tak běžné jídlo jako je řízek s bramborem.

Když se HlídacíPes.org na Ministerstvu školství – v rámci debat o obědech zdarma – zajímal o to, zda někdo sleduje, kolik jídla se bez užitku vyhodí, odpověď zněla, že ministerstvo tento údaj nesleduje.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


Odkázalo ale na Ministerstvo životního prostředí (MŽP), které má v gesci problematiku odpadového hospodářství.

Podle jeho údajů bylo v roce 2017 množství sebraného bioodpadu dle kategorizace „Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven“ 39 tisíc tun.

„Neznamená to ale, že se jedná pouze o školní jídelny, a nejedná se ani o veškerý vyhozený potravinový odpad. Je to číslo ohlášené oprávněnými osobami nebo původci, kterým vznikla ohlašovací povinnost, které ho vykázaly za rok 2017,“ říká mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Podle zprávy České školní inspekce z roku 2017 bylo v Česku celkem 8 485 zařízení školního stravování. Takzvaného gastroodpadu bude celkově mnohem více než zmíněných 39 tisíc tun. V loňském roce nabídla zajímavá data na základě průzkumů ve školách iniciativa Skutečně zdravá škola.

Podle zaměstnanců školních jídelen skončí jako odpad 20 až 35 procent připraveného jídla. Žáci a studenti tak v českých školních jídelnách vyhodí zhruba 48 tisíc tun jídla ročně, přibližně 238 tun denně. Rodiče za vyhozené jídlo každý rok zaplatí až 2,5 miliardy korun (třetina z celkové sumy 7,5 miliardy korun).

Průměrná výše stravného za jednu porci (v Kč)

ZDROJ: Česká školní inspekce

Ve skutečnosti je plýtvání ještě dražší. Cena oběda, kterou hradí rodiče, totiž představuje pouze náklady na potraviny.

„Mzdy pracovníků jdou z rozpočtu státu prostřednictvím MŠMT a náklady na provoz školní jídelny platí zřizovatel,“ upřesňuje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Na plýtvání jídlem upozornila i zpráva České školní inspekce z roku 2017.

„Další možností, jak zabránit plýtvání ve školním stravování, je vyhodnocování a upravování nabídky jídel s ohledem na množství zbytků. Ačkoliv množství vracených zbytků stravy nemá přímé dopady na finanční náklady, je nepochybně negativním zjištěním, že cca 40 % zařízení vracené zbytky pokrmů nijak nereflektuje v příští nabídce poskytovaných jídel.“

Vláda v otevřených dveřích

Školy mají ze zákona povinnost zajistit žákům a studentům stravování jídlo. Zároveň ale platí, že ne všichni žáci na obědy chodí (či si mohou dovolit chodit). „Ze statistik vyplývá, že ke školnímu stravování je přihlášeno cca 85 % strávníků,“ konstatuje za Ministerstvo školství mluvčí Aneta Lednová.

Tato data potvrzuje i zjištěné školní inspekce: „Velmi negativním jevem je vysoký podíl žáků, kteří se školního stravování neúčastní. Přestože tato služba je v zásadě velmi kvalitní, přibližně 15 % žáků základních škol není ke školnímu stravování vůbec přihlášeno, přičemž ne vždy je možné předpokládat, že jde o žáky stravující se jinde.“

Zároveň se podle inspekce zvyšuje podíl strávníků, pro které je oběd ve školní jídelně jedinou teplou stravou. „Narůstá i počet žáků, jejichž zákonní zástupci nejsou schopni školní stravování platit,“ pokračuje zpráva inspekce.

Jsou ovšem i školy a celé oblasti, kde si úhradu pravidelné měsíční platby za obědy nemůže dovolit většina rodičů školou povinných dětí. Příkladem je školní jídelna v ZŠ Mojžíř v Ústí nad Labem. Cena jednoho oběda je zde podle věku dítěte 21 – 25 korun.

Škola má sice 700 žáků, ale ve školní jídelně se s ohledem na poptávku vaří denně jen 200 obědů, z nichž část připadá na učitelský sbor a dospělé strávníky.

„Celkově máme přes 300 zapsaných strávníků, ale chodí v září, říjnu, kdy nastoupí do školy a rodiče mají ještě chuť jim oběd zaplatit. Pak to hodně slábne, průměrně připravujeme 200 obědů. V některých měsících i méně,“ popsala pro specializovaný web jídelny.cz Iva Pokrupová, vedoucí školní jídelny.

V takových případech idea vlády na dotované obědy pro sociálně slabé smysl dává. Ovšem pokud by šlo o dlouhodobou vizi, ne krátkodobé řešení v podobě vyčleněných 100 milionů jen pro rok 2020 bez jistoty, že projekt bude pokračovat.

Ze strany vlády jde také o vlamování se do otevřených dveří. Už několik let mohou kraje využívat na platby za obědy za sociálně slabé děti evropské fondy (prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí). Na roky 2014 až 2020 v nich bylo k dispozici celkem 400 mil Kč. V projektu jsou ovšem zapojeny jen čtyři kraje: hlavní město Praha, Liberecký kraj, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.

Podporu tohoto typu nabízejí i některé neziskové organizace, například projekt Obědy pro děti organizovaný obecně prospěšnou společností Women for Women.

Něco pro vegany?

Vedle toho je podle České školní inspekce dalších 19 % žáků základních škol, kteří jsou sice ke školnímu stravování formálně přihlášeni, ale ve skutečnosti tam jíst nechodí. „Je tedy evidentní, že stávající a poměrně kvalitní infrastruktura zařízení školního stravování není efektivně využívána,“ dedukuje zpráva.

Ta upozornila i na to, že přibývá rodičů, kteří vyžadují po školách například přípravu veganské stravy nebo stravování odpovídající jejich náboženskému vyznání.

Zájem strávníků / zákonných zástupců o další služby (v %)

ZDROJ: Česká školní inspekce

„Zařízení jsou z důvodu špatných stravovacích návyků dětí a žáků či příklonu jejich zákonných zástupců k některé alternativní stravovací filozofii nucena ke kompromisům, aby zamezila přechodu některých strávníků k jinému, méně zdravému způsobu stravování,“ konstatuje ve své zprávě Česká školní inspekce.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

10 komentářů

  1. petrph napsal:

    Mimochodem, mnohé osvětluje onen odkázaný článek na jídelny.cz od paní Pokrupové. Doporučuji přečíst podrobně, až do konce.
    Ty příčiny jsou zkrátka naprosto někde jinde, jenže je nelze v oficiálních dokumentech uvádět, protože tím by se přiznalo, že dlouhodobá politika podpory romské komunity (i včetně placených neziskovek) prakticky ztroskotala. Odcituju jen krátký text “
    ., fondy, hradicí nemajetným rodinám školní stravování dětí “ (jsme se snažili využívat… ) leč
    nám nebylo vyhověno, jelikož organizačně bylo vše dosti obtížné a zároveň i z důvodů, že rodiče těchto žáků pobírají vyšší sociální dávky. Oni prostě ty peníze utratí za něco jiného….!

  2. Jozef Rodak napsal:

    clanok plni ulohu statistickeho konstatovania – len nasledky.

    Co tak sa pozriet na zdroje problemu – priciny?

    1. Zastarale tabulky – normativy. Ak sa objavi kritika, tak SZU zareaguje, ze „je vsechno v poradku“.
    2. Suroviny – nejlevnejsi, pretoze tak kaze rozpocet. Skolska jedalen nemusi mat Michelina. Avsak z margarinu maslo nebude, z chemickeho dochucovadla taky ne.
    3. Kuchari – nejlevnejsi. Ako kazda praca, ktora sa robi nasilne – jej vysledkom je podpriemerna hodnota.
    4. Behavioralny problem – skola deti vobec nevedie k stravovacim navykom. Deti travia v skole cca 50% denneho casu (neratam do toho spanek). Kto iny – ako skola by mala formovat stravovacie navyky? Take navyky sa potom prenasaju – a deti v dospelosti prichadzaju k tomu, ze si nevedia urobit ani maslovy chleba. …
    5. Behavioralny problem c.2: puberta – staci signal, ze jedlo je opruz a to sveze lavinu nechuti. S tymto sa na skolach vobec nepracuje.
    6. Rodina – je jednoduche a pohodlne si doma sadnut po praci a vylozit nohy. Kam sa vsak podela zodpovednost za to, co tak rodic svojim detom poskytuje?

    Ako sa taketo priciny daju vyriesit cenou jedneho obedu za 0,- Kc? … leda populisticky

    • petrph napsal:

      Dobrý den, máte sice pravdu, leč i na tomto „drobném“ příkladu je vidět, že praktické věci nelze řešit kombinací politického idealismu a diletantismu plus úřednických postupů, což je ale nyní vydáváno za výhodu naší dnešní
      demokracie.. Zkusím ty Vaše body rozebrat.
      1) Normativy jsou nějaké, protože školy nemají „oslíka otřes se“, ale ani nemohou od rodičů žáků vyžadovat cenu kvalitních obědů v plné ceně. Kdybych dal odhad – kvalitní, chutný i zdravý oběd (žádný michelin) Vás vyjde v restauraci tak na dvě stovky. To by znamenalo pro školní stravování přes 4 000 Kč měsíčně na žáka ), na to skutečně většina rodin (a mít třeba víc dětí) nemá. A ani stát do této výše přispívat nemůže – protože je u nás přes milion žáků- což by znamenalo výdaje kolem 6 miliard ročně – jen na to stravování . Ergo – ty normativy jsou jak jsem se díval, ca 22-25 Kč na dítě a den. To je (bohužel) ta realita, ze které je nutné vycházet.
      2) Viz bod 1 – jenže tady už do to vstupuje ten idealismus – jak politici, tak i idealisticky kategorizovaní úřednicí tuto kvalitní stravu na školách požadují – a to i přesto, že vědí, že se to v rámci stanoveného normativu finančně utáhnout nedá.
      3) Kuchařky – nikoliv nuceně, leč za cenu práce. Žádné kreativní kulinářské umění, leč prostě umět vařit. To zvládne doma jak většina ženskejch, tak i dneska spousta chlapů. Za to zase nějaký horentní plat není (ve fabrice se nadře víc).. Ale – zase by bylo záhodno, aby ta kuchařka ve škole „jenom “ vařila, a nemusela řešit právě tu spoustu organizační práce a úředních předpisů, které se na ně valí seshora–
      4) To jste popsal naprosto přesně, behavioralny problem – skola deti vobec nevedie k stravovacim navykom.“ Jenomže behavioralní není to samé jako idealistický – nestačí jenom říkat dětem, že se mají pravidelně ve školách stravovat a všechno sníst.. Musel by se vypracovat skutečně behaviorální postup, který by ty děti skutečně přijaly. Zatím jsem ho nikde neviděl
      5) To samé na entou.
      6) To samé, jenže s jinými náklady. Protože řekněme že stát má dost peněz, aby si to behaviorální řešení nechal hromadně vypracovat. ale hlavně i realizovat (odhadem. ty náklady budou stovky milionů, možná miliardy). Jenomže chudáci rodiče na tohle určitě nemají, takže jejich metody jsou často nedostačující – a dnešní děti na to kašlou, Tím se vracíme k tomu začátku a politickému idealismu. Nemůžete mít současně děti samostatné a aktivní, které budou v prepubertálním věku chápat a analyzovat společenské problémy – třeba stávkovat proti prezidentovi. A současně tytéž děti jako „hodné“, které budou dle pokynů rodičů a učitelek chroupat mrkvičku protože je zdravá..Musíte si vybrat – buď to nebo to…A jak pokračuje vývoj téhle demokracie, tak elity už si vybraly- Chtějí právě ty aktivní samostatné děti, které se rozhodují samí, i v tom stravování…Místo oběda hambáč, však se jim to bude hodit, až nastoupí někam do nějaké práce (nine to five rat races), a na oběd budou mít reálně tak 5 minut,,,:)))

  3. jarmila napsal:

    Naprostá pravda, v pátek jsem vyzvedávala ze školy svou 10ti letou vnučku.
    Na můj dotaz co obědvala zněla odpověď nic!!! Nebylo tam údajně nic k výběru.
    Polévka žampionová /houby nejí/ plněné knedlíky se zelím /zelí nejí/ .
    Na dotaz pro nesnědla alespoň omaštěné knedlíky údajně byly polité zelím!!!
    Člověk by je musel proplesknout. Vrátila oběd netknutý!!!!
    Škola by musela vařit hranolky a hamburgery jako v MD

  4. teufel3424 napsal:

    Problém vzniká už u nejmenších dětí, resp. jejich matek. Když je mutra s dítětem 3 roky doma, může jej snadno naučit jíst všechna běžná jídla, včetně zelí, luštěnin atd. Ale to by musela denně vařit, a ne se nimrat na internetu ve svých problémech a děcka krmit instatním hnusem z lahviček. Když pak dítě ve čtyřech letech uvidí poprvé fazoli, tak ji prostě nechce, protože neví, co to je.
    A školy s tím nic nezmohou. Chtělo by to vyměnit matky.

  5. Alice napsal:

    Jsem, coby studentka čtyřletého gymnázia, přihlášena do jídelny. Poslední dva měsíce obědy důkladně odhlašuji a začínám řešit definitvní odhlášení z jídelny. Pocházím z rodiny, která měla hospodu a tradice vaření se u nás udržuje pořád. Sním všechno – pokud je to správně připravené. A pardon – česneková polévka, kyselé zelí, vařená čočka a dušená ryba vážně nepatří mezi jídla, nad kterými bych jásala. Jak říkám, nejsem vybíravá, ale kuchyně školních jídelen je otřesná. Znám hodně lidí, kteří do jídwlny nechodí z tohohle důvodu. Spíš než všechno zadarmo bych ocenila, kdyby se to dalo jíst…

    • Jarmila napsal:

      Naprosto souhlasím, především zde jde o kvalitu nabízené stravy. Chápu, že za 25 korun to nebude jako z pětihvězdičkové restaurace, ale I presto si myslím, že je možné to nějak ozvláštnit a přinejmenším naservírovat tak, aby to bylo lákavé. Klidně zaplatím o dalších 30 korun navíc za oběd, když se syn na oběd dobře nají a nepřijde mi s tím domů, že celý den nic nejedl, protože se to nedalo jíst.

  6. Jarmila napsal:

    Mnozí rodiče dnes děti nevedou ke správnému stravování.. Mladé ženy a samoživitelky jdou s dětima do supermarketů a vysedávají v kavárnách a dětem dají do ruk telefony místo toho,aby jim četly nebo šly do přírody. tam jim koupí výživu nrbo něco v KFC a jsou poklizeni. mají to denní zábavu. Škola není povinna učit děti , že mají stravování a někteří toho zneužívají , nejedí a řeknou, že jim to nechutná, protože nejsou zvyklý z domova. Většina rodičů není zodpovědná . měly by školám děkovat a ne si stěžovat na učitele když nemají vychované děti. Zabavit jim TELEFONY ve školách.

  7. Franta Kovář napsal:

    Taky jsem nechodil do školní jídelny – až na gymplu.
    Důvod? Davy spolužáků, kuchyňská „vůně“, rodiče to zajistili jinak. No, aspoň jsem si ve 14 uměl jídlo ohřát, případně něco jednoduššího uvařit.
    Ještě jeden aspekt – Babiš a spol argumentují, že hladové dítě se hůře soustředí a učí. Obědy se ale podávají téměř výhradně po vyučování, takže by pomohla spíše svačinka (chleba s máslem) zdarma po 1. nebo 2. vyučovací hodině.
    Jak to, že se jídlo vyhazuje, kolik na ministerstvu pracuje výživových poradců? A hygienici, jejichž kontroly jsou prý „utržené ze řetězu“? Akolik jich bylo v 50-tých letech, kdy nám svět údajně školní jídelny záviděl. Já bych spíš řekl, že tehdy tam pracovaly normální ženské, co uměly vařit, a vařily z toho, co bylo a jak uměly. Dnes je tolik předpisů, že koupit mrkev a celer hygienik de facto zakáže (resp. dodatečnými podmínkami zkomplikuje do nepoužitelnosti) a kuchyně vaří z „certifikovaných“ náhražek a polotovarů.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Babiš už obědy zdarma pro všechny děti ve školkách a školách (poslední ročník školek a ZŠ) odpískal, místo toho prý bude zvýšena pomoc ve stávající formě o 100 milionů, takže je vlastně „vymalováno“ – zase jeden neplněný slib-vějička na voliče.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama